Harmonika eoo bendzo?
Co si pfedstavi'te, kdyz se fekne kuchyne, zvife nebo nastroj? Psychologicke
experimenty probihajici uz od 19. stoleti prokazuji, ze kultura, ve ktere zijeme,
a jazyk, v nemz„myslime", velmi podstatne ovliviiuji nase asociace. A tak se
muze snadno stat, ze pod jednim souhrnnym oznacenim si lide z ruznych
kultur pi'edstavi naprosto rozdilne konkretni pi'edmety. Ruska psycholozka
Rogoznikova v roce 1988 provedia zajimavy pokus: ruskym a anglickym detem
polozila otazku, co se jim vybavi pi'i oznaceni hudebni nastroj - a odpovedi
srovnala.
Zatimco prviiaci a ti'etaci v Anglii si pi'edstavili bendzo, zvonek, buben, kytaru
a fletnu, stejne starym ruskym detem se vybavilo piano, klavir, housle a
harmonika. Podobne se lisily asociace ke slovum pokrmy, kvetiny ci barvy.
Ukazuje se pfitom, ze typicke verbaini asociace, ktere se diky kultui'e a jazyku
vytvai'eji v detstvi, se v dospelosti uz pi'ilis nemeni.
Sociolog Emil Chalupny se ve 30. letech minuleho stoleti zase pokousel
vystopovat zjazyka specificke rysy narodni povahy. Pi^i zkoumanicestiny
napi'iklad dospel k zaveru, ze pi^izvuk na prvni slabice svedci o tom, ze Ces\i
tendenci pi'ichazet soriginalnimi, kreativnimi napady, ale po slibnych pocatcich
uz nejsou schopni dotahnout je do konce.