STUDIE Beat po cesku O H L A S A U T O R O B E A T G E N E R A T I O N V N A S K H Z E M f C H J O S E F R A U V O L F Kdyz sev americkych mediich zacaly v polovine padesatych let objevovat fotografie neholenych a rozcuchanych mladi'ku vpracovnkh kosilich nebo trickach a osoupanych dzmach, vyvolalo to nalezite pozdvizem. Na to tehdy Amerika skutecne zvykia nebyla, normou byl pfecejen trochu jiny zevnejsek. Clanky doprovazejici tyto provokativm portrety popisovaly skupinu basnfku,jez se zformovala pfedevsim v kalifornskem San Franciskuajez zany ziskala oznaceni beat generation. Se zaficima ocima mluvili tito adept!poezie ojpravu jednotlivce jvest zivot, jaky se mu chce/pravu postavit se mimo spolecnost, mimo jeji otupujici masineni, odvolavali se na vsemozne mystiky, orientalni filozofii, mluvili o jazzu a lasce bez omezeni, kritizovali vladu sve vlastni zeme za jeji domaci i zahranicni politiku. Allen Ginsberg, Jack Kerouac a Gregory Corso pfedevsim tihle tfi basnici se stali jejich mluvcimi — byli v te dobe jiz zralymi autory, napfiklad Kerouac mel za sebou jiz uctyhodne dilo, byf jej nakladatele zpocatku odmitali. To vsak nebyla vina anijeho, anijeho textu. Doba zkratka, jak se fikava, jeste nebyla dostatecne zrala. Nedelejme si iluze, pokud mame pocit, jiste opravneny, ze to u nas mlada kultura nemela zrovna lehke, podobne tomu bylo i v Americe. Jen s tim rozdilem, ze dostat nekoho nepohodlneho do vezeni tarn nebylo tak snadne. V pfjpade Ginsberga a spol. se to nepovedlo ani v roce 1956, kdy celil zalobe za narusovani mravni vychovy (znamy proces s jeho Kvilenim), ani pozdeji, kdy po nem sla FBI. Netrvalo dlouho a vehlas (anebo nakaza, zalezi na uhlu pohledu) beat generation pfekrocil ocean a sifil se Evropou. Patfi ke cti nejen Jana Zabrany, ktery byl jejim vyhradnim a vynikajicim pfekladatelem, ze jsme meli zahy dostatek beatnickych textu. Bylo tedy na cem stavet. Krai studentskeho majalesu Ohlas autoru beat generation v nasich zemich muzeme vnimat dvema ruznymi zpusoby —jednak hledat, jak a do jake hloubky se projevil v literamim zivote, a pak, v daleko sirsim mefitku, jak jejich texty ovlivnily zivotni styl a nazory mlade generace. Pokud jde o druhou oblast, je to daleko jednodussi — prvni soustavnejsi informace o beat generation se k nam dostavaly pfedevsim v letech pfedchazejicich Ginsbergovu navstevu Prahy, a to temef vylucne na strankach revue Svetovd literatura. Ostatne, prvni, a na svou dobu rozsahla a kvalitni studie Igora Hajka ,,Americka bohema" vysla ve Svetove literature jiz v roce 1959! Vybor z Kerouakovych romanu Rijen v zeleznicni zemi, ktery pfelozil Jifi Valek, vysel o pet let pozdeji. Pokud trochu pfezeneme, muzeme tvrdit, ze v te dobe, pfed rokem 1965, byl beamickym pfistupem k zivotu zasazen snad kazdy —jakkoli to zni nadnesene. Ostatne,po letech prohlasil spisovatel William Burroughs o Jacku Kerouakovi, ze pomohl prodat miliony levisek a otevfit spousty literarnich kavaren. A u nas tomu nebylo jinak, samozfejme v mezich moznosti. Prave v techto letech bylo stale popularnejsi jezdit stopem, mladi lide zacinali zvedat hlavy, ohlizeli se po jine kultufe, nez byla ta nakomandovana stranickymi ideology. Pote co vzali jakz takz na milostjazz, objevil se rock'n'roll a pozdeji i rock, muzika, ktera byla v te dobe jasnym vyjadfenim touhy po svobode. A to v hodne