Bi baum VYvojové zákonitosti,Yf vumenl ;i:ťr*:*-**"l"ý;",i".Hj j"rr:*rŤr*í*i*;:"l"*;t"liíbarok přísnéobservace borrominovské. Vjež poskytují pohle_d zvlášťpoučný:pozol ném slohu I7. století_ ienž, icst -o-"L-+, gervace Dofroullllovské. V tom směru isou to "r,Ět č"l"l* rhle_d zv|ášť poučný:pozorujeme tu, ti"r.t "oláorlJá]8toleti, jenž jest ve §kuteěno§ti ien iakouái nnzÁni ..-!tcul §lollu lí. atoletr, Jenz Jest ve skuteěnosti ien nesaucí, }Tstupuje pojednou geueface barokistů "v i ien jakousi pozilrú rev čelese staršímDien- DoPLNĚI( K vÝvoJovÝM zÁr,oltůmz zenhoferem, která ivoří narái barokní _ ar"lit"tt""ý iát'r-iié a ztalé,že by se ctí obstrály i v samotném Ři-ě ,r"itl" "1,i "*-r""*""ěg"l a;rBorrouiniho uebo pietra da cortona. i* jy.\ ,š* -ysvětliti tento poililrrbotlný úkaz ležtím, že Sever :ll:Pk9: _b::{u uáhle rozpoznál cosi, co sám jižp':oiívíť'vpozd,ú gotice, čeho postTádal v rrásledujícídobě své --ďoŮy . neploinosti, co _však pře§to.§tále dřímalo kdesi v jeho po.I";,toooii' - ..-"' Je, tu ostatně ještě další,sr,,rchu.jiŽ dotčlnýdoklad pŤo tento §krytýýzta}., toliž ora zřeimá záliha, s jákou t.t"i,""a l."JÚ g'oi-ii. r io'_čárku 18. sto'letí sáh]a právě kédt;;il;;.*larv^- év!! A tak smíme snad Žvláštnífiohotoi*t Severu, s nížee zmocnil italského baroku, si l.vsvětliti tíro,že to byl jakJ'j;ho-;;ty l."ot,jakési jeho barokní ,,bábí této'.. Nejde mi o to,.v toeto článečkudotyčný problém koneěně rozřešit; to s_e nikdy nedaří na první raz, poňvaďž ie k tomu třeba mnohostŤFnného promyšleníotázky, a taková mno[ostrannost nelrí úilělem je_d[otlivce, jenž je vždycky poněkud zauiat rrrčitÝm směrem. Chci zde_ tedy pouze_ na věc upozornit a přetlloát ji k dáHímu uvažování. _r|!e o zjey nikoli neznámý, žetotiž určitéuriění ;i určitÝsloh se ly-víji jel až do jistého stupně tam, y tézefii a v tom národi, kile vzniÍl a._kd€ §e vylijet zaěďi v daném okamžůuvývoi v tomio plostředí přestává, d,_ocházi. _zde ke stagnaci a dalšíwfroj'se oaeUa.ia jinae, 1ji"9.""T."_y jiném národě. Tak je tomu"aleipoň u všech umění pllle rD§to_rrckých; pouze u umění časně historických, egyptského, mezopotámského a egejského, vidíme, žeděiiště iŤy;ie"';ůstává stále totéž,žetato umění se sl'ršila vždy_u_téhožnároila, u n8hož se započala. Ja} je,ton-u _y. umění .p_rehistoíckých, nelze říci, foněvattž-pipsání urěitých přetlhistorickýób slohůÚčitým národáá je, jak'zn'ámo, iednim z_ dosutl_ nejspomějšíchproblémůprehistorické árchi:ologie. _ U umění plně hietorických sďredy má i,ěc způsobem. iak naz]načeno. l o budiž u.kázáuo na několika w,ýznačných příklade"ch, Lze začíti hned nejstaršímz těchto umění, řecÉým.' _ ,Recké umění wyšlo, jak známo, oď.-ění schematického (seometrického. ornam.enlu), jeho dalšíwý,voj se ryznačuje etále se sřupňujícím přibíráním živlůnatuTali§tických.-Ačkoú však' imenovitě ilo'ba Lelé_l;s_tiqká. dospěla la této díáz; velmi daleko, přáce jínebylo dopřáo dodě]ati s.e ažnaturalismu nejrailikáhějšího;'t'ohoto "stupnÉ,jejžiazývame uzron§mem, do§áhlo až umění římské. Nebo ma]ířstvígotické na severu od Á]p: Jeho tvůrčímstřefiskem j_e a! do dnrhé polowiny 14. století Paříž;'potom však přeiímá veilení fralto-flámské glě{'v Burguldsku, jóž' objevrrje "1r"É no"i"o"iý v intimním vztahu ke skuteč-nosti, avšák ani" ono nepŤone§e v tom směru posledníhl slova. To §e stan€ až na poěátku 15. holeť v Nizo. _zemsku, v um&í bratří van Eycků, kteří ^poměru severrxího člověka k příroilě a jeho postřehu b..oT'. s,rÉtl.itají posleilní a ro""r"Y v,Yr.r. 47 1924 46 Z architektury je vhoilaým příklailem opět gotika. Vz,it,|a, jak známo. v Íl"d" F-ro"" a wyvinrrla ee zde ažtéměř ke stupni, jejž iurýrárlL. vrcholnou gotikou.- Potom všako asi oil poloviny 13. století, o".Íá.rá,,, it" d" F..o"" §tagnace a iniciatily se ujímá Francie jižní, kdež se l,vspě]á qotika ilo,!Ťšuie. Dalšíproces pak, jenžvede k_ w)rtvoř"lrí sotŇ'lrozdÚ, neoilehrává se jižlribec ve Francii, ale v Cechách (Petr"Parúř) a v Německu, blawně jižním. Konečně builiž ještě uveilena architektrrra barok,,í. Jejím__zakladatelem v Římě ie Michelangelo. Zde se pak q,víjírlále ažk railikálnímu baroku oerspettiwímu, i ěhož nejv,ýzÁačnějšírnpŤedstavitelem j e Bor, ro-;.;. Ílalšimpo]rračovatelem na tétocestě je však jižSeveroital Guarini. a do sfoch posledních důsleilkůl,yživá se barok na severu oel AJp, v Rakoujku, Čechách a jůnímNěmecku. Twt1 pŤíklailvby se daly rozhojnit tak, že by vzrostly na obšírné ooiáoŇ: tv viak,-iež uveáeny, st;číúplně, aby osvětlily zjev, o léjž iaL ia". iohž pi"člrareo, lýioje z próstředí do prostřeilí, od nároila k náioilu. Než'všakse obrátíme k iomuto zjelr,r samotnéncu a jeho rcodslatě. věnuime na chvíli pozorno§t úkazu průvodníinu, jenž je jen 'zdaohre'podrúný, totiž jak iento zjev působína pozorovatele, jmeno, vitě na bjstoriky uměuí. A tu nelze nepostřehnouti, žetito naň reagují přeilevším citově, Naolňuie ie iist-Ým víceméněneuvě