2=6 a- čelek zdařilý a životné provedený- Některé jiné práce chvatné nechceme zde šíře rozebírat Končíme tento přechod portrétu Podobiznou ženskou od J. Šafař ovi c e malovanou, jako vždy bedlivé kreslenou a modellovanou a co do charakteru celkového s jemným, vypozorováním tahá podstatných pojato o. Jest to stará paní, jasného, praktického, rovného rozumu, tvár, jejíž klid ani zvláštní ten nádech zármutku zrušiti nedovedl. Pozadí žlutavě zelené, pŕižioutlý obličej a černý Čepec tvoří však sestavu poněkud prázdnou a neuspokojivou. Jistá skupina umělců českých, v Mnichove vzdělaných, vytkla si patrně co zásadu barvu ne u moři t a především svěžestí její působit. Také směr tento má oprávnění své, povždy však sluši dodat, že kresba pevný podklad umění malířského tvoří. V skupinu tu náleží především Jaroslav Věsí n se svým řTáb o r e m c i k á n ů*, jehož život z hledišť různých ovšem velmi různě se pojímá. Poesie měšťáka spatřovala při něm romantiku a volnost vtelenou, pilný hospodář zas vidí v nich le-nošivou čeládku* která na jeho útraty bez práce se živí. Obraz Vešínův má co do koncepce své pred jinými nepopiratelnou přednost objektivnosti, jež žádný z náhledů těch plně nevylučuje. Celý aparát cikánského ležení rozkládá se v malebném nepořádku před námi. V tu chvíli náleží k němu též zabitá slepice pochybné provenience, za nohu na tyči stanu povesená. Hlava rodiny leží po celé délce na zemi natažena v dolce far niente tak dokonalém, že mu synek i'dýmku čerstvě zapálenou do úst stratí musí. Mladé děvče s velkými stříbrnými náušnicemi rozdělává oheň k večeři, kdežto hoch s houslemi zas poetickou stránku života potulného representuje* Vše to jest dobře vypozorováno a seskupeno. Barva je šfavnatá, neumorená, ale de-tail — vizmež jen psa v popředí stojícího — je namnoze povrchní a vadný* Uznávali jsme vždy rádi talent Skramlíkův, avšak při jeho *Loutnistovi* rozbíhá se Štětec mladého malíře s takovou smelostí, jaká jen teprv umělci úplně hotovému přísluší* Teprv později může býti spůsob podobný skutečně oprávněn. Jinak jest dobrodružnost celého zjevu dobře podána. Pohár s vínem, kostým pestrý, celý *nonchalantní* spůsob posezení, i knírky, vzhůru směle vytočenej dávají spolu celek snad ne každému úplně sympathický, ale na každý případ charakteristický a souhlasný. 227 Zmiňujeme se na konec ještě o Tonnerové obrazu ^Přepaden*. U vozové cesty leží zabitý muž, u něhož vra-ník s chudobným povozem zalekaně se pozastavil. Jest to pocestný, jest to vozka sám, jejž nikde jinde nespatřujeme ? Též při obrazu tom náleží svěžest barvy k intencím předním. Též zde překážejí nejedny povrchnosti kresby a provedenu Působivá a s charakterem předmětu naskrze souhlasná jest však zejména celková nálada barevná. Temnou hnědí nasycené popředí, sivé to nebe, na němž bouřná oblaka se prohánějí, šedohnědá plachta povozu, štafáže zvířecí, pes, ulekaný kůň a havran nad křížem pole tající, vesměs v tmavých barvách držené, to všé sesiluje dojem tajemné události, jejíž oběť v popředí před námi leží. Jednotlivá výstava nemůže ovšem nikdy úplný obraz českého umem' nám podávat. Celkem však můžeme říci, že máme jistý počet veteránův zasloužilých^ že máme ještě více umělců vynikajících, již nyní v plné síle mužných let svých stojí. Před celým desítiletím již mohli jsme z části k významné budoucnosti jejich poukázat. Oni půjdou na dráze své dál a dosáhnou oílů ještě slavnějších. Mladý dorost musí se vsak na mnoze činit, aby bezprostředně za ně postoupil a on postoupí zajisté tím rychleji, Čím více těž celá česká veřejnost k umění výtvarnému pozornost