AťUEI.|[;i,E.tLliA^ jjí ĽľLrCJp J. k J Ii fcr-i-, ^uiuuél v p I J. i J. Renaissance v Čechách. Nipul KAREL B, MÁ D L. Jin Kouli p Pomítky umŕteckŕho průmytlu v Čechfch. V Prfitft. Fol, Sel. L—VI. — Das Bekedcre to Pr*g. Vicrsig Lfchldrueke nach pholojjraphííchtii Au f m r n von In s c f W I h :■-Mít cincr kunithut EinleĹtung von Dr. A. Lig. Wíen iSJJj, Pŕ. fol — Schlou Stom,. Hcmusgcgeben von de f h. k. Central-Commlision tur Erfortcliung und ErhiUunu úrr Kunst- und hist. Dtnktqalc, Wlen. 1S79, Fol, — Aug. Ortwoln, Deutsche Rcniiaaanct in OcMícrrcicli, llůhmen. Seä. 1 .h S. Líi-piíjj r^5-j,. — K. E. O, FrUtch., Dcnkmaler deuncher RtmiMancc. lie'iľin 1uä4, Fol. Architekturadevatônáctého vÉku zaznamenala ve svých dějinách postupný rozvoj který již prvnímu pohledu jevi se v jistém smyslu jako stručný výtah veškerého stavitelství evropského* Ano tento povšechný ráz jde tak daleko^ že slohy, které postupně zavládaly umeleckým tvořením našeho století, vcelku, svým časovým pořadím neodchylují se od chronologického vývoje architektury staré. Listy dila nThe Antiquittes of Athens«, jeř 1762—94. Stuart a Rewett vydali, přivedly anti-kisujict směr moderních stoupenců Palladiových na pravou cestu. Publikaci svojí ukázali oba Angličané ku ryzímu, nezkalenómu zřídlu. Ovoce jejich podniku objevilo se záhy v Němcích, jako zase ve Francii kopaniny pompejansků udaly nový směr uměni. Ala téměř zároveň, kdy* jeSt£ Schinkel, Kleme a jiní řecké útvary našim požadavkům a poměrům přidpŮ3ůbiti se snažili, vyskytl se vedle nich směr nový- Studium literární, které zde vidy nový proud jako lodivod předcházelo, obracelo zřetel svůj k Itálii. Malířství záhy sledovalo, jeho vzory stali se mistři quattrocenta, ze studia prcrafaelistů vznikli ííaza-renisté. Podobně architektura. Knihy Palladia, Scamozziho a jich stoupenců dávno pokrýval prach, ale jako malíře nevábili ani kolorista benátští, ani zralé výtvory mistra urbia-ského, tím méně naturalisté a realisté 17. sto^fti, tak i architekt nezastavoval se před chrámy a paláci vysoké renaissance, ale přejda je vědomo, stanul před florentskými paláci první renaissance. Jich veliké, jednoduché linie, rozlehle plochy, markantní výrazně formy oíivtli 110vň architekti mnichovští. Ale i této periody bylo na krátce a romantikové na poli literárním vyvolali romantiky architektury* Stavby křesťanského středověku, basiliky, pak chrámy románské, později katedrály gotické studovány a nápodobovány s veškerou horlivostí a píli. Období toto bylo poměrně ne jdelsl, ale i tento proud zašel, dnea náleží ku překonaným. Dědicem jeho stala se renaissance; zprvu vlašská, pak německá, na to francouzská a nyní hrozí i sloh pinč století nenáviděný a hanobený, rokoko a cop. Co po tom? Každý z těchto proudů, jimiž architektura našeho věku se brala, zanechal patrné sledy nejen ve stavbách samých, ale též na poli uměleckých publikací. Přirozeno, Jednak potřeba důkladného studia kterého slohu vedla k dokonalým a podrobným kresbám a výměrům starých vzorů, jednak záliba v módním slohu sama k nim architekty vedla. Publikace rtmaissjínqnjc-h staveb plni dnea značnou bibliotéku a publikace barokních vzorů co do počtu {'iž se jí hlíU, JLínes mno21 se i díU, jěi Ludový íradné, Bud částečně také památkami, jež renais- sance po nááich vlastech zanechala, se zabývají ; noní jich dosud mnoho, neboť ty, jichž tituly jsem na začátku této stati uvedl, vyčerpávají jich řadu zůplna. Prve nežli přistoupím, jako mým úmyslem, na základě materiálu v nich obsaženého k vypsání dějin a oceněni jednotlivých vynikajících dĚJjrenais-sanca v Cechách, chci několik slov o jakosti oněch publikací promluviti. Nikterak není ani potěšitelno ani lichotivo pro nás, ie až na Koulovo dílo veskrze vznikly prací cizí, německou, jakoby i skvělé památky umělecké měly dokázat! pravdivost přísloví o prorocích v domovině. Ze staveb jen Belveder byl před lety C1866) na několika listech prof. J. Schulzem fotografován. Díla Ortweinova o Čechách vylly toliko dva seäity a dle doslechu chce vydavatel na tom přestátí, poněvadž prý památky renaissance v Čechách nemají dosti zajímavosti a zvláštního rázu, ba ani dosti četné nejsou. Výbor, jaký archit. M. Bischof pťO vyšlé dva sešity učinil, by arci na mnoze neodporoval a listujícím v nich zdá se nám, jakoby byl Bischof jen na zdař bůh Sel Prahou a kreslil jen předměty náhodou nalezené. Kdo podniknouti chce výbor if velikého, bohatě členitého celku, na tom pfL;th:m Žádáme, aby jej v celém jeho rozsahu znal a této vlastnosti se M. Bischofu očividné nedostává, - 63 - Z kreseb jeho, jež pNenĚ vzato, nejsou vlce neílí kusů náčrty o dtlech no j lepších, kilo [ich z očitého názoru nezni, nedovede sl utvořiti správného poněll^ úlomky z císařské hrobky u sv. víta, nebo bronzově fontány u Belvederu, jak je lí. Bí&chof okrcslilj svědci dostatečné proti důvodu vydavatelovi, a nejskvěleji ostatní uvedené publikace. Ca do npůsobu podaní, kresby Bís.chofovy daleko v přesnosti, uhlednosti a elegancí ucdostihu.fi *Pa-mátek* Koulových* V každém ohledá vzorná jest publikace n H vrz dy i. Části archit«ktůnické, řezy a půdorysy jsou ryty dle pracL iákn vídeňské techniky pod dozorem JT Fersťla provedených, rovnei i geometrickú pohledy stropů., kdciío jednotlivé úryvky ornamentálních ozdob reprodukovány světlotiskem dle odlitků, jer rakousku: museum vo Vídni svým obkladem dalo zhotovit. Když jsme poprvé toto dtto nádherné úpravy videli, p rvni práni by lg, Ji.by Belveder, tento