O „krizi“ v umění


Jean Clair, La crise de l'art contemporain, Paříž, Gallimard, 1997, 146 s., 85 franků

Dagen Philippe, La haine de l’art, Paříž, Grasset, 1997, 252 s., 98 franků

Michaud Yves[P1] , La crise de l'art contemporain, Paříž, PUF, 1997, 288 s., 98 franků


Moderním uměním prý zmítá krize, ale knihy, které se tímto fenoménem zabývají, se stále
vydávají[P2] . K tomuto tématu byla v nedávné době vydána řádka esejů, z nichž tři musely být
v období mezi[P3]  zářím a prosincem 1997 dokonce dotištěny. Jednalo se o La responsabilité de
l’artiste Jeana Claira, La haine de l’art Philippa Dagena a La crise de l'art contemporain[P4]
Yvese Michauda. V oblasti moderního umění, která je podle těchto děl stíhaná pohromami, se něco
takového stává výjimečně, a všichni zainteresovaní si toho umějí vážit. [P5] Pozornost, kterou
čtenáři věnují tomuto tématu, dokazuje přinejmenším [P6] skutečný zájem o věc, ale i to, [P7] že
jim moderní umění není lhostejné, což [P8] ve svých dílech podtrhují i samotní autoři.


V roce 1992 se na stránkách časopisu Esprit začalo o věci diskutovat. Od té doby jsou různé postoje
již všeobecně známé. Jedni zastávají názor, že za moderní umění se v běžné praxi považuje už
kdeco[P9] ; druzí moderní umění před jeho hanobiteli obhajují. Tento spor mezi zastánci starých
postupů a „modernisty“ se promítá i do esejů Claira, Dagena a Michauda, kteří se v nich snaží
postihnout všechny názorové směry: zápory, klady i neutrální postoje[P10] .


N (kvůli P5 a P8)
________________________________

 [P1]jména buď oddělit čárkou, nebo křestní+příjmení


 [P2]hodně volné – lépe: „pro... to neplatí“

 [P3]od do

 [P4]přeložit názvy


 [P5]to ne, „takže by si toho měli“

 [P6]opačný slovosled

 [P7]ne lhostejnost = protiklad

 [P8]tu lhostejnost zdůrazňují

 [P9]dobře!

 [P10]jasněji vyjádřit, že Clair=to první, Dagen= to druhé...