zaslouženou obrátí, Ve prospěch renaissatice české. *) Formy renaissanční našly již záhy cestu do vlasti naší. Nehledě k zámku litickému, jenž v disposicích svých vlivy italské nám připomíná, vidíme, že již mistři pozdní doby gothické, zejména Beneš z Loun, formy renaissanční v gothické stavby své vměšují; od vlašských umělců pak pochází světoznámý Belvedere, jehož spodní část co nejvýtečnější památka čisté renais-šance italské na severní straně Alp uznána jest Ovšem že budova rázu podobného k účelům skutečného bydlení sloužiti neměla a nemohla. Sever prispůsobil renaissanci italskou právem potřebám svým, on vložil do ní též vlastní cit svůj formový. Belvedere zůstal v Praze osamělý. Palác rožmberský, jenž nyní Schwarzenbergům náleží, ač v stavební periodu jeho spadá, nevykazuje nižádných vlivů budovy oné. Zde jiz vysoký, znamenitě článkovaný štít poučuje každého z daleka o významnosti vlivů seyernich,_Zvyklosti doEygotftfgké snaďTíč¥¥éžTT^mTry *) Národní U&ty 18*2, Listopad. 15' klimatické vymáhaly na severu střech příkřejších, jež po straně opět štítů vyšších v zápětí měly, a jest prtrozeno, že architekti k umeleckému propracování tak značných kolmých ploch zvláštní péci obratiu musili. Tak rozčleněny štíty ve smyslu horizontálním rímsami, kteréž je patrovité rozdělovaly, kdežto rozdělení vertikální lisenami aneb i polosloupy se docilovalo. Již gothika lomila stupňovité silhouettu vysokých šrtitů svých, renaissance, jemnejším přechodům přednost dávajíc, vkládala články vbluto-vitě mezi stupne ty, stavíc na vy bývající částí jejich vásy neb kandelábry na místo hrotitých forem gothických. V podobném smyslu přetvořeny menší štítky ony, jež z předu nad hlavní rímsou u větším počtu vedle sebe se pozvedaly, aby plochu vysoké střechy o sobě jednotvárnou přerušily poživily. Pošmurné podsimni ä^Ihm Hmy vymáhají:na™severu značných otvorů světelných, renaissance severní miluje proto okna poměrně značná, začastéjjdvojífca^ jež uvnitř stred spokoj e určitě osvětlovala a přede e v Mut^tl Úl n lihna Míny ynnr^riľ'iTi na ** čemž právě dojem útulnosti starších obydlí naších spočívá. Zdvojení oken najmě připouštělo zas vetší šířku stěn meziokenních a rozvoj ploch usnadňoval u nás opět vývoj dekorace pro poměry naše zvláště vhodné a výhodné. Neřešíme zde spory principielní, tolik vsak jest jisto, že klas s leká doba renaissance italské s materiálem svým st netají vala a že dekoraci všude povaze jeho přispůsobovála. Trvá to dlouho, než omítka a štuk na facádách s plnou ostentativností za materiál kamenný se vydávají a v rustice, polo sloupech, v nádherných římsách jej nápodobují. Omítka zůstává celkem plochou a přirozená dekorace plochy jest pak malba, af již polychromu! neb monochrome i anebo trvalejší sgrafitto. Jehož vynález Vasarj A. Feltrí-nimu připisuje. Nejednou" päfij se děje, že všechny druhy ty jednu a tutéž facadu na místech příhodných v kontrastu působivém zdobí, / Ornamentace podobná, liteře se na každý pŕípňd praedikát slohovosti při z nati musíT stala se zejména též u nás, kde materiál kvádrový méně na snadě leží, velice oblíbená^Výtečné vápno naše vybízelo k tomu jaksi samo, zejména k použití sgra-. fttta; i jaKRolT zlobiTcasti a lidský nerozum mnoho přemnoho s památek těchto zničily á dósud ničí, 3bylo jich predce dosti, jež pozornost n as i k sobě vysývajL Uvádíme zde na pamef mino vytknutý palác schwarzenbergský, jenž dojmem, jakkoli ne de-taillem, mohutné architektonické výtvory Filippa Bruneliescha a Bene de t ta da Majano.nárn připomíná, jenom zámek nelahozeve-skýr jehož ornament v mnohých partiích zvláštní ušlechtilost