10. PRACDVNfCI To byla slova ministra spravedlnosti. Thierack mozmi zamyslel uplatnit toto uspo:rcidani pouze na okupovanych rychodnich uzemich, Himmler si to ovsem vylozil tak, ze SS ziskalo trestni pravomoc take nad zahranicnimi delniky uvnitr :Rise. Koncem roku 1942 vladlo mezi zupnimi vedoudmi a uredniky ministerstva spravedlnosti takove poboureni nad rozmachem moci SS, ze se nory ministr pokusil zaradit zpatecni rychlost. Thierack nyni tvrdil, ze "je nemozne dnes postupovat na zaklade myslenky, ze chceme tyto lidi nejak sprovodit ze sveta, musi mit zarucenu nejakou formu soudniho fizeni". Ale podobne jako u vsech ostatnich nacistickych pravnikü pred nim prislyjeho protesty pozde. ss, policie a strana mely prilis mnoho starosti, jak uddet tyto rasove menecenne lidi a potencialni riepratele :Rise oddelene od Nemcü. Funkcionari SS vysvetlili, ze "Polak a sovetsky Rus uz svou prostou existend na uzemi s nemeckou hegemonii predstavuji nebezpeci pro nemecky nacionalni rad". Pro SS Velkonemecko jiz existovalo jako kvazi-pravni prostor, rozkladajid se od Ryna k sovetske fronte. V policejni valce proti rasovemu nepfiteli se hranice mezi "domadm" a "zahranicnim" ztracely a SS odmitalo mezi nimi rozlisovat, at uz byly düsledky pro pravni stav uvnitr :Rise jakekoliv.15 SS nejenom zpfisnilo pravidla, ale pro kontrolu jejich doddovani zahranicnimi pracovniky ziskavalo take obycejne Nemce. V techto pfipadech, podobne jako v ostatnich, spolehalo gestapo na verejnost, ze je bude informovat o podezrelych aktivitach. Doktofi, hlidaCi, spolupracovnici, sousede, Clenove strany a Hitlerovy mladdnicke organizace byli vsichni upozorneni na nebezpeci vytvarene novou hrozbou uprostred nich a byli povzbuzovani v udavanijak cizich delnikü, tak i tech, kteri s nimi otevrene sympatizovali. Koncem roku 1943 Hitler zdüraznil, ze "zadny z nich neni nebezpecny, pokud pfijmeme pfisna opatreni i v pouhych malickostech". Verejne ponizovani a trestani prestavovalo otevrenou pfipominku techto norych pravidel. Napfikladjeden muz, obvineny z toho, ze mel sexualni styk s Polkou, musel pochodovat pres svou vesnici, floprovazen osmi pfislusniky udernych jednotek a Hitlerovy mladde za zvukü trumpet, a potom byl verejne pokaran funkcionarem strany pred zaplnenou sini radnice. Kdyz byli zatceni, hrozilo cizim pracovniküm uvezneni, koncentracni tabor, nebo dokonce verejna poprava. 331 HITLERDVA lif$E OTROCKA PRACE ASS Jako organizace zodpovedna za koncentracn1 tabory melo ss sve vlastni cenne zdroje pracovni sily. Nicmene kdyz valka zacala, bylo jejich osazenstvo malo pocetne. V zari 1939 bylo V hlavnich koncentracnich taborech Dachau, Sachsenhausen, Buchenwald, Mauthausen, Flossenbürg a Ravensbrück umisteno pouhych 21 400 veznü V dobe, kdy V sovetskych gulazich jich bylo vic lleZ 1,3 milionu. Trvalo to az do bodu velkeho obratu v letech 1941-42, nd si Himmler uvedomil jejich ryznam. Na jare 1942 se pocet veznü zdvojnasobil, ale bylo jeste dülditejsi, ze ss zacalo budovat nebo rozsirovat dalsich devet taborü, vcetne tri- Osvetim, Stutthofa Lublin-Majdanek - z nichZ kazdy byl koncipovan tak, aby pojmul takory pocet veznü,jenz by zastinil celkory pocet veznÜ V zarJ:zenich 88 pred valkou. Ackoliv plany, na zaklade kterych se toto rozsirovan1 provadelo, se nikdy up}ne nerealizovaly, celkory pocet veznÜ V koncentracnich taborech vzrostl velmi rychle na 110 000 (zari 1942) a 