Protokol pro zápis kvalitativního dotazníku Číslo 5 Datum: 12. dubna Skupina divadla DUS Vaše jméno Petr Koláček Demografické údaje o respondentovi Věk 65 Pohlaví: Muž Studium Vysokoškolské Povolání: Středoškolský učitel/Důchodce Poznámky: Jak trávíte Váš volný čas? No tak teď v důchodu je toho času dost, ale většinou na chaloupce na zahrádce nebo kolem domu. A s rodinou hodně. Nějaký speciální koníček? Dřív jsem sbíral známky, mince, dokonce i pohlednice, ale teď už to aktivně nesleduju. Cenné kousky mám ve vitrínce a ostatní založené. Spíš teď na tu zahrádku. A co nějaké kulturní aktivity? Dřív jsem chodíval jak do divadel tak na výstavy a přednášky, ale teď už tak rekreačně a spíš příležitostně třeba s rodinou na Vánoce nebo tak. Zmínil jste přednášky? Ano, na mojí bývalé škole bývali často zajímavé dobrovolné přednášky pro studenty i profesory a jako dlouhodobý kantor jsem tam měl přístup i v důchodu. A chodívali jsme i tam do toho kulturáku v Králově poli (Semilasso asi) Na jaké přednášky jste chodil? Tak na škole měli většinou přednášky kolegové, takže jsem chodil na přednášky z různých oborů a do Krpole (Královo pole) jsem jezdil s vnučkou na starověk a tak. Říkal jste že divadlo spíš příležitostně než aktivně. Kdybyste měl říct jak často do roka divadlo navštívíte? Tak třikrát, čtyřikrát do roka. Chodíval jsem třeba i na studentské divadlo, kde hráli mojí bývalí studenti, ale ti už asi nehrají Kam chodíte do divadla nejčastěji? Podle toho kdo vybírá. A kdo většinou vybírá? Buď manželka nebo snacha. Když žena tak Národní, snacha většinou k Mrštíkům (Městské divadlo) Které Vás baví víc? Od té doby co už nechodíme na balet nebo operu si víc užívám Mahenku, ale i Mrštíci někdy překvapí. Naposledy Jekyll a Hyde se nám velmi líbil. Takže do Městského spíš na muzikály? Jak kdy. Muzikály mě z principu nevadí jak třeba balet a je to vždycky velká podívaná. Ale mám rád i činohru a dobrý příběh. Ale sem radši chodím na ty muzikály, činohra jsou tu většinou takové ty klasické komedie pro všechny. Když dojde na činohru, tak máte radši vážnou tématiku? Ne, tak jsem to nemyslel. Jen mě tam často překvapí,že se lidí můžou smát takovým hloupostem a nechutnostem, které se tam často dějí. Pamatuju se jak všichni měli záchvaty smíchu z toho, že se dva chlapy na pódiu líbají. To už se spíš takový kabaret pro hloupé a ne činohra. Takže máte radši komedie nebo vážnější věci? Mám rád když je to obojí. A jsem rád že se v Brně i v tragédiích objevuje humor a dobří herci, kteří to umí podat. I když jsem starší generace, tak mě nevadí vidět staré věci v novém. Ale všechno se musí tak nějak umět s mírou. Vybíráte někdy divadlo sám? Dříve jsem chodíval i klidně sám úplně, teď už to nechávám na ženě nebo tak. Ona ví co se mi líbí a co je takové normální. A kdybyste přece měl vybrat vy, kam by jste zašel? Podle toho jestli bych šel sám nebo s někým. Kdybych šel sám, tak bych šel buď do Husy nebo třeba ke Stolu. S ženskou bych šel asi do Mahenky. Z jakých důvodů? No, Husa a Stůl jsou divadla, které jsou mi blízko repertoárem i takovou jako duší. To není jednoduché divadlo. Člověk se i zamyslí, poučí se, často vidí něco nového, ale vím, že není moc lidí kolem mě, kteří by z toho byli nadšení jako já, takže radši zvolím něco, u čeho se můžeme bavit všichni. Přímo k divadlu u Stolu se ještě vrátíme později. Chtěl byste navštěvovat divadlo častěji, kdyby bylo více příležitostí? Otázka je jaké divadlo. Kvalitní ano, nekvalitní ne. To se bohužel dopředu nepozná. Takže člověk musí vybírat podle divadel. Můžete si třeba přečíst recenzi. Čtete je někdy? Velmi zřídka. Občas se něco v Mladé frontě nebo v Právu, ale většinou to není klasická kritika ale taková pozvánka. Je to myslím škoda, že se normální kritika neobjevuje v těch neprodávanějších novinách. Takže třeba Divadelní noviny nebo jiná periodika o umění nečtete? Kdepak. Jeden rok jsem předplácel A2, ale pak už mě to moc nebavilo číst. Normální noviny