PREKLADOvY KLic exemplifikacnich vet GHCP I
(cinsky text v pchin-jinu viz HCP I str. 45'-175, ve
znacich HCP II str. 3-41)
Tento klic je urcen pouze jako pomucka k nahlednuti
pote, co si studujici exemplifikace prelozi zcela samostatne
(nejprve pokud moino doslovne a potom gramaticky spravnou
cestinou; timto zpusobem si totiz nejlepe \lvedomime rozdily
ve strukturni vQstavbe cinstiny a v cestine); exemplifikacni
vety jsou v naproste vetsine v hovorovem stylu. Casto muze
mit cinska veta v cestine nekolik variantnich prekladu; tyto
varianty vyplYvaji zpravidla automaticky ze srovnani
pravidel cinske a ceske mluvnice nebo vyplynou z konkretniho
kontextu apod. (obvykle uvadime jen jednu z techto variant) .
V zavorkach uvadime vQrazy, jez jsou oproti ceskemu
zpusobu vyjadreni v cinstine navie nebo naopak, ruzne
vysvetlivky apod.; \ice1 uvadeni vQrazu v zavorkach
jednoznacne vyplyne ze srovnani cinskeho originalu a ceskeho
prekladu, kter-y si studujici pripravil pred nahlednutim do
klice.
~l,2 Objektovt sloY'Sa YO 1
1. J4 etuduji medic!nu, on studuje techniku. 2. vit~ chad! do
~koly, tete chad! do z8m~8tn~ni. J. Dit~ jde ze ~koly, t~t~ jde
z prace. 4. studuje technikU v ~eekoBlovensku. 5· My ,jllme studenti,
etudujeme medic:!nu. 6. ani je'ou dUn!ci, pr8cl~.ji(mBn\laln~).
7. My etudujeme medicinu, oni e~uduji litereturu.
~2,4 vazby slove. /you/./z~i/./eh~1
I.e/ Zde jeou kni~y. b/ Knihs je zde.
~.s/ Zde jsou (j!zdn!) kale, tam jeou
ky, tem jsou kale. b/'Kole jaou zde,
tsmto je motorks.
3.e/ Zde je plsst do dest~, tam take. b/ Pla6~ do
akfin ne 8sty je tem. c/ Toto je pIss! do de~t~,
c/ Toto je knihe.
motorky. f!le/2de jaoll motormotorky
tern. c/ Toto je kola,
deM.~ je zde,
tamt.o take.
4.s/ Zde jaou salley na~aj, tam jeou wisley na rj!i. aal Zde jaou
miaky ns ~~i, tam jao~ ~alky ne ~8j.bl ~'lky na aaj jaou zde,
miaky n8 rj!i jeou tam. c/ Toto je salek n. aaj, tamto je miaka
ns l7'YU.
5.s/ Zde je C!aj, tam take. b/ Oaj ja,r.de. c/ Toto je aaj. tamto
t8k~ •
~2,4 l.polcra~. slov.so ly~uLmit YO J
1. Ufitel mg uC!ebnici a !4k t8k~. 2. ~ak ms s.liit a u~it.l take.
3. Jeme taci a mame u~ebnice. 4. M4m p14li{ do deita a on tak~.
5. U~itel m4 kolo 8 Uci taU. 6. DUnik ma 8UtO a rolnik taU.
7. MY mame ~t~tce, vy mate pera e oni maji tufty. 6. ~4k ma lit~tee
i tufk:u
§2,4 2.pokra~. slov.ao /ehl/ bit
1. On je talca ja take. 2. on neni laic, ale dslnik. 3· MY nejame
daln!ci, ale roln£ci. 4. Toto je tidle, niko1iv at~l. 5. Toto je
letedlo, a tamto tef. 6. Toto nen! pero, ale Atat.c. 7. Tamto je
Yoda, toto je pivot 8. Toto je karta! na iaty, 8 tamto je kart a~ek
ne zuby. 9. To neni police ns kniby, ale akfin. 10. Toto je
vlale • ne auto. 11. To neni vIele ani auto,a1. tramvaj. 12. On
nen! d~t~ e j4 telc~ ne. 13. Toto neni at~l ani fidle, toto je
postel.
\3,2 ~ou!iti slovesa /ahl; miato alov8s8 /you/
1. Ten uvnitt je ucitel e (ti) venku jaou faci. 2. (To)
hore a zde voda. ). Vlevo je (ten)strom 8 vpravo louks.
YD 5
tam je
~ 3,3 polere~. ;eHelovce /dou/ YD 6
1. oni Jsou !e(ol. a tllk~ my v!l1ohnl jsme tdol. 2. i'likdo
a rllchneni rolnile,oni v~ichni jsou atudenti. 3. Ty jai dUnik,
oni jllou take dHnici I vy v~ichni jate diHnici. 4. oni ne vsichni
jaou rolnici. 5. On je student, tjjsi student, ja jaem tak~
student. ~y vaichni jsme Btudenti.
~3," y~t,y Uzad YD 7
a/l.A: Kdo jsou oni'( B: ani jaou dHnici, oni precuj! (msnualn!!).
A: Kdo ;Jracuje (raenualne) r' 3: DiHnici. 2.A: Kdo jste'f 3: My
.j~me studenti, ucfme se .~insk:'J..\::~do ae 'JCl ~i:ls.k:u 3: :t,.
].A: Kdo jsou ani? 3: ani 'sou ~oln'ci )odala·va~' ~"du ,. ~~v - 1 . 'J •.••• ~y. .:1". .~I.J,.O
obdelav8 pUdu? 3: Rolnici. ~.A: Ido :e ~s rec? 31: ~ev:~.
B2: 3l1hvi. (Kdovi.) 83: ani 73ichni JIlle:na.ji~8di. )•..;.:Kdc Jl8
pero? 3: Ja. a.A: Koho :nas rad? 3: ~ebe. 7.A~ Komu naGavas?
3: Jemu. S.A: Co delaji delnici? 3: Jelnici ~racuJi (:nanual~e).
9·A: Co celaji rolnici? 3: ~olnici obdelavaji ~Udu. le.A: ~o
delaji studenti? 3: 3tudenti studu.ji. :':•.';':Co se <.lci3tudenti?
2: studenti se UCl cinstinu. 12.A: Co chcesy 3: :hci ~ycu, ~echci
maso. 13.A: Co .jeto? 3: To .jeplsst do oeste. :.1..-\'::0
ma? 3: Me aut:o i "::010. l5.A: Kde je? 3:,Je v ?eki:l€'l3 :1.e'f
~anghaji. 16.A: Ide je? 3: Je v ?raze, ne v 3r:le. :';.A:Kde ~sou?
3: Jsou doma.
b/ I.A: Mas mne rad? 0: Ml1m, m8J:D.te rad. 2.A: Ji ~ad maso? 3: ~re,
on nema red maso, ale ryby. ].A: Mas ~las-l:do deste·( 3: .mo, Jlam.
4.A: To jsou noviny't 3: Ano. jsou. 5 •.1.:!I!aji~adi -ieti? 2:
Nevim. b.A: Tsmto je knihovna (skfiii.na knih,y)'( 3: :re, :0 :-,e!l.:
knihovna, to je police ns kniny. 7.A:l'0"to je ~i-ro? 2: )'2, "to
nen! pivo, to je rYzove vino. g •..!.: Je to banka? S: ~"o, ~e.
9•..!.: Je to auto? 3: Ne, to neni auto, ale ~otorka. ~O.~: ~d ~o
sktin na saty? B: Ne, :0 nen! skf£n ne 3aty. ani 3kf:~~a ~i~y.
ale ptibornik ("::redenc). Il.A: Oni jsou vsichni ~e:nici? 3: :ni
ne vsichni jaou delnici. :2.A: 7y se take ucite ~ins~{1 3: ~10,
take se ucime ~insky.
~/ 1.A: Jsou loma? 3: .\nO. 2.A: 1a§ ho ~d? 31: ~am. 32: 1emam.
