05. Biologie a umění
- bio-art a podobné formy
- transgenní umění
- zvířata, rostliny, tělo, přírodní procesy jako
materiál
LITERATURA
Stephen Wilson, Information Arts: Intersections of Art, Science,
and Technology. MIT Press / Leonardo Books, 2002 (kap. 2.4.
Ecological Art, s. 128-147, kap. 3.3. Materials and Natural
Phenomena: Nonlinear Dynamic Systems, Water, Weather, Solar
Energy, Geology, and Mechanical Motion, s. 243...)
George Gessert, Green Light. Towards an Art of Evolution. The
MIT Press, 2010. Kap. 1 Divine Plants and Magical Animals (s. 1-
10) a další...
Beatriz da Costa, Reaching the Limit. When Art Becomes Science.
In: Tactical Biopolitics, s. 365-385
Claire Pentecost, Outfitting the Laboratory of the Symbolic. Toward
a Critical Inventory of Bioart. In: Tactical Biopolitics (s. 107-123)
George Gessert – Green Light. Toward an Art of Evolution
(2010)
● zvířecí a rostliná imaginace v literatuře (science fiction),
mytologické bytosti...
● umělci začali „vystavovat“ živé umění ve 30. letech, ale již od
raného novověku inspirace (vitalistická biologie v secesi, různé
podoby zobrazování rostlin a zvířat, vzorců z přírody...); od 50.
let stále více zvířata, rostliny (a vlastní tělo) jako materiál –
nejprve spíše symbolické (Beuysův dialog s kojotem a
přednášení mrtvému zajíci, Bonnie Shark pojídající oběd vedle
tygří klece v sanfranciské zoo, Mark Thompson nechávající
pokrýt své tělo rojem včel...) - „dialog“ se zvířetem
● snaha o rušení hranic mezi uměním a přírodním, vědou a
přírodou
● 70. léta – rostliny a zvířata se objevují v dílech umělců (Hans
Haacke, Joseph Beuys, Agnes Denes) – zkoumají chování
zvířat, život rostlin, komplexní přírodní procesy
● dnes: bio-art, biotechnologie, genetika...
● podle Gesserta je málo pozornosti věnováno estetice (na úkor
sociálních a politických významů)
● využívány spíš rostliny než zvířata – jsou pro umělce
„výhodnější“
● proč umělci tolik nepracují se zvířaty? živé materiály se
neustále proměňují, vzdorují a jdou si vlastní cestou, brání
vytvoření uměleckého díla, také etické problémy práce se
zvířaty... (Stephen Wilson)
„V bio(logickém) umění se kulturní historie střetávají s
historiemi organismů, a v těchto setkáních lze nalézt
nejdále sahající významy biologického umění.“
„Ve světle biotechnologického umění lze mnoho
domestifikátů považovat za biologické lidové umění.“
Alexis Rockman – Manifest Destiny, 2003-4 (olej a akryl na dřevěných panelech)
Domestifikace, kultivace
● rostliny domestifikované lidmi již před 10 tisíci lety (snad estetické
důvody)
● dnes mizení druhové rozmanitosti:
„S rozbřeskem zemědělské revoluce se naše všežravé druhy, vyvinuté k
tomu, jíst tisíce různých organismů, staly převážně závislými jen na pár
vysoce domestifikovaných druzích: pšenice, kukuřice, rýže, brambory,
proso, sojové boby, krávy, kuřata, prasata a ovce. S industrializací a
komodifikací života se závislost dále zúžila, od spoléhání se na bohatost
druhů ke konzumování méně a méně geneticky odlišných, patentovaných
kultivarů.“ (Gessert, s. 10)
● na to reagují projekty jako Time Landscape Alana Sonfista – zvýšení
rozmanitosti, dnes snahy o mapování a zachovávání genofondů
● nové hybridy nemohou přežít bez kultivace, jež obvykle zahrnuje
genetickou změnu
● většina domestifikovaných tvorů tvarována lidskými
estetickými preferencemi (např. u psů se původně funkční
vlastnosti stávají čistě estetickými při změně okolností:
podivný vzhled šarpeje měl napomoci vystrašit vetřelce)
● první důkaz domestifikované kočky Egypt – 11. dynastie
(2134-2040 př. n. l.)
● šlechtění pro groteskní zjev (nejdále zlaté rybky), pro
sportovní účely...
● Konrad Lorenz – lidé zacházeli s domácími mazlíčky jako
náhradními dětmi, některá z nich se přiblížila lidskému
vzhledu (velké oči, malé nosy, obličej se zakulacenými
tvářemi) infantilní syndrom, zároveň zůstávají odlišnými
● v průběhu industrializace zemědělství „genetické lidové
umění“ marginalizované, nahrazené šlechtěním,
zaměřeným výhradně na ekonomický zisk
● biologické a smyslové chudnutí prostředí – zahrady pro
potěšení jsou jednou z reakcí
● 1) ornamentální, 2) ekonomické domestifikované rostliny,
kultivary – domestifikované či výběry z divokých rostlin
● největší kategorii tvoří domestifikované rostliny (zahradní,
parkové, domácí rostliny...) - největší část atraktivní
květiny, vybírané na základě barvy, formy, velikosti, textury,
vzorce
Paul Shepard (americký environmentalista)
● přímý kontakt s rozmanitým ne-člověčím životem může být pro
lidské naplnění nutností, je stejně zásadní jako kontakt s
dalšími lidmi; pokud je interakce se zvířaty v dětství omezená či
chybí, určité schopnosti myšlení a cítění se nikdy nerozvinou
● kritizuje sedentismus, propaguje model životního stylu podle
nomádských prehistorických lidí, vztah mezi domestifikací,
jazykem a poznáváním
Edward Osborne Wilson (americký biolog, výzkumník
zaměřený na sociobiologii, diverzitu, specializovaný na
myrmekologii – studium mravenců, „otec sociobiologie“)
● genetická predispozice k cítění příbuznosti s živým
přírodním světem
● kniha Biophilia (doslova znamená „láska k životu či k živým
systémům), popisuje „spojení, která lidské bytosti
nevědomky vyhledávají se zbytkem života“
● hluboká spřízněnost lidí s přírodním je zakořeněná v naší
biologie, blahodárný vliv na vývoj dětí...
Edward Steichen
● první velká výstava živých objektů coby
umění - Delphiniums (z rodu stračka) –
MoMA, New York (1936)
● 1500 řezaných rostlin, křížil na farmě ve
West Reddingu, Connecticut
● vizuální umělec a muzejní profesionál,
ale i známý zahradník (1913 zlatá
medaile od francouzské zahradnické
společnosti), prezidentem americké
společnosti Delphinium (1935-39),
fotografuje pro časopisy jako Vogue,
Vanity Fair, ředitelem oddělení
fotografie v MoMA, v důchodu na farmě
„Věda o dědičnosti, když je aplikovaná
na pěstování rostlin, má svůj konečný
účel v estetické přitažlivosti krásy, jedná
se o kreativní akt.“
Bio-art
● práce s živými tkáněmi, bakteriemi, organismy, procesy...
anebo díla vytvořená „ve spolupráci“ s těmito organismy –
rozvíjí se od 90. let
● využití vědeckých procesů – biotechnologie (včetně
genetického inženýrství, klonování, apod.)
● někteří považují za bio-art pouze „živé formy“, další také
obraznost ze současné medicíny a biologický výzkum
● prolíná se s ekologickým / environmentálním uměním
● součástí jsou debaty: která hmota má být považována za
živou?
● vytváření živého souvisí s etickým, sociálním, estetickým
výzkumem
Biotech art
● biotechnologické umění – živé komponenty
jsou biotechnologicky změněny, ovlivňovány
technologií (klonování, genetické inženýrství,
použití tkáňových kultur)
● umělec Jens Hauser – definuje biotech art jako
díla, v nichž jsou organismy či buňky
proměňovány technologickými procesy
Transgenic art
● transgenní umění – komponenty jsou
geneticky upravené, genové
inženýrství modifikující živé organismy
● Ionat Zurr a Oron Catts (laboratoř
SymbioticA, Austrálie) – tzv. „semilivings“:
buňky a tkáně, které přežívají
a někdy se vyvíjejí mimo organismy, z
nichž pocházejí
● Semi-living Worry Dolls – panenkyutěšitelky
z Guatemaly, na utěšení
dětských fóbií a obav, zde buňkovopolymerový
základ (z prasečích
kostních tkání a rozkložitelných
polymerů ), umožňují návštěvníkům
pošeptat jim své obavy, nahrát na
záznam
Genetické umění
● genové manipulace, simulace genetických procesů, genetická
obraznost, materiály, procesy, účinky, znázornění DNA
(šlechtitelství je příbuzné)
● nikoliv jen jeden styl, různé politické a etické pohledy na věc
● od 80. let – téma genetiky v umění
● své hrubé obrysy získává do roku 1989, většina umělců
používá ke zkoumání biologické revoluce a problematiky
týkající se genetiky tradiční média (malba), pracuje s obrazností
vzatou z DNA a chromozomů
● „nová groteska“ - zrůdné či znetvořené lidské figury, fotografie a
pod. - vliv na genetické umění, zobrazování monstrózních zvířat
Eduardo Kac – Genesis (1999)
● první transgenní instalace, do 4
písmen abecedy DNA přeložil
biblickou pasáž: „Ať lidé panují nad
mořskými rybami a nad nebeským
ptactvem, nad zvířaty a nad celou
zemí i nad každým plazem
plazícím se po zemi.“
● objednal si vlákno DNA obsahující
tuto sekvenci, nechal laboranty
vložit DNA do baktérie, a
vypěstoval z ní kolonie
● vystavena na Ars Electronica –
osvětlený prostor, na jedné stěně
biblická pasáž, na protější
sekvence DNA, na třetí projekce
petriho misky s bakteriemi
Eduardo Kac - „transgenic art“
● http://www.ekac.org/transgenic.html
● nové technologie způsobují kulturní mutaci našeho
vnímání lidského těla – od sebe-regulačního systému k
uměle kontrolovanému a elektronicky transformovanému
objektu
● nová umělecká forma: použití genetických inženýrských
technik k přenosu syntetických genů do organismu či k
přenosu přirozeného genetického materiálu z jednoho
druhu do jiného, k vytvoření jedinečných živých bytostí
● povaha nového umění není definována pouze narozením
a růstem nové rostliny či zvířete, ale především povahou
vztahu mezi umělcem, veřejností a transgennímo
organismem
● každý den vymírá nějaký druh zvířete, „navrhuji, že umělci
mohou přispět ke vzrůstu globální biodiverzity
vynalézáním nových forem života“
● zviditelnění operací biotechnologie prostřednictvím umění
GFP Bunny (2000)
● zeleně světélkující králík Alba:
gen GFP (Green Fluorescent
Protein) z medúzy Aequorea
Victoria
● vyzařuje zelené světlo, když je
vystaven UV či modrému záření
● součástí je veřejný dialog
generovaný projektem a sociální
integrace králíka
● přenesení králíka do společnosti
= genetické inženýrství do
sociálního kontextu –
biotechnologie, soukromí
rodinného života a sociální
oblast veřejného zájmu
diskutovány společně
„Nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy jsem ji poprvé v náručí držel - v
Jouy-en-Josas ve Francii, 29. dubna 2000. Mé úzkostné očekávání bylo
nahrazeno radostí a nadšením. Alba -- jméno, které jsme jí dali s mojí
ženou a dcerou --- byla milá a přítulná, a bylo absolutní potěšení hrát si s
ní. Když jsem jí kolébal, hravě vsunula hlavu mezi mé tělo a levou paži,
až nakonec našla pohodlnou pozici k odpočinku a užívala si mé jemné
hlazení. Okamžitě ve mně vyvolala silný a nutkavý pocit zodpovědnosti
za její dobro.“
Projekt Alba vyvolává různé otázky:
1) dialog mezi profesionály z různých disciplín (věda, umění, filozofie, právo,
komunikace, literatura, sociální věda) a veřejností o kulturních a etických
implikacích genetického inženýrství
2) komplexnější pochopení vztahu mezi genetikou, organismem a prostředím
3) rozšíření konceptů biodiverzity a evoluce – precizní práce na genomické
rovině
4) mezidruhová komunikace mezi lidmi a transgenním savcem
5) integrace a prezentace „GFP králíka“ v sociálním a interativním kontextu
6) zkoumání otázek normálnosti, heterogenity, čistoty, hybridnosti, jinakosti
7) problém komunikace coby sdílení genetického materiálu napříč tradičními
hranicemi druhů
8) veřejný respekt a ocenění pro emocionální a kognitivní život transgenních
zvířat
9) rozšíření současných praktických a konceptuálních hranic umělecké tvorby
na vynález života
Kac a kontroverze
● v poslední době – vztah k vědě a biotechnologii a politickým, etickým a sociálním
otázkám: texty ve sborníku Tactical Biopolitics, 2008
● článek Claire Pentecost Outfitting the Laboratory of the symbolic. Toward a Critical
Inventory of BioArt: jak hodnotit BioArt – různé definice a kritéria, zda by měl používat,
a nikoliv pouze znázorňovat, biologický materiál; vliv neoliberalismu na biologii: vše lze
vlastnit – základy života, zdraví, bezpečnost
● BioArt by neměl fungovat jako propaganda biotechnologického průmyslu
● věda: abstrakce a mystifikace, dvojznačná povaha financování, právní nástroje chránící
vědění – jako tajemství či intelektuální vlastnictví, umělec způsobuje různá narušení
těchto bariér: přehrávání vědeckých procesů v participačních divadlech, nová
vyprávění, hra na amatéra...
● Kac nevysvětluje kontroverze, které mohly motivovat vědce z Institut National k
odstoupení od projektu, ani ekonomické či environmentální pozadí genetického
inženýrství
● hraje si na umělce-tvůrce, nedemystifikuje proces, nekomunikuje o komplexní
záležitostí, králíček jako fetiš-objekt
● nutnost kreativního přetvoření vědecké a umělecké praxe
● dlouhá historie používání hybridních živých
organismů, již v řecké mytologii – chiméra
(lev, koza, had)
● nyní prasata produkující lidské proteiny,
rosltiny produkující plast, kozy s geny
pavouka
● v biologii je „chiméra“ technický termín –
organismus s buňkami ze dvou či více
různých genomů
● jasný rozdíl mei šlechtěníma genetickým
inženýrstvím (šlechtění – nepřímá manipulace
přírodních procesů výběrem genů a mutací,
které se dějí v přírodě) (transgenic art – přímá
manipulace genetického materiálu, cizí DNA
integrovaná do hostitelského genomu)
● etické a zodpovědné mezidruhové tvoření zplodí
generaci krásných chimér a fantastických nových
živých systémů jako rostlinozvířata (plantimals),
rostliny se zvířecím genetickým materiálem či
zvířata s rostlinným genetickým materiálem, a
animans (zvířatolidi), zvířata s lidským genetickým
materiálem či lidi se zvířecím genetickým
materiálem...
Alexis Rockman – malba hybridních organismů technikou realismu 19. století,
využívá jako předloh fotografií pokusů s laboratorními zvířaty
● umění může nabízet odlišné
způsoby přemýšlení o
biotechnologiích
● transgenní umění je modus
genetické inskripce, který je
zároveň uvnitř a vně operační
oblasti molekulární biologie –
mezi vědou a kulturou
● může pomoci vědě rozpoznat
roli relačních a komunikačních
otázek ve vývoji organismů
● otevírání nové symbolické a
pragmatické dimenze umění
coby doslovné tvorby a
zodpovědnosti za život
Eduardo Kac, Ikuo Nakamura – Essay Concerning Human Understanding 1994
● telefonní konverzace filodendronu v NY s kanárkem v Kentucky
● na kanárovu klec zařízení s reproduktorem a mikrofonem připojené k telefonnímu systému,
elektroda na listech rostliny snímá reakce na zpěv ptáka, kolísavé napětí monitorované
softwarem IBVA, tyto informace spouští předem nahrané zvuky jejich pořadí a délku
ovlivňovaly reakce rosltiny na zpěv ptáka
Critical Art Ensemble
● od konce 90. let performance zahrnující biotechnologii,
trasngenní organismy, jeden z členů Steve Kurtz
● 2004 jeho žena Hope Kurtz zemřela na kardiatický záchvat,
Kurtz zavolal záchranku, objevili u něj laboratorní vybavení a
petriho misky s živými kulturami a upozornili FBI, obviněn za
přechovávání hazardních materiálů, bakterie nebezpečná
veřejnosti – zkonfiskovali počítače, vybavení, náčrt knihy
● obviněn z bioterorismu (špatně vyplněný laboratorní formulář) –
v roce 2008 osvobozen, věci mu nebyly vráceny
● projekty jako Free Range Grains – veřejná laboratoř pro
testování transgenních zbytků v jídle
„V bio(logickém) umění se kulturní historie
střetávají s historiemi organismů, a v těchto
setkáních lze nalézt nejdále sahající významy
biologického umění.“
(George Gessert)
...zvířata v umění dávno
před genetickým
uměním
Ana Mendieta
● v performancích z let 1948-85
(jako Untitled (Death of a
Chicken)) držela kuřata s
uťatými hlavami za nohy, krev
stříkala pojejím nahém těle
● odkaz ke spirituální síle
antických kultur, pohanským
obětním rituálům, modifikace
těla a oslava matky země...
Petr Štembera
Paralelní deprivace (s křečkem), 1976
„Po třech dnech, které jsme oba strávili bez příjmu tekutin, jsem během
následujících dnů nabídl sobě i křečkovi ráno i večer napít vína. Akce měla
skončit a skončila až se jeden z nás (v tomto případě křeček) napije.“
Zahrady umělců
Christa Sommrer, Laurent Mignonneau – Interactive Plant Growing
● živé rostliny jako interface ovlivňující 3D prostředí dotykem
Ken Goldberg, Joseph
Santorromana – The
Telegarden
● fungovala 9 let v centru Ars
Electronica v Linci, 2004 odešla do
důchodu
● živé rostliny: sázet, zalévat,
monitorovat prostřednictvím pohybů
robotického ramena
● první rok na University of Southern
California (1995) více než 9 tidíc
členů interaktivní komunity
zahradníků, potom do AEC
● sociální intervence ve virtuálním
prostoru, akt růstu
Ken Rinaldo, Amy Youngs – Hydrophonic Herb Garden (2005)
● růst bylin pro vaření, solárně řízená hydrofonická sochařská zahrada
Eric Samakh, David Rokeby – Petite Terre
● prostředí odpovídající na pohyb návštěvníků (zvuky, když se přibližují)
David De Buyser – Akustické zrcadlo_mech
● plocha pokrytá mechem cob yprojekčním plátnem, podobu promítaných
obrazů určují parametry ovlivňující zároveň růst mechu – teplota a
vlhkost
Rene Van Corven – Victor
Mobilae (2003)
● pomalu se pohybující vozítko –
květináč, jehož trat 167 cm za den
reprezentuje rychlost globálního
oteplování
● rostliny cestují na sever, neboť s
měnícími se klimatickými
podmínkami se na cestu vydává
také flóra
Stephen Wilson
● umělci osvobozeni od požadavků trhu a socializace jednotlivých
disciplín, mohou zkoumat a rozšiřovat principy a technologie
nepředvídatelným způsobem – sledovat „nevýdělečné“ linie,
výzkumu, vydávat se mim odisciplinárn priority
● nutnost dostatečného vzdělání, fungování ve světě vědy a
technologie, spojení se světem umění i s technickým světe
● práce s živými materiály či s koncepty, schopnostmi a kontexty
odvozenými z vědeckého výzkumu – mikroskopické, genetické,
ekologie a interaktivní systémy, tělo a medicína, použití bio
senzorů, optických senzorů...
Bionika
● Andres Sandberg: definuje jako pokus „rozšířit naši biologickou
podstatu nahrazením biologických částí částmi umělými“,
„překlad lidské mysli do informace v počítači“
● http://www.aleph.se/Trans/Individual/Body/bion_page.html
● Dona Haraway: biologie je diskurz, nikoliv samotný živoucí svět
● hledání estetické formy v umění a životě
Margaret Atwood – The Year of the
Flood (2009)
● kniha o ekologické katastrofě a životě sekty Zahradníků, žijících
na střešní zahradě a vyvíjejících strategie přežití
● popisované bio-umění je tradiční (hrdinka Amanda je
bioumělkyně, vytvářející díla z kostí krav), zatímco vývoj
biotechnologie poskočil v knize daleko kupředu
● popisuje setkání hrdinky Toby s lehňaty, kříženci lvů a jehňat
(liobams):
„Nevypadají nebezpečně, ale nebezpeční jsou. Spojení lva a ovce si objednali Lví
Izajážisté, aby uspíšili příchod Mírového království. Argumentovali, že jediný způsob, jak
naplnit proroctví o přátelství lva a jehněte, aniž by ten první nejprve sežral toho druhého,
je smíchat je dohromady. Ovšem výsledek nebyl striktní vegetarián."