Hvezde sourodý kvit, byl cc&kůu pílí, domácí prací publikován, vidyfprCCt; zKurlůva nániúíiLÍ není tlil na Letnou, neíK I Vidné do Hvizdy, V$ak i tu nás předčili a publikace Belvederu vyšla vú Vidni. Stručný, az příKs, te*t ředitele A. Uga zahajuje íadu. přesných a ladných reprodukci s vrtlo takových, kde listy obsahující plastiku urchttektonickě pohledy daleko poetem předstihují, I po této, jinak výborné publikaci zbyv A pro sily domácí prác* pti Belvederu ještě dosti, ni pro fotografy, ale pro archit#ktyř Ve FrUsehuvá sbírce nalézáme jen několik listů světlotiskových v oné v som é úpravě, jakou nyní většina urnčleckých publi kael cizích se honosí, Koulovy ^Památky*, presné vzato, by jen. svýmj architektouickýnu listy v rámec toto stati zasahovaly, ale pre co jen na její kone q chceme přidali KlůkoJik slov O uměleckém průmyslu, který práve v reuajssanti tak té&nů s architekturou [ca t spojen, K nim podá výhradné Koulova publikace latku, její bohatství a rozmanitost sama sebou tam vynikne, a [estli o uhnaných přednostech Kouly, u nas prvního a zároveň je ttinélia svého druhu, zde širšího posudku ííľ zdržujeme, vysveduju to pomer vydavatel^ ^Památek* k redakci *Zpráv- a práve, onoho oddílu, kam pojednání toto spadá. Umů ni České predstihlo časově Snahy sousední nemecká rise. Na zevním architxavu oken Vladislavského sálu vedoucích do severního dvora Ctěme ještě gotickými literami: Wladislaw. Rex. Hun-garíc, Uobernie 149.3- JanKoula (ses. I., list podiva detaily to-, hoto prvního r en aissanoniho ůtvoru v cechách, Stěnu pozdější sgrafitovou rustikou oživenou důlt dva gotická operací pilíře ve Stihlé fialy vybíhajíc L na tři polo, s nichž káiído jest dvojoknim prolomeno, zapadni má. uvedeny nápis-n Stihli okna jsou jediným Utliem plose profilovaným dělená^ tri kartelované pilastcy ipoclvajlei naakantových kOnSúlách UosOU bohatý aruhitrav j onaký, lilavice pilastrů tvorí svrchní polůviua korintského kapitálu po renaissan-éním zpOiobu přetvořeni^ MJdě, ale vidy prkně koncipované detaily mezi obéma akantúvými závity nárožními svědci o dobré tvořivosti umělcově. Křidlo Vladislavské, jediné, co po velikém po -ziru a, ůurvrm 1541 z veliké opravy hradu pra2-atfrhů kralnm Väiidäslavem IL podniknuté zbylo, pocikto jta hb4_ . ŕ 'Kdy* kral Vladislav ŮQ Pmhy přijel — vypravují: lotopinúvé ŕeätí „ tu taté 3 nJm pfjjtJi „fi. ktorí ze řridcutéch, jako ten Ocásek, dvořik, pro kteréhož veliký rozbroj byl vPrate, tak 2o se i král tomu divil i bál. Potom (14^4) hnad myslil, aby hrad opraven b y i, 11 e ä 11& v I _ 9 v e dv o 02 královském bytu míti.i Bohuslav Balbin mluve pak o Beneäi Lounském dokládá, ze to týz ^quiPnla-tium Regís Wladíslai Anno 1502, zo Saptembris aEdificando absolvit.a Staří letopisovéj tedy praman původrtějSl, praví"v£ak »T. L (tj.isoz) v úterý před S. Václavem zavrin palác nahradí Prai. v hodin 17 a potom také jest tavřlm sklep valný, a poslední v pátek před S. Václavem,- První den připadá na datum 27., druhý na sj. září. Spadá tedy stavba sálu Vladislavského Tuejíileta t^o*. kdy 1/eékerá oprava hradu trvala, ' Zdá eo, io privft v éáati do dnes uchovalé půéala stavba Benešova a íe datum nad okny vztahuje 90 k dokondenl silu Vladislavského. Dosud jesté oiývajlsQ námitky proti lůtopoitu, Jeho původnosti sice nikdo napopíráN ale stálo po-ukazuia se na růrpor, v jakém se ä architekturou okenní nalézá. Různé komíflů pe tlivé zkoumaly, zdali architravevi deska a vůbec celé prolomeni oken nalezl koncepci Bcncáově a výsledky takového studia, vidy tomu pfisvědiuji. N&m onech deset letj o které architektura oken sálu VLadialav-ského renaissanci v Némcích předstihuje, nikdy nezdá se býti příčinou, proé by neměla eálezcci prvui stavbě. -R-áznujsi a závalníjií důvod proti by^ byl dojista tcnt íe v Benešových stavbách pozdijSích elementy íisté renaUsančnl jako jsou tento dvoj-okní se nevyskytujii Wei to svědíito by toliko, íe by jemu snad nenáležely, a snad některým cizincem při Stavbě zamestnaným byly komponovány a Benešem uziíy. Doba vzniku zůstává i takovou okolnosti nczmůnéna. Mistr Beneí ai do nedávna platil vjady a vfl-í skrze sa Čecha, na základě výpovídi Eah?lnovy za rodáka J.cuiskéhů. Před ityfmi lety väak vystoupil dr, C, V^Ľmiake, tvrdě i í.n oy mistr Bcniiä byl rodem ^ěmůCH Pražská hud stavební měla Časté a ěctué styky se sousedními a ^Meistor Benedix, kůnigi Majestát zu EohniĽn obe-stur \\'t;rkmeister desSchloi-2 a Pragart býval ihuíita zván do Zhorelice {Gčr-litz)j aby písemně neb ústné růjné spory se stavitelskými mistry rovnal* Jeimu jsou adresovány dva listy z r. 151S, chované v opisu v městském archivu zhorelickém. Adresa prvního imV »An Benfidi ct vc-n Piesting woxg- 1 meistern hi Prag vnd Cuttcnberg,* Jía druhém: Bencdict Ryed v on P/esting wergmeiste-m Zn Pimg vnd ZU řCutten vfFům be^ge.x Ried i Picsting jsou obea v arcUcntíectvl ra-kfSuském, a Riedovd byl te-i rod filechtický. Zdali od růdiste ůi rodu [mena Ryed von 'FyESting jsou odvozená, Wornicfco, kiťirý o\\y listy ualyzl a uveřejnil, nechce ruzhodnouci, jemu stačí, ia mistr Ba-nedict Ried von Pi.estin.gr byl stavitelem na hradě pcraJikém a v Kutno Hoře, tedy totoílný a Benc-Sem Lounským. říel při naprostém nedostatku současných dokumentů o mistru Ben«Si v Cechách nomůiemu ani my, dnes aspoň,, v celém rozsahu následky onoho objevu přijati, a kdyby i později vněkte- 8 - 54 - rém archivu českého města listiny potvrdily do-mriŕnku Dra. Wernicko, historie české architektury/ by tím v nej