Umění mediální ekologie 2013
02 Místo jako základ
- vývoj umění ve vztahu ke krajině od 19. stol.
- land art a zemní umění od 60. let 20. stol.
- nová místa (pro) umění
Doporučená literatura
Robert Smithson: The Collected Writings - kapitoly A Sedimentation of the Mind: Earth Projects, 1968 (s.
100-113), The Spiral Jetty, 1970 (s. 143-153) , What is A Museum? (1967) (s. 43 - 51) a A Tour of the
Monuments of Passaic, New Jersey (1967) (s. 68 – 74)
Robert Smithson, Dialectic of Site and Nonsite, 1972 (In: Situation, s. 36)
Agnes Denes, Art for the Third Millenium - Creating a New World View. Online at: M.J. Bijvoet (ed.),
Reflections on Art, Science, and Technology. Jako pdf ke stažení na:
http://www.stichting-mai.de/hwg/inhalt.html
Karel Srp, "toto není happening, ale..." Akce, tělo, české umění šedesátých let (s. 28-53)
Jana Ševčíková - Jiří Ševčík, Zrození města z krajiny aneb simulovaný ráj. Příspěvek k problematice ve vztahu
přírody a výtvarné kultury v 19. století (In: Člověk a příroda v novodobé české kultuře)
Pavlína Morganová, Akční umění, 2010
Martha Rosler, Immigrating, 1975 (In: Situation, s. 152-153)
Arjun Appadurai, The Production of Locality, 1996 (In: Situation, s. 171-174)
různé texty z: http://www.artsandecology.org.uk/
Gordon Matta-Clark, Statement, 1976 (In: Situation, s. 33)
Craig Owens, Earthwords, 1992 (In: Situation, s. 37)
Michel Foucault, Other Spaces, 1967 (In: Situation, s. 53 – 54
Historické precedenty eko-umění
● vztah umění a přírody – různá stádia nápodoby
(přírody, vnitřních stavů pozorovatele)
● později přímé zacházení s přírodním
materiálem – zejména od 60. let 20. století
● land-art, earth art (zemní umění): vznikající v
propojení s krajinou, v přírodním prostředí nebo
využívající materiály z přírody
● anglo-americké prostředí vs. bývalé
Československo
● od renesance malba přírody
samostatným žánrem –
holandské krajiny poprvé
● Caspar David Friedrich – osamělé
figury zády k divákovi, vyhlížející
za obzor (Wanderer über dem
Nebelmeer)
● od pol. 19. stol. sociální revoluce,
průmysl – zároveň zvýšený zájem
o přírodní prostředí
Romantismus
● současný vztah ke krajině formován v průběhu romantismu
– představa o ideálním typu krajiny
● rané příklady environmentálního aktivismu a sociální kritiky
– umělecký kritik, spisovatel, sociální kritik John Ruskin,
básník William Wordsworth – protesty proti stavbě železnice
v oblasti Lake District – okrášlování krajiny a uchování její
čistoty
● Ruskin: oživení řemesel jako cesta k soběstačnému a
šťastnému životu – komunita Cech sv. Jiří – kombinuje
zemědělství, umění, oslavy
● tři nejzásadnější zaměstnání a umělecké formy:
zemědělství, tkaní, stavitelství
John Ruskin
● text The Storm Cloud líčí proměny mraků v různých
denních a nočních dobách, reflektuje průmyslové
znečištění
● The Ethics of the Dust – divadelní hra o geologii
Ice clouds over Coniston
Impresionisté
● barbizonská škola – venkovská umělecká
kolonie na francouzském venkově, posun od
romantismu k realismu ve 30. letech 19. stol.
● od 90. let 19. století – malba v plenéru běžná,
akcentace pohybu v malířství, vliv fotografie,
psychologie
● přelom století: kvantová teorie, teorie relativity a
nové koncepty prostoru a času, nové techologie
a materiály – příroda jako celek
analyzovatelných věcí, nová autonomie umění
● oživený zájem o uchování přírody, přírodní
rezervace, historické parky a zahrady
Jean-François Millet – Kupky sena:
Podzim, cca 1874
Land Art, Earth Art
● často používané jako synonyma – Earth Art běžnější ve
Spojených státech, Land Art v Evropě
● Earthworks – v amerických pouštních krajinách
● bývalé Československo (a střední Evropa) – specifická
politická situace, volba místa v přírodě či na venkově také
únikem z uměleckých center, blízko k body-artu a akčnímu
umění
● 1969 – výstava Earth Art, Cornell University, Ithaca (Jan
Dibbets, Hans Haacke, Richard Long, David Medalla, Robert
Morris, Denis Oppenheim, Robert Smithson, G. Uecker)
● 1969 – Gerry Schum – televizní
cyklus Land Art TV – představení
land artu v Německu (R. Long, B.
