Stavba iako píamen poznání aneb lak studovat architektulu Roman Lavička Pa].l] woaí1, Arí in Theory 190a-1990. An Anthalow of Changing |deas. axíold - cafiblldge 1997, s, 554 560, I Tolto oíoblemalikou sezab\fuá napiíkadstudie S€íqe GlJlbauta, How New Yok stole the ldea aI MalJern An. Abs\act Expressionism, Fíeellom, and the cold waí chicago - London 1983 ' Flancis Flascjna,lnsiltlrtions, cultur€, and Americas cold WarYears'] the Makng of Gíe€nb€íg's, N4odernist PainIing",axford Art Journal,26, 1 2003, s,69-9Z ] Charles Halr]son, Modernisn,h Crilical íerns for An Hlstory, (second Edition), clricáoo - London 2003 s ]88 20], ) Kevin Park€í, Aíl Histolyand ExileiBichaíd Kíautheimel and EíWin Panofskv, in|Exlle + Enigrés- íhe Flighl of Euapean Artists hom Hjtler, LosAngel€s ]gg7, s,3]7-325, '' TmothyJ. cark, The Condi1lons oí Aílistic cíealiviiy, lnPs l ne2|ý suDplemen|,24, 5 l97á,s, 561-\62, " Jonathan Harrh, i/re ,ťeW l rt Histary, A Crniul /rl,?d!cror. London, NeW York 2001 '' Tato d]zeítačníprácebyla pozdě] vydána knižné: ^enlelh S'V". rsprn d" cúrps: |he AlL aí lhe Por:šidn AvanťGTle and ůe firsl Warld waa 1914-1925. Píin€eton ]989 '" Ben]amin H D. Blchloh, FiQules of Auihoíiiy Ciph€rc oí Begression Noiesonlhe Beiurn of nepresenlai]On in EUíopean Painting, Octoóer,Č, ]6,spíinq,l981, s,39-68 Článek bylznov! olištěr v knze Briar Wallis \e|,l, An aftel Modernisn: Bglhinking Bepresenlalian NeWYork ]984, s 107-134. " lbiden s- 1O7: "Jak je mozné, že ísne téméřnuceni uvéřjt, že návrat k tladičnlnu zpasobu zobftzoýání v nalbě kolem rcku 1915 (dva roky po readymade a Čeínérnčlýeíci)byl velni důležilýnhiýorickýn a esletickýn abraíem? A iak ie nažné,že ie tento obra! pakládán 2a nezávjsa činnislrů, když lila byli ve skulečnosli pauhými sluhy obecenstva toužícího pa obnovení srozumitelných vizuálních kó.lů, po návratu " BUch oh chlěl V lomto článk! Vylvoitpaíale Lr m€zipodle něj íegí€sivnlm návlatem kfiguraciv Umění po první světové válce a mezinávíatem k zobíazuiícíírnrodům V malbě na počátku osmdesálých let. (Nalក]ze]ména na tzv, n€oexpresionisty, mladé německé ína]Jie, jejichž dílo!ryVo!ávalo vté době ! ameíickémprostředibouilivé sildium dě]in uměnírespektive architektury není a ani by nemělo býtjen solistikovanou híoL] s obrázky a pů dory§y, Dějiny uměníj§ou jednoU z řady samosiatných Vědních disciplín, kteíése ze zloínkůzpráV, arteíak tůa následků §nažízrekonstruovat příčiny, děje, postupy a os!dy dáVno minulé, Zatímco pro historiky je hlavním zdrojern poznání písemný píamen, histolik Umění má většinou k dispozicijen dílo samé, častop0, změněné nebo zastřené pod nánosy ča§! a mladšíchúprav, A stejně jako s€ m!sí každý h storlk naučlt čí§t stará písma a jiné potřebné dovednosti, stejně tak pokorně a tlpě{ivě by se měl každý !měnovědec zabýVa]ící§earchitekt!rou Učit čísta poznáVat stavlu, neboftato na prvnípohl€d némá hora kamenla malty k nám dokáže promlouvat ipo stal€tích,' Snad nikdo z nás nemine bez povšimnutí§taréstavby - hrady, zámky, kostely nebo historická města, Věd€cký Zájem o architekturu trvávíce než jedno století a stejně jako se lyvíjíspolečnost a iejí znalosti, proméňuj; se i poznání hjstorických staveb, Zprvu topograllcký a lomanlický Zájem 19, století nahradi Vědecký při stup, který zohledni nejen estet cké kvality, ale i stáří, stave bní konstrukce a techno ogie, V}lvoj, architekly, zedníky, kameníky a řadu dalšíchaspektů, Píostépopisy Vystřídaly soupisové píáce a nakonec se objevily i §yntézy se §nahou poznat a shrnout Umě ecký výVoj V d.jnén] legionu nebo epoše, Předcházejjcí 9eneíace hi;toriků urněníbyly llmitovány nejen §oudobým pohledem a slavem poznání, ale také tech nickými pro§tFedky, papír a ořezanou tužku, dosti nákladnou íotograíiia omezené možnosti ce§továllí dnes zcela odsunula Výpočetnítechnka, pohotová a levná d igitáLní lotograíie a téměř neomezená možnost pře§ouvat se kdyko l a kamkoli, NoVě se íozvíjejícíVědní obory a nauky - nedestruktivnístavebněhi§toíický průZkum," dendí0chronolog ie,' h i§torické stavební konstrukce a postupy'a řada dalších'- přinášejimnoho podstatných a nezpochybnitelných iníoímacitan], kde s€ ještě nedáVno zdá o, že jsou Veškerémožnosti poznáníjžVyčerpány, a proto je možnésoustředit se jen na syntézy, Ve slovnání s našiínipředchůdci máíne tedy několikaná s;bně lepšímožnostidokumentace, Zpracovánia poznánipředmětu stL]dia, a mělibychom tedy přinášetzase o něco lepšía Věrohodnéjší záVěry o průběhu dějů minulých, Ale je tomU skutečně tak? Jaký je Vlastně §tav V současnosti,tedy Za po§ledních ] 0 nebo 15 let? Když si plohlédneme Většinu !měleckohistoíických pracl z po§lednídoby, zjišlujeme často \ói§ledky pohybující§e V bludném kr!hU tladovaných omylů zpr]sob€nýn] používánímzažltých §chémat po§il]pů, opomíjenímnových n]ožnostídokumentace a;ezioborové spolt]práce, Naše postmodernídoba a někteřísbUčasníautoř] často přinášejí literárně Vy bro!šenéa íascinujícihypotézy, které působíjakokonecné nove a prog resivil í řešen l a e často sejednájen o literáínífikce, které pak neobstojív konlrontaci s€ zachovanou stavbou, pozilivisi]cký přístup k předmětu a jeho st!diu je dnes bohužel Vnímán jako něco za§taralého a nepatřičného, Kde jsou příčiny současnéhostavu? Neustále se hovoří o nutnosti Vy§toupit ze slonovinoVé Věže, o potřebě přib lížitdějiny umění Veřejnosti, n epsat hisiorii Uměn í jen pío h istoriky uměn í snaha zpřístu pn ii jakýkoli Věd níobor lai;ké Veřejnostije jistě zás užná a potrebná, neboí poznatky, které by zůstaLy nedosažitelnéběžné mu človéku,praktickyjako by neexistovaly, ovšem popularizovat Lze jen na zák!adě Vědeckého poznáni, ale žádná pláce, anl §yntetická, by si neměla q/stačlt jen se zpracovanými, leprodukovanýíni a jinak uplavený mi informacemi, Pokud budeme stále Velkoryse pomí]et časově a ílnančněnáročný výZkum, bude,ne se neUstále potýkat s tradovanýmiomyly, u kterých lze někdy dokonce v genea]ogických intencich Vystopovatjejich otce a přenos po