Distribuce, publika a distinkce Dr. Jindřiška Bláhová ÚFAK, Masarykova Univerzita, Brno LS 2012/2013 5. blok - 2. 5.   Agenda a okruhy •  Projekce 12:45–14:15 •  Fanboys (2008) •  Přestávka 14:15 – 14:25 •  Přednáška 14:25 – 15:45 •  Okruhy •  Distinkce, distribuce a publika •  Nové kanály doručení a nové trhy •  Jak snímek Fanboys tematizuje filmové fanouškovství a otázky kulturního kapitálu a distinkcí? •  Jakou roli hraje kulturní produkt v životě postav? •  Jak film zapadá/nezapadá do frančízy Star Wars? • Jak Pierre Bourdieu definuje distinkce a kulturní kapitál? Bourdieu, distinkce a kulturní kapitál •  Distinkce nebo opozice – odlišení jednoho objektu od druhého, jedné hodnoty od druhé, vymezení •  Populární vs. elitní •  1/legitimní (elitní) •  2/ middle-brow •  3/ populární •  silně napojené na třídu a třídní rozdělení •  nejen ekonomický kapitál ale KULTURNÍ KAPITÁL •  = specifické formy znalostí, predispozice, kompetence – vzdělání - kultivuje a naturalizuje kulturní kompetence a (zjevné) dispozice - schopnost ocenit „umění“ není otázkou přirozenosti (nature), ale výchovy (nurture) Bourdieu: „Vkus klasifikuje a následně klasifikuje toho, kdo klasifikuje.“ kulturní hodnota není přirozenou/vnitřní kvalitou kulturního produktu – je vynucována, určována a aplikována zvnějšku lidmi èèzpůsoby klasifikování – nikoliv vlastní vnitřní autentické vlastnosti objektu/předmětu – nic nemá hodnotu, dokud mu ji nedáme Kulturní preference jsou provázané s příslušností ke skupinám Status a) kulturních produktů b) konzumentů a producentů jsou propojené – status se utváří bilaterálně Bourdieu: distinkce a kulturní kapitál   •  nástroje k formování hodnotových soudů •  (žánr / konkrétní režisér / konkrétní hvězda) •  každá volba je vynesením hodnotového soudu •  automaticky znamená vymezení se vůči jiným hodnotám a odmítnutí jiných vkusů/hodnot jako méně hodnotných •  způsob, jakým je vytvářena hodnota kulturních produktů •  estetická dispozice / čistý pohled (pure gaze) Distinkce a čistý pohled •  „Pokud umělecké dílo vyžaduje, aby bylo posuzované esteticky, a pokud jakýkoliv objekt, ať už uměle vytvořený nebo přírodní, může být vnímán esteticky, jak může člověk nedojít k závěru, že je to právě estetický záměr (toho, kdo se dívá), co dělá umělecké dílo uměleckým dílem…že estetický pohled vytváří estetický objekt?“ Bourdieu a kulturní kapitál •  Není to „nevinný“, nezatížený proces •  Závisí na způsobu, jakým ti disponující „čistým pohledem“ odlišují sebe sama od davu „obyčejných lidí“ •  čistý pohled je automaticky odmítnutím lidového vkusu, který je považovaný za naivní, prostý a přirozený •  èèè •  Odtud -- běžné odlišování jasné, jednoduše stravitelné, nenáročné populární kultury a komplexní, složité a aktivitu vyžadujícím pochopení „ocenění“ vysoké kultury •  ALE = proces pokračuje dál •  Čistý pohled se odlišuje odmítnutím populárního (lidového) lidový vkus se odlišuje odmítnutím takového odmítnutí Bourdieu, distinkce a kulturní kapitál   •  Nejde tedy jen o „nepochopení“ vysoké kultury podřazenými skupinami (s menším kulturním kapitálem), ale stejnou měrou o vědomé odmítnutí takové kultury jako vyjádření vlastní kultury •  !!! distinkce – se jeví jako „přirozené“ •  Bourdieu – jsou součástí udržování umělého společenského řádu Nevyslovené hodnoty: protože je to takové a tak to prostě je! Příklad praxe populárního vs. elitního Rétorické zredukování kategorií (na základně distinkcí) např. Hollywood vs. evropský film (populární vs. artový film) na esenci kvality, jež je pevně zakořeněná v uvažování a vyjádření vkusu i kulturních hodnot Upevňuje vyzdvihování některých filmů a degradování jiných Nevyslovené hodnoty: protože je to takové a tak to prostě je!   Legitimita/platnost takového konceptu spočívá na přesvědčení, že kulturní hierarchizace je legitimní/správná – některé filmy jsou prostě bez diskuse nadřazené z povahy své „kvality“ jiným Nejde o osobní vkus (líbí se mi to, protože...), ale o kulturní hodnoty ?????? Distinkce: populární vs. artový •  Struktury společnosti – „lid“ vs. „elity“ •  Populární – autentické (lidové) --- pozitivní konotace •  Lidové (masová zábava-vyrobené mimo lid, ale na lidu vnucené elitami nebo korporacemi/producenty) --- neautentické •  Kritika dělení – Stuart Hall •  Předpoklad: lidé jako zcela pasivní, neschopní vlastní kritické aktivity vůči nabízenému textu •  povahu kulturní moci – základní aspekt kulturní moci a kulturních vztahů je nadřazenost vs. podřazenost •  Žádný text není inherentně populární / nepopulární ze své definice, ale může se pohybovat z jedné kategorie do druhé v závislosti na měnících se historických okolnostech – znovu prodávání starého jinak Stuart Hall •  „Radikální symbol nebo slogan letošního roku bude napřesrok zpracován a zneutralizován do módy, další rok pak bude předmětem kulturní nostalgie. Folkový písničkář, který dnes rebeluje, se zítra ocitne na titulní stránce magazínu The Observer.