Flanagan, D. Oppenheim, R.
Smithson, M. Boezem, Jan Dibbets,
Walter De Maria, Michael Heizer)
● Jan Dibbets – na holandské pláži,
vede perspektivní tratě podle okrajů
televizní obrazovky
● 2009 akci zopakoval – o vztahu
člověka k přírodnímu světu, iluzorní
paralelní linie smývané mořským
odlivem – odlišný posun perspektivy
– 6 Hours Tide Object with
Correction on Perspective
Jan Dibbets Filming 12 Hours Tide Object
with Correction on Perspective
Land Art, Earth Art
● raný Land a Earth Art – dominují geometrické formy, spíše
nenápadná seskupení materiálu, experimenty s přírodními
procesy; čas, proces, náhoda
● často končí jako fotografie v galerii – nezbytnou součástí
dokumentace, poznámky, pohyblivý obraz...
● cesty do vzdálených oblastí a divočiny, odmítnutí tradičních míst
prezentace umění x stále v galerijním kontextu (publikum,
sponzoři, kritické ocenění galerijní)
● důraz dosud více na umělecké dílo než na přírodní procesy, stále
sféra ozvláštňování přírodního prostředí
● z dnešní ekologické perspektivy toto dílo rozporné:
environmentálně pyšné, přehlíží fyzické a organické souvislosti,
země jen dalším materiálem pro tvorbu děl (R. Wilson, s. 132)
Robert Smithson a minimalismus
● vycházel z minimalismu
● zájem o ekologii, mineralogii, krystalografii
● entropické procesy (míra neurčitosti systému,
neuspořádanosti mikroskopických stavů při
daném makroskopickém stavu) jako inspirace
● dílo svých minimalistických souputníků
(Donald Judd, Robert Morris, Frank Stella,
Sol Le Witt, Dan Flavin) charakterizuje jako
entropické – směřuje ke stejnosti, používají
umělé materiály (plast, chrom, elektrické
světlo, neony)
● Robert Morris – Notes on Sculpture, Part II
(1960) – vztah děl k místu, světlu, vnímání
diváků – vědomí sama sebe jako existujících
v prostoru
● Rosalind Krauss – minimalismus znamená
posun od statického, idealizovaného média, k
temporálnímu a materiálovému
Robert Smithson
● Hotel Palenque (1969-72)
– přednáška pro studenty na Univerzitě v Utahu, 1972,
popisuje zřícený hotel Palenque jakoby zkoumal mayské
ruiny
Toto je zajímavé, zase zpět v zahradě. Zde máme nějaké cihly, navršené s tyčemi,
které na těchto cihlách tak nějak horizontálně spočívají. A něco znamenají. Nikdy se
mi nepodařilo zjistit, proč jsem tam byl, ale zdálo se mi, že naznačují nějaký druh
přechodnosti. Něco se mělo právě začít dít. Tak nějak nás to uchopilo. Opravdu jse
cítili, že každým okamžikem se něco stane. Bylo to jako znamení, znamení od
něčeho bezvěkého. Zde vepředu můžete vidět schnout něčí plavecký úbor. Jsou tu
občas malé dotyky snad lidského elementu, elementu člověka a přírody a ...
humanizované trávy...
