Kateřina Šabršulová

Staneš se mužem od Benoîta Cohena

Marie-Elisabeth Rouchy, 14. květen 2013

Théo (Jules Sagot) je dvacetiletý mladík prožívající těžké období: nemá rodiče, je bez peněz a jeho
přítelkyně se chystá odjet studovat divadelní školu do jiného města. Léo (Aurélio Cohen) je
desetiletý chlapec, který na tom není zrovna nejlíp: stojí[P1]  sám proti svému bohatému a přehnaně
ochranářskému otci a únik hledá v knihách. Théo začne pracovat jako babysitter[P2]  tohoto chlapce
a naplno [P3] se ocitá v tajemném rodinném prostředí plném zákazů. Jakkoli [P4] se Léo, jenž[P5]
se stal obětí [P6] nehody, zdá být v pořádku, nemůže se pouštět do fyzických aktivit typických pro
svůj věk. Jeho křehká a nervově labilní matka žije v ústraní v pokoji v posledním patře.
Zdrcený[P7]  otec se zdá být neustále na pokraji zhroucení. Nějaký čas se zdá, že by pevné
přátelství, které se zanedlouho vytvoří mezi dítětem a  jeho babysitterem, mohlo zvítězit nad
vražednými pravidly, která ovládají tuto domácnost, ale jen do chvíle, než otec vytuší [P8] tento
vztah a pošle Théa zpátky do jeho bídy. Benoît Cohen (Nos enfants chéris - Naše drahé děti, Qui
m’aime me suive - Miluješ-li mě, následuj mě) opět zabíhá do témat dětství a odlišnosti, která
dominují všem jeho filmům, a velmi citlivě zkoumá lidskou schopnost překonávat strach. Střídavě si
vypůjčuje[P9]  prvky detektivního žánru, dramatu a road-movie a poznamenává tak velmi vydařený
začátek herecké dráhy [P10] svých mladých představitelů.


E
________________________________

 [P1]to by bylo jako boj, on jen je sám

 [P2]nebyl by český ekvivalent?

 [P3]uprostřed

 [P4]příliš knižní

 [P5]také

 [P6]to bychom neřekli – prožil nehodu/má za sebou..

 [P7]to ne „příliš zaměstnaný/nezvládající“

 [P8]to je málo „začne znepokojovat“

 [P9]ne tak doslova, střídá/používá...

 [P10]nepochopeno dobře: