Klára Dvořáčková

                                                                                                ZPT

O krizi umění

Clair Jean, Umělcova odpovědnost, Paříž, Gallimard, 1997, 146 s.

Dagen Philippe, Odpor k umění, Paříž, Grasset,1997, 252 s.

Michaud Yves[P1] , Krize současného umění, Paříž, PUF, 1997, 288 s.


Prochází-li současné umění krizí, pak se totéž nedá říct o vydávaných dílech, která tento fenomén
doprovázejí. Z nedávno publikovaných esejí zabývajících se tímto tématem  se mezi[P2]  zářím a
prosincem roku 1997 tři z nich dočkaly dalších výtisků[P3] . Jedná se o díla Umělcova odpovědnost
od Jeana Claira, Odpor k umění od Philippa Dagena a Krize současného umění od Yvese Michauda.
Získat uznání [P4] v oblasti, kterou tato díla popisují jako poškozenou[P5] , je dost vzácnou
skutečností. Každopádně, pozornost, kterou věnují  diskuzi čtenáři, svedčí o jejich opravdovém
zájmu na hony vzdálenému od lhostejnosti vůči současnému umění, již s oblibou zdůrazňují různí
[P6] autoři.


Od rozpoutání diskuze ve sloupcích [P7] časopisu Esprit v roce 1992 jsou všechna témata diskuze již
dobře známá. Na jedné straně stojí ti, kteří tvrdí, že praktiky[P8]  současného umění jsou nikým
neřízené, [P9] oproti nim jsou pak ti, kteří současné umění brání proti jeho hanobitelům. Clairovy,
Dagenovy a Michaudovy eseje se v této hádce mezi přívrženci klasiky a moderny snaží pokrýt téměř
celou škálu názorů zastávaných v debatě. Clair je v pozici odpůrce současného umění, Dagen je jeho
příznivcem a Michaud volí střední[P10]  cestu.


Z
________________________________

 [P1]jména buď oddělit čárkou, nebo křestní+příjmení

 [P2]od- do

 [P3]dotisků

 [P4]uznání zaslouží ty dotisky = circonstance

 [P5]to se moc nehodí, lépe např.: v úpadku/ ztrácející na kvalitě....

 [P6]jednotliví

 [P7]ne tak doslova: na stránkách...

 [P8]lépe: v praxi

 [P9]to je velmi přibližný význam

 [P10]jakousi