menším neutrpčia. Ani iodiité, ani jméno zde rmvĽda roshodnu ílovo, alo vychováni a praco vykonaná, Vícchna dila, jeí Bcncsi právem so připisuji, náleíeji jen česká architekturo, obsahuj [f motivy konštruktívni a ornamentálni, uměni sousední nevykazuje, a z toho důvodu zůstane v2dy mistr Beneš umelec m českým. Časový rozdíl meti okny sáht Vladislavského a velikým trojokním na staroměstsko radnici noní veliký {Qrtwein, list ti.). Čtyry stůfnů vysoké kanelované pilastry spočítají na římse, která silnú ?e zdi bezo vil konzolovú opory vystupuje, ohraničujíce svislým smere m skupina tri oken. Hlavice kompozitních pilastrů nesou bohaté, členený archítrav, na jehoi vlysu čteme: PRAGA, CAPVT. REGKI. a nad ním \>m so ttít uzavírající půlkruhem erb mesta Prahy, TLI tato časť trojokni, ač vzorem i prcfilová-nim celů novému slohu nákil, přece zřejmě svědit, žq komponoval jí mistr domáci, jnmui zevnější formy renaissančiu1 nice známy a dosti bézné byly, ale kterému scházel onen vznošitý a svcil rys komposiční, jakým tehdejší renaibsance se vyznačovala. Detaily nejsou dosti lehké a oblouk nad archítra-vcni nemá organické spojitosti se spodní částí. Celo vsak ukazuje architekt svojo hutní zisatly vo krizové kytce, kterou postavil na temeno oblouku. Jemu, rozunŕmu gotikovi, prikazoval cit určité vyznačit! smer vertikálni a zásady končítostí. Renaissance mu neposkytovala potřebných tvarů a proto bez rozpaku, s naivní mysli užil gotické kytky. Ale ivialriě vědom si zásadní rozdílností obou slohů snazi se poctivé přivésti různorodé formy aspoň zdanlivo v souhlasí odchýliv se od přísné kvadratury, dal kytce svoji obrys raéné hranatý a krátký, neili se s gotickým schématem shodovalo, a kreslil ji liniemi převážně okrouhlými Obé poboční okna, ni asi n uísf, jsou pouhé obdélníkový průlomy beicvScho úbrámováni; V nich j. ví sa nedostatečná, pouze zbělná znalost nového filohu docela upřímně. Že tato okna kreslil umůle-c niisí, tak }.(í ani ku hlavicím pilastrů nedosahuji, prozrazuje rozvrh gotický3 aby pak docílil jakéhosi spojeni mezi části střední a obíma postranním i, užil dosti podivné směsí gotiky a renaissance. Na hlavice zevních pilastrů vitýčil jakýsi drah lichých tabcmakln zakončených fialou a prostoru raeil nimi aarchitravum hlavního okna Vyplnil dvěma deskami, kdu druhdy četly ae ilaté nápisy, V pravo: Quti dědit haec veteri turritae insigniu Prngae Omnia ventuxao sortis amica dědit; Mola sua ut celsaU tratlSCcndunt moenía turres, Sic lamám superus, in cly ta Praga, tuam. (Kdo dal staré vôíató Praco znaky* dal ji všechny podmínky Šťastného osudu; jako jejich vysoké véio přesahuji zdi, tak povčsl Svoji přesahuješ, Praho eluvná,} A v Itivo: Omnia turrigcra concendunt oppia Pragae, Nátura hic posuit quidqutd in orbe fint. Hic gtinus arere Virům, bonus aer, unda salubris Ad vítem et fruges ingenuosus ager. Hic Caesar, Procercsque, Themisque, novemque sorores. HU, aliia apretÍ3: Orbis irt urbe sua asti (Všechna vežatá města před Tebou, Praho, ustupují, zde pfiroda nahromadila co vůbec ve světě má. Zde silných mužů rod, dobrý vzduch, vlny zdravé, zde révy a úrody schopni půda, Zdo císař a šlechta, a spravedlnost a devatero sester spojeny najdeš: v městě světa.) První dvé díatycha skládal Martin Kuten r. 1 ů 14 (druhé verse psal Julius Caesar Scalíger) a byla tedy teprve pot^to dobr sem vryta, ale obů desky nad okenní nilůžnji povodní stavbě- Jajich obrys a vrcholové zakončeni jest tak naivní a neohlédnu, jakoby ani od architekta středního okna nepocházely, Trojokní staroměstské radnice není určit* datováno, Z dějin stavby tohoto ohniska městanskéb o živlu V Praze za doby Vladislav* II. víme jen, 2e r. 1474 počato 9 opravou nárožní věže a že f, 1490 dokončen byl orloj, tedy i jeho architektonické ozdoby, které dueela svým rázem s hlavním portálem souhlasí, V oblouku nad hlavním oknem jest starý znak Starého města, Jej Z Bedřich IV. r. 1477 rozmnožil o "dva lvy, ani dril korunu císařskou.» Vzniklo tedy trojokní nejspíše krátce po dokončení orloje a portálu v posledním desetiletí patnáctého veku. Sloučeni gotiky s renaissancl, j aké se v architektura okna jeví, nejjasněji dokumentuje způsob, kterým architektura jižní dobývala si na severu půdy. Zprvu neproniklo sem více, netli pouze formální znalost nového slohu, Gotický mistr pochytil snad na svých cestachř jui mu predpisy hutni přikazovaly, nůkteré tvary, pilastr, hlavici, profil římsy, ale do ducha celku jesté vniknout nedovedl. Prosto-myslně tudy snall se nasbírané drobty sloučiti se zásadami, jimil byl odchován, a kdo nový materiál mezery vykazuje, vyplňuje je okamiitě tvarem gotickým. Takový byl vstup nového slohu do Čech. Dosud nevime s určitosti, kdo první Jeho vzory k nám zanesl, aníí kde poprvé renaissance naft působila. Byl to Vlach Ci mistr domict? Byly to pouhé náčrty a studiu v mapo cizincové či vlastní stavby na italské půdé, je£ vyučenci české hutě na cestách po Vlaších otevřely výhled do nového světa slohového? Nebo vyučili principům renaissance nase architekty umělci vlasti na dvoře Matyáše Korvlna v Budapešti ? VSe to jaou otázky, na než dnas katdá odpověd byla by predčasnou a neodůvodněnou domněnkou. Jisto jest, ia i po dokončení $álu Vladislavského a opravy staroměstské talnlce gotika v Cechách po několik ještě decenil silně žtfat vzpirajic U dvojímu návalu nového slohu, který x jihu 1 z Němec sem dáléhal. Neklid ve vlasti na&l, rozpory v lůně zemS, neochabující pře mést a panstva a na konec války