“ Ukázky – kulturní kapitál Jsou kulturní distinkce přirozené a nejde s nimi polemizovat? Ignorují historickou proměnlivost (8 a ½ nebo Občan Kane) Není to objekt sám o sobě, ale to, kdo je s ním spojován •  Ďábel nosí Pradu (time: 20:56) •  Clerks 2 (time:25min in) Distinkce v (distribuční) praxi   •  Kulturní kapitál a distinkce jsou součástí distribuce a marketingu •  è odlišování produktů •  è vytváření nových publik •  è přidružené trhy (VHS, DVD) // DVD a kultura bonusů •  è vytváření nových objektů konzumpce •  è hierarchizace, klasifikace a odlišení •  è specializovaná kina, přehlídky, filmové kluby Kulturní distinkce v (distribuční) praxi Půlnoční filmy = fenomén filmových projekcí ne-mainstreamových filmů začínajících pozdě v noci vznikl v 70. letech v USA, samotný promítací čas jasně vymezoval promítané filmy proti mainstreamu a definoval nejen diváckou zkušenost, ale sloužil jako vyjádření vkusu a přisuzování hodnot. Konec přináší v polovině 80. let nástup videa a úpadek nezávislých kin El Topo (A. Jadorowski, 1970) Noc oživlých mrtvých (G. Romero, 1968), Reefer Madness (1936) Pink Flamingos (1972), The Rocky Horror Picture Show (1975) Secret Cinema Barbara Klinger: The Contemporary Cinephile • Co je hlavním argumentem Barbary Klingerové? • Jak je možné její argument vztáhnout k distribuci a vytváření nových trhů? Současný cinefil •  domácí kino (a s ním spojené technologie) •  nové trhy •  intenzivní filmová (sub)kultura •  identifikuje specifický typ cinefila/sběratele, který směřuje svou vášeň na technologii samotnou •  specifický typ fascinace a connoiséurství napojený na možnosti technologie (VHS, DVD, domácí kino) – co dokáže funkce playback a rewind (opakované dívání se, upřený pohled, kontrola nad filmovým obsahem) •  technofilpvé – insideři s přístupem k specifickému typu informací a disponující specifickými znalostmi Technofilie jako součást potěšení •  Technofilie – koloběh vydávání nových „lepších“ verzí filmů, technologicky vylepšených, „bližších“ původnímu autentickému zážitku – nové významy •  větší a lepší obrazovka, větší a lepší sound systém, lepší přehrávač èènekonečný cyklus vytváření nové poptávky na základě slíbeného zážitku – pouze nová technologie může uspokojit cinefilské požadavky Vytváření nových trhů •  nové trhy/kanály = větší poptávka (po diverzitě) •  technologie (replikovatelnost média) otevírá přístup k filmům k obrovskému publiku •  sběratel – hodnota a funkce kolekce •  hodnota vlastnictví versus ne-hodnota pronájmu – stimulace prodeje •  průmysl systematicky definuje filmy jako „sběratelské“ předměty •  èèè ovlivňuje způsoby, jakými jsou tyto předměty konzumovány Kulturní distinkce v (distribuční) praxi   •  Archivní kolekce - obskurní horory, B-filmy, rarity, director‘s cut, widescreen edice, reedice, zdigitalizované filmy, restaurovaná klasika, výroční edice, zlaté, platinové, kolekce tvorby režiséra či frančízi (Bond) •  variabilní možnosti organizace/stimulování poptávky: žánr, režisér, televizní seriály, herci •  výběrové kolekce (Criterion Collection) Criterion Collection – formování cinefila a hledání jeho tržní hodnoty Vytěžování vkusu // vytváření vkusu // vytváření trhů Eclipse is a selection of lost, forgotten, or overshadowed classics in simple, affordable editions. Each series is a brief cinematheque retrospective for the adventurous home viewer. Essential Art House These are elegant, movie-only DVD editions of the true classics of the art house. For the devoted cinephile, these are the must-own fundamentals; for the novice film-lover, this is precisely where to begin.     •  Sinister  Cinema   •  Something  Weird  Video   •  Logika organizace filmů a jejich klasifikace v osobní, domácí knihovně, nejsou nahodilé či pouze pragmaticko-organizační, ale nesou hodnoty •  Tlak veřejných diskurzů na zdánlivě seberegulované vyjádření identity sběratele (majitele kolekce) 6. blok, 9. 5. 2013 •  Téma: •  Export/import – marketing, pře-žánrování a tvorba nové identity filmu •  texty: •  McDonald, Paul, International Indiewood •  Danan. Martine, Marketing the Hollywood Blockbuster in France •  Nowell, Richard, Where nothing is off limits