jsou pro mě lepší. Dozvím se víc co potřebuju nebo co mě zajímá. Ale myslím si by určitě něškodilo tak zařadit víc kultury. Tak jako komplexně víc co se děje v Brně, kromě politiky. A co třeba Internet? Používáte jej? Moc ne. Umím poslat email nebo něco vygooglit (ano, použil toto slovoJ), ale internet doma nemám a od důchodu ani moc nepoužívám. Žena je v tom lepší, používá hodně počítač v práci, takže s ním umí dobře. Jak vnímáte reklamu na divadla a na různé inscenace? Jako v Brně nebo celkově? Tak nejdřív celkově a pak se zaměřte na Brno. Myslím si že divadlo jako regionální záležitost se týká právě regionů, takže proto není žádná reklama třeba v televizi nebo tak. A vím, že divadlo vždycky bojovalo s penězi takže proto asi nemá na rozsáhlou reklamu. Ono by se to asi ani nevyplatilo. No a v Brně sem tam vídávám reklamy v MHD, na zastávkách a hodně v kavárnách jsou letáčky s kulturou. Ale všiml jsem si i billboardů na muzikály, takže bych řekl, že reklama je celkem dobrá v Brně. Ale je to možná i tím, že na to já koukám a přečtu si to, kdyžto dost lidí asi nezajímá. A co třeba konkrétně Divadlo u Stolu? Tak tolik zase reklamy nastuduju, ale myslím, že v MHD občas vidím program. Chodíváte do Divadla u Stolu? Sám jsem tam byl naposledy tak před měsícem, předtím jsem tam chodíval i se studenty. Na čem jste byl? Na Šamhorodkém procesu. Jak se Vám líbil? Úžasný. Seděl jsem celou dobu a nespouštěl oči z herců. Mám tuhle tématiku rád, no spíš než rád jsem s ní taky nějak spojen takže je mi to blízko. Bylo to dost silné. Byl jsem právě rád, že jsem šel sám, žena by na to asi nešla a určitě by to nebylo pro ni to pravé. Co vás na hře nejvíce oslovilo? Těžko říct. Jako celek se mi to líbilo. Bylo to takové celistvé, jasné, A celé to mělo takovou správně ponurou atmosféru, úplně akorát to sedělo k době. A co třeba herecké obsazení? Byli výborní. Všichni hráli velmi přesvědčivě. Všiml jsem si že u Stolu hrají stejní herci jako u Mrštíků. Jména si asi nevybavím, ale na ty dva starší pány chodívám už do Brněnských divadel dlouho. (Kolář, Mazák) Na čem jste byl v Divadle u Stolu ještě? Byl jsem na Kytici a na jakémsi světle. O knězi to bylo. Zapomenuté světlo Jo, to je ono. To se mi velmi líbilo. Kytice mě nějak neuchvátila. Pročpak? Byl jsem na tom se studenty, což není úplně to pravé. A i samotné představení bylo takové utahané a nebavilo. K paní herečce respekt, ale musím hodnotit celek a to tak jak musím. Třeba to světlo někomu mohlo připadat taky nudné, ale mě to zaujalo a užil jsem si to. Já jsem osobně věřící, takže asi proto. Jaký máte celkový názor na DuS? Kladný. Velmi. Snaží se dělat hlavně zajímavé věci, které se jinde neobjevují. Možná jen škoda, že je to ve sklepě. Zasloužili by si i lepší prostor. Ale zase oni příběh udělají tak, aby se to do sklepa hodilo, takže to vlastně ničemu nevadí. Ještě něco byste DuS vytkl? Nevím. Přijde mi, že jsou takoví hodně jiní. Drží si svou úroveň, na rozdíl třeba od Husy, která je taková jak kdy. Ale to není ani výtka, spíš pochvala, takže žádné výtky nemám, abych odpověděl na otázku. Doporučil byste DuS přátelům? Doporučil. Ovšem v mém věku už přátel dost ubylo a s těmi co mám do divadla nechodím a myslím, že oni do divadla nechodí skoro vůbec. Zajímáte se i to, kdo hru režíroval, zdramatizoval atd.? Režii si vždy přečtu, ale teď nevím od koho co bylo. Programy si ale doma schovávám, takže bych to našel kdybych chtěl. Už jich mám taky pěknou sbírku. A oblíbeného herce? To bude asi Vitázek z muzikálů u Mrštíků. Musím uznat, že je to opravdu machr. Manželka ho zbožňuje a já to celkem chápu. Ale všichni tam jsou hodně dobří. Na činohře je to slabší, ale i tam jsou dobří herci, třeba zrovna ti starší pánové co hrají i u Stolu. Vybíral byste třeba i podle oblíbeného herce jestli zajdete na konkrétní inscenaci? To nevím, kdyby třeba dojeli hrát staří herci, které jsem na živo neviděl jako Sovák nebo Menšík, ale to už asi nestihnu. Nikdo