3d.: ?:HSdes? 3: ~ep.fijdu• .1.A: :"1.jce••am? 3: J"rcite. 5•.J.:
:]cfte .:3e·~fnsky? 3: IDO, :rry7sicl"mi 3e ~c.ime einsicy. :S"-\': ·;em
student.? ,8: Ano, .je. 7.A: ·;e -:0~ar'tac :1a 3at]" .13: :Te, -:'0:1eni
lI:arta~ na sat:,!. S•.1: Je z ?e.'cingu? E: ~re, on je :Ie ~anghaJe.
9 •..l.:Jsi z .?ra!l.y?3: ;Te, js jsem z 3rna.
l.A: Kdo nema ~ao ~aso? 3:~. ~ :"lema~ad ~aso. 2.A; ~~ :-ad
:naso? 3: 'reDls.(an ~ :'3d11aso.) 3d: 'lis:ac. :-yo'{" 8: :Ja, :a.i.ei
:1.eme~d~. 4. ~ :ad nasa. {neba: nema :ad ~,' ~.A:;o
3e ~c? Je ~o !alek na taj? E: ~o :1eo! ~alek :1a~aJ,eo je ~iska
ne. !"\';::'. 6 • .1: V Linoru bud!; zstmim:: Mesicl;. 3: ," Unoru bud~ Z8'tlllen:
~, ,. f::'jm: bU6.E zstmimi MedcL '1.1.: Me mn~ rae..
E: ~, on t€ nem& rae, OL ma red~. B.A: To ja vi~. z€ mn€
nem& rae. E:~, ma t~ rae. S.~: Tc ja vi~, ~' mne nikdc nemate
raG (vy vSichn:' m.nf'neme.tE raei). B: Ne, ja t€ ~ rae..
lC.h: To je oank&. B: ~o neni banko, ele knihovns. 11.A: To
~ motorks, ale~. S;~, tc ~ motorka. 12.A: Tote je
motorka, tamtc je kole. E: Ne, to j80u vsechno (~ obe) kola.
13.1.: To je botanickt ~ehreda? E:~, to oeni bctanickt zenrade,
ale zooloSick~ zahrade.. 14.k: To je botsnickt zahrada? B: Ne,
~ je DocenicKe_zehraoa. l5.J..:JoeE de knihovny? B: Ne,
nejdu 6.0knihcv~y, jd~ 6.ekino. 16.1.:~etlstl ~e zder B: Ne,
zde ne, ale tam. 17.A: ~oz~t~r je ctv~tek. ~: Ne, roz!tff nenf
ctv~tek, a)e ~trerl~.
Prikledy ne s~itani
1.A; Kolik je GVe a dv~? B: C'ty~i. (Dve e dve jsou ~tyri.)
2.A: Kolik je jeans 8 jednaY 3: Dve. (Jedne a jedne jsou dve.)
].A: Kolik j~ dvacet 6 cvacet? B: Dvacet a dvacet je ~tyricet.
4.A: Je dvecetpet a dvecetpet padesat? B: Ano. (Je to padesat~
5.A: PeGes~tpet e tfi je padesstsedm nebo padesatdeveti 8: Neni
to paoesatsedm ani padesetdevet, je t~ pacesstosm. 6,A: Kolik
je padesst a tfiY B: Paoesattfi. (Padesat a tri je padesattfi.)
Pfiklagy oe od~itsni
7.A: Kolik je pedesat bez tri? B: Ctyricetsedm. (Pa6.esat bez tti
je ~tyficetse~.) S.A: Je dvecetpet bez peti dvacet? B: Ano. Je
to dvacet. g.)..; Kolik je pet bez avou? B: Trio (Pet be~ dvou
jsou trio) lQ.J,: Kolik je devetenact bez pHi? B: Ctrnact. (lJevatenaot
bez peti je etrnact.)
L Tan: jsou tfi stal;y e jesU dvanact HelL 2. Malt ~est ryb,
tfi pro mne 5 tfi pre tebe. ). Zdc:isc:J tVB ( poschoQove)
6.01ll;V,je6.en je banks Eo G:'Uh::- je kino. 4. pet pratel se uei ~inBky.
