BAROK
v
SOŠE
Miloš Stehlík
Brno 2006
145
HAGENAUEROVO MODELLETTO V MORAVSKÉ GALERII V BRNÉ
Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně - dnešní Ústav užitého umění Moravské galerie - získalo v roce 1909 koupí od A. Swatka ze Salcburku drobné modelletto z pálené hlíny, představující Oplakávání.1 Sousoší bylo tehdy zainventováno jako anonymní salcburská práce. Toto určení provenience odpovídá pravdě; jde totiž skutečně o dílo salcburského sochaře, a to Johanna Baptisty Hagenauera, jehož poměrně bohatý soubor drobných plastik je včleněn do dnešní expozice rakouského uméní ve vídeňském Dolním Belvederu.2 K této vídeňské kolekci je brněnská plastika v nejužším vztahu; přiřazuje se k ní totiž jako model pro tamní definitivní olověnou skupinu Oplakávání.1
Na obdélníkové, vpředu konvexně vypnuté základně s obíhající profilací tvořenou mělkým výžlab-kem vyrůstá v podobě skaliska s naznačenou vegetací podnož, na níž sedí R Maria, jež podpírána stojícím sv. Janem přidržuje tělo mrtvého Krista.
Děj se tu odehrává ve vzájemném niterném vztahu především mezi Marií a Janem. Miláček Páné má převzít vůči Marii synovskou úlohu Kristovu. Marie není bolestným prožitkem vázána-jak je tomu obvykle u piet - k mrtvému synu, nýbrž hledá oporu a útěchu u Jana. Rodí se tu nový lidský vztah, který mohl vzniknout teprve tehdy, až matka spoluprotrpěla kalvárii a až Janovi zemřel Kristus.
Po formální stránce je model komponován na přední pohled, ale ani při pozorovaní z postranních pohledů tu není hluchých míst. Drobné dílo ovládá snaha po plastické scelenosti, hmota je citlivě vrstvena úměrným ubíráním materiálu v odstupňovaném vylehčování od masivní podnože směrem vzhůru. Celek skupiny je kompaktní, kubus není příliš narušován a rozhlodáván atmosférou.
V podstatě jde u brněnského Oplakávání o vazbu dvou plastických hmot společně vázaných do kompozičního vzorce pyramidy: v předním plánu je to tělo Kristovo, zadní hmotu tvoří Jan s R Marií, která hraje úlohu zprostředkujícího skladebného článku mezi oběma mužskými figurami. Hmoty postav jsou vpravo při obrysovém pohledu vázány Mariiným levým kolenem, Kristovou hlavou a levou paží Janovou, na druhé straně klouže obrysová linie přes náznaky vegetace, spojené paže Krista a Marie a přes Mariinu zvrácenou hlavu. Obrysový trojúhelník skladby uzavírá Janova hlava. Zde má také svůj vrchol rytmický tok plastiky, jenž počíná pravým chodidlem Kristovým a vede přes jeho dolní končetiny a bezvládně skleslý trup k hlavě, odkud pak přechází přes jeho rameno k hlavě R Marie a vrcholí v temeni Janově.4
Model je ve své obsahové podstatě prost exprese, drama je zklidněno ve výraze, niterný obsah plastiky, odehrávající se na prostorem a časem vymezeném místě, dostává výraz ve skladebných
složkách plastického celku.
Při převádění brněnského modelu do definitivní podoby Hagenauerovy olověné plastiky, dnes umístěnr vp víHpň^Pm Rplvederu. ovlivnil celkové naaranžování Kristova těla mírný převis jeho