Protokol pro zápis kvalitativního dotazník Číslo Datum 1.3. 2012 Skupina divadla MDB Vaše jméno Helena Brzobohatá, Eva Hanáková Demografické údaje o respondentovi Věk roč. 1987 Pohlaví Muž Studium SŠ Povolání Student VŠ Poznámky: - abonmá do MDB Jak trávíte volný čas? Tak většinou obdělávám zahradu, takže práce v zahradě, dělám cestičky, nějaký stavební úpravy zahrady (smích), pokud to jde no. Sport? Tak snažím se jednou, dvakrát týdně na bazén, nějak trochu se protáhnout. Občas s kamarádama večer někam zajít. Někdy sauna. Kultura? Jedině to divadlo v mém případě, taky skrz maminku. Nějaký kino, čtení? Kino v poslední době ani ne. Čtení, tam spíš odbornější články na internetu si pročítám. Jo, vy jste student, takže. Jo, buď z oblasti ekonomie, která mě zajímá nebo z oblasti stavebnictví, který dostudovávám. Jasně, jak byste charakterizoval postavení kultury ve vašem životě? Jak moc zaujímá času? Nebo takhle, dokázal byste třeba říct, co jste za poslední měsíc navštívil v rámci kultury? Co jste viděl? Za poslední měsíc je asi trošku problematický, jsem právě dopisoval diplomku, kterou dodělávám (smích). Takže jste nenavštívil vůbec nic, je mi to jasný. Myslím, že jsem měl tady představení v rámci předplatného, ale… To bylo všechno. To bylo tak všechno. Ale tak jindy, když není taková vypjatá situace? Byl jsem na náměstí Svobody na Vánoční trhy, jsem tam byl na dvou koncertech. Spíš taky částečně kvůli tomu, že to organizovala kamarádka. Jo, kolik z toho zaujímá to divadlo, co se týče té kultury? V podstatě těch sto procent? No tak je to pro mě asi padesát procent, beru to tak jako normální no. Tak teď k tomu divadlu, jaká divadla navštěvujete nejčastěji? Tak nejčastěji tady Městský divadlo, potom s kamarádkou nebo s kamarády, který mám, to je spíš takový divadelní spolek, tak chodím na ně do Barky, občas spíš náhodně třeba jednou ročně do Mahenky na nějaký představení. Další brněnský divadla, Polívka a tak dále? No už je to hodně dávno, spíš se školou ještě na střední. Jo, takže moc ne. Jaký typ divadla preferujete? A teď třeba z hlediska žánru, muzikál, činohra, opera? Tak asi nejvíc preferuju muzikál a činoherní komedii. Je to takový odpočinutí, odreagování. Jasně, proto máte i předplatné u nás. A teď z hlediska prostoru? Třeba jestli vám je příjemnější činohra? Každé má své vlastní kouzlo, ať už jsou to ty menší jeviště, nevím ani kapacitu těch diváků, kolem těch sto diváků, ty větší. Jo, každej to má trochu jinačí. Každej to má trochu jinačí no, asi tak. Když chodíte sem k nám do divadla, znáte herce? Sledujete třeba i působení herců na jiných scénách nebo režisérů? Tam spíš, když někoho osobně znám od jinud než z divadla, tak ano, ale jinak ne. U toho Městskýho divadla samozřejmě herce podle jména dokážu přiřadit, ale zas ne všechny. A třeba když se objeví, já nevím Pavla Vitázková byla v hlavní roli nějakého seriálu, nebo když Jitka Čvančarová začala v Ordinaci, to jste vnímal? Jo, nebo v těch pohádkách, když se objevují nebo v některých těch seriálech, které točí brněnské studio. Ty známější. Jo, myslíte si, že má Městské divadlo nějaké specifikum vůči ostatním divadlům? Tak určitě má. Jaké? Tak jednak je to městské divadlo, tudíž je víc napojený na to město, co se týče financování a vztahu, když to vezmu takhle, tak má dva nebo tři soubory. Tři máme, ano. No a oproti ostatním, tak se snaží semka dotáhnout více ty novější hry ze zahraničí. Takže myslíte, že ta dramaturgie je zaměřena více na tu zahraniční produkci? Spíš snaha přitáhnout sem ty zahraniční, co jsou nově v zahraničí. No to se týká hlavně těch muzikálů, že jo? Jo. Tím se i vymezuje vůči těm ostatním divadlům? Ehm. Vy teda máte u nás