turecké nebyly nikterak přízni vy klidnému rozvoji uměleckému. Po Vladislavu při&el Ludvik, po Ludviku Ferdinand a s nim tuprvu nový sloh v celé své sile a kráso. Prvni jeho samostatné kroky v Čechách byly zároveň, ncjskvělejsl, jejich stopy fsou květy. Zcela určité a bezpečné datum stavby renais-sančni v Čechách zaznamenal r, 1534, tými dnem kdy císař Ferdinand I, nařizuje zámeckému hejtmanu panu Jiřímu z Gersdorfa, aby započato bylo se stavbou mostu přes Jelení přikop (Prašný) a tiiká nového letohradu v císařské zahradě. V patek po sv. Mariinu, kdy list ten byl psán, dojista jU i sloh suvby by L tím st Ano v en, lo měl císař jen avoje umelcom* mysli, u ti byli Vlasl, vídyť v Jista zmíněném narituje se zámeckému hejtmanu, aby pro okordacl to staviteli uradil se s panem Pdoria-ivm t Grieapcku, komorníkom císařským a v .aktech archivu mlstodrAitolského zanesena jsou současné jména onéch stavitelů. CkiaFská uhnita nemela býti zmontaua a proto zakoupen nový, na východní &trané k zahrado přiléhajíc! paíomek od panen svatojirských, za nôji dostávaly první lata z cíft. viničního úřadu rouna nud vfnti. později ětmáct kop mlScnjkých, Sa stavbou dojlsta nezačalo se aí na pres rok. Uvedený list byl císařem ij, listopadu podepsán, smlouvy se staviteli také sabraly něco času, pfea zimu ani pracováno bylo na plánech a na jaře 1535 mohl býti teprve základní kárucn položen. Vrchní vedeni stavby měl Paolo dnlla -Slídla, vedle neho pracovali G (ovanul do Spazio, Zoan Maria a Hans Trest. Zprávy poidejsl jmenuji ovsem původcem Uelvederu Fcrrabosca dl Jjiyno, ale listiny &ouč*sné slovem oním se nezmiňuji. Všichni umelci £ as tuji pfi utuvitelských podnicích Ferdinanda I. ae uvádějí, stopy jejich činnosti moino sledovat! hlavne ve Štýrsku a arcikntícctvtcti rakouských, a Spaziová uchovali v Praxe umůlecká tradice ai do osmnáctého století. V jakém stupni pH-huzenstvi stáli se spolustavketem FSelvederuř těiko udati. Víme jen, io Maicua Spaiio r I.anzl stavěl mezi lety 1579 a 1587 kostel v Liberci, In Jan Spazio z Milána, ňtukater, byl 17. října 16b3 oddán s pannou Annou M. Valclnovou v kostele .tv* Rochá na Strahovů a týí, jii co mc&ťan pražský podepsal se 13. dubna 1709 jako svodek do kopulační matriky u sv. Martina. I Maria pocházel co severní Itahe, benátská forma Zoau (Giovanni, Jan) ji-st toho důkazem. Itg domnívá se, ie přijmi della Stella dostalo se vrchnímu ředí teti stavby po letohrádku Hvězdě. V tom elo mýli, nebot toto jménn od počátku suvby Belvederu v listinách so vyskytuje. První dve lata pracovalo se velmi pilno, týdenní výdaj činil na tehda jil dobu velikou sumu :5o tL, ale kdyí pokladna roku ■ 53S se vyprázdnila, a tlm počala rada onéch stávek a překát-dt, (ei *tavbu Belvederu netušen* zdržely. Válka o kv uherskou a Janám /Apolským a mocným spojem m jeho Velikým Solimanem vyžadovala takého nákladu, fa viechny prameny peněžitá sem byly svedeny a l dělníkům pri Belvederu nuda bývala íadríovůna a poidóji vůbec nevypláceno. Z těch ptičin dělníci na jaře roku smlouvy Velkovaradiníkó práci naprosto íastavilt, s nimi spojili so mistři, Vtcrl stávce náleítého důrazu dodat! do-, 11 h"nice, nebudou-ll fádne vyplaceni, ie ze •dutby čínské vystoupl a domů se vrátí. Hroiba tato^ neminula ao účinku a již IX, května nalezen "ovy pramen pftjmÚ ku dalilmu vedeni stavby. i».ňo2 dno přikazuje c|H4iř, aby penězi ta lennl SI !uilckýcn Hichcnbachů císařskému risku pfi* padle byli nespokojeni mistři vyplaceni a tak — i«E H výslovne podotýká — ^nadávkám a pomluvu* isichimpí und \'4Chred) se predello. U zemského cojta obou Lužic vyzdvižena narychlo tihle, později dríín,*1* kuť mí*«Mlíých předem^ stavitelům a ni»!ľ< r ""aoplfttky vyrovnány to nejrychleji, SenlpflU Ú t0lllcbnů brzkého dokou- vztahufe: -Anno »5.0, íačalo se opát .»tav*^ letohradu a zahradě. Kamenici byli mtstřt iayii dela Stella a Antonius de Cotona, xeanlic Hans do Spatio,B Sotva vsak jedna bouř o byla iaJehnana, arana su vyskytla. 3ídá so, 2o pan 1 Gcťídocfa opomeaiui zcela určitá vymeriti jednotlivé platy, aspoň nyní zdráhá se dela Stella brali plat toliko od sáhu do**n" íené práce, ani nechce brati denní midu, ale /ada okrouhlou sumu aa celou práci najednou. Vyjednáváno sam a tam, ai konečné Stella chtet ao ptve* uspokojit! » platem od sáhu. Ale pořadavky jeho zdály se rasa císaři býti pfUH veňk* a neiU by bylSteUovi, Jak tento al nyní přál, půldruhého zlatého rýn. ta kaldý sáh stavby letohradu a j o kr. při zdt zahradní platil, přivolil ku prvnímu poáa-davkn a dle dobrozdáni svolané komise urnluvtl celou stavbu za 799 il. rýn. Tou dobou stavba prizeml &k dalece pokročila, ie mohl Stella pocíti ■ prací na retiefoch přizemni balustrády. Celkem vsak Sla stavba jen svolná pfad se, přerušována mnohými a častými překál-kamL Kdy* penlxo *a statky Eichsnbaáská dolly, apelováni stavová zemští o povoleni zemských penál, ale ani onéch několik *©t kop takto nabytých nestačilo a císař vidél se nucena t růiné penáiUA pokuty měst na stavbu ohřát in. Tak pokrajovala stanrbm do roku i54t.» kdy reskriptem to dne ij- června řtavitelá povoVáni k oprave hradu královského. Nesmírný poxár téhoi rolcu, který iniiil Vladislavský brad & Malou Stranu, zastavil i práci na Belvederu; odoill Btovltelé i dělnici a jen Stella růstal • dvěma pomocníky modeluje a te*ajo pLvstické oxdoby. Tehda byla budova jil sklenuta a uvnitř i lelerné zarirenl bylo hotovo. Po ětyry léta stavba jen iivorila a i kdyl 1545 znovu pilněji počalo so