Barbora MachováBarbora Machová • Vymezení pojmu podvodní archeologie • Princip práce v potápěčském týmu • Metodologie podvodního archeologického výzkumu• Metodologie podvodního archeologického výzkumu Pojmy: • Underwater Archaeology – všeobecný název pro podmořskou archeologii i pro archeologii sladkovodních ploch •Nautical Archaeology/Marine Archaeology – zaměření na přímořské přístavy • Limnische Archäologie – používané zejména v západních zemích (myšleno jako výhradně archeologie sladkovodních ploch) • Podvodní archeologie/Archeologie sladkovodních ploch (pro naše potřeby) Centra: • Christian – Albrechts – Universität zu Kiel (projekt AMLA = Arbeitsgruppe für maritime und limnische archäologie; http://www.amla-kiel.de) • International Centre for Underwater Archaeology in Zadar • Argonauts Research Group, Budapest • Slovinsko – Andrej Gaspari • časopis: The International Journal of Nautical Archaeology Archeologie sladkovodních ploch v ČR: • Podvodní výzkumy v zázemí Pražského mostu • Něco málo v jeskyních (zaměřeno primárně na speleologický průzkum) • Nálezy převážně při bagrování koryt řek (Zápotocký, M. 1969: K• Nálezy převážně při bagrování koryt řek (Zápotocký, M. 1969: K výzkumu Labe jako spojovací a dopravní cesty). • Nálezy monoxylů (disertace od J. Rogerse 2011) • Výzkumy tzv. vlhkých lokalit (viz. M. Dejmal) • Skladba týmu podvodní archeologie (min. 2 potápěči, technici pracující ze břehu) • Pracovní podmínky potápěče: Řeky: téměř nulová viditelnost; Chladná voda; Dosti silné proudy; x Malá hloubka; Za ideálních podmínek přijatelné vrstvy nánosů • : Stojaté vody: Lepší viditelnost (zejména v lomech a štěrkových nádržích); Žádné proudy; x Chladná(zejména v lomech a štěrkových nádržích); Žádné proudy; x Chladná voda; Silné vrstvy nánosů; Menší pravděpodobnost výskytu archeologických lokalit; Větší hloubky • Pracovní podmínky technického týmu: Nutná znalost potápěčské výstroje, principu potápění; nutné technické zázemí Základní výstroj potápěče: • Neopren (mokrý, polosuchý, suchý), boty, ploutve, rukavice, kukla, maska • Potápěčský počítač, nůž, svítilna, signální bóje, cepíny • Lahev (10 l, 15 l, 20 l, … obsahuje směs stlačeného vzduchu, příp.• Lahev (10 l, 15 l, 20 l, … obsahuje směs stlačeného vzduchu, příp. Nitrox) Výstroj potápěče: • Plicní automatika: První stupeň (převádí stlačený vzduch z lahve (200 barů) na 10 barů)barů) na 10 barů) Druhý stupeň (převádí z prvního stupně stlačený vzduch na vzduch okolního prostředí) Při výběru plicní automatiky je třeba dbát na podmínky, v kterých potápěč provádí ponor = v našem prostředí je nutné mít nezámrzný první stupeň, určený do kalné vody Výstroj potápěče: • Jacket (pomocí inflátoru potápěč reguluje klesající či stoupající pohyb) Nejčastější nemoci způsobené při potápění: • Kesonova nemoc (= dekompresní nemoc); nastává po velmi rychlém vystoupání na hladinu s mělkými výdechy, kdy jsou plíce stlačené a nejsou schopny pojmout vzduch, který nabírá směrem k hladině na objemu; výsledkem jsou drobné vzduchové bublinky, jež unikají do krevního oběhuunikají do krevního oběhu • Barotrauma plic; podobný princip jako u Kesonovy nemoci; nastává tehdy, když potápěč vystoupá na hladinu z velké hloubky se zadrženým dechem; výsledkem je tzv. plicní embolie, poškození plic ! Vždy je třeba před příjezdem záchranné služby podat 100% kyslík! Funkce techniků na břehu: • V ideálním případě se tým ze břehu s potápěči domlouvá přes spojení, které umožňuje celo-obličejová maska; v horším případě pomocí signálů • Technici hlídají potápěčovu bezpečnost skrz pohyb signální bóje • Technici provádějí různé úkony předem domluvené dle signálů potápěče (zaměřování nálezů ze břehu; pohyb lodě ve vytvořené síti; příp. kontrolují čas ponoru potápěče) • Technici dále obsluhují technické přístroje, jejichž ovládací panel je na břehu (podvodní vysavač, sonar, apod.) • Technici musí být vybaveni maskou, ploutvemi, šnorchlem a dvěmi malými lahvemi se vzduchem pro případ komplikací Příprava: • Využití starých mapových děl (II. vojenské mapování, mapy stabilních katastrů, apod.) • Tvorba modelu hydrogeomorfologické simulace • Podklady od vodohospodářů• Podklady od vodohospodářů • Příprava sítě • Využití nedestruktivního průzkumu sledované části vodní plochy (sonar, georadar, magnetometr, profilometr, podvodní robot, aj.) Podvodní výzkum: • Práce v síti, dokumentace Podvodní výzkum: • Vyzvednutí artefaktů • Konzervace DDĚKUJIĚKUJI ZAZA POZORNOSTPOZORNOST!!