5. Slova v závorkách tlejte do vhodného tvaru:
Afticolul este in (revistä) Steaua.   /~-<?./: ' 1   ■ j Domnul Petrescu locuieste pe (bulevard).^cu££>y~; Teatrul este in (piata) Mihai Eminescu. ď&ČO Cine e in (malina) ? /frO-f ^i^^l.. j Ce este pe (scaun) acela? ''     ■'■ " MuU-umesc pontru (revistä). ■'(<■ .•• < > , *
$i noi locuim pe (bulevarď) Dacia. &n_{ltA/~* ■*~^iyJi' ..     Marina este in (piata). ;. '
Pe (scaun) nu e nimic. r-,t/ , Multumesc pentru (revistä) aceea románeascä! ťJ-M '- st ' G. Doplňte chybějící slova: ,
VorbesclPíwornaneste. Nu/.. un slram vorbiU destul Jft* bine.
CK-Ýívorbiti acasa? Vorbesc.^.yr&este si engleze^te. Th/Ate cafeaua si vinul,   „aj dlJL^ť '■'< >.>-.. e cafeauá? Nu e^Cftare? E destul . .V'dulce? +ju*-Óu^ Ce e acolo, SĎCíCanapeai Revistä Viata ... E ... doamna Jianu.
Jianu.
Pe <X^tradä e hotelu! Carpafi?
Lucrez .f/jiViirii.š'te-r.' ft
N-ai o figarä? Baxla. M /o&L*
Multumesc ffletfgstfť
Fumezi ŕA fiecare zi?
Vyluštěte krížovku:
á;
í//
náměstí číst • ■ továrna
pracujeme . i mluvíte
mužské jméno kouřit pivo sladký
8. Naučte se nazpaměť;.
La revedere'.*) Nashledanou!
*) Tohoto pozdravu se užívá jen mezi přáteli. Při odchodu z obchodů, úřadoven a při loučení s nadřízenými říkáme Bund ziua!, popřípadě Duna seara!
LEKCE
4
Buna diminea{a! Dumneavoasträ in£elege{i romá-neste? — Da, pu{in. — Dar sofia dumneavoasträ? — Nu. Sojia mea arc impresia cä limba romána e foarle grea. — Credeji cä arc dreptale? — Cred cä nu. — Cum este limba romána dupä pärerca dumneavoasträ? — E destul de usoarä. Nwmai inceputul c greu. © Aveti un ereion albastru? — Poftim? — So{ul meu nu in-^clege románestc. Fiji amabil si vorbei frantuzeste! ® Care e numele dumneavoasträ? — Numele meu c Radu Popescu. — Ce profesiune ave(i? — Sint inginer. Luc rez pc u n sanlier. — Ce construifi? — Construim un bloc mar e. — Ce este tatäl dumneavoasträ? — Tata e muncitor. Lucrcazä ántr-o fabricä nouä. © Unde locuieste família Ionescu? — In blocul acela. © Ce face fratelc täu? — E in camera lui si citeste o carte cehä. Diipä pärerea lui e inleresantä. — !j>i cartea aceasta e foarte bunä. © Cum e camera ta? E mare? — Nu e nici pica mare, nici prea micä, dar e frumoasä. © Unde e mama dumiíale? — In bucätärie. ípi sora mea e acolo. — Ce fac? — Gätesc. — Pofti^i la masa! — Care e locul meu? — Acela, língä colega noasträ. — Ce zice{:i de vinul acesta? — Nu e räu. Nici präjitura nu e rcu. © Fumám prea mult. Fii amabil si deschide pujin fercastra! — Cine e domnul care inchidc usa? — üJstc ginerele nostru. @ Unde e gcamantanul dumneavoasträ? — In masinä. — Ce culoare are mašina dumneavoasträ? — Masina noasträ e neagrä.
32
33
• Ce mai Laceti? - Mulfumesc, bine. Dar duranea-voastra? - Asa si asa. Undo mergetf? - La teatru. -La cc? — La Slcaua ffirfi name. — Eu merg la cinema-tograf. La un film romanesc. — Petrecere frumoasa! -Mulfumesc, asemenea.
. albastru modrý v
jniiabil laskavý; íifi amobil buďte tak laskav
asemcoea nápodobně
asQ si asa jakž takž
bíoc s. dúm (víceposchoďový)
bueätärie íbukätärijc] ž. kuchyně
camerä ž, pokoj
care který, -á, -é; care e nu-mc-le dumncavoasträ? jaké je vaše jméno?
carte ž. kniha
cä že
ech, ž. cehá český eincmalograľ s. kino colegä ž. kolegyně
a .constrjii [konstruji], -lese
stavět; budovat a erede, ered (HZ 4) 1. myslet
(si), 2. věřit culoare ž, barva a deschide, deschid (HZ 4)
otvírali otevřít diinineaíä ž. ráno dumitote vaš
dumncavoasträ 1. vy, 2. váš dupä podle
a face, íac dělat, udělat; cc niai i'accfi? jak se vám daří?
famílie [familije] í. rodina;
família lonescu Ioneseovi fára bez
fercaslrä ž. okno film s. film Iralc m. bratr
í'ŕumos (HZ 3) hezký, krásný a_Säti, -tese vařit geamantan s. kufr gínerc m. zet greu, ž. grea těžký impresie [impresije] ž. dojem inginer m. inženýr inceput s. začátek a inchide^inchid (HZ 4) zaví-ŕať
a intelege, inteleg rozumět "lace? ná'co?
limba ž. jazyk; limba romána
rumunština hii jeho
mama ž. matka maro veliký
jL21£íJB^.DlerK 1. jít, 2. jet meu, ž. mca můj mie malý
muncitoř m. dělník negru (HZ 1) černý nostru (HZ 3) náš
VÝSLOVNOST
nou, z. noua novy minie s. jméno; ftú'ä nume beze j menný pärcrc ž. názor
petrecere ž. zábava; petrecere frumoasä! příjemnou zábavu!
poíUmV prosím?
profesii/ne [profesi-unej ž. povolání
räu, ž. rca špatný; zlý
sorä ž. sestra
so(. 77i. manžel
sofie [socijc] i. manželka
santier [šantyjer] s. staveniště, stavba
ta tá m. otec
táu, ž. ta tvůj
unde kam
usä ž. dvere (v češtině mn. č.!)
usor (IIZ 3) lehký
a zijyj,.-zie~říkat, říci; ce zice^i
de vinul acesta? co říkáte
tomuhle vínu?
[k], při jehož vyslovování je poloze jako při českém [j]: otvírat, otevřít, a inchide la
CH  označuje měkké [lť], tj.
jazyk  přibližně  v téže
a deschide [a desk'ide]
änk'íde] zavírat, zavřít. G     se čte 1. [gl: colcffá [kolega] kolegyně, merg [mergl jdu;
2. [džj*) před e, i: murge [merdže] jde, inginer [indžiner]
inženýr.
EA  se čte po g jako pouhé [a]: peamantan [džamantan] kufr. I      neprízvučné na konci slova po g se nečte; 7ner0i [merdž] jdeš.
*) Zní měkčeji než v češtině. Pro tuto hlásku, která se vyskytuje např. ve slově ,,džbán", nemá česká abeceda zvláštní
písmeno.
34
35
MLUVNICE
1. Hláskové změny (ÍIZ 3, HZ 4)
HZ 3: Prízvučné o se mění v oa před koncovkou obsahující a, á nebo c:
Ion Ioana
Jan Jana
krásný
frumos
frumoasä krásná HZ 4: Souhláska d se mění v z před koncovkou obsahující i:
cred myslím a deschide otvírat
crezi myslíš deschizi otvíráš
2. Určitý člen
Podstatná jména rodu mužského a středního končící -e připínají v jedn. č. určitý člen -le:
(un) f rate fralele
(un) nwne numele
Podstatná jména rodu ženského zakončená souhláskou i- e připínají určitý člen -a:
(o) carte
cartea [karť"a]
(o) culoare
culoarea [kul"ar'a]
Podstatná jména rodu ženského zakončená -ic připínají určitý člen -a, před nímž koncové -e mizí:
(o) bucätärie [bukätärije]  (o) famílie bucätäria [bukätärija] família
Podstatné jméno lata (otec) připíná urč. člen -a: tata (fj. otec mluvčího nebo posluchače). Má-li toto podst. jméno nejaké další určení, pripína určitý člen -I: taíál (napr. taläl meu, taťäl dumneavoasträ apodj.
Určitý člen odpovídá českému zájmenu „len (ta, to)" hlavně u podstatných jmen určených dále vztaženou včtou:
Kdo je  ten pán,  který    Cine    e    domnuí care kouří? fumeazä?