200 000 (cerven 1943). V Osvetimi, Dachau i jinde hlavni tabor obklopovaly tabory pobocne. Zacatkem roku 1945 bylo ve dvanacti silne preplnenych hlavnich taborech a v dalsich 165 pracovnich taborech rizenych SS 700 000 veznü a pfiblizne 40 000 straznych - nemecky system se rychle rozrostl do stavu, ktery se bllzil propordm gulagu.2° System koncentracnich taborü SS: Poctyveziiü Tabor zan1939 Duben1942 Srpen1943 Leden1945 Dachau 4000 8000 17 300 57 560 Buchenwald 5 300 9000 17 600 87 300 Sachsenhausen 6500 10000 26500 60800 Flossenbürg 1600 4700 4800 40300 Osvetim asi20000 72000 67000 Lublin . asi 9 500 15400 . Koncentracni asi21000 asi 75000 224000 714000 tabory celkem Zdroje: TWC, v, R-129; 1468-PS; N. Wachsmann, Hitleroua uezen{: Praun{teror unacisticktm Nlmecku (Londyn, 2004, 394-5); H. Krausnick a M. Broszat, eds., AnatomiestdtuSS (Londyu, 1973, 247-8). - - 334-- 10. PRACOVNfCI Katalyzatorem nove politiky bylo - jak jsme jiz videli - Himmlerovo prani (v ocekavani nadchazejidho vitezstvi) ihned pristoupit k zakladüm Generalniho planu Vychod. Ten predpokladal, ze se nebude vyuZivat prace cizincü uvnitr Rlse - k cemuz mel Himmler vzdy zasadni ryhrady- ale dal na rychode. Vystavbou megataborü v Osvetimi a Lublinu se tak zacalo presouvat ohnisko taboroveho systemu smerem na rychod, k okrajüm Rise a Generalniho gouvernementu. Zejmena Lublin byl projektovanjako budoud centrum usidleni s trojnasobnou velikostl, S renovovanym Centrem mesta, norymi prumyslorymi podniky a kruhem sidliSr. Takory pocetni skok ve vyuzivani otrocke prace musel vest k otresu v zastaralem taborovem systemu. Himmler jej proto podridil energickemu Oswaldu Pohlovi, jenz byl postaven do cela zcela noveho odboru SS, Hlavniho ekonomickeho a administrativniho uradu (WVHA). WVHA mel jako hlavni jednotka SS pro budovani a rystavbu organizovat kombinaci spravy taborü a srych podnikatelskych aktivit pro SS mir na Vychode. Pohlüv podHzeny Hans Kammler, talentovany, ale krucy sef stavebnich inzenyrü SS, navrhl plany pro nory lublinsky tabor a tesil se na rozmisteni mirorych "stavebnich brigad", ktere by vyuzivaly 175 000 otrockych pracovnikü a zahajily by rystavbu silnic a obytnych sidliSr.21 Mimoradne ambice za temito plany trvaly po vetsinu roku, prestoze v roce 1941 bylo do pece SS dodano ve skutecnosti pouze 30 000 sovetskych valecnych zajatcü. Kammler, Pohl a Himmler nevideli zadny düvod k obavam. Kammlerovy stavebni plany pro obdobi miru lehkomyslne poCitaly s vyuzivanim "veznü, valecnych zajatcü, Zidü, apod." a oni povazovali transport fyzicky zdatnych slovenskych Zidü do Osvetimi V breznu 1942 za pouhy zacatek. Hlavni architekt Generalniho planu Vychod, profesor Konrad Meyer, predpokladal, ze behem nasledujidch dvaceti peti let bude potreba 850 000 delnikü.22Jak to rekl Pohl Himmlerovi, "valka pfinesla ryraznou zmenu struktury koncentracnich taborü a zmenila jejich pozadavky na zamestnavani veznü". Mobilizace veznü pro valecne hospodarstvi a "pro potreby rystavby v blizidm se obdobi miru',' mela nyni prednost pred uvahami 0 bezpecnosti nebo ideologiekau indoktrinad. Himmler s tim souhlasil. Ve velmi dülezitem projevu, pronesenem k vyssfm vedoudm SS v cervnu toho roku (pfi pfile:Zitosti Heydrichova pohtbu), zdüraznil, ze 335 HITLEROVA lif$E jestlif.e nafe tdbory nenaplnime otroky - mystim si, f.e vteto mistnosti mohu vlci fikat pevne a otevfene - otrockjmi