předplatné, takže zeptám se, jestli vůbec chodíte někdy mimo předplatné do toho divadla? Jo. A podle čeho si potom vybíráte ty tituly? Tak většinou to, co se mi líbilo na obrázcích předplatného, že chci jít třeba ještě jednou, pokud je to něco sezónního, tak během toho půl roku znovu, v případě, že se to hraje dýl, pak třeba i na derniéry. Jo, ona říkala maminka, že má ráda derniéry. Vybíráte si třeba podle recenzí? Nebo vůbec sledujete, čtete recenze? Recenze asi nečtu, spíš ústní recenze, někomu se něco líbilo a tak. Čili dáte na doporučení? Dám na doporučení, občas potkávám kamarádky, který studují divadelní školu na vysoké tady v Brně, takže oni jedno představení vidí třikrát, čtyřikrát, tak zas to mají z jinýho pohledu, dokážou mně k tomu říct další poznatky, který tam mají. Je to pro vás zajímavý ten pohled těch profesionálů? Někdy jo, někdy mě to trošku zkazí chuť ten pohled (smích), že se tím neřídím až tak přímo do hloubky, někdy to nepotřebuju. Říkáte, že dáte teda na doporučení, takže spíše jste ten pasivní člen, který potom jde do divadla, nebo až tak vy sám neiniciujete? Ano. Potřebujete nějakou dlouhodobou přípravu, když jdete večer na představení? Potřebujete se večer chystat moc nebo je to záležitost velmi krátkodobá? Jo, protože jsou lidi, kteří potřebují celý den, aby si to rozmysleli na to, že teda večer jdou do divadla? Teď si něco o tom přečtou, nachystají se, dámy se vyloženě chystají? Věnuju tomu třeba deset minut, že si přečtu, o čem to představení je, pokud je to pro mě neznámé představení, popřípadě jaký herce můžu očekávat v daných rolích. Čili si zjistíte nějaký informace základní? Ano, jako kdyby přes vaše stránky si přečtu, kdo v tom hraje, o čem je třeba v těch neznámých představení pro mě děj. Z jakýho důvodu chodíte do divadla? Chodíte kvůli divadlu samotnému, že chcete vidět tu hru nebo je to pro vás i společenská událost? Tak jsou…zas chodím do různých typů divadel, do těch menších, tam chodím třeba kvůli těm hercům, že někoho znám z toho souboru nebo třeba za kamaráda, když to dělá někdo jiný to představení, takže v tom případě je to společenská událost, tady to Městský, tady je to spíš ten umělecký zážitek. Čili je to tady u nás návštěva opravdu kvůli divadlu samotnému, kvůli té hře? Ano. Je to pro vás spojený i s nějakou jinou společenskou událostí? Asi ne. Ne, dobře. Když by se stalo, že máte třeba nějakou velkou oslavu doma a koriduje vám to zároveň s představením tady v divadle, čemu byste dal přednost? Tak rozpis představení znám dopředu, tak měsíc, dva, tak žádnou oslavu, která by se plánovala jako… Ona to vlastně říkala vaše maminka, že ona ty oslavy vždycky plánuje, abyste neměli představení v divadle. Jo, oni to tak moc neprožívají u nás doma, to bývá tak párkrát do roka, ty narozeniny. Takže to se opravdu dělá, abyste zvládli to divadlo? Jo. Všímáte si publika, když jste večer na představení? Reakcí publika, oblečení? Ano, je třeba rozdíl zas mezi premiérou, občas se dostaneme na schody, oproti tomu předplatnýmu nebo oproti obyčejnýmu představení. Jsou tam rozdíly. Dokázal byste mně je nějak charakterizovat? Tak jednak oblečení, protože na premiéře většinou nepotkám nikoho v džínách, na představeních je to většinou hodně výjimka, spíš to někdo zaskakuje za někoho jinýho. A v rámci obyčejnýho představení se těchto lidí najde víc. Pak i třeba reakce, potlesk a podobně, ty premiéry, tam je to mnohem víc, intimnější i častější, oproti ostatním představení. Je rozdíl mezi abonentním představení a neabonentním? Zas na ty neabonentní tolik nechodím, ale asi rozdíly by tam mohly být, ale… Ale vy jste si toho nějak nevšiml nějak moc jako extra? Říkám, na ty