3. Ženský rod přídavných jmen
Přídavná jména končící -u mění v ženském rodě tuto koncovku v -á:
un creion albaslru o masinä albaxträ
modrá tužka modré auto
Přídavná jména nou [no»], greu [greul, ráu [ráu] mají vžen-skémrodě tvary nouá [nouá], grea [grRa], rea [r°al.
4. Přivlastňovací zájmena
Přivlastňovací zájmena mají jeden tvar pro rod mužský a střední a jeden pro rod ženský:
meu
tou lui ei] nostru
mca
ta
vostru dumitale dumncavoastr lor
muj; mé tvůj; tvé jeho
její
náš;
nase voasira
I váš; dumitale \ y
( vaše dumneavoasträ I
*ä J . .. , lor
lui
''i [jej] noasträ voaslrä dumitale
ma, moje tvá, tvoje jeho její naše
vase
jejich
jejich
Pomocí tvarů vostru (váš; vaše), voastrá (vaše) přivlastňujeme něco dvěma nebo více osobám, kterým tykáme.
Tvar dumitale*) (vás; vaše; vaše) užíváme tehdy, přivlast-ňujemc-li něco osobě, kterou oslovujeme dumneata. Podobně dumnecvottsträ**) (váš; vaše; vaše) znamená, že vlastníkem je osoba nebo osoby, které oslovujeme dumneavoasträ.
*) Psáno též zkráceně d-tale. **) Psáno též zkráceně di>.
36
37
'"Přivlastňovací zájmena stojí za podstatnými jmény, jež mají v tomto případě určitý člen: colega mea, oraful nostru.
V rumunštině se přivlastňovacích zájmen užívá i místo českého „svůj" :
Sint in camera mea. E in camera lui.
Jsem ve svém pokoji. Je ve svém pokoji.
5. Přítomný   čas   a   rozkazovací   způsob slovesa „a crede"
a crede myslet; věřit
cred	credem
crezi	crede ji
crede	cred
crede! credcti!
Slovesa III. třídy nemají (na rozdíl od ostatních) přízvuk na koncovce.
Některá slovesa III. třídy mají nepravidelný tvar pro 2. os. jedn. č. kladného rozkazovacího způsobu. Např. f ä! (dělej!, od a face), mergi! (jdi!, od a merge), zi! (řekni!, od a zice).*)
G. Předložky
Po slovesech pohybu mají předložky in. la význam „clo", „k", „na" :
Mergefi in Romania?
Poftiti la masá!
Acum merg la minister.
Jedete do Rumunska?
Račte ke stolu!
Teď jdu na ministerstvo.
7. Přídavná jména s koncovkou „-esc"
V několika případech (napr. u pojmenování jazyků a při určování něčí národnosti) užíváme tato přídavná jménavzkra-
*) Odpovídající tvary záporné jsou tvořeny zcela pravidelně: nu face! (nedělej!), nu merge! (nechoď!), nu zice! (neříkej!).
cené podobě: roman (místo románesc), englez (místo engle-zesc), francez (místo franpuzesc), rus (místo rusesc) apod.:
rumunské víno francouzská cigareta
un vin romanesc o \igara frantuzeascä un film englezesc
ale:
anglický film
rumunský jazyk rumunský inženýr francouzský jazyk francouzská profesorka anglický jazyk anglický dělník
limba romana un ingíner román*) limba francezá o ■profesoará. franceza limba englezä un muncitor englez
apod.
Přídavné jméno cekesc (český) se užívá téměř výhradně v zkrácené podobě: un film, celí, limba echa, o profesoará cehá.
CVIČENI
1. Doplňte ,,o" nebo „oa":
o cul.re frum.sá in camera v.strä un film frunrs la fratele vľstru gcamantanul e us:r o impresie pr.'štä . pe santierul natru jw limba n .stra nu e us.rä , fara ginerele dumneav.strá
Z. Doplňte „ä" nebo „z," :
creíéti cä c acasä? eu nu cre.''
*) Tvar ženského rodu (?-omä?iä) zní při určování národnosti příliš knižně. V hovorové řeči se nahrazuje podst. jménem romanca: o profesoará romanca, o colegä romanca apod.
39
de cc inchiíi fereastra? ei cresťtš nu íntelegeti deschLeti geamanlanul! cre,4 cä e strain? de ce nu deschia usa? ínchi;eti usa!
Slova v závorkách dejte clo vhodného tvaru:
(Bucätárie) noasträ e micä. ■'. '
Unde merge (frate) täu? M* (Profesiune) mea e interesantä. Y/^tfé-Jt-J- A*4<Ě&t (Sotie) lui gäteste. j Ce zicefi de (carte) accasta?   / ? A ./? , (Nume) meu e Radu CImpeanu, '/íywí-^, Ce mai face (famílie) Petrescu?  ■■'->.;-.; C&C Dupä (pärere) lor n-am dreptate. &oZh (Ginere) nostru c in Cehoslovacia. Ce mai face (tata) dumneavoastrá\ (Tata) e foarte obosit, /o_č<L£,-
otAjf &
4. Od slov v závorkách utvořte příslušný tvar yřisvojovacího zájmena:
Cum e camera (voi) ? —*■ Cum o camera voastra? Locul (dumneavoastrá) e acolo. . . <Í*V'
Care e paharul (dumneata)? . .eCu-nu-lCvL.-'
Profesorul (voi) vorbeste cam repede.   . .sP-tK-te**^ Sora (dumneata) danseazá foarte bine. . . Q&A^n^Cz^j Orasul (voi) e tťumoS. ./i^yT^Jusj Sotia (dumneavoastrá) e profesoará?    . . Oíir''
5. Slova v závorkách dejte do vhodného tvaru:
Am un geamantan (greu). jajss-j Care e fereastra (vostru) ? -oat-/"-^ Mergem la un fiim (nou). /'a',1' ^ Strada (nestru) nu o prea írumoasá.    h Oajf^CAOf-Lingá hotel e o mašina (negru). fvljiZ/fAíM^ E mare santierul (vostru)? </čr>-tih^l'J Pe masa e un stilou (albastru).   - '   * ■>' >■*<■**■' Avem o colegá (nou). n.&uJr N-ai un creion (albastru)? ajL6- i.t ■vtáhl camera au o masá (nou). 7is-£í^é\ Ce zici de berca (nostru) ?   K-O ttiJť
G. Doplňte vhodný tvar slovesa „a merge" :
(dumneavoastrá) Astazi nu ... la'bitou?
(tu);w-«'la teatru? Nu(£ŕ.í1a cinematograt.
Inginérul Pppescu'ľíPía fabrics.
(noi) Acum". . '4"a hotel. ^^/^
(dumneavoastrá) Unde ...? ŕ >
Ion .si Radu "'i la^Bucuresti.
(dumneata) Nu'ľ rSäka. de repede! Siní obosit.
7. Doplňte vhodné tvary slovesa „a intelege":
(cu) Poftim? Nu^ '.aj maň románeste. (dumneataj'.*'. f íríŕŕítuzestc? (el)^/ľíiiíímai putin. , (noi) Nu í.*-, ce'ňéste"'' j/*4xA*er*C> (dumneavoastrá) Am impresia cä '... deslul de bine. E un inginer francez. Nu ■'.77nfcícehe.ste, nici rusesjlc. (ei) Cred cä .. . románeste.
. Štěkněte a napište v 3. os. jedrt. č.:
Faceticeva!
Nu ľaceti nimic!
Deschideti fereastra' .Nu deschideti fereastra! ľziceti st voi céva!
Nu mergeti asa de repede
Gátiti céva!
Nu gätili nimic!
Poftiti la masá!
CO- its
9. Doplňte chybějící slova:
Crede(.i .<?í are dreptate?^^^
Cum este limba romána . , . párerea dumneavoastrá? Lucreazä /-:C,un santier. Poftiti ífijmasä! dbež'. e locul meu ?
Ce ziceti íSfe.vin,ul acesta?
Cine e ďomnul;V'./ŕ::nchide usa? '~
Ce mai face^i ?/ftfa ?i P^ctj ^
Unde mergeti? Ab teatru. ^Wsteauayfcnume.
Petrecere frúmoasa! Muitumesc, ?m.J^)e.hJ^j
40
41
13. Vyluštěte křížovku:
LEKCE
• H
■5	f)
u	
%	
S	ŕl y í h
A	
	H
	
jazyk
jméno
začátek
matka
stavíme
říká
veliký
jdi!
tam
11. Naučte se nazpaměť:*)
Astäzi avem o zi grea, Fifi färä grijä! E simplu.
Dnes máme perný den. Buďte bez starosti! To je jednoduché.
*) Neznáme výrazy najdete ve slovníčku na konci knihy.
Plecami undeva? — Da, plec la mare. Dar dumnea-voasträ? ~ Noi plecäm la munte. — §i unchiul meu pleacä la munle. — Cum il cheamä pe unchiul dumneavoasträ? — Il cheamä Gheorghe Ionescu. 9 Ce cäutafi? — Cáutäm soseaua spre Sighisoara. — Merge^i drept inainte sŕ la interseefie face(i la stmga ... nu, la dreapta. — Cum e soseaua? — Focrte bunä. — Mul-fumlm! — Cu plácerc! II Cauti pe cineva? — Il caut pe ghídul nosi.ru. Il eunosti? — Da, il eunosc. Vorbestc cu cineva la telefon. ® Ce e asta? E vin sau bere? — Acesta e vin. In pahcrul acela c bere. 9 Am impresia cä sunä telefonul. — Eu nu aud nimic. Ba da, avefi dreptete. — Alo? Cine e la telefon? — Aici Ion Mun-teanu. — Pe cine cauta^i? — Pe tovaräsul Anghelescu. — Asteptafi o clipä. Il chem. — Mul^umesc, astepť. — Anghelescu la telefon. Bunä ziua. De unde vorbi(i? — Din hotel. — Vorbi^i tare! Nu vä aud bine. — Acum mä auzi|i? — Da. — Scuzafi-mä cä vä deranjez. Am nevoie de ajutorul dumneavoasträ. — Despre ce e vorba? — E vorba despre programul de astäzi. • 1i eunoasteíi pe loana si pe fratele ei? — Da, ii eunosc — Ce e cu ei? Sunäm, dar nimeni nu deschide. Dorm? — Nu sint acasä. — Avem ghinion. — A§teptati-i! — Acum n-avem timp. ® Unde e änematograful Patria? — Pe buíevardul Magheru*). — Acesta e bulevardul Ma-
42
*) Gheorghe Magheru (1802-1880), generál, čelný představitel revoluce, která vypukla roku 184B ve Valašsku.
43
gheru? — Nu, aceasla c strada Mihai Eftiinescú, © Cc face colegul vostru? — Ne asteapíu línga drogheríe, @ De cc nu vorbt(i romane§íě? — N-ani curaj. — Ave^i curaj! — Vorbi^i desíul de bine. — Nu má läudaU! — Nu vä laud. E adevárat. ® Ce íaci? — Tradice un articol din limba romána in limba cehä. — E greu? — E destul de greu, Mä ajuji? — Te ajut. ® Cum e Iecfia de asläzi? — U^oorä. — Ciliji-o $i tra-dttceji-o in limba cehä!
adevárat opravdový; c adevárat je to pravda
a iyutOjjjitt (HZ ti) pomáhat, pomoci
alo! haló!
a astepta, aijtept (HZ 6, HZ 1) ~ čekat; asteptati-i [aštepta-
cij]! počkejte na ně! a anži_[a-uzi]| aud [a-ud] (HZ
íTsíyšct a cäuta [kä-ula], caut [ka-utl —(HZ 5, HZ 6) hledat; shánět
a chema, chern (HZ 1) volat;
- Cuííí íl cheamä? jak se jmenuje? (muž); cum o cheamä? jak se jmenuje? (žena); il chem zavolám ho
cineva někdo; cu cineva k někým
clipa ž. okamžik
coleg m. kolega
cu s; cc c cu ei? co je s nimi?
a cuaoaste. eunose (HZ 2, HZ
■ ■ 3) znát
-curaj s. odvaha
de asíázi dnešní
a deranja, -jez obtěžovat
desprc o
a_dju^n%_dorm (HZ 3) spát ďrept (líži) rovný; drept ma-
mte [inajinte] pořád rovně drogheríe [drogerije] ž. drogérie
Gheorghe [gorýe] tri. Jiří ghid m. průvodce ghinion [giny-on] s. smůla intcrsecjie [intersekcije] ž.
křižovatka Ji je il ho
la dreapta napravo, doprava la stínga nalevo, doleva; fa-ccti la stínga! zahněte doleva.!
a_J_auc!a_Jlá-uclal, laud [la~ud] {HZ 5, HZ 4) chválit, pochválit
lcc(.ie [lekcije] z. lekce
marc ž. moře; la merre k moři; u moře
má mě; seuzafi-má [skuzaci-máj! promiňte mi!; má ajuti? pomůžeš mi?
munte vi. hora; la mwntc na hory; na horách (v češtině mn. i.!)
ne nás; nc asteaplá čeká na nás
ntmeni nikdo
o ji; cftifi-o [čilyejo]! přečtěte ji!
patrie [patrije] z. vlast pc cíne koho; cum íl chcamá pc wnchiul dumneavoosträ?
jak se jmenuje váš strýc?
pläccre ž. radost; cu plácere rádo se stalo
a pleca, plcc_XHZ l) 1, odjížděl, odjet, 2. odcházet, odejít
program s. program a^euzo^ scuz omluvit, prominout
Sighisoara ž. město v Rumunsku sprc k, na
VÝSLOVNOST
a suna, sun zvonit, zazvonit sosm ž. silnice tarc hlasitě
te tě; te ajut pomohu ti telefon i. teleíon; a vorbi ia
telefon telefonovat atraducc, traduc, tradít! pře-
Klaciat, přeložit unehi m. strýc undeva někam; někde va vás
vorbá í. řeč; desprc cc e vor-ba? oč jde?; e vorba despre
jde o
GII se čte jako měkké |g'], tj. [g], při jehož vyslovování je jazyk přibližně v téže poloze jako při českém [j]: ghid [g'id] průvodce, drogheríe [drog'erijej drogérie,
ĽA sc čte po cli, gh jako pouhé [ä]; cheamä [k'amä] volá, g/ieafä [g'acä] led.
I 1. nečte se, je-li neprízvučné na konci slova po cil, gh: uíícííj [unk'] strýc, mig/ti [ung:] úhel;
2. připojíme-li za slovesný tvar zakončený ncslabičným -i osobní zájmeno, stane se neslabíčné i slabičným: che-viati! [k'emaci] volejte!, ale: chemati-mä! [Jťcmncimá] zavolejte mě! Pouze přec! zájmenem „o" zůstává toto i neslabíčné: cřicma/i-o.' [kVmacjoj zavolejte ji!
MLUVNICE
1. Hláskové změny (HZ i>, HZ 6)
HZ 5: Samohláska ä se mění v a, presune-li se na ni prízvuk:
a cäuta [kä-ula] hledat läúdäm [lä-udám] chválíme caut [ka-ut]       hledám laudä [la-udá] chválí
44
45
"* HZ 6: Souhláska t se mění v f před koncovkou obsahujte! -i: tt astcpta čekat ajut pomáhám
čekáš
pomáháá
2. Čtvrtý pád zájmen „čine, cineva, nimeni" a podstatných jmen životných
Zájmena cine (kdo), cineva (někdo) a nimeni (nikdo) vyjadřují čtvrtý pád pomocí předložky po:
Pe cine cáutaft? Astepft pe cineva? Nu aud pe nimeni.
Koho hledáte? Cekáš(na) někoho? Neslyším nikoho.
Podstatná jména životná označující určitou osobu vyjadřují čtvrtý pád předložkou pe a kromě ní ještě čtvrtým pádem příslušného osobního zájmena:
II cauí pe Mihai.
O eunoastefi pe iovará§a
profesoará? Chemafi-i pe Dan si pe
fratele lui! li asteptäm pe Gheoryhe.
si pe sora lui.
Hledám Michala.*)
Znáte soudružku profesorku ?*)
Zavolejte Dana a jeho bratra!*)
Cekáme na Jiřího a na jeho sestru.*)
Předložka pe není před podstatnými jmény, která jsou předmětem slovesa a aved anebo před nimiž stojí jiná předložka pojící se se 4. pádem:
Am o sorá mícá. Mám malou sestru.
Avem un ghid bun. Máme dobrého průvodce.
Cartea e pentru doamna   Ta kniha je pro paní Jia-Jianu. novou.
*) Doslova: Ho hledám Michala. Ji znáte soudružku profesorku? Zavolejte je Dana a jeho bratra! Je čekáme na Jiřího a na jeho sestru. — Knižní jazyk se takovému užití osobních zájmen často vyhýbá.
li. Čtvrtý pád osobních zájmen
Tyto tvary stojí nejčastěji přímo před slovesem:
Cine mä cautä? Kdo mě hledá?
Nu te aud. Neslyším   tě. Neslyším
vás.*)
V ä asteaptä cineva? Čeká na vás někdo?
Nu le chemapi! Nevolejte je!