vykazuje, jakož i četné domy v městech jihočeských, jmenovitě v Prachaticích,, jež rovněž v obvodu panství a vlivu rožmberského se nalézaly, Karakter sgrafitovaných, ornamentů lisí se podstatně od ozdob vlašských, akanthus ustupuje v pozadíř jabloň a :hrušeň objevují se s ratolestmi svými a s ovocem syým, vinni Jist a plod a mezi tim zas květ. sluti e čníce-, j sou nápadný, ráz celkový jest plnější,, se m tam snad. příliš hrm otný, omament vyplňuje s píše stejnoměrné, c elo u p I ochu, n ež aby jednotlivosti jeho nápadně, vynikaly. A ku sgrafittu druží se ovšem často skvělá polyehromie, skutečné malby, jimiž na př. radnice mostecká pokryta byía a kterýmiž radnice prachatická, jež nad obrazy dosud české nápisy .zachovala, v míre ještě bohatší se honosí. Avšak i celá řada jiných dom d vykazuje ozdob podobný ch, z nichž zejména postavy jednotlivé, v prostoru -meziokenním vhodne umístěné, někdy překvapující krásou vynikají. Nejsme nikterak přátelé bezrosdílného otrockého nápodobování věků minulých, avšak zde máme pozůstatků vzácných, které až posud nejen z ohledu historického, nýbrž též ze stanoviska umeleckého pozornosti a studia zasluhují, zde jest materiál, jenž potřebám našim snadno pnspůsobeit býti může. Celým starším částím krásné naší Prahy dostává se rázu od budov v slohu pozdní renaissance stavených, z časti vysoce zajímavých, mezi nimiž dům v moderním slohu činžovním tak často dojem přímo nesnesitelný fini. _Xám pěstujmež při nových stavbách především te^to maUbn ý /ay r.i vší působivosti umelecké přede nikoli nákladný druh" renaissance své. Na miste zadní části odbouraného z 1 a-tého hřebene v Celetné ulici bude na. př, opět nový dům postaven. Kterak byla by-fasáda podobná právě tam zcela na miste svém! Nemůžeme si myslet, že- by v tom položení uprostřed tolikerých staveb starších cos úplně moderního jinak než disharmonický působiu" mohlo. Taktéž trváme, že by o b c e p r a ž s k é nedůstojno nebylo, kdyby pri různých stavbách svých také k renaissanci české přihlížela. Pravímo rena.ssance české, neb budovy naša z doby té, jakkoli jisté známky severu vůbec společně náleží, mají předce svůj. vysloveny raz, kterým se zase od renaissance jiných národů severních UáL Nelze ovšem zde předmět podobný vyčerpat; postaciz podotknout, ze renaissance česká co do komposice archl- £30 .231 -tektonické celkem větší prostotou a přesností slohovou od rozmanité, začasté bohaté, avšak namnoze též libovolné renaissance ěmecké f) se rozeznává a že také dekorativní eiementy její isvůj zvláštní, zde částečné již vytknutý charakter jeví. V celém Německu nenajdeme ani jedinou budovu, jež by v oné uzavřenosti vzdorné pyšnému paláci pánů je. Růže se podobala, jehož (^é^títy^nisôvg SK^ovamškém rázu svém radnici mosteckou a sukienici krakovskou nám prTpomínajú ff) A kde potkali bychom se s podobnou roztomile přívětivou facadou vnitřní, jak sám ek pánů Grispe kský ch j i vykazuj e« Pěstuj í-li F r a n c o u z_p v é ■a rovněž Němci renaíssanci svou, n ezapomí nej mež my rna renaíssanci českou. Jest to ovšem věc, kteráže strany architekta, zvláštních studií vymáhá. Avšak začátek, jest již před : Časem šťastně učiněn. Pan A. Wiehl, jehož mezi mladšími architekty pražskými k nej přednější m kapacitám čítáme, fff) postavil jíž před radou let dům v Poštovské ulici, k němuž zejména co do římsy motivů z paláce Schwarzenbergova byl užil f) a- nyní dokončuje se poblíž nádraží Františka Josefa dům nový ve slohu frenaissance české, jenž. v tomto okolí oka na jiné formy zvyklého na první pohled snad jaksi cize se dotýká, avšak v každé části o vážném