Elity popelnicových polí a halštatu
V období PP dochází k vyrovnávání rozdílů v pohřebním ritu -> chudoba bronzové
výbavy, čímž se snížila výpovědní schopnost bronzu jakož to svědka o soudobé sociální
struktuře.
Bohatší hroby, příp. hroby s osobitou úpravou jsou specifikum jednotlivých oblastí.
Hroby s významnou bronzovou výbavou se vyskytují na celém území střední Evropy =>
základ předpokladu o sociální diferenciaci v době popelnicových polí. Od 80. let vznikají
studie věnované výskytu bohatých hrobů jako jevu společnému celému okruhu
popelnicových polí, pozornost věnování především hrobům se zbraněmi.
Význam ukládání zbraní do hrobů není zcela jednoznačný. Jejich přítomnost může
značit pouze funkci muže jako bojovníka. Meč může být však symbolem světské moci
a nadřazeného sociálního postavení (s tím souvisí celková úprava hrobu i jeho další
výbava, příp. známky zvláštního pohřebního ceremoniálu – součásti vozu a bronzové
nádoby).
Diferenciace hrobů vybavených bronzovými nádobami ve střední
Evropě
Bronzové nádoby z hrobů jsou známy z většiny území střední Evropy. Ale ne všechny
bohatě vybavené hroby obsahovaly bronzové nádoby. Výskyt hrobů vybavených
bronzovými nádobami odráží postupné šíření toreutických znalostí a časově následný
vznik lokálních dílen.
Druhým faktorem jsou regionální odchylky v ukládání bronzových milodarů.
V oblastech s přísným ritem, vylučujícím milodary jsou hroby vybavené bronzovými
nádobami vzácnější. Oblasti s obecně vyšším výskytem bronzových předmětů se stávají
pro otázku společenské struktury modelovými.
Nálezy lze podle bronzového inventáře zařadit do tří skupin:
• Ve skupině I jsou uvedeny hroby se třemi a více bronzovými nádobami tvořící
ucelený picí servis.
• Ve II. kategorii jsou hroby se dvěma bronzovými nádobami.
• U III. kategorie s jedinou bronzovou nádobou mají převahu koflíky; pestřejší
druhové zastoupení je zřetelné až v pozdní době bronzové, což souvisí
s obecným vzrůstem druhového bohatství na rozhraní kultury PP a doby
halštatské.
Ve třetí kategorii se provedlo další dělení podle dalšího bronzované inventáře;
III a-c pohřby mužské (meč, či jiná zbraň), IIId vybavené pouze nožem, IIIe
pohřby ženské, IIIf pohřby bez blíže určujícího bronzového inventáře.
Hroby vybavené ucelenými picími soupravami jsou na celém sledovaném území
vzácné. Ve stupni BD jsou zastoupeny pouze západočeským hrobem z Milavčí C 1, HA 1
velatickým hrobem z Očkova a bavorským z Hartz a.d. Alz. Ze sklonku období
popelnicových polí lze do I. skupiny přičíst jediný hrob z Hostomic, který má obdobu
v soudobém severském hrobě ze Seddinu. Všechny hroby I. skupiny obsahovaly výlučně
pohřby mužů vybavené vesměs meči a dalšími zbraněmi. V Milavčích C 1 byl první
bezpečně doložený kožený pancíř kombinovaný s bronzem.
Výbavou hrobů z první skupiny jsou mužské přídatky, břitva, nůž a jedna jehlice.
V některých případech byl hrob vybaven i mimořádně bohatou keramickou výbavou.
Mezi hroby vybavenými dvěma nádobami a hroby s jedinou bronzovou nádobou není
podstatný rozdíl. Pro jejich hodnocení je směrodatné další vybavení, které bývá zpravidla
v souladu s charakterem a úpravou hrobu.
V celém starším úseku období popelnicových polí byly bronzové nádoby ukládány
téměř výlučně do hrobů. Se zjevným úbytkem hrobů vybavených bronzovými nádobami
ve stupni HA 2, zejména pak v období jenišovickém, souvisí zjevně nástup depotů
obsahujících celé bronzové nádoby.
Při ukládání pohřbů sociálně nadřazených jedinců hrála významnou roli volba polohy
a poměr k dalším hrobům, skupinám hrobů nebo pohřebištím. Celkový obraz je ovšem
neúplný a je zkreslen náhodností nálezů mnoha významných hrobů. Ukázkovým
příkladem je záchrannými akcemi prozkoumané východobavorské časně popelnicové
pohřebiště z Behringersdorf-Forst. Hrob 12 s kostrovým pohřbem muže vybaveného
mečem a s žárovým pohřbem ženy a asi dvou dětí byl na vrcholu kopce a asi 100 m od
bohatě vybaveného pohřebiště. Stejná vzdálenost byla i mezi hrobem 1 a hroby 2-4
v Žatci-Macerce; jejich přímou souvislost opět potvrzuje shodná kamenná konstrukce
hrobu. Nejbohatší časně popelnicový hrob z Milavčí C 1 byl v jistém odstupu na okraji
skupiny dalších 11 bohatě vybavených hrobů. V tomto případě je zachyceno
diferencované postavení hrobu s ucelenou picí soupravou a jeho kontakt s dalšími bohatě
vybavenými hroby. Případy společenství dvou nebo více významných hrobů jsou
nepochybně odrazem rodinných a společenských vztahů sociálně nadřazených jedinců.
Výrazné koncentrace bohatých hrobů, příp. celých pohřebišť v některých regionech
odrážejí hospodářský a s tím související politický význam kraje.
Pouze třetina hrobů s bronzovými nádobami obsahuje bohaté mužské pohřby s mečem
a další výzbrojí. Vynikají mimořádnou úpravou hrobu a příznačnou polohou hrobu. Asi
třetina hrobů z uvedené skupiny byla vybavena ucelenou picí soupravou. Tyto vynikají
nad ostatní bohatou výbavou a často i přítomností součástí vozu.
Přímá souvislost mezi počtem bronzových nádob uložených v hrobě, jeho celkovou
výbavou a stavbou i volbou polohy se zákonitě opakuje na celém sledovaném území
střední Evropy. V tom se projevují společné rysy sociální struktury. Průměrně vybavené
hroby mohou označovat jen významnější sociální postavení úzce lokálního významu,
bohaté mužské pohřby dokládají existenci jedince vysoko nadřazeného s nejvyšší mocí
politickou, vojenskou a možná i v oblasti kultu.
Prameny
KYTLICOVÁ, O. 1988: K sociální struktuře kultury popelnicových polí, Památky
archeologické 79/2
Přílohy