Je-li však sloveso v kladném rozkazovacím způsobu, stojí osobní zájmeno za ním a je k němu v písmu připojeno spojovací čárkou:
Chemali-le! [lťemacile] Asteapt.ä-má! Citesíe-o! [čitešť'o]
Zavolejte je! Počkej na mne! Přečti si ji!
Tvary -l, -i užíváme tehdy, končí-li předcházející slovo samohláskou :
Přečti si ho! Nevolej ho! Počkejte na ně! Mám dojem, že je zná.
CitesLe-l! [čiteštel] Nu-l [nul] chema! Astepíati-i! [ašteptacij] Am impresia  cä-i [käj] cunoa§ te.
4. Přítomný čas a rozkazovací způsob sloves „a ajuta, a dormi"
Některá slovesa I. třídy se časují podle vzoru a ajuta, tj. nahrazují iníinitivní -a koncovkami -, -i, -ä, -dm, -ati, -ä:
*) Jdc-li o osobu, kterou oslovujeme dumneata. Srov. lekci 1, mluvnické výklady bod 5.
4íi
47
a ajuta pomáhat
a juta! a jutami!
• Některá slovesa IV. třídy se časují podle vzoru a dormi, tj. nahrazují infinitivní -i koncovkami -, -i, -c, -ím, -if.i, -i
a dormi spát
dorm	dormim
dormi	dormi fi
doarme	dorm
dormi !*) dormifi!
5. Překlad českého „tohle"
Jak už bylo řečeno v 2. lekci, otázku „Co je tohle?" překládáme do rumunštiny Ca e(ste) asla? Jinak se musí překlad zájmena „tohle" shodovat v rodě a čísle s neslovesnou částí slovesně jmenného přísudku dané rumunské věty:
Tohle je Kdo je tohle?
židle, stul.
(muž) (žena)
„,       .    ínáš kolega, lohleje '^aše kolegyně.
Acesta c tni scaun.
Accasta e o masa.
Cíne e acesta?
Cíne e acedsta?
Acesta e colegul nos tru.
Accasta c colega noaslrču
C. Užívání podstatných jmen bez členu **)
Podstatné jméno označil jící předmět na kusy nepoěilalelný zůstává bez členu, je-li
a) součástí slovesné jmenného prísudku: Acesta e vin. Tohle je vino.
Aceasia e cafea:
Tohle je káva?
*) Na nepravidelné tvary 2. os, jedn. ě, kladného rozkazovacího způsobu vždy upozorníme.
**) Srov. lekci 2, mluvnické výklady bod 4.
b) podmětem stojícím za přísudkovým slovesem:
In pohanil acela nu e vin.   V   tamté   sklenici není
víno.
7. Rozdíly v pádové vazbě
Po některých rumunských slovesech se užívá předmět ve 4. pádě, kdežto v češtině předmět ve i. pádě:
Te cred. Věřím ti. Věřím vám.*)
Nu-l credep! Nevěřte mu!
Ajutati-ol [ažutacjo] Pomozte jí!
Nu má ínýelegi. Nerozumíš mi.
8. A chema
Sloveso a chema (= volat, zavolat) ve spojení s příslovcem cum a osobním zájmenem znamená též „jmenovat se":
Jak se jmenujete?**) Jak se jmenuje?**) Jmenuji se lonescu.***) Jmenuje se Jan.***)
Cum vá cheamá? Cum íl cheamá? Má cheamá lonescu. li cheamá Ion.
CVIČENÍ
1. Doplňte „a" nebo „a":
ctutaji pe cineva? "
nu ckitánvpe nimenif
cinema cíutá?
va cátta inginerul Munteanu
ctuti céva ?
osut un telefon
qjutá-1!
nu-1 cíuta!
*) Jde-li o osobu, kterou oslovujeme dumneala. **} Doslova: Jak vás volají? Jak ho volají? ***) Wejde-li o odpověď na uvedené otázky, význam je jiný Volá mě lonescu. Volá ho Jan.
48
49
Gheorghe si fratele lui cjutä un hotel profesorul vä k-udä íi 1'řudati prea mult nu-i húdati! de ce le líuzi?
2. Doplňte „t" nebo :
vä ajuíí
cine te ajuía?
o ajuaV
nu-1 ajuíati!
aslepíi pe eineva ?
asteap-.á o clipä!
il astepépe Gheorghe
te astepíám
pe eine astepS?
nu mä astepfati!
ce cauá?
nu aut nimic
íl cäutäm pe colegul nostru
3. Od slov v závorkách utvořte vhodný tvar 4. pádu:
Nu má cunoastefi? -ťaľ
j
O
Nu (eu) eunoastefi? —> Cine (voi) asteaptá? Asteptati-(noi)!
Nu (dumneavoasträ) deranjeazä? Scuzä-(eu) cä (tu) deranjez! (Ea) eunosc.
(Dumneavoasträ) cáutäm. Nu (tu) aud bine. (Dumncata) ajutám. Cine (el) cheamá? (Kl) astept. Nu (ei) auziji? Cautá-(ele)!
Dopluté vyjádření 4. pádu:
./ň-cine cáutati? Nu caut ^É.nimeni. Cáutati .,«rcineva?
Cum 7'/. cheamá .7C ghidul dumneavoasträ?
Am impresia cä ňu-X. eunoasteti jfrf^ginerele nostru.
■M,
5" a§tept/-A Radu si /^.-colegul lui. Cine iSL cautá ?£*, doamna profesoara? Chemati-./í'. ,zK-tovarásul inginer! Cum . V. cheamá/&í_sotia dumneavoastrá?
5. Podle uvedených osobních zájmen upravte tvar
slovesa:
(tu) Pe cine (a chema)? —>
(voi) (A aítepta)-ne lingä drogherie!
(dumneata) Nu le (a láuda)!
(ei) De ce nu ne (a astepta)?
(dumneavoasträ) (A suna) tare!
(ej) (A pleca) la Bucuresti.
(dumneavoasträ) (A scuza)-ne cä vä deranj
(eu) Nu-1 (a auzi) bine.
(noi) (A pleca) la Praga.
(dumneata) (Acäuta)-i!
(ea) (A donni) sau nu (a li) acasä?
Pe cine chemi?
im!     . j&mMAS?*
6. Řekněte a napište vc 2. os. mu. č.
Citeste articolul acesta! —>
Traclu-1 in limba cehä!
Il eunosti pe unchiul mou?
Suna tare!
Mä auzi?
Unde pleci ?
Mergi drept inainte!
La interseetie í'ä la dreapta!
O astepti pe tovaräsa Popeseu?
Ai ghinion.
Nu le astepta!
Dormi ?
Šcuza-ně!
1. Doplňte „acesta" nebo „aceasta":
/foč-W^e camera dumneavoasträ? Ce strada e 'ť'ijf^tjz bulevardul Dacia, ghidul nostru. e cafea^,/^ j Cine e f^TvTso\ia mea. /ftĚJ-f-Áji\x e soseaua spre Bucuresti.
Ce vin e ^t^HMw. e vm, .
Cine e .'.'ľ? 15 colegul meu.
CiUVi articolul acesta!
J
50
51
8. Slova v závorkách dejte do vhodného tvaru:
Nu (tu) cred. (j. De cc nu leu) credcli ? Nu (ei) crede nimeni. Crede-(eu)! /V>-íätr (Ea) crezi?   -o , •   (Ei) ajutám. AÚ^ Ajutati-(el)! Jí<t-Cine (ele) ajutä? I-O^ Ďe ce nu ajuti (nimeni) ? 7«   A*- -.mÄ-**-4' Ajutati-(noi)! /2á_      ' „ (Dumneavoasträ) ajut cu pläcere. (Eu) intelegeíi? /£< , Nu (dumneata) inteleg. čt/- ««_ Am impresia cä nu (noil ínfeiege. AJ2__^
9. Doplňte chybějící slova:
Plecati ...? Da, plec . .. mare. Noi plecám Ä; munte.
Cäutäm ifjseaua     Sighjsoara. , Mergefi . ŕ^ínainte si £u intersecpe faceti Multumimlťíi^pläcere! Vorbeste ■■/£. cineva/Äj telefon. .     Ce e asta-? E-ffTffu ^ľí*< mt^4J>s, vin. ,
//&.? Cine e ^telefon'
E
11. Naučte sc nazpaměť:
Unde e un telefon? E curent, inchidc|i
fereastra! Noapte buná!
Kde je (tu nějaký) telefon? Je tu průvan, zavřete okno'.
Dobrou noc!
•stinga!
d.? Cine e ŕ-íUtelefon? U unde yorbiti?*?^ hotel : vorba^^rogramul <t*jas Ce e í^-ei?
©stází.
Nu vá laud. E        A C^lsČ-Traduc un articol (fát limba románá Cum e lecfia díf-.as táži?