,. On IlIA jednu motorku, ty take, e je mam th kola. 6. Ja mem
kolo a on me motorku i auto. 7. Ja mem karte~ek ne zUby e oa
mE.nu~~' a jesU nu~.
a/l. Mame tfi skfine, jeana je knihovns a dYe jsou skfine na
6aty.
e/l. Me eyna 8 dc~ru. 2. ~V8 statici (stati lide) jeou zde e
tii jeou tam.
~6,3 pokrac. ~adove clelovky YD 12
1. Mem pet knih: prvni je ucebniee Hn~tiD;y, drull.8take (prve
dYe jeou ucebni~e cinstiny)} tteti je ~nekY slovnik B ctvrta
B paU jsou take elovniky. 2. Meme dva eyrIY; prvni syn je v
Brne a druhY je zde.
~6,4 Oisloyka jyi/ s numerativ~ YD 13
all.A: To je stolicka? (~tokrle?) B: Ne, to neni stolicka, to je
stul. 2. On ma ko1o i motorku; jake vozidlo mas ty? B: Ja mem
auto. 3~: Ty jsi student? B: Ne, ja jaem ucitel.
b/l. Mam kolo i motorku. 2. Zde je stul i ~idle. 3· To je 08rame.k:,ne
still; etO.l je tam.
e/l. Zde je pouse jedne ~idle 8 tam je take jen jedna. 2. Chci
pouze jednO pera e ne dye.
~7,1 ~tikticka slova I!hei/,(n~il YD 14
all. Toto je einan, tamten cl~vek ne. 2.A: Kdo je tamten cloTek?
B: To je take einen. 3. Temten clovek je eech, neni to Slovak.
b/l.A: Kdo jsou tito lide? B: To jaou T~eehno rolnici, oni obdelaveji
pUdu. 2.A: Tamti lide jeou take rolniei? B: To nejaou
rolnici, to jaou etudenti, ani se T~iehni uci cinsky.
e/l. Tito tti (lide) jeou etudenti, tamUch pet jsou take atudenti,
oni se take v!ichni uci cinsky.
&/1. Tc neni ~uzkQ, tc je perc. (To neni tuzks, ale perc.) TuzkE
je ~6e? B: Tamble. 2.A: Ce je to? Je to sctin na sety? B: To
j~ skffO n8 knihy (knihovne), skrin nB saty je tamto.
b/l.a: Pfejee si to kolo? B: Toto nechei, chci tamto. 2.A: Lib:
se ti te budova? B: Tato se mi nelib!, tamte se mi lib!. 3.A:
Maji ti vsichni studenti radi oDoho ucitele? 2: Tite studenti
ho nemeji redi, tamti ho maji radio 4. Toto ja nechci, ehci
tsmtc.
_ .•. _.2.1
.__ ._.__ SIeve /zhongguohue{ s /zhongwen/
1. To je Cinen, mluvi cinsky. 2. MY nejame Cinane, mJ' jame Cesi
s ucime ae cinsky; cin$ky mluTit jeste nedoved~e. 3. Tento
soudrub je eech a mluvi ceaky; tamten soudruh nen:! Cech, je to
einan a mluvi cinsky. Ten treti aoudruh je tak~ einan a take
mluvi Cina1:y.
ptist8vek YD 17
ell. Pan uHtel Cang je Cinan, s pan uCitel Wang take. 2.
Soudr'uh Novak neni Cinen. aleCech a uC:! se Cin.aky. 3.Soudrub
Cou je Z Pekingu, ne ~e ~anghaje. 4.Pen (ucitel)Wang tea v Ceskoslovensku
neni, je v Cine. Pan Nov~k je Cech s je v Ern!.
bjl. Nas dobrY ptitel Wabg (rozum~j: vekem mladsi nez my) je zde
take.2.Ms1;? tin. synek Dasebe ptHele je hodne dite.). Coo ~en,
ucitel cinstiny ne nasi ~kole, neDi Cech, ale ~inen.
~9,2 Qaobni zajmena v ptiv1astko YD 18
a/l.A: To jaou jeho brY1e, ne moje; kde jsou m6je'l' B:Nevim.