pracovati, nebylo to na numájál penéii-přistlm nebylo se le- £e dlouho. Jii 1 příkazu, aby Stella počet osob zamfiit nával, zjevno, 1» neb tých prostředků nadbytek a skutečná rokem zastavena byla práce nadobro, pones. Teprve sase po čtyřech létech oílvila ienl Belvederu na přikax clsdhského reekrlptu [d Norimberk, st.srpna 1350.) st penise potřebné pl lila česká komora, ie vsak ani tenkráte se stavby přiliS nekvapili, dosvědčuje nejlápe okolnost plných osmnáct let poidéji kryl kotlář Hana Kaldv* t Jihlavy střechu a io dliidéni mramorem vrchního ochozu přea dvů léta trvalo. Tlm ale po Čtvrtstoletém budováni přece vsála stavba konec, zevně i vno stáLi ide hotová a poidéji jen ob čas vyskytují se různá zprávy o změnách a opravách. No dlouho růstal Belveder letohradem ca Rudolfa II. prý rde byly uloáeny nástroje t maticky pak f.ial pu-stý a prázdný al po pn obLoíonl v minulem století sdílel stejný aiud 1 idou, stal ae prachámou. ^námo. Se v letech sátých krasoumná jednota letohrad vlastním dam opravila a hodlejte Valhatu, dala pokryti stěn dle kartonů li. Rubŕna, 1 nými, B. Grueber zhotov stavil schodLAtě, v néml původní styl architektury I-j&hce a vzoositě vys podezdívce, jII byt výrovi -•■ —" mmImS VtľMú Inil nl lil na sálu i i i ľ ST a L ijrt stavba na mohutni h 11 L Lk ai Hu - 56 — oblouková chodba v prízemí jen d oj nm vzdusnostl zvyšuje, je Šimka a volni, slotipy jsou vzácne silených poměrů a klenby i zdi tnen obloukově jakoby mu netížily. Co hmotného jeSte zůstalo, zdi zevní, nad obyčej ušlechtilou ornamentikou konsol, paženi oken & dveří a snpraport je oiivono. Pílvodra stavby přijel, dnes nemožno o tom pochybovat!, ze severní Itálie, ale stejné je jisto. Že znal velmi dobře architekturu Hmnkou, jí loni t sc ke Škole Bramantové a Fcruzxího daleko více nežli ku Sau Gal love. To nejvíce vyniká v míre, a jakou ornamentiky archi-tektumi užívá a nmén* vidíme stopy vlivu Bra-mantova v zevnějšku prvního patra, v rozvrhu pra- vých a lichých oken. Způsob, jakým zde daných motivů, emblémů řádu zlatého rouna, užito va hlavicích sloupů, konsolich a zábradlí jjalerin dýá© jeité plnou svěžest vysoké r*naisaance. Stella byl 1 sochařem, reliéfy na postamenlech sloupů a zdích meziobloukových jsou, jak z dát historických zřejmo, jeho dllcra, v nich pak jtí urcitřjl zračí vs severní, snad i bentaký původ. Tatái shčnost Unii, snadná u ušlechtilá komposice j* v nich jako v ozdobách architektonických. Sledujeme-li je bedlivé, nic není přirozenějšího, nežli že spojujenio jméno iich původce Stelly s HvŮedou. (PBhxitaf.i — 81 — přijati jsou také čeStí stavitelově * pod. Pokud nt* mime vlastního kalendáře českého, jeat tento kalendář pro naie staviteli druhdy užitečným. Lv V. Frommes Montanistischer Kalender für Oesterreich-Ungarn, 1886. X. rečník. Redigován Viktorem Wolfem. Vídeň, c, k. dvomi knihtiskárna Karia Frommt. V známe' vkusnú úprav A Jost nový tento roc, oblíbeného u pánů odborníků kapesního kalendára zcela přepracován a vykazuje proti předešlým ročníkům značná doplňky a opravy, jimiž n* ceň ú velíce získal. Obsahuje v piti oddáních:, kalendárium s obvyklými tabulkami (kolky, kupony, tahy TjůuŮ, nninee, postu a telegraf, míry a váhy); technicko-vědecko itatÔ, formule a tabulky Z ma-thematiky, astronomie a báňského nieřáčstvi, fysiky, mechaniky a fcleiAřského hutnictví; dále ně-koliknových zákonů; sematismus hornický, voikeré báňské úřady, uCilUtě, spolky, uhelné i železářské závody a báňsko-průmyslové společnosti v mocniř-Btvt Takouska-uherském; konečna přehled statistický výroby v Rakousku 1 dolů, huti a salirt r, TB84, vývoz a dovoz uhlí, kovů, strojů atd. V statistickém oddělení pohřešujeme výkaz výroby v Utarich. Zcela nové a zajímavé jest v oddílu fysiky obsaienů pojednAnl profeasora Jo a. lEhran-werthů o palivech, jích soustavě, teple a tetnpe-raluřu s diagramy, Šamatigmui, který v minulých letech nevyhovil nároku správnosti, jest v tomto ročníku s velikou obezfelostl a plil apracován, a snilo nás překvapilo, íň i ku pravopisu českých jmen bran svědomité zřetel Možno nám tedy od-po ručit i tento kalendář každému odborníku vřeleji než kdy jindy 00 průvodce užitečného a v mnohém ohledu poučného. Ed, Prcissíg, Renaissance v Čechách. Současno dokud na Belvederu bylo praco van o, vjcníkl nedaleko Prahy na jihovýchodním konci siónského vrchu (iný letohrad, menat rozměrem a skromnějšího zevnějšku nežli onen, ale přes to přece jen cenou uměleckou docela ae mu rovnající, Hvůzda a Belveder jsou dvě stavby, jimii vlašská retmis-sance na severu Alpských svahů svoje umění a jeho kraaovou převahu nad německou i voj i odbočkou co nejskvěleji dokumentovala. Obe jsou také jediná dSla na severu, kde vlašská rcnaisaauea 9 původní jeJtě svěžestí vystoupilar Od roku 1723. o-t do let sedmdesátých přímo nevysvětlíte! uýru způsobem stále opakouáno, že Hvězdu založil Jift Poděbradský, al teprve V, Lübke původ její do mlad&l doby posinul a nález D. SchŮn-herra v inspruckérn archivu docela jasné nás poučil. Objevil pét epitafů vexéom i prosou, latinských a nemeckých, z nichž přijatý zni: ■AJa man zeit ain tausend fünfhundert und fünfundfünfzig jar, den siebenundiwau-zigisten tag des monats Junii haben der durch' lauchtigiste, hochgoborn fürst und harr, herr Ferdinand, erzherzog zu Oesterreich, herzog zu Bur-gundi etc., graue zu Tirol etc, volmechtiger Statthalter irer fürstlichen durchlaucht allerjgnedigisteri und geUbtisten herm und vaters, der röro., hunga-riehen und böhmischen kön. Mjt, dieser loblichen cren Beheim etc, gegenwertig werk selbst erdacht, mit aigner Hand abgeraeasen und cirkuliri, den ersten stain in das Fundament gelegt, demselben ward den namen zum Gulden Stern gegeben und damit geeret.