10. Vyluštěte křížovku:
ťh
SC- limba cena.
čekám v! la odvaha
«7 pomáháme /$- 2)& přelož! Ifcf slyšíme
moře
52
53
LEKCE
6
Nu vá supám(.i, dnmnulc, cum pot ajitnge la gará? — Cu tramvfliul sau cu autobuzul. Dacá nu va grábiti, puteji merge pe jos. Gara nu c departe. ® O vezi pc Kodica? — N-o vád. Unde o vezi? — Acolo, in drcapta. — Nu e Rodíca, dar seamána cu ea. © Semeni cu latál dumitale. — Crezi? Se zice cá semán cu mama. © De cc taci, Ileanu? Se pare cá íe supárá céva. — Nu má swpárá nimic. Tac, pentru cá nu má simt bine. Má doare capul. — Pari obositá. — N-ai un antinevral-gic? — Ba da. Poftim. ® Buná ziua, domnule Ionescu. Má bucur cá vá vad. — Si eu má bucur, doamná. Ce mai faceti? - Mulj.ume.se, bine. Dar dumneavoastrá? Pareti obosil. — Nu par, ci sint. — Se vede. De ce nu vá odihni^i putin? — Peutru cá n-ain timp. © Unde mergc(.i? — Acasá. — Dacá dori(i, vá duc cu mašina, — Sinteti foarte amabil. Cu mašina ajungem repede aca-sa. © O cauti pe loana? — Da. — Este :n ortís, dar se inloarce pestc un sfert de orá. Asteapt-o, Mihai! — Acam n-o pot astepta. Má grábesc. Poate cá má intorc peste o orá. © Nu pot ínchide geamantanul. A.jutafi--má, vá rog. — Vá a jut imediat. © Unde íe íntíinesti cu colega ta? — Ne intilnim la gará. © Vá rog, pot vorbi cu tovarasa Petrescu? — Acuin nu e in birou, dar o puleji astepta. — Cind se inloarce? — Peste o ju-mátate de orá. — Vád ca ave ti mult cle literu. — Da. Nu ne putem plřngc cá n-nvem ce face. — Se poate
fuma? — Fireslc. © DunmeavoastrS vorbifi nemtes-te? — Nu. — Nu face nimic. Putem vorbi romaneste. — Ma uit la blocul acela inalt. Ce este? — E hotelul Intercontinental. In stinga puleli vedea Univcrsitatea. Uitafi-va la dreapta. Se vede Teatrul National. — E o cladire frumoasa. • II cunoasteli pe prietcnul men? — Nu, nu-1 cunosc. — Va rog, face^i cunostinta! Domnul Mircea Popescu. Domnisoara Maria Anghe-lescu. — Ma bticur de cunostinta.
acasä domú
a ajunge, ajung dostat so. do-jft, dojet"
antinevríilgic s. lék proti bolestem
autobftz [a-ulobuz] s. autobus a sc bucuroj mä bucur mít radost cap í. hlava cind kdy elädire z. budova ci [či] nýbrž
cu autobuzul autobusem
cu mašina autem
cu tramvoiul tramvají
eunostintä ž. známost; faceti eunostintä! seznamte se!; mä bucur dc eunostintä teší mě, že vás poznávám
dacá jestli (že)
^_dwccJ_.dnc, du! dovést; dovézt; vä duc cu mašina zavezu vás (tam)1 autem
a durca, 3. jedn. č. doorc (HZ % H Ž 9) bolet
go.rä ž. nádraží
a_sc sräbi, mä -bese spěchal, pospíšit si
imediat [imedyjat] (i)hned
intilt vysoký
in dreapta vpravo
in stinga vlevo
a se íntilni, mä ,-nesc sejít sc, scházet se
a seJntojzixCjjnä-ĽJLtarjc (HZ 3f vracet se, vrátil; se
jumätalc ž. polovina; peste o jumätate de orä za půl hodiny
national [naci-onal] národní nemtestc nemecky n-o väd nevidím ji nu face nimic to nevadí ji_sc_ odihm, mä riiesc odpočívaj odpočinout si orä ž. hodina; peste o orä za hodinu
a pärea, par JHZ 5) zdát se: sc pare cä zdá se, že; pari obosi'lií zdáš se unavená
p e j os pěšky
pentru cä prolože
peste za
jist plingľ. mä pljng naříkat ' si: (tu no putem plingc nemůžeme si naříkat poatc možná
prielcn [prijeten] m. přítel ajmtcn. pot (HZ 8, HZ !)) mo-
.ci: se poatc fuma? m ú že se
(tu) kouřil? 9 rugq JU Z II. HZ !)) prosit,
54
55
■poprosit; vá rog prosím vás _a semánfl, s.emanJHZ 1, HZ 7)
podobat se; seamáná cu ca
je jí podobná sfert s. čtvrt; neste un sfcrt
de ora za čtvrt hodiny a se sim(itmá_sLnit (HZ 6) cí-
tit se
a se supara, má supar (HZ 7) zlobit se
a tácea. tac. talii; (¥17. 5) mlčet
tramvai s. tramvaj
a se uita, má nit (HZ 6) dívat se; má ttit la-ďívám se na; úitafi-yS In drcapta podívejte se napravo
universUatc z. univerzita
a vedea. vad (HZ 7, HZ 4) vidět; se vede je (to) vidět
MLUVNICE
1. Hláskové změny (HZ 7, HZ 8, HZ 9)
HZ 7: Samohláska ä se mění v c před koncovkou obsahující e nebo i:
mä supär        zlobím se     vád vidím te súperi zlobíš se      a vedea vidět
HZ 8: Samohláska u se mění v o, přesune-ii se na ni pří-zvuk:
a ruga prosit a palea moci
ro9i prosíš pot mohu'
HZ 9: Samohláska u se mění v oa, přesune-li se na ni prízvuk a k slovu přistoupí koncovka -á nebo -e:
a ruga prosit a putea moci
roagä prosí poate může
Poznámka: K HZ 8 a HZ í) nedochází např. u sloves a se uita, a ajuta, a se bucura, a se supära.
2. Pátý pád
Vlastní jména osub mívají tvar pátého pádu shodily s pádem prvním:
Dan!, Mireeat, Gheorghe!, Mihail, Radu!, Ioana!, Maria!
©Statní životná podstatná jména zakončená samohláskou užívají v pátém pádě jedn. č. tvar prvního pádu bez členu:
tata! mama! doamná (Ionescu)!
frate! domnisoarä!    tovaräsä (profesoarä)!
Podstatná jména zakončená souhláskou připínají v pátém pádě koncovku -c, případně -ulc:
roua-mse (Ionescu)! domnule (Ionescu)!
tovaráse inginer! domnule. inginer!
Poznámka: Také jména zakončená souhláskou mohou mít koncovku -e: Dane! (vedle Dan.'), Joane.' (vedle Ion!; HZ 3), Tudore! (vedle Tudor!).
Přesná pravidla o tom, které podstatné jméno připíná koncovku -e a které -ule, neexistuji.
3. Přítomný čas a rozkazovací způsob slovesa „a tä-cea"
Slovesa II. třídy se časují podle vzoru a tácea, tj. nahrazují
-i, -e, -cm, -cti, -:*)
infinítívní	-ea koncovkami -
a tác ca	mlčet
tac	tácem
taci	táce^i
tacc	tac
taci! táceti!
4. Zvratná slovesa
Při časování zvratných sloves užívá rumunština v 3. osobě obou čísel zvratné zájmeno se; v ostatních osobách čtvrtý pád zájmen osobních. Např.:
a se uita (po)dívat se
má uil	ne uitám
te uiti	vá uitaji
se uilá	se uita
uitá-te! uitati-vá!
*) Toto časování se liší od vzoru a crede (III. třída; viz lekci éj pouze tím, že u sloves II. třídy jsou koncovky -cm, -efi prízvučné,
56
57
■ Záporné tvary: a nu se uita, nu mä uit, nu te uifj.....nu te
uita!, nu vä uitafi!
Ne každé zvratné sloveso překládáme do češtiny zvratným slovesem: se aude je slyšet, se poate lze, je možno, se vede je vidět apod. A naopak:
Cum ajungem la gará?        Jak se dostaneme na nádraží?
Semänafi cu tatäl dum-   Podobáte se svému otci. neavaastra.
5. Osobní zájmeno „o" za rozkazovacím způsobem a za příslovcem „nu"
Připojíme-li za kladny rozk. způsob 2. os. jedn. č. zakončený -a (např. caulä'., a^teaptä!, cheamä!) zájmeno o, koncovka -ä odpadá:
Caut-o! Asteapt-o! Cheam-o!
(Vy)hledej ji! Počkej na ni! Zavolej ji!