2. Nasicb krev (nebo: volu, apod.) je jen petadvacet, jejich je
etO. Nasieh koni je ttista a jejich take. ).A: Moje tulks je
zde, ale kde je m~j stetec a pero? B: Tamhle. (Tvlij stetec e
pero jseu tamhle.) 4.A: Kde je tu vase zoologieka zshreda a kde
botanicka? B: Zoologicka zahrada je zde, ale botanicka tu neni,
te je taro.hle.
b/I.A: Kde je to tvoje pere?
Brne, nsse je v Fraze. 3·
B: Zde. 2. ~a jejieh skols je v
Mam rad ty jejich tti deti. 4. Jeho
druhj syn je v Pekingu, ne v ~anghaji. 5.A: Toto auto je
nase prvni auto. TO vase je tsice vase prvni auto? 3: ~e, to je
jiZ nsse treti.
ell. M~j tatinek a maminka maji cba radi deti. 2. Muj ptite1 tu
dnes neni, ptijde zitrs.
~9,3 Jmena v ptivlestku
'CD 19
all. To jaou vseehno ~tei ucitele Tangs, oni vsichni se uci cinsky.
2. Zaei tohoto (pane) ucitele a8 uci c!nsky, zaci onoho
(pana) ucitele se uCi ceaky. 3. ICnihy Mk~ jaou zde vseehny,
ucitelovy tu vsak nejaou. 4. 'roto je 8uto pani ~ou; ~uto
pans Oou je zde take. 5. Vsechno toto jsou d~ti pana ~ou.
b/l. To jsou vseehno slovniky naseho (pane) ucitele. 2. Jsou
zde i jeho d~ti i d~ti jeho ptitele. 3. Vsiehni zaei ns jejieh
~kole se uci cinsky.
ell. Zde se veichni ~4ei uci cinsky. 2. Vaeehny zidle uvnitr venku
jsou nsse. J.A: Odkud je? B: Z Pekingu. 4. Zitra se
sehUze nekons, pQzitti take ne.
d!l.A: Toto pero je tvoje? B: Ne, neni ~oje, je meho pritele.
2. Tento stul a tyto ctyti zidle nejsou nase, nase jsou veeehny
venku. 3. Toto letadlo je cinske, tamta dye jseu sovetsks, a
zbjvajie! (dosl. jeste) dye jsou ceskoslovenska. 4. Tato banks
je cinsks, tamta je ceskosloY~ska. 5. Ty stetee nejsou tatinkovy,
jsou moje. 6. Tamty kravy (voli atd.) nejsou naseho
druzstva, nase druzatvo ~a jen kane. 7. Auto je skolni, neni
3oukrome. 8. Tamty tti salky csje jsou jejieh, v8se jsou zde.
9. Je ehei tamten muj oaramek, t~j ja neehei. 10. Z techto
slovnik~ dve jsou ~oje a ctyti jaou jeJich. 11. To jsou veci
me mamioky, ne tvoji. 12. Zitra se seh~ze oekona a ?ozitri take
net
$.9,J pozn. PHvlastek:: kvell ty') - - '{:J to
a/LA: Kde je moje ucebniee ~inStiny? 3: Tvoje ,jezde. A: ~o
neni moje u~ebnice, kde je Jloje? 2. Toto ,jsouvsechno :'!eskoslovensti
studenti •.
b/LA: Zde je i ~inske ?ivo. 3:~inske pive? 2. Chei atudovat
cinsk::ou1stavu. 8: To~o je ceskoslovenska 1stava s ne ~ins~a.
a/I. Zde jBOU <3tyfi st.oIy; ova jsou cterhann.l. dv .. " '" s JSOU k::ulete.
2. Js mal]; t~i naram.lcv· 'd ' 1" ,- .' J.e.en JE z at,Ya dve JBOU Bttibrnl!
J.l~: To je jeho ~titel nebo pritelkyn~? .B: pt:!te.lkyn~.;;.A:
MSJi zlute nebo bile auto? B: Nemaji ani zlute ani bile, ale
cervene.
b/l.A: Me velkou nebo mslou akfin? B An' 1: ~ ve kou ani malou, talc
prav~ vhod.
ell. Jeho zens je velmi hezk::aa deere take.
li~ velke; je nechei velkou ale malou.
jejich pokcj je prilis malj.