Robert Smithson
● geometrické sochy v 60.
letech – matematický řád,
krystalovitá struktura:
Enantimorphic Chambers
(1965)
Cryosphere (1966)
Stratas (1968-69) – působí
pravidelně, ale nevizuální
molekulární struktura je
nepravidelná
Gyrostasis
- krystalický jev známý
jako šroubová dislokace,
matematické řazení
spirálovitých hexagonál
- gyrostáze – oblast fyziky
zabývající se rotujícími těly
a jejich tendencí udržet si
rovnováhu
Mirror displacements
● série zrcadlových přemístění
● otevřený vs. uzavřený systém
● zrcadlo jako koncept i
abstrakce
Cayuga Salt Mine Project
(1969) - pro výstavu Earth Art
(Andrew Dickson White Gallery,
Cornellova univerzita v Ithace,
1969), osm zrcadel v solných
dolech, další pravidelně
rozmístěná na cestě do galerie,
v galerii sůl, geologické mapy
oblasti, fotografie
Sedimentace mysli
text A Sedimentation of the Mind: Earth Projects (1968)
● v případě zemních projektů se nelze vyhnout blátivému myšlení
(muddy thinking) – naše mysl a země jsou v neustálém stavu
eroze, mentální řeky obrušují abstraktní břehy, mozkové vlny
podmývají útesy myšlení, myšlenky se rozkládají do kamenů
nevědomí a konceptuální krystalizace se rozbíjejí v sedliny
štěrkovitého rozumu (gritty reason)
● organizovat tento rezavějící zmatek do vzorců, mřížek a oddílů je
estetický proces
● umělci preferují procesy, jež nebyly idealizované, rozlišené do
objektivních významů
● divák (umělec či kritik) podléhá klimatologii mozku a oka, mokrá
mysl si užívá kaluže a fleky barvy
Sedimentace mysli
● nástroje umění byly příliš dlouho omezené na ateliér, město
způsobuje iluzi, že země neexistuje
● nástroje technologie se stávají součástí geologie země, vnořují se
zpět do svého původního stavu, stejně jako dinosauři se musí vrátit
zpět do stavu prachu či zreznout
● proces reznutí v technologické mysli evokuje strach z entropie – proč
by měla být ocel ceněna víc než rez?, rozpad či fragmentace hmoty
umožňuje uvědomit si substráty země
● Pulverizations (1966) – oxidace, hydratace, karbonizace, rozpuštění
(hlavní procesy při rozpadu skal a minerálů) – metody, které by se
daly přetvořit v umělecké
Návod pro ty, kdo mají blátivou mysl
Projekt bahnivé louže
● 1. Vykopejte 30 metrů čtverečních vidlemi
● 2. Požádejte místní hasiče, aby plochu zalili
vodou. Lze k tomu použít požární hadici
● 3. Oblast bude hotova, až se z ní stane bláto.
● 4. Nechte je vyschnout na slunci, až se stane
hlínou.
● 5. Opakujte proces dle libosti.
Nalévaná díla
● 1970 – nalévaná díla – průmyslové materiály jako
asfalt, cement, lepidlo, dehet... postupný rozpad
Partially Buried Woodshed (1970)
Non-Site
text Dialektika místa a nemísta (1972)
● místo: otevřené limity, série bodů, vnější koordináty, odečítání,
neurčitá jistota, rozptýlená informace, reflexe, hrana, nějaké
místo (fyzické), mnoho...
● ne-místo: uzavřené limity, řazení hmoty, vnitřní koordináty,
přidávání, určitá nejistota, obsažená informace, zrcadlo,
centrum, ne-místo (abstraktní), jediné...
Non-Site # 1 (an indoor earthwork) – mapa, šest úběžníků, které
se ztrácí v zemském pahorku uprostřed hexagonální přistávací
plochy v Pine Barre Plains v South New Jersey, 31 kovových
kontejnerů, každý obsahuje písek
Spiral Jetty (1972)
● od 1965 – cesty na různá místa, narušená, v
procesu denaturalizace
● oddělování přírody a umění je umělé: hledání
nové funkce umění
● příroda jakoždo pohlcená kulturou,
domestifikovaná
● kolem r. 1970 nejznámnější díla – jako Spiral
Jetty na Great Salt Lake v Utahu
Spiral Jetty
● inspirací kniha Williama Rudolpha
Vanishing Trails of Atacama –
popisuje slaná jezera v Bolívii ve
všech stádiích vysychání, plné
bakterií způsobujících červené
zabarvení
● jezero v Utahu také částečně
načervenalou barvu
● původně chtěl vytvořit ostrov
● okolo jezera staré olejové vrty,
fragmenty zrezivělých barelů, kusy
starých pump
● ložiska vápence, černý basalt, síť
bahenních prasklin pod mělkou
vodou
● začal stavět v dubnu 1970
● měřítko se mění podle pozice diváka (být v
měřítku SJ znamená být mimo dílo)
● film: roztržka mezi realitou a filmem vede k
pocitu kosmického roztržení, filmované z
helikoptéry (helix – spirála), také fotografie,
kresby, mapy
● asymetrická spirála s negativním obratem
(doleva), vede k dezintegraci – okolo slané
krystaly, moře – neustálá změna: viditelné vs.