Stojí-li příslovce nu před osobním zájmenem o, krátí se v n-:
N-o eunosc. Neznám ji.
N-o läuda! Nechval ji!
N-o vedeti? Nevidíte ji?
6. Infinitiv bez předložky „a"
Infinitiv slojí bez předložky o
a) po tvarech slovesa a puiea (moci):
Pot juma? Mohu kouřit?
Putem vorbi franfuze^te.     Můžeme mluvit francouzsky.
Il putefi a^tepta aici. Můžete tu na něho počkat.
Unde ne putem ínlilni?       Kde se můžeme sejít?
b) po tvarech slovesa a avea i vztažné zájmeno (ce, ctiic) nebo příslovce (např. cind, unde):
Ai ce citi ?
N-are ce face.
Ave Ji cu čine vorbi romä-
neste? N-am cínd gäli. Au. unde dormi?
Máš co číst? Nemá co dělat. Máte s kým mluvit rumunsky? Nemám kdy vařil. Mají kde spát?
7. Člen ve slovesně jmenném prísudku a po předložce „cu"
U podstatných jmen, která jsou součástí slovesně jmenného prísudku, bývá neurčitý člen
a) jsou-li blíže určena přídavným jménem:
E o clädire frumoasá. To je hezká budova.
Sighisoara e un oras mic. S. je malé město.
lleana nu e o studenta Helena není dobrá stu-
bunä. dentka.
Acesta e un viti románesc. Tohle je rumunské víno.
b) V3'jadřují-li to, že podmět věty je jednou z věcí téhož druhu:
Sighisoara e un oras. Steaua e o reiňstä.
Clädirea aceasta na e un hotel.
S.   je   město   (= jedno
z měst). S.  je časopis (= jeden
z časopisů). Tahle budova není hotel (= jeden z hotelů).
Po předložce cu má i podstatné jméno bez bližšího určení*) určitý člen, vy.jadřuje-li běžný nástroj nějaké činnosti (např. dopravní prostředek), anebo osobu pro mluvčího jedinečnou:
Mergem cu mašina. Mä intorc cu aulobu/.ul. Semán cu mama.
(Po)jedemc autem. Vrátím se autobusem. Podobám se matce.
*) Srov. lekci 2, mluvnické výklady bod 4.
58
59
8. Pořádek slov
Za podstatným jménem stojí nejprve přívlastek zájmenný a potom oslatní: blocul acela "malt tamten vysoký dúm, programu! nostru de astäzi náš dnešní program.
C V 1 C Ľ N í
1. Doplňte „ä" nebo „c" :
o v-íáet^.pe Silvia?
se supíŕa cš n-o ajuti
nu vä supS'ati, doamnä!
nu má supir
nu te supíŕa, Mircea!
se vede cä nu te šimli bine
il vijzi pe Tudor?
vfd cä te gräbesti
cind ne videm?
sora mea seamanä cu tata
semí-rii cu prietenul meu
Maria nu seamřha cu fratele ei
\gde|i gara?
de aici nu se vtde nimic ■vad cä esti ťoarte ocupat
2. Doplňte „u", „o" nebo „oji":
cum p'<lem ajunge la Universitate?
vä p'/jte(í ínťírce cu aulobuzul
cartea aceasta e prea grea, n-o psi; cíli
unde ne pytem Intilňi?
in dreapta píjteti vedea holelul Carpal i
cind vä intiie'eti?
má ínterc imediat
r/R-o pe Ileann!
ne inlľŕ'cem pesle o orä
pot voL'bi cu Ion sau cu Rodiča?
nu p4;em deschide ťereaslra
r.igati-1 pe ghld!
ajutati-mä, vä ijsg!
nu p;,t dormi
te d.'r'e ceva?
nu mň d .re nimic
60
/
3. Výrazy v závorkách dejte do 5. pádu:
Bunä ziua, (tovaräsul Ionescu)! Ce mai ľaceti, (domnul inginer)? Bunä seara, (doamna Petrescu)! (trs-tt****^, Ce doriti, (tovarása) ? yl^^fjxJtl^é ^ Scuzati-ne, (domnul)! gUn™^--®--' Cind vä intoarceti, (doamna)? «sr*-a-**Y***^ Má auzi, (úomnisoora) ? /•-*.•,
Ajutati-mä, (tovaräsul)!    ■ ■ •       ~.V-«*t-» . /
Mä bucur de eunostintä, (domnul profesor)! fllW*^ fJOrfMW-
4. Řekněte a napište v 1. os. mn. ŕ.:
N-avem ce zice.
/íyZt-S) A-t'V-0& AŽ/****:
at*. y<
3
N-am ce zice. Nu má pot plinge. Am unde dormi. Aici n-am ce vedea. Te pot duce cu mašina. N-am ce íace.
Nu pot vorbi nemteste, ci englezesle. fj^iAsfrS Mä pot íntoarce peste un sfert de orä. Am ce citi. Acum mä pot odihni. N-am cu cine dansa. Vä pot astepta o jumätate de orä. N-am ce fuma. Astäzi nu vä pot ajuta.
Slova v závorkách dejte do vhodného tvaru (podle uvedených osobních zájmen nebo podle vyjádřeného podmětu věty):
(tu) Astäzi (a párea) obosit. j^Oj^á. Cartea (a pärea) mteresantä. jtji_ ý^LľQ, Hotelul (a pärea) nou.   ^írt, p^"^, (ei) De ce (a täcea)? jí-HLf^ (tu) (A täcea), te rog! , (noi) li (a putea) duce cu mašina. t?-t-f.A.tA^.^ (dumneala) {A putea) merge pe jos. Td-íaI (dumneavoasträ) (A putea) astepta o clipä? ~Zt/Jk-4í> (noi) (A putea) fuma? 7>^<jíilaaj~-^
Ce vä (a durea)? ÄÍe-tAX-- _ (ea) (A se plinge) ca (a nu putea) dormi.^jj v (el) (A se plinge) cä-1 (a durea) capul.
61
tele) (A se plinge) cä (a nu avea) ce citi. -'■ ^ -**t
(eu) Mergefi repetle, (a se gräbi). ^a~" , (dumneavoasträ) La ce (a se uita)?        '       1 '"? • (eu) (A se uita) la clädirea accea.   ACÁ , (dumneata) (A se uita) la stinga! jjui %>-'
(tu) Cind (a se intilni) cu familia Munteanu? fít./x&Á (noi) (A se intilni) in iiecare zi. #z - (eu) (A se simfi) räu.     Mci" X^>^tj(~ (voi) Cum (a se simfi) in Cehoslovaeia? t«C jf*>w^fi^C (eu) (A se bucura) cä vä simfiti bine, /-(d^ *U.*.-0->-h> (noi) (A se bucura) cä (a avea) cu cine vorbi roniáneste. (dumneavoasträ) Dacä (a fi) obositá, (a se odihni)!
(i. Řekněte a napište v Z. os. jedn.
Dacä sinteti obosit, odihnií.i-vä! —>     Dacä esti obosit,
odihneste-lc!
Dacä nu vorbiti prea repede, in^eleg bine. Dacä aveti timp, cititi articolul acesta! Dacä n-avefi ce face, ajutati-o! Dacä mergeti cu tramvaiul, ajungeji repede. Dacä nu vä gräbiti, asteptafi-o! Dacä dorifi, putem merge la un film. Dacä asteptati pufin, vä due c u mašina.
7. Doplňte „un" nebo „o":
Clädirea aceea inaltä e,Ufí. hotel, E ŕí*!hotel bun? ^ Praga e 'M oras Irumos. Aeesta e 'Ml ereion. Nu e .f. culoare frumoasä. E Uj-'J antinevralgic romänesc. Sněžka e     munte destul de inalt. Domnul acela e \Mj inginer f rancez, E . f. bere bunä. Viata romäneascä e ..-a . revistä. Eíi.íý program interesant. Nu e '/:h vin räu. Aceasta e .€>. fabricä. E . d. íabricä mare. Ion Petrescu e 'U4 student bun. Nu e .5. limba grea. E 'M. film ceh? Sintefi kUl ghid foarte bun.
S. Doplňte chybějící slova: ,
Dacä nu vä gräbiti, puteti merge J.90 i       O vezl /*>.< Rodiča? N-. (i vád. <?&. zicé cä semán czvmama.
pare cä te supärä ceva.        , ^ á^. nu vá odihniti putin? jW-^.^n-am timp. Pareti obosit. Nu par,^^sint. Unde mergeti? .ifeii^fe^    fZ+Á    y-A.^ _ j        Este in ora?, dar se intoarce ... un ./.de ora. \p^pfA .-o, Mihai!
^Acum A. -o pot a^tegta. t .