2. Ta skrin je priJ.
Je jieh doma p~t,
~9,5 l~jek::tivav pr:!vlsstk::u YD 22
a/I. Mame j~den velkY Bt~l, jeden maly stUl s je~te jeden prostte~i.
2. Mam jeden velkY Ieartac ne Baty a jeden maly. j.
Tady Jsau p~kne veei i spatne. 4. ~oto je dobre pere tamto
je spatne. '
b/l. Maji jen dobre v~ei, nemaji nie spatneho. 2. Ve1kY ksrtac
ne saty je tatink~v, maly je deti. J. Vellea skrin na saty je
tatinkova a memia~ina, mel~ je deti. 4. ~atn~ pero ja neehei,
chci oobre.
ell. Hlupaci delaji hloup~ v~ci. la. Nani snadne se dorozumH
s hloupymi lidmi. 2. Dej mu ~i8tY rucnik. 2a. Dej mu ~i8ty
ru~nik, tento neni prili~ cisty.
d/l. To je otravna zaleZitost. 2. TO je protivnY Havek. 3. To
je slavnY cinakY epiaovatel.
~9,6 Ad,iektiva v pHvlestku povinae s /d/ YD 23
a/I.A: To jaou vsechno velmi dobre veei. B: Zde neni nie spatneho.
2.Ma velmi dobre kolo, moje je spatn~. 3. Neehei. apatnj
cej, ehci dobrY csj.
b/l.A: Neehci to, tanto ~alek (miaka) je ptilia velleY, ehci
malj. B: Nememe mal~, mame jen tuto velikost (dosl. mame jea
tyto velke). 2. TO je d~t8ka zidle, proto je mal~. 3.A: DYne
(melouny) mame velke i male, jakou ehees? B: Malou. 4.A: Melouny
mame velke i male, ty ehces velleY nebo malj'j' B: Velk:;Y.
~9,6 pokr. R~zn~ typy bli~siho urceni podst. jmen
- ID 24
all. Ty tti lIa-ovy knihy j~ou u mne. Ja m8.m ty tti ~I!a-ovykniby.
2. To jeho kolo je spetn~.
b/l.A: ~i je t~ cinako-ceskj slovnik? B: M~j. 2. Ty tti hez~e
divky jaou mOdelky. j. Ty dv~ pohodlne ~idle jsou jedna babiccine
a jedna d~deckove (rozum~j: obou z matciny strany). 4. Ty
tri hodn~ vysote divky jsou modelky, ostatni jsou sportovkyne.
5. To pohodlne treslo je naseho dedeCka (rozumej: z otcovy strany),
ty oatetni poufivame my.
~10 .o..U!k:ov'slove v Unci :f'unkci YD 25
a/l.A: Kdo je to tu? B: Ja. A: Ty jsi kdo? B: ~ang. 2.A: Kdo
jsou ti t~i lide? B: ani se vsichni uci c!nsky. Jeden je m~j
(starSl) bratr, jedna je moje (starS!) seatraj kdo je ten tret:f,
to neYim. 3~A: ~i ja tento sesit? Je t~j? B: M~j neni, urcite
je pane u~itele ~anga. 4. ~i jsou ty noviny? B: To jsou cinske
noviny, urcite jeou ~OYakovy. 5.A: ~i jsou vAechny tyto
veci? B: Toto kolo je moje, tamto je meho pritelej te motorka
je skolni, brtle jaou maminciny, eesopis je tetink~v, ueebnice
je deetina a kniha je tak~ jeji. Auto je cel~ nasi rodiny.
6.A: ~f ja to auto? B: NeYim. C: Ja vim, je Novakovo. 7.A:
Zde je trochu penez, tam je t.ke trochu penez. Ci jsou vsechny
tyto penize? B: Nev!m,~! jaou. 8.A:Je tato motorka tvoje?
B: Neni. moja mo~orka ~ neDi; ja nevim, ci je tato motorka.
b/l.A: Co je to? Jaou to ndfky? g: Ne,to,nejaou ndZky, to je
nd~. 2.A: Co mas ty? Co ms. on? 3: J4 mam stet~c 8 on m4 tuzku.
