Marie Kala, 333315

O „KRIZI UMĚNÍ“

Clair Jean, Zodpovědnost umělce, Paříž, Gallimard, 1997, 146 p[P1] ., 85F.

Dagen Philippe, Zášť k umění, Paříž, Grasset, 1997, 252 p., 98F.

Michaud Yves[P2] , Krize současného umění, Paříž, PUF, 1997, 288 p., 98F.


Jestliže je současné umění v krizi, nemůžeme totéž prohlásit o vydávaných publikacích, které
pojednávají o tomto fenoménu. Tři z esejů, které se tomuto tématu věnují, byly od září do prosince
1997 dotištěny, a to Zodpovědnost umělce od Jeana Claira, Zášť k umění Philippa Dagena a Krize
současného umění Yvese Michauda, což je okolnost tak výjimečná, že zasluhuje ocenění
[P3] v oblasti, kterou tato díla popisují jako poškozenou. [P4] Přinejmenším pozornost čtenáře
zaměřená na [P5] toto téma svědčí o skutečném zájmu, tak vzdáleném od lhostejnosti, kterou
autoři[P6]  s libostí zdůrazňují.


Postoje diskuze[P7]  jsou od prvního objevení [P8] v roce 1992 ve sloupcích [P9] časopisu Esprit
již dobře známé. Na jedné straně stojí ti, kteří tvrdí, že praxe současného umění se stala vládou
čehokoli,[P10]  druhá strana však hájí současné umění proti těm, co ho napadají. V tomto prostředí
nesvárů mezi „starými“ a „moderními“ svou účastí [P11] pokrývají Clair, Dagen a Michaud téměř celou
škálu postojů v debatě[P12] , první se staví na stranu „proti“, druhý je „pro“ a nakonec[P13]
třetí zaujímá postoj mezi nimi. [P14]


Z

________________________________

 [P1]česky většinou „s.“

 [P2]jména: buď s čárkou, nebo křestní+ příjmení

 [P3]fční perspektiva – až na konec

 [P4]neobratné, lépe např. upadající, nekvalitní apod.

 [P5]stačí „o“

 [P6]jednotliví

 [P7]lépe: v diskuzi

 [P8]jejího otevření/zahájení

 [P9]na stránkách

 [P10]neobratné

 [P11]lépe: svými názory/texty

 [P12]dané/této debatě + středník

 [P13]vynechat

 [P14]lépe např.: stojí někde mezi nimi...