Cind se intoarceo .. - de orä.
Dumneavoasträ vorbifi f^^f^^ Má uit /L^blocul acelajnalt. :     (ktu. stinga puteti {Irtrňiversitalea. Uitati-vä .áe^dreapta. Vä rog, facefi iUi^t^ *C^J«-fy Mä bucur de .U^/t^i^*^-'-'
9. Naučte se nazpaměť:
Dupä dumneavoasträ. MuHiuncsc, ajunge. Tramvaiul acesta merge la gará?
Unde (Ince strada accasta? Duccti-mä la hotělul Dacia!
Až po vás. Děkuji, to stačí. Jede tahle tramvaj lt nádraží?
Kam vede tahle ulice? Zavezte mě do hotelu Dacia!
G2
63
LEKCE
7
Aveji telefón?1) — Acasä nu. — Unde vá pol suna?
— La birou sem la vecini. — Ce numär de telefón au vecinii dumneavoasträ? — 23.45.07 (douäzeci si trei, paíruzeci si cinci, zero sapte). © Cit e ccasul? — Ľ nouä si jumäíate. Gräbiti-vä! Peste un sfert de orä plecom la aeroport. — La ce orä sosesle avionul? — La unsprezece fára un sfert. — Cíti kilometri sint de aici pinä la aeroport? — Vreo cincisprezcce. © Ce trolei-baz merge in piata Kogälniceanu?*5) — Troleibuzul optzeci si cinci. © Cíti membri are delegaíia dumneavoasträ? — Síntem zece: paíru ingineri, trei arhitecfi, un profesor si doi translatori. — Sinte(i cehi? — Sase síntem cehi .si patru, slovách © Cíne estc in fotografia accasta? — Sint pärintii mei. Aceasta e mama, acesta e tata. — Cíti ani are tatäl dumitale? — Cincizeci si patru. — Dar mama dumitale? — Cincizeci si anu. — Sc vede cá sint oameni simpaíici. — ŕľsti singurä la párin^i? — Nu. Am doi írati. — Cum íi cheamä pe íra\'ú dumitale? — li cheamä Dan si Mihai. Sint študenti. © Cit costä revŕsla accasta? Nu c prea scumpä?
— E ťoarte ieftinä. Costä mimai trei lei. © Cíne sint tovaräsii čare vorbesc ruseste? — Sint nistc sträini.
Nu-i eunosc. íi intelegefi? — Da, pentru cá limba noastrá seamäná cu limba rusá. © Ce carte c aceasta? — E un manuál de limba francezä pentru incepätori. Colegii mei ínvajä limba francezä. — Singuri? — Nu. Ei urmcazä un eurs. — Profesorul lor e francez? — Au doi profesori. Unu e francez si iiiiu e román. — Cum sint profesoru lor? — Foarte bani. — Ce faci de-searä? — La opt .si un sfert má íntilnesc cu niste prieteni. Dar dumneata ce faci? — Invát. © Dumneavoasträ invá(ati limba romána? — Da. — Invätati sin-gur sau urmati un eurs? — Invát singur. — Dupä ce manuál? — Diipä manualul „Invätati limba romána fára profesor!". — E grea limba romána? — Pentru cehi nu e prea grea. © Cum se conjugá verbul „a se spala"? — Se conj?igá astfel: mä spal, tc speli, se spala, ne spálám, vä spälaíi, sc spala. — Bine.
*) Viz lekci 1, mluvnické výklady bod 2. **) M. Kogälniceanu, pokrokový rumunský politik, historik a spisovatel (1817-1801).
aeroport [a-eroporl] s. letiště an m. rok astíel takto, takhle avion [avi-on] S. letadlo ccas s. hodinky, hodiny cincisprezeoe [činsprezeče] patnáct
cincizeci si patru [čínzeč ši patru] padesát čtyři
cit (HZ 6) kolik; cit c ccasul? kolik je hodin?; ci[i kilometri sint pínä la aeroport? kolik kilometru je na letiště?; cíti ani ore? kolik je mu let?
a ^njugjXj conjug časovat; cum se conjugä jak se časuje
a_costa, 3. jedu. č. costä stát;
cít costä? kolik (to) stojí? eurs .s. kurs
delegatic fdelegacije] í. delegace
descarä dnes večer doi dva
fotografie [folografije] ž. fotografie francez m. Francouz ieftin lovný
ín   piata   Kogälniceanu na
Kogälníceanovo námestí incepätor m. začátečník a inváttt. ínvčt (HZ 7, HZ 10)
učit sc kilometru m. kilometr la birou do kanceláře la vecini k sousedům leu m. lev; název základní
jednotky rumunské měny manuál [manu-al] s. učebnice;
manuál dc limba francezä
učebnice francouzštiny niste nějací; jedni
'ú i
65
nouá [nouá] devět: c nouá si jumátatc je půl desáté
nuraár s. číslo; numár fle telefon telefonní číslo
om, mn. č. oamcni m. člověk
opt osm; la opt si un sfcrí ve čtvrt na devět
optzeci si cinci [obzeč ši činč] osmdesát pět
patru čtyři
párínfi m. mn. č. rodiče
píná la až na, až do
rus ruský
scump drahý
simpatic sympatický
singur sám; singur (ž. sin-
gura) la parin$i jedináček slovac m. Slovák asosi, -sese. přijít; přijet; la
co   orii   soseste aviomil?
v kolik hodin přiletí (to)
letadlo?
VÝSLOVNOST
a sc spala, má spál (HZ 7, """H2TT0T mýt "se," umýt se a suna, sun volat, zavolat (telefonicky);   unde   vä pot suna? kam vám mohu volat? sapte sedm sase šest
translator m. tlumočník trei tři
troleibuz s, trolejbus mi jeden
Miisprezecc jedenáct; la wn-sprezece färä un sícrt ve
tři čtvrtě na jedenáct unu jeden
a „umMU. -mez un euru chodit
do kursu " • vecin m. soused verb s. sloveso vrco asi zecc deset stero s. nula
čte se j ako normálni, slabičné [í] na konci slova po souhlásce i- i nebo r: noftri [noštri] naši, kilometri [k'ilometrij kilometry.
II
na konci slova se čte většinou [í]*): totrarasit [lovaräší] (ti) soudruzi, colejju [koledží] (ti) kolegove.
K se vyskytuje pouze v několika rumunských slovech; čteme je 1. [k]: Kogälnicennu [kogälnyčanu] rumunské příjmení;
2. [k']**): kilometru [kilometru] kilometr.
*) Místo [ij], Srov. nespisovné zjednodušování výslovnosti koncového -ij v českých slovech jako bij! [bij, nepij! [nepi] apod.
**) Srov. výklad o ch v lekci 4.
66
MLUVNICE
1. Hláskové změny (HZ 10, HZ 11)
HZ 10: Samohláska ä se mění v a, přesune-li se na ni prízvuk a k .slovu přistoupí koncovka -ä:
mýt myje
učit se učí se
n. spála spala
a ínváiu invafá
HZ 11: Souhlásková skupina str se mění v str před koncovkou obsahující i:
noatru náš vostru váš
nostrí naši vo$tri vaši
2. Množné číslo podstatných jmen, přídavných jmen a přivlastňovacích zájmen rodu mužského
Podstatná jména rodu mužského připínají v mn. č. koncovku -i vyslovovanou [']:
(un) muncitor muncitori
Podstatná jména zakončená v jedn. č. -á, -e, -u mění koncovou samohlásku v -i vyslovované [>], po souhlásce +1 nebo r [i]:
(un) tata lati
(un) f rate trati
(un) membru membri
Po samohlásce se tato koncovka vyslovuje [j]:
(un) leu lei
Podstatná jména zakončená v písmu -i zůstávají v mn. č. beze změny:
(un) unchi [unk'J unchi [unk'í
Podstatné jméno om (člověk) má v mn. č. tvar oamení ["amen'] (lidé).
67
Přídavná jména a přivlastňovací zájmena rodu mužského tvoří mn. č. úplné stejně jako podstatná jména:
bun buni
mar e m a ť i
negru neiíri
meu mei
Přivlastňovací zájmena lui, ei, lor, dumitale a dumnea-voasträ se v mn. č. nemění:
prietenul   1 .... T
prietenii    J   Ul (ei> ',0T> dumitale, dumneavoasträ)
3. Clen v množném čísle
Neurčitý člen má v mn. č. tvar nistc.
Určitý člen připínaný k podstatným jménům rodu mužského v mn. č. má tvar -i:
(niste) muncitori [munčitor1] muncitorii [muncitori]
Sint niste straini.   . To jsou nějací cizinci.
JVe íntílnim cu niste pri- Sejdeme   se   s jedněmi
eteni. přáteli.