meči na dalšígenerace. Založime-l špatoě zák ady stavby, spolehneme, i se jen na li ieratur!, tak se nám každá stavba zřiti, objevná syntéza a r€VolUčni teorie rychle zastará a brzy b!de bud t jen opráVněný úsměV nebo zasloUženou kritikU, V poslední době se také objevljí ie ndence propojt dějiny umění § politikou, Toto ú§ilílze označit za dana]skýdar, Pandořinu skříňk! a nezbwá nežVarovat před takovýmisnahami Poltikajedobrý§lUha,aezlýpán, a ;ejen hlstorie, ale ] současnost ukazují, že politika málokdy §loužíněkomu jlnénrU než politikovi, Bylo by tedy dost naivnídomníVatse, že tomu budev případě dějin Uménljinak,otázkou zůstáVá, Zda nebudou před, pokIádané a slibované Výhody takového p ropoje ní Vykou peny příliš Vysokou cenou, tedy angažovanými ději namjumění, Polit ka prostě do dějin uměninepatří| 47 DŮležtou a nezbytnoU složkou studiaje práce s literatuloll, a e dosud jako by převládal názor, žeje osludné nepoznat posled|í práci Významného hjstorika Urnění, AVšak někteříjako by si nedokázali připustit, že stej_ ně nemravné ]e nepoznat př€dmět zájm! z vlastní Zkušenosti, Tento po§tup ]e do ji§té míry pochop]tel],lý z prakt]ckého hlediska, zatimco knihu si lze vypůjčitnebo objednat ze zah ranión í instituce, stavbu si na podnosu poručit nelze. Zatímco ab€ced! zná každý, dovedno§ti ,,číst.'§tavby je stá e potřeba se učit, A jako zna, lost písma nezaručuje, že čtenář textu spráVně porozun]ěl, lak ani studiUm staveb nezak|ádá]istolu, že ji ba date] spráVně pochopil, stavba nen í dvourozm ěrná a takovýto přist!p]'i dostává do pozice rostliny vylisované v helbáři - §cházívjem prostoru, detailu vztah k oko í, ste]ně tak n€najdeme v l]elbáři vůni, původnítvara louku, na které květina Vyrostla, cestou kUpřed! je obohacenía zdokonalenínynějších postupů, akceptování nových pří§tupů ata, ké mezioborová spolUpráce, žádný z histoíikůumění by sidnes nemělVystačitjen se §tuáiem knih V bada, telně nebo §Vé pracovně a Llž Vůbec by se při řešeníotáZek neměl §po/ehnout jen na §Vou ,,impresj'' získanOU někdyjen při ,,zdvorilo§tní" náVštěVě místa čistavby, Při védomi dnešnich možnosti poznáníje pří§tup historika umění založený pouze na soupisových pracích, půdorysu a několika fotograf]ích min]málně nezodpovědno§t, která celý obor souhrnně VykreslL]je ]ako po_ chybnou literární tvorbu s líbeznými obrázky, Formá ní analýza je v důsledku toho považována odborno! i laickou veřejnosti za zdánlivě exaktní, přesto však víc€méně subjektivní metodu, kteíá je pro má]o 'asvě-cenél.o čtenáře idost obtížnéa nudné čt.ní,Nenítedy nijak výjimečnésetkat se § názorem, že historik umění§ivezme něko ik fotograíií a tam, kde mu §cházejí h istorická fakta, §i prostě něco domyslí, takže záležíjen aje| najel]o fantazii, víme však, ž€ tomu tak vůbec není, a mě i bychom svou pracídokázat nepostladatel nost a význam dějin Umění, A jaké ]sou v|astně cíle a problematika studia architektury? U každéstavbyje potřeba §e pokusit o rekorstruicl stavebního vývaje a