Umění mediální ekologie 2013
● 03 Process art, konceptuální myšlení,
systémové umění vs. Ekologie
● technologie vs. ekologie
LITERATURA
● Owen F. Smith, Fluxus Praxis: An Exploration of Connections,
Creativity, and Community (In: Ar a Distance, s. 116-138)
● Jack Burnham, Systems Esthetics, 1968 (Artforum, Sept., 1968)
– překlad Systémová estetika (nepublikováno)
● Jack Burnham, Notes on art and information processing (pův.
Selected quotes from: Software. The Jewish Museum, New
York, 1970, s. 10-14)
Nová média
● 60. léta – nové termíny – nová média, digitální
technologie
● 70. léta – počátky reálněčasové participace
● termín systémová estetika: systémový přístup,
dílo jako proces, analogické komputačním
metodám algoritmické produkce a interaktivity
● transformace díla v čase, participační
technologie
Umělci si vymýšleli imaginativní použití digitálních
telekomunikací na rozhraní tvůrčího ateliéru a
technologické laboratoře dávno předtím, než
mohla jejich projekty podpořit technická
infrastruktura.
In: Johanna Drucker – Interaktivní, algoritmické,
zasíťované: estetika umění nových médií
Process art, System art
● procesuálně založená díla – srovnávána s aktivitou
programování, dílo nahrazeno diskurzem o umění
● soustředění se na proces vytváření umění: sbírání,
řazení, asociace, vzorce
● propojení s environmentálním uměním – organické
systémy podrobované silám přírody
● vliv skupiny Fluxus, Happeningů Allana Kaprowa ad.
● systémové umění – reflexe přírodních i sociálních
systémů včetně situace uměleckého světa, vztah mezi
systémem a prostředím
Bauhaus jako inspirace
● na počátku století – umělci přejímají vědecké
teorie a techniky; nové materiály, propojení s
průmyslem
● Ludwig Hirschfeld-Mack – reflektorické
experimenty světelných her (1921-23)
● Lázslo Moholy-Nagy – Lichtrequisit (1929-30) –
pohyblivá strojová socha
Nicolas Schöffer
● dynamismus v sochařství
● CYSP 1 (cybernetics +
spaciodynamics, 1956) – komplexní
samohybná socha s motorky,
fotoelektrickými buňkami a
mikrofonem, reakce určované
snímanými vibracemi změn barvy,
světelné intenzity a zvuku
● pionýrské interaktivní dílo reagující na
své pozorovatele
Naum Gabo, Antoine Pevsner – Realist Manifesto
(1920)
„Zříkáme se tisíciletého klamu v umění,
podle něhož statické rytmy jsou jedinými
prvky malířství a sochařství. Tvrdíme, že
nový prvek kinetických rytmů je v těchto
uměních základní formou vnímání
reálného času.“
Konceptuální umění vs. technologie
● 60. léta - změna vztahu umění, vědy a technologie
● vztah konceptuálního a technologiekého umění, termín art and
technology – zkoumání materiálů a/nebo konceptů z oblasti vědy a
technologie (1/estetické zkoumání vizuálních podob vědy a technologie,
2/aplikace vědy a technologie k vytvoření vizuálních forem, 3/použití
vědeckých konceptů a technologických médií ke zpochybnění jejich
předepsaného použití) – vytvoření nových estetických modelů, zkoumání
sociálních a estetických implikací technologických médií
● (viz. Edward Shanken – Art in the Information Age: Technology and
Conceptual Art)
Gustav Metzger
● umělec a politický aktivista
● autodestruktivní umělecké manifesty a veřejné
demonstrace upozorňující na nebezpečí vědy a
technologie
● manifest Auto-Destructive (1965)
● 1970 – Mobbile – na střechu auta plastovou
krabici, k níž připojil výfukovou trubici auta,
dovnitř kusy masa a rostliny, při projíždění
Londýnem obsah černá a odumírá
● Mezinárodní koalice pro likvidaci umění
● instalace Flailing Trees (2009)– 15 převrácených
vrb v betonu jako odkaz ke globálnímu oteplování
Gustav Metzger
● Poznámky ke krizi v technologickém umění (1969)
- nutnost iniciovat nové platformy podporující vznik
a prezentaci technologického umění
- diskuse o tom, jaká nebezpečí znamenají
počítače pro budoucnost lidstva
- umělec má spolupracovat s těmi, kdo se podílejí
na zdokonalování počítačů, proti pojetí
ovlivňovanému pouze úvahami o zisku, boj proti
systému zevnitř společně s vědci
Billy Klüver (1927-2004)
● inženýr - fyzik, víra v sociální roli
umění a technologie
● práce v Bell Telephone Laboratory,
Murray Hill, NY (1958-68)
● spolupráce na akci Experiments in Art
and Technology (EAT)
● socha Oracle (od 1962, ve
spolupráci s R. Rauschenbergem), socha-asambláž,
zachycuje a vysílá
zvuky; spolupráce i s J. Cagem, A.