Beatriz da Costa
● způsoby monitorování znečištění životního prostředí, uživatelsky
vytvářené nástroje
● spojuje umění nových médií, DIY přístup, aktivismus, vědy o živé
přírodě, spolupráci s experty i neexpertní sférou
● text Reaching the Limit. When Art Becomes Science. In: Tactical
Biopolitics, 2008
● použití a kritické zkoumání škály nových médií, nástrojů a
technologií
● umělci vstupující na pole věd o živé přírodě musejí překonávat
daleko obtížnější překážky co se týče přístupu k nástrojům a
kontextu než je tomu v případě elektronického umění
PigeonBlog
● spolupráce mezi poštovními holubi,
umělci, inženýry a chovateli holubů –
pouličný sběr dat, distribuce informace o
kvalitě ovzduší
● uživatelsky vytvořené miniaturní nástroje
pro snímání znečištění vzduchu,
informace posílané do on-line serveru a
vizualizované v reálném čase
● DIY elektronika + pouliční sběr dat,
možnosti mezidruhové ko-produkce ve
službách rezistentní akce
● jak by nám zvířata mohla pomoci zvýšit
povědomí o sociální nespravedlnosti
● inspirace slavnou fotografií holuba
nesoucího okolo krku kameru z
počátku 20. století, vyvinul inženýr
Julius Neubronner z Německa pro
vojenské aplikace (umožnila, aby
holubi při letu pořizovali fotografie,
malá kamera s mechanickým
časovačem, periodicky fotografuje),
nikdy svému účelu nesloužila
● otázka: Jak by vypaala verze pro 21.
století?
● poštovní holubi ve funkci „reportérů“
aktuálních hladin znečištění vzduchu v
okresech Los Angeles a Riverside
● ptáci létají ve výšce asi 100 m –
obtížné dosáhnout jinými prstředky
● holubi se orientují ve vztahu k zemskému magnetickému poli,
používají vizuální znamení (cesty v krajině)
● holubí „batoh“ obsahuje: GPS (zeměpisná šířka, délka, výška),
jednotku GSM (komunikační věž mobilního telefonu), antény,
duální samohybný senzor znečištění, teplotní senzor, interface
SIM karty, mikrokontroler a standardní podpůrné elektronické
komponenty
● vývoj asi 3 měsíce, miniaturizace dalšího asi půl roku
● různé reakce – také obviňována ze zneužívání zvířat a
nevědecky založených experimentů – obhajuje právo na přístup
k technologiím a vědě ze strany nevědecké komunity
● velká pozornost médií – otázka, jak by měl projekt pokračovat...
Joe Davis – Microvenus
● jedno z prvních uměleckých děl
zapojujících geneticky upravený
organismus, ze syntetických
molekul DNA
● zakódovaná vizuální ikona
● vyvinul v laboratořích v Berkley
a na Harvardu
Paul Vanouse
● umělec „emergentních médií“ - „emergentní
média“ = širší strategie techno-kulturního
zkoumání, kreativní hackerství, vztah kódu
vědecké komunikace k širšímu jazyku kultury
● zkoumá využití biotechnologie v umění, nástroje
sběru dat
● genetické experimenty zpochybňující vědecké
kostrukce rasy a identity
The Relative Velocity Inscription Device (2002) –
DNA členů vlastní rodiny jamajského původu, na
pomezí interaktivní umělecké instalace a vědy
● Latent Figure Protocol (od 2004) – DNA
technologie k vytvoření emergentních obrazů,
gel s DNA sekvencemi speciálně vybranými k
vytvoření rozpoznatelného znázornění
● biotechnologie a genomika =
současné emergentní mediální
formy, zahrnují živé biologické
experimenty, zkoumání nových
forem tkání, transgenních
organismů, programů, analýzy
genomické databáze atp.