poznaí prcněny její íunkce a využi. lí které častoovlivňovay konečnou podobu a uspořádáníobjektu, pokud je k dispozjcidostatečné tvaroslc ví, měl by následovat lomátní rczbor se snahou úlčitmísto dané architektury v soubolu časově a autorsky blízkých §taveb V dané obla§ti. S tím je neodmyslitelně spojena snaha dochované di|a datavat, což tze )en na základě důkladného předchoziho §tud a všech solvi§lostí, Dalšíneodb],,tná a často kladená otázka]e §měřo vána na autolsťylčásti nebo celéarch tektuly, zvláště pro období středověku většinou nelze zjistit konkrétní jméno n€bo spojitvědomío nějakém architektu a umě cis dochovaným dílem, ale lze Vystopovat a !rčit okruh n€bo souboí pracíanonymníhomistra, Nežbytnou, ale zcela záVěrečnou etapou §tudia by měla b}l snaha naézípůvod Výtvamého projeyu V kontextir §oudobého evropského umění, Pokud ]e naposledy zmíněná fáze nadřazena Všen] o§iatrlím, budoU Výsledkytakové práce §ice ,,světové'', ale dostiZranitelné, Při sledování dosud užíVanéhopostL]pl] §tudia zjišťUj€me, žepřevládá jen /etmý a časově nenáračný průzkllr,7 doplněný několika celkovými fotograf]emi, Do kunentace býýá íaztříště,?áa ča§to zaměřená jen na]ednotliVé stavby nebo]e]ich čá§tibez ohledu na Vzájemné Vztahy s dalšímiobjekty, Pro stud um a §práVný roz_ bor arch]tekturyje důležitýnejen dobrý popis, ale také ohled na dispožic i obje ktu, stavební ko n§iíu kce a stále opomí]enéurbanistické souvislosti, Badatelé si m nohdy neýšin4í kamuníkačníchýazeb ý íámci síd|)šIé, které určova]y Ve iko§t §taveniště, umístění VstUpů a někdy t}Ťo Vlivy dokonce Vedly při Výstavbě k účelové defoímaci půdorysu, Neméně důležitouje otázka komunikace uvnitř budavy ajejíVliV na modifikaci stavby jako ce ku Velce častodochází připopisu k /,edukcl trcjíozněrné stavby do podoby dvojrozměrného půdo, lysu a klenebního schémaíuznačně problematickáa zavádějící je kategorizace dochovaných §taveb podle kvalityještě př€d jejich důkladným poznáním, Takový prístup s sebou ne§e Velké riz]ko opomenltí napohled bezvýzňamných staveb §klýVajících nápovědu nebo řešenínějaké otázky íormoU zpá;é Vazby k Velkému vzoru, Dále následuje většinou nekritické studíun literatury a archiýní maíeiá)je někdy velkoryse přehlížen jako něco nepatřičnéhoa zbytečného, Někteříautoři považljís hron] ážděn l všech pLlblikovaných pracík daném!tématu za do§tatečnoU pramennou ZákladnU, Názoly uznáVaných historiků uměnínebo;dic b]fuají ne 48 kriiicky přejínrány což vede k řadě nechtěných a opa_ kovaných omy ů. ZáVěíečnýmkrokem je Většinou /nlerpreťáce a často Uměle hledané místo objektu v evropském kontextu, Zatímco není dostatečně znám leho význam a Vazby na dalšístavby reg'onu, V interpretaci objekt! nalézáme Tnahdy jednostftnné zaněření na umělecký vý, raz alchitektury spolu s opomijenín] historických sta_ Vebních technologiía zvyklostí, přehlíženiúčeu a využíVánístaveb, Často se Vy§k},tlje přeceňoyárl d/Uhatných íunkcísakrálnlch §t}ýeó obranné, strážní, depoztri - Vkolkasilsoponijerin la(ladni oLielu - nadčasovéhoa Věčného slavení eucharistie, Byť na kostele nalézáme některé obran|é prvky, tak je třeba s,Uvědom,Ť, žekosŤel reni říadI Při palláni po donátorech býVá nékdy nadh1dnacen význan velkých šlechtických ],od' pro budování církevníchstaVeb V protikladu s opomíjenim úlohy dlob|ých a čaý to zapomenUtých dárcú Z řad měštanů, cechů, Femes níkůa poL]tníků, a 2 toho p ynoucich důsledkůpro ikonogíafii a podobu ko§le]ů, Velmi neopatrná býVá Iaké interyretace tórzálně dachovaných písemných zpňv a letopočtůbez konfíontace se zachovanou stavbou looickými postupV a zwklostmi pri budování architektuly. Jediný Zachovaný autentický letopočet na b!dově ie čas1ointerpretován iako datum dokon čení,což nebýVá Vždy pravdou, občas se lz€ setkat dokonce s li.n, ie nékleň ,nevyhovujici" fakla jsou účelověopomíjena nebo nalézáme přínlo deíormovánía interpletován í z]ištěných údajůtak, aby Vyhovova]y Vykonstruovaným hypotézám, mí§to toho, aby byly teorie Upravovány podle faktů, Lze t€dy nějak Vy§toUpit z pověslného b]ldného kru hu? Určitě anoI Základem se musí stát podrobná dokumentace a průzkum, Důležitýje především osobní průzkun a dokumentace objekt! včetně nevyužíVaných a podružnýchprostor (napl půd, předsíni, §klepů, přístavkůatd,), kde býVá zachováno častoneivíce zásadních informací(zazděná okna, půVodníomítky, stavebníspáry atd ), Bez ohled! na pUblikované názoryje neustá, le potřebná revize oiištěných Zaměření (Viz obr 1-3), náJezových situacía uveřejněných poznatků, která často přináší mnohá překvapenía nékdy ] řešenízdánlivě neřešitelného ploblén]u, Zde by měl Vystupovat každý V roli nevěřícílr o Tomáše tedypokud neuvidím, ne uvěřím I Tento až přehnaný důraz naosobnípozná, níje nezbytný, neboť nikdo žnás není neoínylný a jako se pochybením nevyhnL]li naši předcl]ůdci, nernůž+ me se jich zcela Vyvarovat ani my, ale lze je takto Výrazně omezit, občas chybujeme z časovýchdůvodů,ale někdy nelze dosáhnout ideálního Výsledku z Iaprosto kUrióžních příčin- nenašla se krabjce od bot, kde byly !loženy klíček předsíni nebo Věži, klíčeod půdy si odvežli pokúvačia ještě řada dalšíchnečeka]]ých t Bychnov nad Maši, kostelsV, ondi€je, fotográiie žloku 2005,nakteré jevldětskutečná návaznostzdivakněžišiě a lodiviedné přímce bez zakres|ovaného ústupk!. 2 nychnov nad Malši kostelsv,ondřej€, půdolys otštěný roku 192], in:cechner Antonln,soupis panátek hislolických a uněleckých.. díl XLll,, politickýokes Kap cký 3 Rychnov nad l,/alší, koďelsv, ondíe]e, púdorys 2 rck! ]980,in Poche Emanuel, Umělecké památky Čech,díl3. ' ,".!ť,. Bonan Laúčka(",'974) Diplanová píáce: Kostel sV. Máří Magdaleny ve chvalšinách a aíchitektura tzv, Božnbeískéhuti ; pazdním s!