Warholem ad.
● narušení dosavadní formy spolupráce,
kdy je inženýr spíše asistentem –
rovnocenná pozice
Experiments in Art and Technology (E.A.T.)
● organizace od 1966 – Robert Rauschenberg, Billy Klüver, Robert
Whitman, inženýr Bellových laboratoří Fred Waldhauer – podpora
spolupráce mezi umělci a vědci
● nejvýznamnější akce – 9 Evenings: theatre and engineering – 10
newyorských umělců a 30 inženýrů a vědců, řada technologických
inovací
Experiments in Art and Technology (E.A.T.)
● Robert Rauschenberg – Open Score
● práce s bezdrátovými mikrofony v
tenisových raketách, tenisová hra jako
nástroj pro ovládání světel, která postupně
zhasínala, následovala choreografie
skupiny lidí při infračerveném osvětlení
promítaná na plátna v prostoru
● další účastníci 9 Evenings: John Cage, Alex
Hay, Yvonne Rainer, Robert Whitman...
Experiments in Art and Technology (E.A.T.)
● David Tudor – Bandoneon! (a
combine) – tóny bandoneonu
propojeného s frekvenčními modulátory,
zesilovači a osciloskopy převáděné v
elektronické signály a překládané ve zvuky
a video-obrazy
● speciálně zkonstruovaná zařízení:
Vodachrome ovládal na základě audio
signálů systém světel a zvuk, TV Oscillator
vytvářel z audio vstupu abstraktní obraz
snímaný z osciloskopu a upravených TV
obrazovek a promítaný na plátno
Hans Haacke
● využívání biologických systémů – setí, sázení, cyklus růstu za
umělých podmínek
Systémy mohou být fyzické, biologické či sociální povahy;
vytvořené lidmi či přírodní, anebo kombinací zmíněných metod.
V každém případě je vytvořen odkaz k ověřitelným procesům.
● paralely – biologické procesy a teorie systémů, intervence do
existujících systémů, odhalování organizační struktury
● transformace informace, energie, materiálu
● metoda výzkumu podobná vědě, ale odlišný záměr
Hans Haacke
Grass Grows
● necelý krychlový metr půdy smísil s
rašelinovým mechem – kónická
hromada, 9 m průměr
● rychle rostoucí rýže – růst a uvadání
v průběhu výstavy
● zájem o růst jako fenomén, jeden z
prvních kdo neodkazují k přírodnímu,
nýbrž používají přírodu jako médium
● další raná díla – interakce fyzických a
biologických systémů, živých zvířat,
rostlin, stavů vody, větru...