A: co mate jeste (v,ydv~)1 9: Mame jest6 dv6 ucebnice ~instiny
a jes~6ma.e i cinakY slovnik. ).A: Co je to? B: Nevim.
c/ 1.A: Jake. je to knihB? (Co je to za knihu?) B: Je to ueebnice
~!nit~. 2.A: Toto jaou vsechno jake knihy? 3: Tyto dV~
jaoa u~ebnice !instiny , tamty dve jsou einake sloYDiky. ).A:
Jake. pisatka mej! tito zaci? B: Maji pera i stetce a jesU
maji tuIky. 4.A: Nevim, co je to za slovniky 8 ani nevim, ci
jaou., a: Ja jenom vim. !e tento je mUj.
d/l.A: Ktere chces kolo, chces toto nebo tamto? 3: ~e se lib!
toto, chci toto. 2.A: Kteti studenti se uci cinsky? 3: Studenti
(pene) u~itele Cange. ).A: Kteri vaai pratele prijdou does
vecer? 3: Novak prijde i 3 pani (dosl. ~ovak ptijde, take jeho
pani pHjde), ("starj") Csng s l"maly") Liu pfijdou take. 4~A:
Vis, kterjCz nich)je American? B: Tamhlet~. 5.A: Ktera knihs
je tve (starsi) setr,y? B:Ktere je jeji, to ja nevim.
e/I.A: Kde je pan ueitel Csng7 B: Doma. 2.A: Kem jades? B:
Do Brne. J.A: Kde je ta moje knihe! B: Zde. 4.A: Kde jsou
noviny (pane) uH tele ~ange? B: Zde nejsou, tyto jsou Novakovy.
'.A: Kde je (nejaka) Toda? B: Zde. 6.A: Kde je? B: Jak to mam
vedet? (dosl. Kde = odkud bych to mel ved6t?
i/l.A: Kdy prijde? B: Zitra. 2.A: Kdy pojede pan Novak do 8me?
B: Do Ems nepojede, pozitti pojede do Prahy. J.A: Kdy ~tes
ka!dY den noviny? B: Vecer. 4.A: Prijede 'Ie ~tvrtek? B: Neprijede.
(Ve ctvrtek neptijede.) Nevim, kdy prijede.
g/l.A: Kolik mate u vas doms kol? B: Tti: tatinek jedno, maminka
jedno'a j~ jedno. 2.A: Z techto tvych nekolika z~ kolill::
se jich u.H C!insk:;y?B: Pouz.e dv.-trL 3 'A~ Kolik let je tve
dceri? B: Deaet. 4.A: Kolik pres deaet (let) je tvemu synu?
B: Je IllU patnlict. 5•.1:Kolil: let (doal. kolik deaitek let) je
tvemu d~de~kovi z otcovy atrany a d~de~ovi z matC!iny strany?
B: Ob6ma je jim neco pres aedesat. 6.A: Kterj den v tjdnu
ptijde? B: Ve c~vrtek.
h/l.A: Kolik chcea masa? B: Pul libry. 2.A: Kolik prijde lidi?
81: Pet. B2: Tricetpet. E3: Tricet. 3.A: Kolik jich chce§?
Bl: Jen jeden. 82: ~ekn.~lI.ejeden. (Asi jeden.)
i/l.A: Jak se einsky tekoe "oael"? B: /la;, (Ofnsky ae "oael"
i"ekne /lii'/.) 2.A: Jak se fe.leneCineky "zelenY"? B: /l6./.(ZelenY
8e cinsky feme /lG./.) ).A: Jak ae rekoe ~:(nsky "don"? Je
'to /xi8ng/? B: Ne /xiMg/, ale /xi8ng/, C!tvrty ton. /riq/
je "m,yslet" 4.A: Jak: 6e teme C!insky "'chtit"? Je to hao/?
B:Ne, to neni /yso/, ale /yao/, zase C!tvrty ton. /yao/ je
"kollBet".
j/l.A: Toto je u~ebnice nebo slovnik? B: Ucebnice, ne slovnik.