ředověku (Praha 2003, vedoucí: plof, PhDř Jiří Kuthan, Drsc,) , íémadizertační práce: Jjh}česká sakrální architektura pozdní gatlky l450-1550 (Praha, vedoucí prcí, PhDr, Jiřl Kuthan, Drsc.) situacínám múžezabránit v důkladném poznávání, Ale takovýto, na první pohled Zdlo!havý a únavný pozitivjstický pří§tup k mateíiálu se Vždy Vyplatía někdy můžepřinést až nečekanéVý§ledky a překvapující zjiště níjako napřiklad, že ten mUž na obrazu je vlastně stará nehezká žena, že ten drulrý §Vatý ie Vlastně klečící donátor zobrazený i s erbem, že kosieíniVěž obsahuje zbytek starši stavby, a nemohla tak §iát samostatně, neboť by §padla, l př€s důkladno! prohlídk! a dokumentaci stavbyje Však možnost rozpoznat podstatné informace přímo záVislá na zkušenostech a schopnostech badate]e,lzdeje n]imo skutečný zájem a §na]"]u porozumětfunkčním Vztahům stavby nutnájistá míra cviku a schopno§t Vhodným způsobem získanépoz0atky analyzovata kom_ binovat, ZásadníVýznarn má soUsta'itrlé studium celéha reglbnu a pokud možno o§obnía detailn í poznáni tvaro§loVí každéstavby, Je to s]ce časově zdlouhavá, často i něko ikaletá píáce, ale pouze na základě Vzá]emného adetailního sravnávánl íýaro§loví, kamenických značek a k enebních §chémat lze dojít k Věrohodným záVě rům ohledně autorství, stavebního vývoje a datace, V následujíci etapě před stavující 'errišrku bychom mě_ li studovat pečliVě ne]en pUblikované práce na dané téma, ale měIi bychon] s pomocí historikú Vyvinout §na, hu o poznání archivnich pnmenů,kteréploýéliýéíohodn o6t publikovaných hypotéz a opět častodOkážo! pomoci s řešenírn řady nejasnostía obtíží,Velmi význarnné je také studium ikonografie - slaÉabftzy, ýa fika, íotograíie,klerá napo!ím|ohéo proměnách ói podobě zan klých částíobjektů.V této čá§tije Vždy naprosto nutná úpná citace pramenů a zřete]né odlišenínespolných skutečnostíod inío rmací z ískaných z ú§t rilrad ce neoo piejatýc- 7 |iiela U,y, Pro spráVné a rozšířenéstud um architektury je dnes nawoslo ne4bytná nezioborhvá spolupráce,ledy využíVán1poznatki] a pomoci iady da]šich oborů n€destruktiVního staV€bněhi§toíického plúzkumu, archeo lo9ie, dendrochlonologie, historické topooraííe,heíald]ky, ingVistiky, íe§tauíátoístvía řady dalších, Jedině kornplexní pohled řady di§ciplin nám !možnípochopit a Věrohodně interpletovat studovaný objekt, PoUZe sousiav|á pozornost Věnovaná Všem částem celk! dokáže odha it solvi§]ostj, kteíénám dosud unikaly a pro obecnějšízáVěrV i§oU častonepostíadatelné. Nezbyhá snaha zrekonstruovat §tavebnívývoj a funkci objektu s využiiímpoznatků žiskaných na zákla(lě předchozích kíokůa § ohledem na praktické hledisko běžnéhoživota potřeba komunikace, racionálnísna_ ha ušetřit materiál a peníze př stavbě podle ideálního projektu, důraz na osobní prezentaci malbou, erby a cechovními znaky - nám opět pomáhá nalézt řadU odpovědí Lze tak někdy Věrohodně rozhodnout, Zda zjištěná §;tuace nebo íorn]a]sou výsledkem Uměleckého záměru, nedo§tatk! peněz, anebo §nad ]en pros_ tou id§kou potřebo! lsnadnit si každodenní život, prác] nebo zadaný úkol, Při zko!mánístavby ajejiinterpretacije pořeba nelstále užíVatlogické myšlení a Uvědomit siplatnost ně, kolika nezpochybnite]ných plircipů - základ1vé partie stavby nusí být