neviditelné, materiálové, procesuální – různé
aspekty prostředí: geologické, mineralogické,
průmyslové, historické
● vytvořené z bahna, solných krystalů, čediče,
země a vody
● Touha ukázat Spiral Jetty v přístavu Staten
Island – na převozním člunu plujícím
doprostřed přístaviště, potom zpět do přístavu
ve spirále
● text A Cinematic Atopia (1971) – představa
kina v jeskyni či opuštěném dole, nafilmovat
proces jeho konstrukce, který bude jediným
promítaným filmem
Spiral Jetty
● FILM (ke zhlédnutí na: )
... naše krev je kompozičně analogická pravěkým mořím ... když sledujeme spirálové kroky,
vracíme se k počátkům, zpět k nějaké houbovití protoplasmě, plovoucímu oku, unášenému v
předpotopním oceánu (...) závratná spirála touží po jistotě geometrie. člověk se chce uchýlit do
chladných pokojů rozumu (...) znovu jsem se vyvlékal ze sebe sama, rozpouštěl se do
jednobuněčného bytí, snažil se lokalizovat jádro na konci spirály
Craig Owens (Earthwords, 1992): Spiral Jetty jakožto nemísto není nespojitým dílem,
propojená v řetězci označujících, které na sebe navzájem odkazují ve spirále – existuje jen ve
filmu, vyprávění, fotografiích, mapách, diagramech, kresbách; viditelná jen ze vzdálenosti –
dislokace pojmuúhel pohledu, který již není funkcí fyzického umístění, nýbrž modem
(fotografickým, kinematografickým, textuálním) v konfrontaci s uměleckým dílem
Land reclamation
● rekultivace, obnovení země, hledání
jiného kontextu pro díla – umění
součástí společnosti
● umělci by měli hrát roli při novém
utváření země
● reclaim = opětovně si uzmout krajinu,
zničenou důlními společnostmi
● od r. 1971 – vydává prohlášení, zájem o
staré doly, kamenolomy, znečištěná
jezera... a jejich použití pro zemní
umění,1972-3 dopisy těžařským
společnostem – dialektika mezi ekologií
a průmyslem
● 1972 – Lake Edge Crescent, Egypt
Valley, Ohio – záměr vykopat rašelinu a
posázet hrachorem
● většina projektů nerealizována
Land reclamation
● v té době již Helen a Newton Harrisonovi, Hans Haacke, Betty
Beaumont, Alan Sonfist
● zájem o způsob, jakým byla krajina zničena
● Smithson kritizuje rané ekologické přístupy jako archaické, utopické,
sentimentální; umění považuje za nástroj komunikace mezi ekologem a
průmyslníkem – nejlepší místa pro zemní umění jsou ta, jež byla
narušena průmyslem, bezstarostnou urbanizací či devastací přírody
● land reclamation – od konce 70. let důležitým tématem:
Land Reclamation as Art (Seattle Museum of Art) – 8 umělců, práce s
postiženými místy: Herbert Bayer – násypy v parku, odvodňovací
systém, místa pro posezení; Harriet Feigenbaum studovala účinky
různých stromů pro obnovovací funkce – série Serpentine Vineyard,
8000 Pines...
Land reclamation
●první úspěšná díla land reclamation – návrhy Roberta Morrise (Untitled,
Johnson Pit #30) a Herberta Bayera (Mill Creek Canyon Earthworks, 1979)
●Johnson Pit #30 – vybrala komise,
terasovité pěstování rýže, zavěšené
zahrady, obrácené ziguraty –
příbuznost kresbám Smithsona, série
klesajících koncentrických svahů a
lavic okolo, místo očištěné od stromů,
k veřejnému použití
Herbert Bayer – Earth Mound (1955) –
první americký Earthwork, Anderson
Park v Coloradu, přírodní geometrické
přehrady, násypy porostlé travou,
cesty a stromy, funkce udržení vody i
park
Land reclamation a místa odpadu
● Robert Smithson – předjímá současný vztah umělců k ekologii: zájmem o přírodní procesy,
zpochybňováním zjednodušeného vnímání přírodního jakožto kategorie, zdůraznění
provázanosti krajiny s industrializací a technologiemi, propagováním umění působícím ve
směru ekologické rekultivace
● umění, ekologie a průmysl dnes z velké části abstrahované od fyzických skutečností
konkrétních krajin či míst, ekologové vidí krajinu v termínech minulosti, zatímco většina
průmyslníků ji nevidí vůbec, umění musí vyjít z izolace galerií a poskytnout přítomnosti
konkrétní vědomí, nejen abstrakce či utopie
● místa odpadu (waste spaces) – Martha Rosler (Fragments of a Metropolitan Viewpoint):
vytváření míst odpadu je součástí sociální produkce významu v moderním životě stejně jako
vystavěné prostředí, mizení míst, jež byla dříve považována za veřejná
Místa odpadu a Lara Almárcegui
● narozena ve Španělsku, později Nizozemí
● wastelands – mapuje místa odpadu – historická, geografická,
ekologická, sociologická data: každé místo odpadu má velmi odlišné
vlastnosti od jiného, snažím se každé místo představit tak detailně,
jak je můžu...zachytit ho ve své jedinečnosti
● usiluje o jejich konzervaci, aby zůstala nedotčená, vyplněná
náhodně přírodními procesy, jako prostory svobody
Terrain vague
● volná území, neaktivní, nedefinovaná, bez
jasných hranic, postindustriální městské krajiny,
nevyužívané přístavy, reziduální prostory na
březích řek, sterilní prostory administrativních
komplexů připojené k dálnicím
● intersticiální prostory
● prostory jinakosti
● Marc Augé – nonlieux – nemísta – bez identity,
vztahu, historie (dálnice, nákupní centra, letiště)
Smithsonův odkaz
● projekt Floating Island (2005-)
Center for Land Use Interpretation (CLUI)
● sídlí ve Wendoveru a Los Angeles
● zájem o člověkem způsobené změny či
transformace krajiny
● kurzy, cesty po landartových dílech
amerického západu...
● webová stránka Land Use Database –
o významu specifických míst, vytváření
nového významu – depa, přístavy,
nákupní centra, doly, průmyslové
oblasti... www.clui.org
Michael Heizer
Mass Removed and Put Back in Place (1969)Double Negative (1969-70)
Walter De Maria
The Lightning Field (1977)
Nancy Holt
Sun Tunnels (1973-6)
- Great Basin Desert, Utah – zájem o
intenzitu slunečního záření v poušti,
ve srovnání s městem
- místo lehce přístupné
- 4 masivní betonové tunely – každý
reaguje odlišně na slunce (východ, západ,
letní a zimní slunovrat)
- také útočiště před sluncem
- malé otvory v tunelech – různé hvězdné
útvary, podle velikost jednotlivých hvězd
Nancy Holt – Dark Star Park
● 1979, Virginia, objednáno ve
spojení s projektem
městského oživení
● konstrukce od 1984,
spolupráce s architektem,
krajinným architektem,
inženýry a developery
● park a socha, na místě staré
benzinky – nové stromy,
zatravnění
● důraz na to, jak je možné
vnímat koule z různých úhlů,
stíny které vrhají
Nancy Holt – Sky Mound (1985-)
● zájem o městský design,
spolupráce s krajinnými
architekty, městskými
plánovači,
environmentalisty,
astronomy, dalšími
profesionály
●Sky Mound (Hackensack Meadowlands, New Jersey) – 57-mi akrový pozemek,