dllniky, ktefi budou stavet nafe mlsta, nafe vesnice, nafestatky bezohledu najaklkoliv ztrdty, dokoncejefte fadu Ietpo vdlce nebudeme mitdostatekpenlz, abychom sidliftlmohli vybavit takovjm zpilsobem, f.e tam budou moci f.it skuteenigermdnstilidtf,jef.by mohlizapustit kofeny vprvn{generaci.23 Pohl nebyl zadny romantik. Chtel, aby se veliteU: koncentracnich taborü zacali chovat spfSe jako manazeri neZ jako policiste a aby zajistili, ze jejich tabory budou ekonomicky produktivni. SpfSe nd jako nemecti podnikatele zachazelo vsak ss s vezni, jako by existoval jejich neomezeny zdroj. Tato nova politika vezne vytezovala az za hranice jejich odolnosti - zkracovani prestavek, vyzadovani neomezeneho poctu pracovnich hodin, ponizovani a neustaly dohled. Jak Pohl rekl, jejich vyuziti musi byt "ve skutecnem smyslu tohoto slova vycerpavajici". Jak velky byl skutecne pfisun- nebo vlastne kapacita taborü - se neda snadno riet. Bylo trapne jasne, ze Richard Glücks, inspektor koncentracnich taborü, si vübec nebyl jiscy, kolik veznü V nich uz je. Pohl chtel tohle vsechno zmenit a pokousel se sledovat jejich vfkonnost pomoci statistiky produktivity.24 Ve skutecnosti pfisun veznü vyletl vzhüru, daleko nad schopnosti vedeni SS. Jak se rozpoutavalo konecne re8eni, valili se ve velkych poctech do taborü Zide a ti, kteti se "nehodili na praci", byli posilani ptimo do vyhlazovacich taborü, zatimco zbytek prosei selekd, aby "byl vyhlazen prad". Podobny osud ocekaval cizince a nemecke delniky, jd padli do rukou policie. Dohoda mezi Thierackem a Himmlerem z roku 1942 posilala zaddene do koncentracniho tabora a obchazela pfitom soudni system. Goebbels tehdy poznamenal, ze myslenka "vyhladit je prad" by se mela "bezpodminecne vztahovat na Zidy a Cikany, Polaky, kteti byli odsouzeni na tfi az ctyfi roky nucenych prad, a na Cechy a Nemce odsouzene k smrti nebo na dozivoti". V düsledku toho bylo pouze ke konci roku 1942 predano gestapu 35 000 "vfchodnich" pracovnikü. Rychle se rozsirujid partyzanska valka ve vf· chodni Evropejich pridala mnohem vic a stejne tak rozhodnuti poslat do koncentracnich taborü vsechny Polaky, kterym byla prodlouzena vazba V Generalnim gouvernementu. Koncem roku 1944 se pocty me· sicne uveznovanych za necele dva roky zdvojnasobily.25 - - 336 - - 10. PRACOVN[CI de zachovat maly pocet zidovskych pracovnfkü. V listopadu - po vzpourach ve vyhlazovadch taborech Treblinka a Sobibor - byli jeho zbyvajfcf zamestnanci zavrazdeni V prubehu krvave operace "Dozinky", ktera sprovodila ze sveta tech nekolik ptdivskh Zidü v Polsku. V unoru 1944 byl prohlasen konkurs na mnoho dalSich podnikü SS. Toho roku v tljnu si Speer vyzadal kontrolu nad veskerou pracovnf silou v fusi, coz vsechny ekonomicke ambice SS obratilo v prach.31 Speer se pozdeji vychloubal, ze pomohl odvratit nebezpeCf ptevzeti moci nad ekonomikou ze strany SS, kdyz ptipomnel Hitlerovi, jakje düldite zachovat ryrobu zbrani v rukou tech, kdo vi, jak to delat. Ale Himmlerovy zajmy - s ryjimkou obcasneho sneni za bileho dne - ve skutecnosti nikdy nevedly timto smerem. Pokud se cykalo obdobi miru, züstaval verny srym planüm na povalecne budovani na Vychode, vizi kolonialniho presidlovani, V jehoz ramci planoval pouziti modernich metod spravy k obnove pseudostredovekeho tadu, do ktereho se prümysl sotva hodil. Co se cyce valky,jakmile od nej povinnosti vyzadovaly, aby zabijel zidovske