« Šestadvacetiletý mlstodržlcl český, Ferdinand Tyrolský byl Jeden % nej vzdelanejších Habsburků, duch obsáhlý, pro v Se krásné zanícený, poeta, tečnik, milovník uměni. Uvedené epítaphium jest vsak jediným a celo osamůlým dokladem, t e by Uké byl výkonným umělcem bývůL Jestli citovaný nápis a také čtyry ostatní tvrdí, ře by byl Ferdinand Hvězdu » vymyslil, vlastní rukou vyměřil a narýsoval*, dojista není vtom jiného smyslu, nefll že jen zevní forma letohradu, seadpapraková Iiv^.i.l, a .„.^i „.,:.,,.,.,.. pokyny ;,to vnitfni členinj půdorysu jsou jeho vlastnictvím, vie ostatní, ono Nipul KAREL n m Ä M. (DuJtonŕtnľ.) vskutku geniální uspořádáni prostorů a jich umelecké vyzdobeni, svědčí přece jen o zbéhlé ruco mistrovu a nikoliv a práci dilcttantově. Stavba Hvězdy byla dokonce ušetřena závadami, jimiž budováni Belvederu bylo tak bohato, tak io ji i 1557 počalo se a krytím střechy, roku 156a dlážděno první patro polévanými cihlami; maliri Matej Jahôdka, Jakub Votice, Flok Sparia a Jan Pervista zde pracovali. Jen krytba neboře konce, ač celý zámeček byl již 1564 tok dalece hotový, ze i hostiny sc zde odbývaly. Zdá sc že záhy, již v letech sedmdesátých Šestnáctého století, byla vztýčená druhá krytba, v té podobe, jak ji zmíněná, publikace dle starého modelu předvádí. Jakýsi mistr Ranek jo jejím původcem a systém stolic, jakož i zevní podoba střechy zašlou £i bedlivého studia, Třebazmíněné epjgrafy jen o arcivévodo místo-driiteli jako původci Hvězdy mluví, víady je patrno, že zde přece jen architekt a to vynikající umělec pracoval Známou zevní podobu letohradu možno arcivévodovi ponechali, v nejlupslm případě i základní rozvrh vnitřní, ale v jeho propracováni a hlavnú ve Štukové výzdobě stropů' v prvním patře jevi se ruka ryte umělecká. Zevně jo letohrad jen svoji neobyčejnou hvězdo-vitou podobou nápadný, stěny jsou lysé a byly Ěúvodně jdu asi pažením oken oživeny, za to ja-oby architekt pro vnitřní sály a komnaty váechnu ailu a iířku svého uměni byl střádal ..Leny jejich byly asi tupeUmi ověáeny, někdů omalovány, ale zrcadlové klenby oživil architekt štukovým ornamentem. Svižné ornamenty otáčí aa v pružných liniích kol postav mythologických, od jedné masky splývají ke druhé plné pletence květů, v medailonech hUvy císaiů, onde římské přilby, átíty a brnění visi jako trofeje na římsách. Hermy a K.ozonozi opírají se o rámce poli, v nichž bachantky .1 amorinové v dovádivých lirách se prohání. Mythologie římska opanovala zde pole, odpovídajíc iak zálibě doby, tak i pána atavby, 2e ldggie v čertila di San Danaaao ve Vatikáne a gToteaky ve ville Madaina původ ornamentů ve Hvězdě inapí- — 83 — rovaly, nemůže býci bráno v pochybnost. Tatái lehkost formy,, tál nenuceuost a grácie pohybů a bohatá, ale přival zdánlivé libovůli organická smés nej různí jslch elementů oběma je společná. Ľ e Iv oder /cvně a Hvězda uvnitř působí na nis, jakoby obe stavby z Itálie sem přímo přeneseny byly, objevují ao tu na půda bez předchůdců a taká bez následovníků sourodých, jen mlatem naleží Čechám a severu vůbec, duchem vlašskému jihu odl první do poslední linie. Mezi b ľ Iv c de re m a Hvězdou leíl již celé rady různých staveb tonaissančnlch v Cechách, alo nechtěl jsem oba jmenované letohrady oddělovali, jednak ie asi stejným architektům náloži, jednak íe oba. náleží rcnaUssanci vlašské. Sotva že nový sloh jun poněkud se v Něm cích upevnil a zda půdy nabyl, počal okr&tek svého působeni rozšiřovali také přes hranice České. Dvůr císařský Ferdinanda II přenesen da Vidné, vl&Stl architekti při dvore rakouském vždy oblíbeni vzdálili se z Prahy, ponechávajíce půdu umělcům domácím. Vzájemné cc&ty stavitelů rozšířili znalost nemeckú rcnaissance po Čechách, neméně také, hlavné v uměleckém průmyslu, přihlásily se nemecké rytiny ornamentální ku právu, ale zároveň vyskytli se umelci domácí, kteří ne zcela nevol- Inicky přejímali architektonické útvary z ciziny, sami vlastním duchem jo prctvořujlcc a obřozujice. Tak postřehneme po_fim tfoletí. sestnáctélio-A' Cechách tři sm*ry architektonického tvoření: ryío vlaskýTvysrjké renaissanci Jiliít nejbtižií, ale u nás co ďo poctu plodů nejslabií. Belveder a Hvězda jsou tohoto proudu jediní, ale zároveň nejskvěleji! zástupci. t Druhý je původu i celkového ráju,-nAmŕŕVý Jeho itopy nejsou v Čechách sice vzácné, ale dosud ne v celém svém rozsahu známé. Český západ a severovýchod je jimi nejbohatsí, publikace, které tvoři podklad této stati, obsahují dvé dl la význačná, obé pravé i krajů posledné uvedených. Konla okrcalil (V, n J portál zámku pardubického, který sám své dějiny vypravuje: *Leta 1519 tato brána vy tesána jest ni-.ULidnni jeho milosti pana pana Vojtecha a FemStejoa a tuto postavena jíist nákladem jeho milosti pana pana Jana z Pernštejna a na llelíenstejúé t jat,-Koulu také z dobrých důvodů odkazuje na ■Fhrcnpforte* Durcruvu, která pro detail ornamentálne, ano také čisté architektonický (stoupy a p) mohla býci hrané pardubického zámku vzorem, Zdu také o (eden doklad víte, jaké důležitosti pro studium déjin uinéul 16. století v Čechách jsou médi-a drevorytiny. Jiným dokladem, nemecké renaifi&ance je samečka kaple v Liberci, kterou M. Bischof na de-viti listech okrcsIlL Nemožno ji ponúnouti již pro jejl datum, afi i jinak formálne zasluhuje vil pozornosti i studia. Vdova po Melchiorovi z Radorů pani Kateřina rozená ŇHková stav AI a ji v letech 1604, až jfioé., tedy at do té doby nemecká renais-sanco mela v Čechách své zástupce, ač tase nesmí býti zamlčeno, ia stavitel jejl byl přímo za sousedních Nemec sem povolán. TffltL proud art hituktonickéh^JteQÍfini_Jt.