zajišťuje městu energii z organického odpadu zavážky, série pahorků, síť cest
uprostřed – methanový plyn uchováván a využíván jako alternativní zdroj energe;
splašková zeď, podložky z recyklovaného plastu, vrstva půdy
● zároveň k pozorování východu slunce a měsíce, pohybům hvězd – odkazuje k
antickým observatořím, jezírko jako útočiště ptáků
● 1984 – 1991 – objednal si stát New Jersey, nedokončeno
Agnes Denes
● text Art for the Third Millenium – Creating a New World View
● o roli umění – zpochybňuje status quo, nabíz alternativy
● svou roli vidí na pomezí mezi individuální tvorbou a sociálním
povědomím
● téma: zpochybnění globálního přežití, často monumentální akce,
zapojuje další lidi – čistota vzduchu, vody, zajistit divočině místo ve
městech
● vizualizace neviditelných procesů (čas, matematické formule, proces
myšlení)
Rice/Tree/Burial
● první environmentální dílo, Artpark, Lewiston, NY (1968) –
někdy považované za první ekologické dílo vůbec, symbolický
akt – později zopakovala
● zasázela rýži nad niagarským jícnem, zmutovala kvůli
kontaminaci půdy blízkou skládkou (iniciace, růst)
● svázala stromy v posvátném lese v Artparku (indiánské
pohřebiště), zakopala do země časovou kapsuli (provázanost
s přírodními procesy)
● pálení vlastní haiku poezie (idea či koncept, lidské
intelektuální úsilí a vztah k budoucnosti)
● později žila 7 dní a nocí na útesu u vodopádů, kde psala a
fotografovala
Wheatfield – A Confrontation (1982)
● pšenice zasetá a sklizená na
Manhattanu na místě bývalé
skládky
● 200 nakládek hlíny, ručně
vytvářené brázdy a ručně sázené,
zavlažovací systém – asi 450 kg
● pšenice jako symbol: jídlo,
energie, světový obchod, odkazy
ke špatnému systému zacházení
s jídlem, hladu, plýtvání...
● sklizená pšenice cestovala na
různé výstavy a pak byla
zasazena na různých místech
Tree Mountain – A Living Time Capsule – 11,000
People, 11,000 Trees, 400 Years
● 1992-1996 Finsko - umělá hora 420 m dlouhá, 270 m široká a 28 m vysoká,
eliptického tvaru, 11 tisíc stromů zasázených 11 tisíci lidmi z celého světa
● 1992 projekt představen na Earth Summitu v Rio de Janeiro (koncept už 1982),
sponzoři United Nations Environment Program a finské ministerstvo životního
prostředí, chráněná oblast, kde za 400 let vznikne prales...
Tree Mountain
● spletitý matematický vzorec – kombinace zlatého řezu a slunečnice
● lidé, kteří stromy sázeli získali certifikát strážců stromů – dědičný
dokument platný dvacet a více generací (400 let – vznik ekosystému)
V jistém smyslu je tedy sázení lesa ve
smyslu umění tabu. Je to krásné a je to
dobrá věc, ekologicky rozumná obnova
země, která se tváří v tvář průmyslové
expanzi, agresi a vykořisťování počítá. V
uměleckém jazyce je to tabu. Pokud
umění, pak by nemělo být laskavé, mělo
by být zhoubné. Krása je dozajista
nositelem slabosti, a užitečnost je
zabiják. Umění by mělo stát nade vším
tím, mělo by způsobovat nevolnost,
znepokojovat, dráždit a tak dále. OK,
pročpak ne, ale já cítím, že krása může
být také natolik vynikající a dechberoucí,
že znepokojuje. A umění může být
užitečné v churavějícím světě, a může
být přírodní, nikoliv umělé, a přitom stále
být velkým uměním. (A. Denes, 1983)
A Forest for Australia
6000 stromů ohrožených druhů, různé výšky a
stáří, vysázeno do pěti spirál, vytvářejí
odstupňovanou pyramidu
Sheep – In the Image of Man
● instalace na Americké akademii v Římě, 1998
● paradoxní kontrast s dokonalým prostředím akademie
● ovce jako symbol – jehně Sv. Anežky, ovce Dolly
(genetické inženýrství), symbol pohybu lidstva beze směru
a smyslu
Věřím, že nová role umělce spočívá v tom, vytvářet umění, které je
něčím víc než jen dekorací, zbožím či politickým nástrojem umění,
jež zpochybňuje status quo a směr, kterým jde život,
nekonečné rozpory, které přijímáme a potvrzujeme. Vyvolává a
iniciuje myšlenkové procesy... Zajímá mě tvorba jazyka vnímání,
který by umožnil plynutí informace uvnitř cizích systémů a disciplín
a eliminoval hranice umění s cílem umožnit vytváření nových
asociací a platných analogií.