delniky, tak to delal. Mluvil proto pravdu, kdyz znovu ujis(oval Speera: "Mam uplne jine ambice nd sestat konkurentem v teto oblasti" (to znamena ve ryrobe zbrani). Mezi temito muzi nastal jenom jeden kratky boj - na podzim roku 1942 - 0 to, zda dovolit veznüm koncentracnkh taborü pracovat pro vnejsf podniky, nebo jestli by tovarny mely byt postaveny ve vlastnich taborech. Ptlpadem, o ktery slo, byly Gustloffovy zbrojni zavody V Buchenwaldu, zamysleny pilotni projektpro vyuziti prace veznü pti vyrobe zbrani, V niz se zpozd'ovaly dodavky. Ale mit ss jako zamestnavatele mohlo byt znepokojujid. Po nekolika energickych Himmlerovych interveneich se Gustloffovi manazeti zacali obavat, ze je ss müze zaCit hlidat stejne jako sve otrocke pracovniky. Dokonce ani Hitler si nemyslel, ze by bylo rozumne nechat SS, aby nemeckym prümyslniküm tikalo, jak majf tidit vyrobu. Jakmile toto kolo skonCilo a Speer se dostal az na vrchol, zjistil, ze Himmler je pripraven spolupracovat - nove koncentracni tabory byly postaveny jak uvnitt, tak vne RiSe, a dokonce byly V zajmu valecne vyroby konecne zmirneny zakazy zamestnavat Zidy V ramci RiSe. Pracovni sily z koncentracnkh taborü byly nasmerovany do zbroj- 341 - - HITLERDVA R[$E niho hospodarstvi a SS naopak dostalo zvlastni ptistup k munici a materialu.32 V poslednim roce valky se pozornost nemeckeho vedeni evropskeho hospodarstvi soustredila zejmena na starost o vfrobu zbrani. Vzhledem ke znacne moci nad ekonomikami vsech okupovanych zemi byl Speer nakonec schopen uvazovat o centralizaci evropske prumyslove vfroby pro potreby nemeckeho vedeni valky a 0 zamereni na zvysovani produktivity. Speeruv vzestup byl dokladem Hitlerovy duvery Vnej - nakonec bylo nade VSejasne, ze CO Se ryce ryroby zbrani (nebo vlastne cehokoliv), je Speer lepsi alternativa nd Himmler. Zatimco koncentracni tabory byly kombinad nizke produktivity prace, vysoke umrtnosti a stale rostoud korupce, ve zbrojnich tovarnach pod Speerovfm vedenim produktivita rostla. Pres pouze nizke zvfseni nemeckeho narodniho produktu prinesly jeho reformy obdivuhodny narust vfroby munice bez velke restrukturalizace ekonomiky. Behemjednoho roku se temer zdvojnasobila vfroba bojovfch IetadeL V polovine roku 1943 sejiz dalo pochybovat, jestli by se Himmlerovi mohlo podarit zpochybnit Speerovu praci, i kdyby to chtel udelat.33 Od podzimu 1943 se vezni koncentracnich taboru pouZivali ve vfznamnych poctech ve vfrobe zbrani a tento trend se v roce 1944 zrychlil pri znatelnem zhorseni pracovnkh podminek. Jak to vysvetlil velitel osvetimskeho tabora Rudolf Hess pri norimberskem procesu: Hlavn{m düvodem, procbylikekonci valky vezni V tak Jpatnem stavu, proc byfo tofik tisfcZ nich V taborech nemocnjch avyzabljch, byfo to, ze kaf.dj VC· zei'i muselbftzamestnan vezbrojnimprümyslu azdo krajnich mez{svfchsil. !UJskjvedoudSS nam stdleapfikaf.depfilef.itostitento dlopakovalatakt to vyhlafoval prostfednictvim vedoudho Hlavnfho ekonomicklho a administrativnfho ufadu oberg;rupperifUhrera Pohla velitelüm koncentraenich tdborü aadministrativnim vedoudmpfitakzvanfch velitelskjchschüzkach. Kaf.demu veliteli bylo feceno, aby venoval CO nfjvetHwilfk dosazen{tohoto dle. Cz1em nebylo mit co nfjvfce mrtvfch nebo zlikvidovat co nfjvice vlzif:u, HJskj vedoud mel trvalf ztijem na tom, abychom byli schopni zamestnat vfechnysfly, kterejsme metikdispozici, vezbrojnimprümyslu.34 --342 - -