sirokem smyslu. Zacinali vychazet autofi, ktefi se zcela nedrzeli zavedenych schemat, vyrustala amaterska divadla, male sceny kombinujici slovo s hudbou, objevovaly se pokusy o recitaci, casto za doprovodu jazzu, vznikaly poeticke kavarny. To vse je dnes dobfe zdokumentovano, pficemz u fady techto aktivit bychomjiste nasli inspiracni zdroje prave u americkych beatniku. Aneni nahodou, ze na recitacnich vecerech znely casto praveverse Ginsbergovy, Corsovy a dalsich. V teto souvislosti je dobre zminit Mirka Kovafika, neunavneho recitatora, kteryjiz od sedesatychlet uvadel na svych vecerech mimo jine i poezii beat generation. Kdyz tedy Allen Ginsberg zavital — pote co byl vyhosten z Castrovy Kuby — v unoru 1965 do Prahy, mel zde pfipravenou pudu. A nalezite sve popularity vyuzil. Ta mela ovsem i sveI stinne stranky. ,,Jednou me ve Viole opilo par chlapu, urcite to museli byt tajni. Kdyz me pak mi pfatele doprovazeli domu, na ulici me nekdo srazil k zemi a fval na me ,Buzerante'." TakhleI po letech vzpominal na Prahu, ajak je videt, selanka to rozhodne j nebyla. Zpocatku se o oficialnim hostovi Svazu spisovatelu psalo pochvalne v novinach, ale pote, co byl zvolen kralem student-J skeho majalesu, praskly nasim kulturaim pfedstavitelum nenyf a Ginsbergovy dny v Praze byly secteny. To se jiz o nej inter zivne zajimala StB, a tak muselo dojit k nevyhnutelnemu: Alleal Ginsberg byl zatcen a posleze vyhosten. Aby toho nebylo maloj v Mlade fronts vysel celostrankovy material, nazvany ,,Proc b>i americky basnik vyhosten z CSSR". V nem se anonymni aut obvyklou aparatnickou hantyrkou pokusil vysvetlit, co tak stra^ neho zde Ginsberg provadel, ze ho nase organy musely vyhos Moc toho nebylo, ale v tehdejsim Ceskoslovensku to zfejme s cilo. Ano, basne o lasce ve vsech jejich formach, o svobodne zivote, o bourani barier pfedsudku a tabu, to se tehdy skutec: nenosilo. Ve vyhosteni se dokonce angazoval i lifadujici prez 22 H O S T / 05 / 201! ' * f.• Antonin Novotny. A jiz pfipraveny vybor z Ginsbergovy ;;ie musel Odeon ulozit k ledu, vysel az v roce1990. O sve prazske zkusenosti, respektive o jejim zaveru pise ;- Ginsberg v dopise z 21. kvetna 1965svemu otci: ,,Ceska ncie mi ukradla deniky, notysek, a pak me vyhostili za protiEH orgie. Zarlili na Krale majalesu. Pokud jsem si vedom, conisil jsem zadne ceske zakony. Veskere sexualni styky . -relymi nad osmnact let jsou legalni. Zadna narkotika jsem —•.'.. Byli postaveni pfed problem, jak se zbavit a vypofadat ksendou', ktera po nine zustala, a zarovefi ospravedlnit vlast. rj-abanost a neotesanost, kdyz me vykopli. Nastesti vsich•ie Svazu spisovatelu i studenti vedi, jak to vsechno bylo." n se Ginsberg skutecne nemylil, ohlasy jeho prazskych •xiruzstvi pfezily v ruznych historkach pametniku dodnes. r«ilnatymi sochami pfes stary kamenny most - _r_:sti nemaji co nabidnout krome ducatych tvafi a bryli -'• ;h policajtu" — timto versem uvedl Ginsberg svou basefi *-!ralesu", v niz popisuje zazitky z Prahy a jiz napsal v le: Prahy do Londyna. K Praze se vztahuji i dalsi jeho verse: ;• -xnva cernou synagogu, aja budu hledat Golema, / scho: r>:c hodiny nedaleko hotelu /.../jsem dosud sam se svym -• ousem ajiskrnyma ocima / na zacouzene cerne ulici, kde - i•e. a kracim noci pod svalnatymi sochami / pfes stary K roost, / opet v torn Brueghelove zimnim meste, / a praz?