současnénebo staršínežzdivo, onítka a klenební kanstrukce musí být současnénebo mladšínež nasné zdivo, krcv nemůžebýt starší než nosné zdivo, nástéOná malba musí být současná nebo nladšínež podkladová omítka.ronám pak pomáhá stánovit několik záchytných časových bodů formotJ ante quem nebo po§t quen], což je Ve ice Vítaná opoía při snaze Určit dobu VznikU jednollivých částibudovy, ZáVěrečnoU, přesto Však nejoblíbenějši a nejčastějši§ložkou studia je ]hl€ryrelace, která by §e íněla n]aXmálně držet Vý§ledkr] předchozích kloků, Jen obezřetný postup od nezpochybnitelných skutečnosti k nejis tým a diskutabilním částem a nakonec i k záVěrečné hypotéze nás lchráníod mnoha, nikoli Však ode Všech chyb, Pouze takový postup přinese hodnotné Výs|edky, posune úroveň poznání k!předu a pomůženapravjt pošlamocenou pověst dějin Uměn] mezi ostatními Vědními obory, Piedložený příspěVek lycházl ze zkušenoďía plakl ckého s,Udia p,o au'oíovJ o,7erla, i 1a léíaJthačes^á sáká]ni archjteklura bozdní gotiky 1450- 1550 l přes snahu zobecntziskané poznatky zde bylo UíčUjicípřed€Všim studium středoVěké saklálni alchitektuly, í,"lnohenr Uceleně]šípohled na danou píoblematiku a jeji Ťešení přináši n힀 uvedená liieíatuía Petí Macek, slandardrl nedestruktivnI stavebněhislolický průzkun Píana 1997. - JiiíBláha VítJ€sen§ký - Pelr Ma.ek _ Vladislav RalíŤlVad s]av - Jan somm€í - Jan yeselý, operativnI plůzkun a dokumentace hislarických sláVer. Píaha 2005. K oboru dendrochronoLogle - Viz databáze dalovaných objekti, in: hltp]//Wl/W.dendlochrono ogie,czldatabaze (Whledáno ]0, dubna2006) n€bo n: hftp://Www rooís czl (ryhledáno 10. dubna 2006), K télo píob ematiceviz laké: svarntk 3/2005. slJaíníkpřispěvkŮ ž 3, koníerence stavebnéhislor]ckého pílzkum! Uspoládané 8 11, 6 2004Ý MUzeUvysočinyvTřebíči natéma,Krovy sliécný', Praha 2005, Jirlš|;brada. ronrlrrk,e n6b CLých slaýeb-čyUL Praha 2000i ibiderni Jiří Škabl ada, Konslrukce hislorických staveb, Píana 2oo3, . ňadu i]rfoímaci lze ralézl !íedeušiný časapise pňzkuny pamáíek, íoč.1-13 Pralra 1994 2006, i,lnoho konkrétnich poznatků by o uveiejněnov€ sborniclch: svarník 1 / 2003. sboínlk pllspěvků z ]. konfer€nce slavebněh siorjckého DdzkUmU Uspořádané 4. 6 6, 2002 v Zahrádkách U ČeskéLlly aatěna,vývoj a íunkce lopeniší",Plal.a 2003. - swmlk 2/2004. sboriik plispěVků z 2, konferonce stavebněhislorickélro průzkuínu uspoládané 3. 6 6 2003V k ášleie servltů V Nových Híadech vližntch Óechách natéma"Oklta a dýeře", Praha 2oo4. - svarnik 3/2005 sbornJk piíspévkůz 3, koníerence siavebněhistoíickéhO píůzkL]muUspořádanó 8.-11,6 2004 ! l,,'luzeu Vys0činy V Třeblči na téma "Kroýl - stlechy', ?íafia 2oa5. , svornk 4/2aa6. sbaíník píispěvků ze 4, koníerence siavebněh stor]ckého píůzkumu uspoiádané 31,5, 3,6. 2005 VPoděbradech naiéma ,Pa2nálání a dokunentace nislal/cl,rch sldl"b',Ď,aha2006, , WllatÝ " tara sboíník: Dělry síaýeó, Sbornlk pihpěVků zkoníelenc€ Děiinv slaveb konanév Nečiinách U PDně ročnik ]-5, Pkeň 20o] 2005.