V době, kdy je imperativem smysluplná globální komunikace a
inteligentní restrukturace našeho životního prostředí, může umění
převzít důležitou roli. Může ovlivnit inteligentní spolupráci a
integraci disciplín, a může nabídnout zručné a vhodné řešení
problému. Dobře vymyšlené dílo může lidi motivovat a ovlivnit
způsob vnímání věcí.
Umělecká vize, obraz a metafora jsou mocnými nástroji
komunikace, jež se mohou stát vyjádřením lidských hodnot s
hlubokým dopadem na naše vědomí a kolektivní osud.
Mé dílo prolamuje hranice umění a zabývá se ekologickými, kulturními a sociálními
záležitostmi. Mapuji evoluci člověka, vytvářím sociální struktury a metafory pro naši dobu.
Tyto velkoformátové environmentální projekty, vycházející z filozofie a vědy, sahají od
individuální tvorby až k sociálnímu povědomí.
Alan Sonfist – Time Landscape
● postupná profesionalizace akologie, ekologické akce se
od počátku 70. let mění v umělecké projekty, založené
více na vědeckém výzkumu a profesionální realizaci
● témata: biodiverzita, ekologická udržitelnost
● spolupráce s biology, geology, ekology
● Time Landscape – vychází z klimatického a biologického
výzkumu, studium starých druhů vegetace za účelem
opětovného vytvoření původní situace na daném místě
● les na rohu ulic Houston a Bleecker v NYC (1978),
předvádí simultánní čas tří stádií předkoloniálního
pralesu, podobné situaci před kolonizací
● cesta časem – celkovým cyklem historie lesa (javory,
duby, různé keře a planné rostliny)
● v dnešní době rozpoznáno přírodní dědictví, mapování
historie krajiny, vytváření genofondů apod.
další díla jako:
Natural/Cultural History of Paris: A Narrative Environmental Landscape
Natural/Cultural Landscape – Tampa, Florida
- přírodní a kulturní historie, koncept zahradničení přenesen zpět do umění, bere v
úvahu sociální a politické okolnosti
Mel Chin – Revival Field (1990-)
● Pig's Eye v St. Paul v Minnesotě
● detoxikační projekt, cílem vyčistit
toxický odpad z půdy
● studium rostlin a jejich schopností
absorbovat toxický odpad (těžké
kovy apod.)
● kruh rozdělený do čtyř sekcí
(mandala, řecký kříž), šest druhů
semen
● socha vytvořená nástroji biochemie
a zemědělství, používaná pro
vědecké měření
Helen Mayer Harrison a Newton Harrison
● zkoumají sebegenerativní
životní cykly, účinky
deforestace, biodiverzitu
● spolupráce s vědci
● tvorba v muzeu i mimo –
výstavy, performance, public art,
projekty v městském i přírodním
prostředí, hledání řešení
● spolupracují od 1970
● od technologických k přírodním
procesům
● odlišnost od Land Artu
Brine Shrimp Farm – Survival Piece # 2
- 4 rybníčky, každý 3-10 m dlouhý
- různá slanost
- vložil do nich řasy Dunaliella reagující
na sůl
- voda mění barvu od nažloutlé k zelené
a olivové,hnědé k cihlové
- krevety pojídající řasy – nový
ekosystém
Portable Orchard – Survival Piece #3
● série Survival (1970-1973) –
celkem 6 instalací
● 18 citroníků a avokádovníků
zasazených v krabici se
zeminou
● pro galerii na California State
College ve Fullertonu (Orange
County) – země plantáží
rozsekaných dálnicemi
The Lagoon Cycle (1974-1985)
● impulsem setkání s vědci ze Scripps Institute of
Oceanography u San Diega – výzkum Scylla
Serrata Forskal – rychle rostoucí kanibalistický
krab, ohrožený zdroj obživy na Srí Lance
● grant od institutu pro studium životních cyklů a
vzorců množení krabů a jejich sebegenerativního
systému (1974)
● metafora a varování
● časté použití map, propojujících teritoria, disciplíny
– interdisciplinarita, sebegenerativní přístup
- 60 částí – velké fotopanely, každý tvoří koláž ručně malovaných fotografií, map, kreseb, tisků,
textů
- fikční vyprávění na základě dat – o stvořiteli laguny a svědkyni, kteří si vyměňují názory na funkci
lagun
- laguna v Upouveli (Srí Lanka) – krab jako metafora starého systému akvakultury, laguna jako
metafora systému, v němž je možné udržet životní cykly
- část Mixing, Mapping and Territory – historie Salton Sea, jak lze jednoduše ekosystémy zničit,
nenasytný farmářský systém
- část From the Salton Sea to the Pacific – návrh vytvořit kanál přes hory do Pacifiku, vyčistit
znečištěnou vodu vodou z oceánu...