\oi pokryva bily snih" (,,Zprava II"). Ginsberg na--vK .Sig Beat" okoncerte Olympiku v prazskem Slunicku. -Liburi jezero", popisujici zazitky z Cajkovskeho baletu. ^ ze byly kofeny, ktere zde jeho basne zapustily, po* -e. svedci i to, ze kdyz se v roce 1990 do Prahy po i letech vratil, lide ho znali — pfestoze mu za tu dobu ZferaAndy Clausen (USA), Allen Ginsberg aJosefRauvolf (Praha, Jungmannovo namesti, 15.1990) nevysel s vyjimkou roku 1969,kdy bylo publikovano v Sesitechpro mladou literaturu cele Kvileni, ani fadek. ,,Vcera vecer jsem byl v nejakem olomouckem baru," vzpominal v roce1993. ,,Pfisel tarn ke mne jakysi muz,potfasl mi rukou a pfisedl si. Vypravel mi, jak byl zavfeny, ze cell mou poezii a ze to pro nej ve vezeni znamenalo urcite svetlo. Ptal jsem se ho, kterou basefi. Jmenoval Slunecnicovou sutru a pamatoval si ji. Tady v Cechach slycham, ze tu moje basne mely urcity psycholpgicky dopad, ze lidem k necemu byly. Mozna stejny, jaky mely na me, byly to totiz objevy me vlastni pfirozenosti." Duse nacichle Ginsbergem Pfime odkazy na autory beat generation v nasi pfedlistopadove literature aby pohledal, a neni divu — po Ginsbergove navsteve se ocitli na neoficialni cerne listine a nebyli vydavani, a pokud by se na ne chtel nejaky tuzemsky autor odvolavat, se zlou by se potazal. Psal-li tedy Petr Skarlant ve svem Veku ndruzivosti, radoby basnivem zachyceni Prahy poloviny sedesatych let, a take zivota Vaclava Hrabete, o Ginsbergovi, neuvadi jej jmenem. Pro jistoru. Paradoxne tak zfejme jedinou zminkou nezadouciho Ajmenaje Hrabetuv vers ,,Vodanacichla nikotinem / duse nacichle •JiGinsbergem". Nesmime ale zapomenout na vytecnou basen Jana Zabrany ,,Kdyz ctu Ginsberga" z roku 1960 — to ovsem bylo jmeno americkeho basnika cenzorum v podstate nezname, a tudiz pruchozi. Vznikla samozfejme spousta variaci pfedevsim na Ginsberovy verse, timto obdobim si proslo mnoho zacinajicich basniku, uroven vsak mely v lepsim pfipade nevalnou. Sjednou vyjimkou, atou bylprazsky basnik Milan Koch (1948-1974).Ten patfil do okruhu undergroundu, a zvlaste v prvni fazi sve tvorby na Allena Ginsberga vyrazne navazoval. V zadnem pfipade vsak neslo o nejake plagovani, naopak. Koch si vzal z Ginsberga jeho 2 0 0 7 S T U D I E ,,Jednou me ve Viole opilo par chlapu, urcite to museli byt tajni. Kdyz me pak mipfdtele doprovdzeli dom.ii, na ulici me nekdo srazil k zemi a fval na me ,Buzerante'. " Takhle po letech Ginsberg vzpominal na Prahu, ajakje videt, selanka to rozhodne nebyla. J A N Z A B B AN A Kdyz ctu Ginsberga, nemyslim na Ameriku, ale na to, jak jsme korektni, rozumni, ryzi, jak nas pfedelali na nas, na to, ze kazdy zivot ma svS ted' a tady a ze to, oo nas ve dvaoeti obeslo, nema ve tfioeti smysl, nebol; i nenaplneno se uz promenilo v tehdy a tarn... Kdyz ctu Ginsberga, nemyslim na Ameriku, ale na to, jak pro nio za nio znioili generaoi, kterou valka usetfila, (i ta!) ...myslim na dlazbu, poplivanou zprava i zleva, na tu promenadu parfemovanyoh pavu, umelyoh jak horske slunoe. (I960) litanicnost, kterou obohatil mistnimi realiemi komunisticke diktatury. Z jeho versti c me silnou apelativnost, Kochovo Chrceni za Kaliopenu se drzi formy Kvileni, a sir jako Ginsbergova klasika i onoje svebytnou a silnou vypovedi o zivote jedne gener Videl jsem slyseni opafene v chrchlajicich vizich klekani