Fratii mei sint studentík Moji bratři jsou studenti.
4. Zájmeno „care" (který, -á, -ě) v množném čísle
V mn. č. zůstává zájmeno care ve všech rodech beze změny:
tovarásul care vorbeste (ten) soudruh, který mlu-
ruseste ví rusky
tovarásii care  vqrhese (ti) soudruzi, kteří mluví
ruseste rusky
V mn. č. se pochopitelně nemění ani příslovce cum
Cum e profesorul lor? Cum sint profesorii lor?
Jaký je jejich profesor? Jací jsou jejich profesoři?
5, Základní číslovky
í)	zero	16	saisprezece
1	tmu	17	§aptesprezece
2	doi	18	optsprezece
3	írei	19	nouAsprczece
4	patru		[nouäsprezečeJ
5	cinci	20	douäzeci [doIJäzeč]
6	sase	21	douäzeci si unu
7	íjapte	27	douäzeci si $apte
8	opt	30	treizeci
9	nouä [nouä]	40	patruzeci
10	zece	50	cincizeci [činzeč]
11	unsprezece	60	saizeci
12	doisprezece	70	saptezeci
13	treisprezece	80	oiitzeci [obzeč]
14	paisprezece	90	nouäzeci [no"äzcč]
15	cincisprezcce	100	o sutä
	[činsprezeče]		
Číslovka unu má před počítanými předměty zkrácený tvar un: doi muncitori si un inginer dva dělníci a jeden inženýr. Ve složených číslovkách (21, 31, 41 a vyšších) se však nekráti!
Po základních číslovkách stojí podstatná jména bez členu: un leu, trei studenti, zece ani, nouäsprezece kilometri.
Mezi číslovky od 20 výše a počítané předměty klademe předložku de: douäzeci dc lei, treizeci si unu de studenti, saizeci de ani, o sutä de kilometri.
6. Neurčité číslovky
Neurčité číslovky jako cií (kolik), mult (mnoho), pufi'i (málo. trochu) se v rumunštině chovají jako přídavná jména, tj. shodují se v rodě, čísle a pádě s podstatným jménem, na něž se vztahují nebo které zastupují. Např.:
cit vin? kolik vína? čítá cafea? kolik kávy? citi ani?     kolik let?
mitlí vin multá cafea multi ani
mnoho vína mnoho kávy mnoho let
68
69
"Neurčité číslovky mohou být blíže určeny příslovci, např.: prea mult vin příliš mnoho vína.
Podstatné jméno určované těmito číslovkami je bez členu.
7. Číslo přísudkového slovesa
Je-li základní číslovka (mimo „l") nebo neurčitá číslovka . v mn. č. podnětem věty anebo jeho přívlastkem, je přísudko-vé sloveso vždy v množném čísle:
Sest jich je Cechů.
$ase sínt cehi.
Citi sínte^i in birou?
Sinteni cinci.
Sint mulfi?
Sint destul de putini.
Citi tovarasi tnerg la teatru?
Mulfi cehi eunose Romania.
CVIČENÍ
1. Doplňte „ä", „a" nebo „e":
cum se conjugä verbul a invífca? desearä ínv$
ce invtya colegii dumitatb? noi invífäm limba romána cind inv!$i?
de ce nu ímgtati limba englezä? acum se spílá nu te s píli? spjlá-te!
unde má pot spsfa? cínd vá sp?la)i?
2. Doplňte „str" nebo „str" ;
delegafia noa.ä are cinci membri ce numär d^telefon au pärintii vo.i? vecinul no.u ě~un om sirnpatic citi ani are colegul vófíl v',*---' il eunoasteji pe profesoru! no.u?
70
Kolik je vás v kanceláři? Je nás pět. Je jich mnoho? Je jich dost málo. Kolik soudruhů jde do divadla? Mnoho  Cechů zná Rumunsko.
prietenii no.i sosesc peste o orá mašina noa.ä e micä
S. Přečtěte rumunsky tyto číslovky:
15, 3, 08, 9. 12, 33, 4, 6G, 77, 1
16, 25, 53, 86, 5, 92, 41, 100, 14. 26 8, 70, 54, 22, 7, 2, 18, 6, 13, 0
4. Zopakujte si IIZ 4, HZ 6 a dejte do mn. č.:
Colegul vostru pare obosit. —>■ Colegii vostri par obositi. Muntele care se vede nu e prea ínalt. /fo-./^íi.', Profesorul dumneavoasträ e f rance/. ? Cine e domnul care pleacä? Ghidul nost.ru e un om simpatic. Cum e vecinul táu? Ginerele lor e inginer. Vorbesc prost románeslc. Sint incepátor. Fratele lui urmeazä un curs de limba englezä. Prietenul meu soseste deseará.
5. Doplňte předložku „tle", kde jc třeba:
7 ... prieteni, 19 ... ani, 33 membri 2 ,.. ghizi, 92 ŕfcmuncitori, 14 ... tovaräsi 46 4;? kilometri, 78     frnnrezi, 5 ... translatori 10 ... domni, 100 e&jei, 4... oameni díott. slovacl, 3 . . . frati, 12 ... ingineri 6 ... arhitecti, 11 . .. cehi, 49 eíí,studen ti
(i. Slova v závorkách dejte clo vhodného tvaru:
(Pärinti) lui o laudá. Jc^/rsi^^-ct-Unde sínt (colegi) dumneavoastrá? 0>-&%^i' (Ghizi) noslri vorbesc bine ceheste. ^t^oúc Cum ií cheamä pe (frati) ei? i&'
(Vecini) mei nu sint acasä. i/£^>t-V4x Unde lucreazň (unchi) táj_? ^jut*JL&~ct-(Ta(i) vostri sint frati?
li eunoasteti pe (prieteni) mei?
7. Dejte do jedn. č.
Ghizii nostri sint studenti.
Ghidul nostra e student.
/a'..-t-i
Vecinii dumneavoasträ par simpalici. Ii asteptafi pe colegii vostri?
$t vyryje /*- GstyoJt />^.,<Au
"Profesorii lor nu sint románi. Cind sosesc prietenii täi? Nu-i cuno^ti pe unchii mei?
9.
slovaci. n<J^£/i-'
51
Slova v závorkách dejte do vhodného tvaru:
(Cit) ani aveli?      C&fů .■
Aveti (mult) prieteni in Cehoslovacia?  /r-*-t*..f-'y<■ (Putin) stráini vorbesc bine ceheste. /a^CKí Doriti (putin) bere? 'vutf „ / ,
(Cit) arhitecti lucreazá aici? č^-f^ In hotelul Carpati locuiesc (mult) cehi (Mult) románi invalá limba franceza. Síni (mult) kilometri piná la aerpport? (Cit) lei costá ceasul acesta,? $Č*A, Aveti (putin) timp?  pus('/v 1 (Cit) cafea doresti?  ' Ó, Sinteti (mult)? /*^<JxC (Cit) membri are fa mlha d u mneavoasträ ? Nu sintem (mult). /y^u^X.o (Cit) sinteti? J Sintem (putin). ^^Óbcsfi/Mx (Cit) tovarasi merg la čincmatograf? C^-é-C Ave{i (putin) rábdare!   %0<-^oáJ& ? j
Doplňte chybějící slova:
Aveti Íy."t^^%jj^J^
Unde vá pot ... ? La birmi .. . la í&&.-AAs La ce c^rá.sose.ste ...? Ce ?'.'* metge^n piata Kogälniceanu.? Sase sintem^&si patru, .íós-ir*-^*   j, ■ Cine este ín'f^ceasta?u'^*í^->^*::;t^ Esti singurä la . . .? P^bOtyf^
10. Naučte se nazpamět:
Invátati singur sau cu (un)
profesor? Am nevoie dc putina
odihná. Má calcá pc nervi. Suna ti-mä la numárul La ínulti ani!*)
sám nebo s učí le-
sí trochu odpoči-
(Jčíte se
lem? Potřebuji
nout.
Jde mi (to) na nervy. (Za)volejte mi na číslo .. .! Mnoho zdraví do dalších let!
Cit . .. revista aceasta? Nu e prea . . .? E foarlo Costá numai trei . Já(X-Cine sint tovarSsii Sint . . . stráini. yiu^f * . . . inielegeti? fc Da, pentru cá. limba
irbcšč i'useste? CytJdL.
sea man ä cu limba
E un ÍTfžTe limba francezá pentru ,^r«>*> La opt si un sfert má intilnesc cu ... prieteni Inveji .. . sau urmezi un curs? ~~ Cum se conjugá ... „a se spála" ?
4*^
72
*) Obvyklé rumunské blahopřáni k nám, narozeninám apod.
Novému roku, jmeni-
73