Harrisonovi – další projekty
● In The Serpentine Lattice (Douglas E. Cooley
Memorial Art Gallery, Reed College, 1993)
● diskuse o kácení lesů – s biology, ekology,
environmentalisty, historiky umění, místními
občany a aktivisty – pralesy od jihu Aljašky na
sever Kalifornie
● muzejní instalace – vizuální dojem
katastrofického dopadu zničení těchto oblastí,
projekce – návrh eko-bezpečnostního systému
● Tibet is the High Ground – navrhuje reforestaci
Tibetské náhorní plošiny – fotografie, mapové
nákresy, básně, myšlenka zjednodušeného
lesního ekosystému
Harrisonovi – další projekty
● Breathing Space for the Sava
River (1988-1991) – severní
Chorvatsko – část plánované
přírodní rezervace, řeka Sáva a
říční ekologie v sousedství
továrny na umělá hnojiva,
štěrkovny
● navrhují přírodní koridor podél
řeky od Lublaně k Bělehradu,
kde se spojuje s Dunajem –
návaznost na malé bioregionální
ekosystémy existující
před válkou
Harrisonovi – další projekty
● svůj způsob práce popisuji jako konverzační drift
● další témata: mizení luk v Evropě (Meadow Stories – pět
druhů luk přeneseno na střešní zahradu výstavní haly v
Bonnu), rekultivační návrhy pro doly na hnědé uhlí v
Německu a Holandsku
● součástí vždy širší diskuse s odborníky a obyvateli –
společné hledání řešení
● víra, že environmentální technologie budou tvořit základ
průmyslu 21. století
Land Art u nás
● odlišné měřítko i zaměření
● konceptuální aktivity prováěné v přírodním či
venkovském prostoru
● význam kolektivních akcí – rané příklady
místně-specifické tvorby
Výtvarné sympozium Mutějovice
● známé i pod názvem Chmelnice v
Mutějovicích, 1983
● k prvním akcím s environmentálním
zaměřením
● akce zprvu povolena, následně
zakázána, objekty zničeny, důvody:
Exponáty ztratily povětrnostními vlivy
zamýšlený význam, a z důvodu, že
chmelnice bude obdělána místním JZD.
● další akce: Sparta/Setkání na
tenisových dvorcích ve Stromovce,
Malostranské dvorky 81
Zorka Ságlová
● Seno-sláma – v rámci přehlídky Někde něco Běly a Jiřího Kolářových,
1969, Špálova galerie
● žluté balíky slámy, zelené balíky sušené vojtěšky v jedné, v druhé
místnosti seno
● rocková hudba a zvuk kobylek
Zorka Ságlová
● Kladení plín u Sudoměře (1970) – 700 plín na místě tehdejší
husitské bitvy
● Pocta Gustavu Obermanovi (1970) – v Bransoudově u
Humpolce, pocta místnímu ševci, který na počátku okupace
chodil po kopcích a plival oheň
Zorka Ságlová
● Házení míčů do průhonického rybníka Bořín
● 1969 - V dubnu po roztání ledu jsme hodili do rybníka 37
míčů tří barev (modrá, zelená, oranžová), vznikla plovoucí
plastika unášená větrem a vlnami. Nechali jsme ji na
hladině.
- první z konceptuálních land
artových akcí spojených s
happeningem z přelomu 60. a
70. let
Magdalena Jetelová
Ivan Kafka
Petr Štembera
● Štěpování (1975)
Způsobem obvyklým v
sadařství jsem si
vštěpoval větvičku keře
do paže.
www.fruitmap.sk
Michal Šimonfy - online mapa ovocných stromů
Periférne Centrá
etc.
Tamás Kaszás
http://artycok.tv/lang/cs-cz/16885/tamas-
kaszas#more-16885