na omletych nabfezich umlcenych krizi kde asketicke postavy se ztvrdlou kurkou vejrazky na krku v igelitovem svitani mavaly stojice na bosych stfepinach ledu za odjizdejicimi parostroji posledniho aktu nadeje — Zbidacele tvafe politickych veznu ktefi skandovali padali a mocili pod pendreky strazcu rezimu kterym uniforma sjednotila tvafe — Urazene a ponizene ktefi busili kladivy trhali klestemi a deformovali v pneumatickych lisech sva organicka srdce na pocest padajiciho pekla diktatury proletkultu... V Kochove odkazu najdeme i paralelu s Ginsbergovym obcasnym mesianismerr Modlim se at' se ve nine narodi bomba ktera osviti lidstvo Podej mi ruku Zbynku Fisere! Cim vice miluji tim vice jsem osamely kdyz tak chodim Prahou 6 ja fikam: lasko nashledanou!... (Kvadrofonicka based pro Egona Bondyho) Podobne jako zvlaste nektefi autofi beat generation i Milan Koch zil naplno a za svo zii si racil. Jak fika jeho pfitel, basnik Milan Kozelka: ,,Sel do toho celym svym : Kdyz uz byla fee o Vaclavu Hrabeti,jeho poezie byva nekdy oznacovana 22 nickou", neni to vsak pfesne. Hrabe tak jiste, zvlaste v poslednich letech sveht zil, jeho inspirace vsak pfece jenom lezela trochu jinde nez v Kalifornii. B ko vice odkazan na tradici ceske poezie, a s beatniky mel spolecnou pfedevsc kjazzu. A take vyrazne sympatie s obycejnymi lidmi. V souvislosti s beat generation byva zminovan i tragicky zesnuly basnik J Landa (v roce 1965 spachal sebevrazdu), je to vsak podobny pfipad jako zde pfilisne vlivy beat generation nenajdeme — nepocitame-li ovsem zivi O inspiraci beatniky mluvi nektefi nasi pisnickafi, napfiklad Jaroslav 1 Vlastimil Tfesnak. Pokouset se vystopovat nejaky pfimy vliv by nejspis nib v Tfesnakove pfipade je to jiste pochopeni ,,urazenych a ponizenych", ktefi tc vali Jacka Kerouaka. Budeme-li chtit, muzeme o Kerouakove inspiraci mluv pisnicky Wabiho Danka (Na ceste). U nasich pisnickafu tak byl vliv autoru bea vzdy spise v niternejsi rovine, v pocitu souzneni, nez by se pfimo projevil vjc Zajimave je, podivame-li se na to, jaci autofi ve zdejsim prostfedi rezon mef vyhradne slo o Ginsberga, Corsa, Kerouaka, mene Lawrence Ferlinghe mene o Michaela McClurea. A tfeba takovy William Burroughs, jakkoh nezanechal mezi nasimi literaty temef zadny ohlas. Ne ze by jej neznalL i uvadeji v ,,seznamu cetby", tim to ale konci. A neni divu, jiste se snadneji na narativni prozy Kerouakovy nez na obrazy burroughsovskeho] Zaverem by bylo dobre zminit zajem, jaky autofi beat generation mezi na vyvolavali —jsou zde totiz, na rozdil tfeba od takoveho Nemecka nebo t ale take Anglie, mimofadne popularni. Proc tomu tak je, tezko vysvetlit;: hraly vynikajici Zabranovy pfeklady, v pfipade Anglicanu vsak tento argi Je to cimsi tezko vystopovatelnym? Souznenim, spolecnym zivotnim ] kazdopadne je pravda, ze napfiklad Kerouakova romanu Na ceste se u i hadem sto tisic vytisku, a mozna i vie. A stale se prodava, stejne jako j Dharmovituldci. Krome tohoArgo pfikrocilo k vydani desetisvazkovych1 ,,vybranych spisu". Ginsberguv vybor Karma cervend, modrd a bildje < stejne jako vybor Kvileni. Prvni vydani Burroughsova Naheho obeda : par mesicu a v knihovnach je beznadejne rozpujcovano. Zajemje i o 1 Corsa ci Lawrence Ferlinghettiho. A soude podle vseho, ani v pfistich Autor (nar.1953)je pfekladatel apublicista. 24 S T U D 1 E H O S