Hans Haacke
● water boxes (1962)
● condensation boxes
(1963)
● Condensation Cube (1963-
65) – hermeticky uzavřená
krychle z plexiskla,
obsahující vodu, při
pokojové teplotě vytváří
uzavřený systém
vypařování a kondenzace
Hans Haacke
Spray of Ithaca: Falls Freezing and Melting on
Rope
● natažený provaz u vodopádu, sběr kapek vody,
mrznutí, padání rampouchů
● růst, interakce sil, energií a informace
● jeden z prvních kdo promítli biologické systémy
do svého díla
● jen málo z umělců, kteří experimentovali s
novými médii, se vydalo do oblasti ekologie
Hans Haacke
MoMA Poll (1970)
● diváci měli odpovídat na
otázky týkající se
současných společenskopolitických
témat systém
jakožto umění
● institucionální kritika
● pro výstavu Information
(MoMA, 1970)
Hans Haacke
Rhinewater Purification Plant (1972)
● projekt týkající se kvality vody,
zkouání znečištění řeky továrnou
Krefeld Sewage Plant
● samply vody do velkých lahví, její
filtrování a čištění, vpouštění do
akvária se zlatými rybkami a zbytek
použit pro zalévání galerijní zahrady
Hans Haacke
Bowery Seeds (1970)
● malý kruhový
pozemek, ponechán
volnému sůstu
semeny přenesenými
větrem
● podobné – Yoko Ono,
Painting for the Wind
(1961)
Následovníci HH
● Betty Beaumont (*1946):
environmentální umění jako model
interdisciplinárních řešení problémů
Ocean Landmark (1978-80) – pracuje s
uhelným odpadem
http://greenmuseum.org/content/work_in
dex/img_id-382__prev_size-0__artist_id-
37__work_id-75.html
In much of my work, I present issues and ideas that
challenge us to question norms; to re-examine our own
beliefs, actions or inactions, tolerance of mis-information,
and potential to effect change.
I believe the future is created by the quality of the present and
that art can contribute to the making of a different future, that
the societal role of art is to explore the potential within
ecological, political and economic landscapes whether they
form ideas (mental landscapes), or physical terrain (in the real
world) and/or virtual environments (in cyberspace).
Následovníci HH
● Jackie Brookner
(http://www.jackiebrookner.net/)
- spolupráce s ekology, designéry,
komunitami, projekty týkající se vody –
vytváří Biosculptures: živé sochy tvořené
rostlinnými systémy a čistící vodu
● Reiko Goto, Tim Collins
(http://collinsandgoto.com/)
- také spolupráce napříč disciplínami
přírodní veřejné prostory, ekologická
renovace; vztahy mezi stromy,
skleníkovými plyny a změnou klimatu
Jack Burnham
●
systémová teorie organismu – tzv. systémové
umění, kritické konceptuální přístupy k
technologii, vyjmutí estetiky z uzavřenosti světa
umění: etické, politické, biologické implikace
●
vliv německého biologa a biofyzika Ludwiga von
Bertalanffyho: zkoumání z oblasti biologických
věd není dostatečné při aplikaci základních
fyzických zákonů v případě živých fenoménů –
výměna hmoty, energie, uzavřený vs. otevřený
systém
Software – Information Technology: Its New
Meaning for Art, 1969
● výstava v Židovském muzeu v New Yorku, název navrhl umělec Les Levine
● první americká výstava, zkoumající počítače v muzejním kontextu: procesy informační
technologie v širším slova smyslu
● vytváření paralely: počítačový program vs. Postupy konceptuálních umělců (Naše těla
jsou hardware, naše chování software.), software jako paralela estetických principů,
konceptů, programů
- Ned Woodman, Theodor H. Nelson – Labyrinth: An Interactive catalogue (1970) –
hypertext získaný díky systému
- Radio free poetry – nepřetržité vysílání děl různých básníků na tranzistorových rádiích
se sluchátky na jedné frekvenci
- H. Haacke – Visitors' Profile (viz. Výše)
- News – shromažďování všech novin z USA prostřednictvím faxu
- Theodosius Victoria – Solar Audio Window Transmission – 10 solárních panelů a
radiových jednotek na střeše muzea, propojené se zvukovými reproduktory
- Sonia Sheridan – Interactive Paper Systems – vytváření různobarevných kusů folií,
vzorníků, kopií...