neabonentní jednou, dvakrát… Ty derniéry jsou většinou neabonentní? Ta derniéra už je zase trochu… Výjimečnější? Výjimečnější no. Že už jsou to lidi, kteří na to chtějí jít a vyhledali to, takže ta derniéra. Loučíte se s tím představení? Ale není to, že by sem jel nějakej zájezd. A můžete mi říct, povyprávět váš buď první, nebo nejsilnější zážitek z divadla? Nechám to na vás. Tak první, to byly ty dětský, když jsem chodil na Broučky a tak (smích). To si moc nepamatujete? Pamatuju si to, vím, že některý se mi nelíbilo, některý byly dobrý. Teďka třeba co se týče toho Městskýho divadla, tak ten největší zážitek asi byl Jesus Christ Superstar, když jste ho ještě hráli, než byla postavena hudební scéna, hrálo se ty dvě představení na té činohře s těma hercema. Jo, jo, to byli Američani dokonce, to bylo v angličtině. Jo, tak to bylo, to se pak vůbec nedalo srovnat, co se hrálo pak tady normálně. Nebudu se ptát, kdo a co vás k divadlu přivedlo, je jasné, že to byla maminka? (smích)ano. Ano, která aktivně shání lístky, takže je mi to jasné. Z jakého důvodu navštěvujete Městské divadlo právě? Pro mě je to, že nemám žádnou starost s tím výběrem představení a ani lístků. A je to jen tím, tady tímhle důvodem nebo musí se vám to divadlo nějakým způsobem líbit? Tak já mám tak… Líbí se vám ty muzikály? Říkal jste, že máte rád ty muzikály, myslíte si, že je třeba rozdíl mezi brněnským muzikálem a pražským muzikálem? Jestli jste nějaký viděl? Neviděl, pouze když tady byli v Rondu s nějakým muzikálem, tam byla špatná akustika, takže se to nedalo, se to odráželo od těch stěn, už nikdy víc (smích). Do žádné haly na žádné představení. Dokázal byste vystihnout pocity, když vidíte opravdu dobré představení a potom, když vidíte špatné představení? Jak vám je? Tak já z toho představení, když je to zdlouhavý, když třeba jak dotlačí ty herce k tomu, to je asi dost… zatím se mi nestalo, že bych z nějakýho představení odešel. Takže spíš, když je to špatný představení, tak je to taková jako nuda? Nuda a už podruhé se na to nejde. A když je to lepší, dobrý, hlavně u těch hudebních čísel, tak se na to dá jít dvakrát, třikrát. Máte radost, když odcházíte? Jo, tak to jsou většinou právě už ty profláklý broadwayský muzikály, který jsou osvědčený. Osvědčený, takže se ví, že to bude dobrý? Že to bude dobrý. Co vás v poslední době nadchlo? A nemusíte se bát tady, já to vedení rozhodně nedávám (smích). Jestli vás něco nadchlo? Co se vám líbilo? Tak určitě, co se týče toho hudebního, tak Jekyll a Hyde, a teď sem si stáhl jakoby na nahrávku v angličtině z toho představení a zas je to úplně někde jinde. Mě trošku třeba chybí, že se nehraje víc věcí v originále, se snaží o ty překlady a… A ten vám to kazí? Částečně to kazí, kdyby to bylo v angličtině, tak je to mnohem lepší. Tady akorát se hrálo v angličtině to Jesus a ještě různí, něco ještě jsem viděl s titulkama? Fame. Jo, Fame. To byli ti Angličani. Taky. To Probuzení jara taky se mi líbí v angličtině mnohem víc no. A co se vám nelíbilo, řekněte? Tak úplně ten nejdřívější, tak to bylo Čekání na Godota, už je to hodně dávno, to jsme měli v předplatným. A teď v poslední době? Teď to rychle zapomínám. Jo, takže si nevzpomenete? Kdybych se teď podíval na to, co hrajete, tak bych si to asi vybavil. Jasně. A když jdete večer na představení a fakt se to představení povede, dokáže vám to změnit náladu? Třeba máte blbou náladu a…? Jo, spíš když je to dobrý, tak si stáhnu písničky a… A můžete si to zopakovat? No, no, to se pak člověku vybaví. Tak výborně, to mně stačí. Takže jenom ročník narození poprosím? 1987. Vzdělání budoucí vysokoškolské, zatím jenom středoškolské a bydliště jste z Brna? Ano. Děkuju.