£0- chách áel cestou svoji, zvláštní, sobe vlastni, je to onen sloh sbtvitelský. který. my samí dnes nazýváme .českou renalssanci. ) /.dali prtvam? Cechy přejímajíce novů vytvořený sloh moderní c vlaského jihu a z Němec, jak jsme vidéli, docela, současné, byly jak zemepisnou polohou, tak povahou lidu sveho přimo povolány vyrovnat i oba smery rcnaissance, a nic by nebývalo pŕirozenojáího, netH abv nemeckou arcřiilf^y.ini ľ'nmnii r-1 1lte vytvořily jakýs článek spojová c E mezi vdctným jih*11* A ^r5~ ným ap.vercnr Ze renaUsance nemecká, u nás stal n TS xftfVmrTzäTcJadnlm, vysvétluje se jednoduše zemepisnou polohou vlasti naáicli- jižní Nemecko, saské a slezské zemé, kde záhy růnatsaance široké půdy nabyla* ležely přilifl blízko, obchodní, společenské, vedecké a neméné i umelecké styky a spojeni s nimi byly stálé, živé a vydatné, Za to do Itálie vábily jen university, a mělo-li také uměni vlaské na české působí ti, muselo konati dlouhé a tehdy vzácné cesty. Odtud mohl nojapiäe jen detail ornamentálni býti do Čech přenesen. Jto pak umelci, hlavné stavitelé čestí měli tolik sily a samostatnosti, aby nad ubior pouhého nápodobeni se vyšvihnuli, Že pravé v dobách, O nichž zde mluvím, živel čeaký, uvedomelé národní byl živý, toho četné doklady obsahuje jak historie gotiky, tak kultury vůbec v Čechách. Rozdíly a odlisování se české architektury rcnaissance od nemecké jsou dobře patrny, ale dosud ne dosti soustavné prostudovány. Němečtí dějepisci uměni uskrovůují se na pouhé váeobecné vytčení jakési ■zvláštnosti» renaissance v Cechách. Prestáva jl»lí na tom, je na nás sebrati a dostatek materiálu a dokladů, jimiž by ona «zvláštnost« ve pravé a jasné světlo byla postavena. Dobrý ajtjjgnačný typus české re"fl'**?n,c/i doitsta ^v.i£i>m:lifrr9irprpaTáč na Hradčanech, v těchto listech již popiiarvý a publífo vany. Pokud pak i jiné stavby (Koula IV, 12 a VT, 1 z) tento doplůuji, dají se dnea a dostatečnou jistotou vlastnosti našich staveb vytknout!: chjr, lomenice, již v prvních daseti-neíssancQ v Čechách nabyl oaobi-tvaru. Plocha juho je dělena svislými pilastry ä vo no rovný tni římsami v obdélníky a čtverce a do výše ustupující kouty na krajích vyplněny jsou malým zdivem nejvíce jednoduše vlnového obrysu. Tvary tyto vidy jsou tak silné akcentovány, značné vystouplé, to jednotnost plochy Štítové pru no mizl, aneb aspoň slábne a celek nic jinak nepůsobí, nežli jakoby původ jeho ve stavbě smESené vězel. Pilaatry a příční římsy upomlnaji pHmo na břevna, ostatek na pouhou vyplň zdivem. _ Druhý tvar České a^ch»lrirtuTe^^iátnT^>^>ha všady se nevyskytoval, jesť vydutá iimjytfdo jejíi sdně prohnuté plochy vrrřfaajt- e^uffiTřezem lunety. Podbradkov (tá podoba její na egyptskou formu zakončení zde upomEnajid, náloži na severu, pokud lze dnes přehlédnouti, jedině české oblasti stavitelské. Jakého jest vlastně původu, z jakých zárodků vyrostla, nesnadno dnes bezpečně vyslovit!, ale vie nasvedčuj h tornq, ie nic jiného, není, neill postranní část kulturního kle nud, v českých domech značné oblibcnéUD. Architekt přenesl zde formu vnitfku na venek stavby a mál pro tento svůj čin dobrý důvod. V Lužici a-~SleTsfcn-«yakxtuje •» hustěji nelli linde vNěmcIcKagrafitto. krfcré pak v Čechách získalo si značné jrtrrrri—Vetťtí stavby domácích velmožů byly jim pokryty po všech plochách, dojíst* častěji nelU malbami* Vidy pak, kdekoli jeden raotiv u stavebních pánů obliby naláme, dbá sta-vitcl-umelec pilné, aby ho co nejčastěji a rároveA co nejvýhodciéii uiil. Proft vyhledává dobré místo* nenl-li ho s dostatek, rozšiřuje jej třeba i na úkor ostatních tvarů. Svialé stěny hlavni stavby byly pokryty ponejvíce sgrafitem napodobujícím rustiku, ätíty ornamentem figurálním i vegetabilním, bylo p«k doati přlrozeno, že římsa zřekla so svých čev- - 33 — ných profilů, vypnula 50 jednou plochou do vý3e ku pí cd u a povrch svůj ozdobila podobne jako stěna a stit omaisen.te.in Fgrautovyin. A i na samý sklon šestnáctého veku zůstalo : l-. mÍi'.Lo v Cechách v plne oblibě, jcäté za Rudolfa TI. pokryli jim opráYCOvé IQarlstejna stíny li radních budov. Pgiátkom století n-i sleduj É dli o vsak miii ony uved oné zinky samostatnosti aYlaäl nabývají zasů vrchu, Arci tou dobou v architektúre i tah ke mnoho se. změnilo. Paladio a Scamozzi stálí v cele vlivu n.-L sever, a jil ohlazovaly Sů ľ i i Íl-i i!; y jeZOvi-tísmu a baroku- Na místě svě-ÍIho dechu mladého uměni vstupovalo studium antikyt povýtce chladne thooretické. "Vladislavský sál ozdoben byl několika portály, jez o tomto umení svedči (Bischof, liíjt ]^P), Jakou architekturu Vlaši do Cech přineali, n och t zda dva vzory ukážou: palác YaldatýnŮY a portál kostela P, Marie Vítězná na Malé Straně, Yaldstýn, vévoda iridlandský, skoupil řadu domů na Malé Strane, dal je sbořiti a na stavebním místě takto získaném zbudoval milánský architekt Giovaůi Battísta Marini palác e veškerou královskou nádherou, jakou generalissimus miloval. V devíti letech (i6íi —1030)1 byla stavba dokončena a všichni cestovatele, kteri ji po tragická smrti Valditýnovč proSli, psali o nl v nopodmínc-něm obdivu. Chci zde uvéstl jeden popis 01 