Software – Information Technology: Its New
Meaning for Art, 1969
● The architecture Machine
Group (+ Nicholas
Negroponte), MIT – Seek
(Hledej) – život v prostředí
počítače, zkoumá chování
pískomilů v prostředí
inteligentní architektury
● Software is not specifically a
demonstration of engineering know-how,
not for that matter an art exhibition. Rather
in a limited sense it demonstrates the
effects of contemporary control and
communication techniques in the hands of
artists. Most importantly it provides the
means by which the public can personally
respond to programmatic situations
structured by artists. (Jack Burnham)
Jack Burnham
● přednáška The Aesthetics of Intelligent Systems – dialog mezi
účastníky, počítačovým programem a lidmi, oboustranná
komunikace v umění, inteligentní systémy odkazují nejen k člověku,
nýbrž i k počítačovému prostředí, umění zachází s protikladnými a
často obskurními rovinami informace, může ale poskytnout i jiný
druh informace, pokud na ně pohlížíme v jiném kontextu
● postupný vývoj technologie přináší nový druh estetického vztahu –
oboustranná komunikace
● estetika inteligentních systémů – dva systémy se propojí a vymění
si informace, tím se vzájemně promění
Jack Burnham
● Beyond Modern Sculpture
(1968) – političtější
aspekty počítačového
umění, komentáře k
sociálnímu systému,
principům moci a
vlastnictví, jazykovým
strukturám
● umění směřuje k imataci
a nakonec i k reprodukci
živého
Jack Burnham – pár citací...
Produkty“, ať již v umění či v životě - jsou stále víc irelevantní a objevuje se odlišný soubor potřeb: ty se
točí okolo takových záležitostí jako udržení biologické obyvatelnosti planety, vytváření přesnějších
modelů sociální interakce, porozumění rostoucí symbióze vztahu člověka a stroje, zavádění priorit pro
použití a uchování přírodních zdrojů a definování alternativních vzorců vzdělání, výkonnosti a volného
času. V minulosti životní vzorce strukturovaly naše technologicky koncipované artefakty. Nyní jsme v
přechodu od kultury zaměřené na objekt ke kultuře zaměřené na systém. Zde změna nepovstává z věcí,
nýbrž ze způsobu, jak jsou věci prováděné.
Priority současné doby se točí okolo problémů organizace. Systémový úhel pohledu se soustředí na
vytvoření stabilních, kontinuálních vztahů mezi organickými a neorganickými systémy, ať již se jedná o
sousedství, industriální komplexy, farmy, systémy transportu, informační centra, rekreační centra či
jakoukoliv z dalších matric lidské aktivity. S veškerými životními stuacemi je třeba zacházet v kontextu
systémů hierarchie hodnot. Mnoho umělců se již těchto relativně nových rozlišení intuitivně chopilo, a
pokud jsou jejich „environmenty“ na nesofistikované straně, pak se to časem a zkušeností změní.
Vědci a technici nejsou předělaní na „umělce“, místo toho se umělec stává symptomem schizmatu mezi
uměním a technikou. Potřeba činit ultracitlivé soudy, které se týkají například použití technologie a
vědecké informace, se postupně stává „uměním“ v tom nejdoslovnějším smyslu.