mě tak z hlavy nenapadá, ale určitě by se našli takoví, kvůli kterým bych i teď šel do fronty na lístek. Navštěvujete divadla převážně v Brně? Ano. Chvíli jsem žil v Praze, narodil jsem se v Letovicích, ale většinu života jsem prožil v Brně. To jsme chodili do divadla povinně ještě a to bych vám přál vidět co tehdy dávali. V Praze jsem sice do divadla chodíval, ale to už je 40 let a moc si z toho nepamatuju. Říkal jste, že do divadla chodíte především s rodinou. Chodíte si po představení někam posedět? Chodívali jsme, ale teď spíš vyjímečně. S ženou jezdíme hned domů. Chodívali jsme do takové malé nekuřácké kavárny na Lidické, a tak jsme tam chodili i po představení, ale tu už zrušili. A když jste chodívali po představení, bavili jste se o divadle? No samozřejmě. Já jsem člověk, který rád o věcech přemýšlí a proto mám rád i divadlo u Stolu a Husu. Žena si zase radši odpočine a nechce nic řešit. Ale když jsme dřív chodili po představení na vínko tak jsme o divadle hodně mluvili. Když to je něco komplikovanýho tak člověk pochytí něco, druhý taky něco a pak se o tom spolu bavíte a najednou si uvědomíte věc, co vás samotného ani nenapadlo. Jak pohlížíte na ceny vstupného v divadlech? Je to drahé. Chápu, že je dneska všechno drahé a že divadlo si jinak něž vstupným nevydělá, ale chtít za lístek na tuctovou komedii 500 je normální zlodějina. Za to se dá týden jíst. Někde je to relativně v normě a častou jsou někde i seniorské slevy, ale jinak je to takový zbytečný luxus. Pak tam lidi mají víc chodit, když tam nechají tolik peněz. Přijde Vám, že lidé málo chodí do divadla? Moji vrstevníci skoro nechodí a když se kouknu na syna nebo na vnuky tak ti taky ne. Spíš jako takové společenská událost. Je to trochu smutné, když místo toho chodí mladí jen do hospody. Myslíte si, že divadlo by mohlo samo něco v tomto směru zlepšit? Myslím si že divadlo má pro mladé lidi takovou starou nemoderní tvář. A možná se i trochu bojí, že třeba na Shakespeara nemají dost inteligence. To je problém ale v každém věku myslím. Vaše rada jak přitáhnout lidi? Asi dělat moderní hry a aktuální témata. To bylo vždy populární. A teď se opět vrací improvizace jako chtěná věc. Takže možná to. A jak se díváte na ceny v Dus? Tak není to nejlevnější, ale za třeba ten proces to určitě stálo. Rád bych si na něj zašel i podruhé. Máte nějaké oblíbené představení, které jste viděl vícekrát? Nevím jestli zrovna oblíbené, ale na Richardovi III. jsem byl v Mahence dvakrát. Jednou náhodou s kolegou a pak manželka koupila sama lístky. Jinak jsem nic vícekrát neviděl. Stalo se Vám někdy, že jste měl pocit, že představení nerozumíte? Stalo. Bylo to v Huse a nebavilo mě to. Za celou inscenaci jsem nepochopil o co se jedná, kdo je kdo a ani proč se lidé smějí a čemu vlastně. Prozradíte jméno inscenace? České moře. Čím si myslíte, že to bylo způsobeno? Říkal jsem si původně, že tohle divadlo prostě není jen pro mě, ale s manželkou jsme se shodli, že netušíme pro koho. Opravdu nás to nebavilo a litoval jsem vyhozených peněz. Příště jsem si v Huse už vybíral pečlivěji. Stalo se Vám někdy, že byste v půlce představení odešel? Nikdy. Pokud nepočítáte nějaké ty školní, že kterých se utíkalo běžně. Zaprvé mi je líto těch peněz a zadruhé může být druhá půlka vždycky lepší a překvapit. Ale asi se mi to ještě nestalo. Jak vnímáte hru, která je inscenovaná podle kniho, kterou jste četl? Já to většinou rozlišuju. U nových kusů mě zajímá příběh u těch starých zpracování. Třeba takový Hamlet v Huse mě naopak velmi mile potěšil. A to už jsem zrovna Hamletů viděl dost. Možná, že pokud znám ten děj, tak si hru samotnou užívám víc. Mám čas pozorovat detaily, které by mi jinak unikli. A stala se Vám někdy opačná situace? Že byste po představení začal číst i knihu? Nejsem si jist, ale asi ne. Po Kytici v DuS jsem si přečetl Kytici, ale to bylo podruhé. Číst dramata mě nikdy zvlášť nebavilo. Mockrát děkuji za rozhovor. Nemáte zač a ať jde výzkum.