studiu a porozumení slohovém svědčí a v, celé komposici své dojem opravdově umělecký činí. Článek náš vzrostl již příliš, než abychom v. rozbor budov těchto zde se pouštěli, icož snáze v listu iUustrováném se stati může. Na věc samu upozornit pokládali jsme za povinnost svou. Což jsme o renaíssanci české vůbec pověděly postačí snad též k bližšímu porozumění novějším pokusům těm. Přejeme sobě, aby osamělé nezůstaly. ;Nechť vstoupí renaissance Česká uprostřed budov starších opět .v svůj4 život-vTíůskráceném starém rouše svém; nech( oživuje na místech příhodných smelým kontrastem jednotvárné linie nejedněch našich tříd pozdějších! Rozumí s& samo sebou, že f ona jako každé umění života schopné nezastaví též další vývoj svůj. Jest ona spůsobilá, aby požadavkům naším vy- f) Nemáme při tomo viom na Erctoli btidovyř jež k sLohu italskému t í s a £ při-líiují b. v nichi se tudíi národní charakter s touže určitosti j e viti namúžs. tt) Sr. Labke Gesch, d. d. Henais*. H, US. ttt) Od p+ p. WJíhla a líouly poahizel tsá krásný projekt na cvičné ústavy zemsky jenž uměleckou hodnotou stou zajistú nad všechny ostatní " řed&L f) Podobnou římsu naill jsme 'mimo Nůlahozevea tci na jednom z renaj-'íančnífh domu prach Atických, jakoä [ n.» domS č. 2- vedle staroměstské radnica- I hověla, aby hrdou stavbu palácovou vytvořila, aby bez zvýšeni nákladu.opět skulečnýmJtuJným domem občanským nás dařila, aby omamentact svou" všude v usJecnfeloifrHrua harmonii spůsobem nejrůznějším vyvinula, aby v sgraffitech a malbách svých povahu doby, majitele a různé památné okolnosti k budově se .vztahující umělecky vyjádřila, aby tímto elementem i n d i yid-U.áliu^íi^Jŕ.-ktflrfm tój^Tuimor ymísta_^yj^ má, třídy naše opět zajímavějšími učinila, äby na základě upomínek dějinných jež k našim námestím, k našim ulicím a domům se pojí, historický ráz města našeho na místech náležitých v ladném spojení malby s architekturou vytkla. Jaký zdroj myšlenek uměleckých tají se v okolnostech těch! A nadání mnohých malířských talentů našich nese. se práve směrem, že bychom éž ve figurálních fgraŕTitech a v obrazech polychromnich, jimž moderní malba minerální žádoucí trvalosti dodává, překvapujících a vysoce zajímavých výsledků se dodělali mohli. Jan Matějko a jeho „Bathory*. *) Nároky národů a dějiny jejich s hlediště práva posuzovat! a uvazovat!, to zdá se náleží za naších dob k věcem již zastaralým a na dobro přemoženým, A vskutku nepodobají se spory států a rozbroje národní nikterak jen pouhé při soudní, o kteréž celkem douíati lze, že zvítězí ten, jenž právo na své strane má; schází! k tomu - abychom jen tu okolnost vytkli — i rozsudí ■ nad stranami i' moc, která by výroku jeho platnosti zjednala. V tom rozumu tedy běžná fráse, žef prý právo zvítězit musí, zajisté jest velmi neopodstatněná i naivnú Tak jednoduše a dobromyslně neodbývají se dějiny světové, a moderní názor z přírodní vedy sem- přenesený ve slovech *boj o bytí a trváním zahrnutý, jest pravdě mnohem bližší. Zákon ten klade především důrazná vnitřní hodnotu druhů v přírodě a národů v proudu dějinném i opírá se ve vzhlede historickém zároveň o zkušenost tu, žeť žádný národ nezaniknul aniž by nepopiratelné známky úplné sešlosti záhubu jeho nebyly předcházely, žer každý teprv tenkráte zašel, když nic původního více ze sebe v y vodí ti nedovedl, když vyčerpána byla vnitřní tvořivá síla jeho, když idea lidstva nižádným novým spůsobem v něm více se neobrážela. Se stanoviště toho, za jehož pravost mimo to poprvé do- *) Osveta 1873. U příležitosti výstavy obnuu v březnu a dubnu péci Umeleckú Besedy uspořádané.