Cybernetic Serendipity
● výstava v ICA v Londýně, 1968, kurátorka Jasia Reichardt – počítačové umění
● kybernetika – principy přenosu informace ve strojích, organismech, společenstvích,
interdisciplinární procesy zpětné vazby, adaptace, sebe-organizace, interdisciplinární zkoumání
● serendipity – termín z textu Horace Walpola (1754) – legenda o třech princeznách ze Serendip,
odkazuje k radostným a neočekávaným objevům
● Norbert Wiener – Kybernetika (1948)
● později systémové a kognitivní vědy, umělá inteligence, komplexita, kybernetika 2. řádu
(objektem studia samotný pozorovatel, vztah mezi živými entitami a ekosystémem)
● algoritmy a nástroje pro generováni hudby (Gordon Pask), kinetické umění, televizní obrazy
(Nam June Paik), malířské stroje (Jean Tinguely), stroboskopické umění, hry, robotické umění
(Bruce Lacey), počítačově generované obrazy (John Whitney)
● další výstava: Information, 1970 (Kynaston McShine, MoMA)
Video a zpětná vazba
● výstava TV as a Creative Medium
(Howard Wise, 1969)
● Ira Schneider, Frank Gillette –
Wipe Cycle (1969) a Time
Zones (1980) – záběry ze všech
časových zón natočené ve
stejném čase, 24 monitorů
● Ira Schneider – Manhattan is an
island (1974) – geografická
videoinstalace, 20 monitorů,
záběry z různých míst
Manhattanu
Paul Ryan - Earthscore
● systém záznamu, jehož cílem je rozpoznat vzorce
narušení a destrukcev místních ekologiích s použitím
videa pro monitorování prostředí, podobný hudebním
záznamům (http://www.earthscore.org)
György Kepes
● umělec, designér, teoretik, působil v Bauhausu v Dessavě i Chicagu
● propaguje nový druh environmentálního umění: interdisciplinární,
kolaborativní aktivity umělců, vědců, městských plánovačů a
inženýrů – umělci by se měli zúčastnit transformace městského
prostředí v esteticky zajímavé prostředí
● text Art and Ecological Consciousness (1972) – požadavek nové
sociální funkce umění, příroda jako počáteční bod vědy i umění
● působí v Center for Advanced Studies (MIT) – umělec: větší
zodpovědnost ve společnosti, 1970 koncept Civic art (občanské
umění), užší spolupráce mezi umělci a vědci
● text Toward Civic Art – jen malá část tvůrců z oblasti kinetického,
počítačového, konceptuálního videoumění obsahuje ekologické a
sociálně-kritické motivy, umělecká imaginace patří do širšího
environmentálního pole přírody a společnosti
● nový imperativ: zkoumat nové nástroje a média, způsoby
propojování umění a společnosti
● výstava The New Landscape (1951) – věda a umění, obrazy
přírodních fenoménů, biologických forem, mikroskopická a
infračervená zobrazení a současné formy umění
Ira Greenberg – Code Art
- výpočet se traduje do dob, kdy se lidé naučili
počítat a kreslit, proces počítání znamená
určování něčeho pomocí matematických či
logických metod
- tkaniny, textilie, rytiny, mandaly – využívají
algoritmické vzorce, odrážejí univerzální lidskou
potřebu kombinovat kvalitativní koncepty
estetické krásy s analytickými systémy, jež
strukturují vizuální data
- odhalování estetické krásy a síly výpočtů
Simon Yuill
● článek Všechny problémy zápisu vyřeší masy (2008) – termín FLOSS (Free/Libre
Open Source Software), živé kódování (programování zvukového či obrazového
výstupu v reálném čase), vlastní softwarové nástroje, vyjevování vztahů mezi
kódem a obrazem/hudbou – odhalování toho, co je běžně skryté
● neustálé přepisování kódu se stává primárním způsobem umělecké tvorby, dílo
jako neohraničený proměnlivý kód spíš než statický a definovaný artefakt
● propojení s politicky a sociálně angažovanými aktivitami – využití půdy ve vztahu
ke společenskému uspořádání
● pomáhá zakládat hacklaby – cílem: umožnit druhým něco produkovat, kód ožívá
za hranicemi svého původního použití
● vztah kódování k estetice, sociálním strukturám a systémům
http://www.lipparosa.org/
http://www.giventothepeople.org/