c ne mámy, Ii.aku.163C navštívil hrabu Howard Arundal (enimý mecén V. Hullara) Prahu a tajemník jeho William Crown v; dal rok později v I-ondýně popis cesty Arundelovy na osmdesáti stránkách, O palici vald-s týnské m piSa; p Jeho líxcellenca (Arundol) prošla nejprve obrovský sil nejméně čtyři cel osm kroků dlouhý a třicet [eden äíroký. Potem vystoupili jsme do galerie, kde j60u vystaveny obraty a kde na zdich jsou malovány príbehy Herkulovy, na stropě různé výjevy z O vida, V audienční síni jsou pro&tícd stropu malovány čtyry Elementy. Sem přiléhá veliký počet krásných komnat. V zahrada je pět fontán velikými sochami ozdobených a fontána Neptunova se čtyřmi nymfami a krásnou jeskyni, ale vody neprýsú. Na to sli jsme do stáji, kde mule býtí šestadvacet kent Sloupy a žlaby jeou, celé z Červeneli n mramoru,; jo zde čtyřicotosm sloupů a každý z nich stál dvaectpÉt liber. Kolem paláce, který nyní náleží králi uherskému, leží ctyry d vory. ■ Průčelí paláce (srv. Fritsch a Koula) ve svém převážném klidu linii, patrné snaze uchovati rozlehlé, neruSené plochy a zúmyslným spořením S hravou ornamentikou činí Dpravdu dojem tak monumentální, jak jej jen doslei mohla tehdejší architektura. Sloupy, pilasrry, fimsy, vad je rýsováno a profilováno přísně, poněkud ve hrubých detailech, ala pŕcce s ušlechtilým citem pro krásnou formu a ladný poměr. Třeba jen vyjiti si do zanrady a pohlédnout! na onen veliký otevřený sál, jehož mohutná klenba na dvojic leh sloupových spot tvá a vatu upime-li do vnitř, knidčnm b u d o patrno, íe tato sala tarrona ve svých proporcích tak obrovská a přece vyrovnaná je v tomto vzhledá jedinou své doby v Cechách. Ornamentální detail uvnitř sálu arci jii nevykazuje ani dostatečnou ryzost f ořem j ani onu bohatou, lehce hravou a zi-ťoveň ušlechtilou fantasii, jako stropy Hvězdy. Klasická doba grotesk byla jii dávno minula. Škeble, koberce, třasné, třapce i plochá oblaka nabývají značné půdy, linie ohraničujíc! jednotlivá pole stávají se libovolnými, stáčí » v rozích, přímka a obloukem, spirálou a vlnou setkává se při každém kroku. Zdů již vězí začátky rozhárané libovůle baroku. Po vítězství na Bfié Hoře slíbil císař Ferdinand II. gtnoráluKarmelitánů P.Dominiku a Jesu Maria, který kázaním a obrazem v Strakonicích naletěným císařské vojsko před bitvou rorplame-noval, Že založí jeho řádu klaí tur ve Vídni a v Pražen Zde vybrali, si Karmetitám kostel německých Luteránů na Malé Straně a počali jej přestavovat* po roce 1ŮÍ4. na nynější podobu kostela P. Mane Vítězné. Průčelí joho teprve dvacet let později vzniklo nákladom Dona Baltazara Madarraso, který dle nápisu -z* Štědrostí a zvliě tni úcty ku sv. panně Torcsii a její svaté řeholi vlastním nákladem toto průčeli postavil a naft ku věčně památce svojo orby xasaditi dal.* Stavba jeho trvala dle Bischofa, který se n^ kostelní zápisy odvolává, od roku 1630 až do 1643 a vydáno bylo 658a zl. Portál kostela jest obdélníkový prolom O : 3) profilem ohrátnovaný. Dva dorickó sloupy po stranách nesou pěkný, ale střízlivě komponovaný architrav, zdobený triglyfy. AI potud jde přísná architektura, jak ji thaorotikové koncem id. sto-tctl hlina j I, co nad římsou stojí, náleží již libovůli středu 17. věku. Tu zvedá se půlkruhem uzavřený výklenek, jeho* obrubu tvoří lichá rustika, po stranách jsou stlačené závity, na rozích stoji malé obelisky, spočívající na kulich. Stylistický rozpor mezi architekturou vlastního portálu a Štítového výklenku jest takového rázu, ie vzbuzuje myšlenku, jakoby svrJek později byl přidělán a také jinou rukou. Ve výklenku pod muslovitou polokopull stojí socha P. Maric s děťátkem na srpu roésíčnim. O ni jest známo, ío ji nákladem 600 zl, daroval sem obrist von líauss-mann, kdežto, jak praveno, celé průčelí dal postavili Madarra*. V tom spočívá zároveů jakési vysvětleni organických rozdílů architektury obou čisti. M- BUchof domnívá sďT in by tento portál a také celé průčelí bylo podia plánů Viccnia Sca-mozziho staveno. Jméno tohoto benátského architektu spojuje se na základě Balbinovy výpovědi s průčelím hradu pražakého, který prý dle jeho návrhu Miseroni roku 1614 provedl. Správnost tohoto údaje nezdařilo se nám posud zjisti ti, vl.iíti biografové Scamn;;iho včdi, ía na severu Alp toliko chrám v Solnohrade stavěl. Na kolik se v£ak průčelí a portálu P. Marie do Víctoria v Praze týče, nutno jeho autorství Bíschoftm vyslovená naprosto zamltnůuti. V, Scamorzi (nar. 1552) zemřel již roku idiů v Benátkách, kdo tělo jeho v kostele Zanipolo O V, Jana a Pavla) pochovali. V případě nejpřfccni-vějiim — předpokládaje, ie skutečně též pro Prahu, vlastně pro Rudolfa II. pracoval — mohl jon plány pro prvotní luteránský kostel s v. Trojice zhotoviti. Těch vsak pro pozdější katolickou stavbu nemohlo býti použito, poněvadž nový kostel rozměry a polohou docela od starého se Hsi, * * * Umělecký průmysl Česká ranaissance neěel krok' zTfcrufrem bmjTiýLil mstami jeku erehitoktui a, přece vsak slohové velmi podobnými. Také zde jih a sever závodily a také v některých oborech dosaženo bylo úplné samostatnosti. Ony obory, které nejtěsněji s architekturou jsou spoj&ny, malá plastika, dlaíictvl, umělé zamečnictvi přirozeně také nejvíce vlivu jejímu se podávají, odpovídajíce svými ozdobnými tvary slohu budovy, kterou maji okrá- ■ — 84 - alovati. V Koutových n Památkách* nad jiné vyni-ltijí púňtorr^ i fanEtatatyfi™ * I*r1"rmtl átťarů. práca zámečnické; mřifa studnou, jindrichohradectou po-ČítiltJC aí po práca pr