● 2008 v Praze dílna – získání
samplů DNA, zvidielnění pomocí
gelové elektroforézy
● amatérismus a interdisciplinární
přístup - „strategie, pomocí nichž
lze podnětně diskutovat o
oborově specifických znalostech,
zpochybňovat je, inteligentně
včlenit do dalších kulturních olastí
Hubert Duprat
● přírodní procesy hmyzu:
hmyz vytváří objekty ze
zlata, drahokamů
● umělecké dílo i vědecký
experiment
● larvy jepice obrovské
vyjme z přirozeného
prostředí, v ateliéru jim
dodá materiály, z nichž
oni vytvářejí ochranné
schránky
Ken Rinaldo – Augmented
Fish Reality
● interaktivní instalace, kterou
ovládají ryby (mohou
pohybovat svým akváriem v
prostoru)
● obsahuje 4 infračervené
senzory a motorizovaná kola
● využívá skvělého zraku ryby
bojovnice pestré, vidí i mimo
vodu, barevně a na velké
vzdálenosti, spolupracují, mají
dlouhodobou paměť
● Martin uit den Bogaard – Painting and
Singing Finger (2004)
● zkoumá, jak se projevují chemické reakce
v mrtvých tělech či jejich částech, vizuálně
i akusticky, vlivem působení času, světla,
teploty
● tématem nikoli rozklad, nýbrž přírodní
proces probíhající po smrti
● lidský prst pod sklem, napojený na
voltmetr, proměny napětí v prstu
převáděné na audio informaci a
vizalizované na obrazovce
...další elementy (vítr, voda......)
Paul De Marinis – Rain Dance / Musica Acuatica (1998)
● proudy vody modulované audio signály, hudba a zvuk
díky deštníkům
Robert Mulder, Kristi
Allik – Skyharp
● virtuální nástroj
extrahující
dynamickou informaci
z přírodního prostředí
k vytváření zvuku
● Jürgen a Nora Claus
– Solar Crystal
● používá solární
energii
shromážděnou přes
den k osvícení v noci
Chris Welsby
● aktivní od 70. let – filmy a instalace
● vztahy přírody / prostředí a snímacích
a percepčních technologií, zkoumá
procesy jako proměny světla, přílivu a
odlivu oceánu, síly a směru větru...
● série Windmill I – III a Wind Vane I – II:
studie interakce filmového média a síly
větru
● Wind Vane: diptych, 2 kamery na
stativech 15 m od sebe, s větrnými
korouhvemi namířeny na stejnou
situaci v parku, vítr otáčel
● Windmill II: před statickou kameru
větrný mlýnek, vrtule pokryté reflexní
kamerou
● Max Eastley – od 60. let zvukové kinetické
skulptury, větrné harfy a flétny, nástroje
„Aerophone“
● Tim Knowles – větrné procházky a kreslení ve
větru, Tree Drawing (2008)
Olga Karlíková
Olga Karlíková Záznam
hlasu
kohouta a krocana
(2004)
Olga Karlíková –
Krocanův smutek po
krůtě (2004)
Olga Karlíková - Zpěv
ptáků (2004)
● Karel Adamus Větrná
báseň
(1989)
Milan Maur
● přírodní procesy,
vztah pravidla a
náhody (opadávání
listů, pohyb stínů
stromů, stoupání
hladiny vody...)
„V Plzni na Slovanech jsem na tavole
kalinolisté vybral větvičku a na ní označil
listy tak, že list nejblíže ke kořenům měl
číslo 1 a poslední list na špici větvičky
číslo 47. V době od 29. října do 10.
prosince 1983 jsem zaznamenal pořadí,
v němž listy opadaly.“
„V noci ze 7. na 8. července 1995 jsem
přespal pod hrušní na své zahradě a
následující den obkresloval stín vržený její
korunou.“
● Michal Kindernay – větrné
kamery (Wind*Box) a
Camera Altera
● obrazové sekvence
nahrávány podle větrných
časových jednotek,
promítány uvnitř kamery
Jiří Suchánek – SPIN 7
● vítr jako zdroj živé kompozice
● elektronický hudební objekt,
vytváří souzvuky tónů na
základě rychlosti a
nesourodosti proudění větru
● zvuková struktura
nepředvídatelná, vzniká v
závislosti na rotační pozici
ramen větrníku