2.A: Tento student se ufi C!inaky nebo cesky? B: To je Oinan
s uei se cesky. J.A: Tento plli~t do deste je starsiho nebo
mladsibo bratra? B: Nen:! ani stersiho ani mlsdsiho bratra, je
mdj.
k/l.A: Froe neptijde? B: ODemocn~l. 2.A: On neptijde. B: Froe?
A: OnemocneL
l/l.A: Jak je dlouba Dlouba ~ed? 3: Pribli~ne pres seat tisie
aedm set kilometr~. A; Jak je Dlouha zeo vysoka a jek je silDe?
3: Os~ a pUl (dosl. Dsm bod pet) metru 7ysoka 3 sest a ?ul
(dos1. sest bod pet) metru silna. 2.a: Kolik je let tomu staremu
panovi (te stare pani)? S: Triaosmdeaat.
1. Nasi tat!nek a maminka jsou oba na~i~ a take obe babi~ky
jsou na~i~. 2. /1aolao/ je mamincina maminka a /nainai/ je
tatOV8 maminka. 3. /1aoye/ je mamincin tata a /yeye/ je tatuv
tata. 4. Tot.o je mllj mlad15! bratr. tamto je ma mlads! sestra;
starsiho bratra ani starsi sestru nemam. 5. /daye (bobo)/ je
starsi bratr meho taty, /shUshu/ je mladsi bratr meho taty.
/saoz (s80sao)/ je man~elka meho starsiho bratra, /dlmei/ je
man~elka meho mladsiho bratra. 6. strjcku, toto je Vase kola?
1.A: To je tvoje pritelkyne nebo pritel? 3: pritelkyne. 2.~;
Soudru- (-h, -zka) ~ang je zde take. 3: Je to mu!! nebo zena?
A: Muz.3.A: Je to"on" nebo "ona"? D; "on". 4. Jsou z.de 30Udruzi
i soudruzky: pet soudrubll a sest soudruzek. 5. Pozitfi
prijde Tsech jeho osm af devet pratel a pritelrjd. 6. Me tvUj
syn pritelkyni? 7. Toto je ptitel mi dcery.
qU.2 M§ro'6e ,jednotl!;Y TO 27
a/1. Zde jsou tti sa1ky caje: tento je m~j a tamty dva jsou
vas dvou.
bile N'echci velq list papiru. chci :nalj.
ell. Nechei tento sal~k chladneho ~aje, chci salek hork~ho.
d/1 •.1.:Dam sf 'lelkj MIele hork~ho i!sje,das ai (take)?
B: Ja neehci velkj §alek: (roaumej: nejakeho oapoje) , chci
malY. 2. ~echei velkY kus novinov~ho papiru, chci :nalj arch
cisteho papiru. ].A: Ja tu velka sklenice 3v~tleho piva ~
mala sklenice cerneho ?ivs, kterou chces? 3: Chci tu ~alou.
ell. Tuto spetnou zidli ja nechci, je chci tsmtu jobrou. 2.A:
Zde je jedna ve1lee ~ba, jedns :nala a jeate jedna ?rostfedni.
l~terol.lchees·( E: JE. chei tu prosttedni.
k:$' ve lky l!l till •
1.J,.: Ty
neco os
nebo na
ry~' prodavate ne vahu (dosl. vase ryby jsou ne libry)
kusy'( B: Na vatu.. :2. Ty meloun;y prodavate ns Jeuey
vShuy B: Ne kusy.
YD 29
qll,J Tot~~ Blovo ve funkci poast. jmen~ i me rove jednotky
1. Zde je dvanact salkt: 15estvelkjch je tvych, sest melych
je mYch. la.A: Kolik cheete misek nudli? B: Je nas pet, chceme
(tedy) pH.
ill YD 30
! ,3 l.pokr. Tote~ slovo ve funkci mer. jednotky i numerativu
1. Zde ja nekolik vellcYch i melych archilpapiru. ktery druh
cheesY la. Tento nas stul je bilj a tamty ~idle jsou take bile.
~11.3 2.pokr. R~a slova va funkci m~r. jedD. a POdst.~m~~e
1.1,.:Zde jsou ctyti lahve palenky, dv~ lahve cinsk~ palenky
a dye lahve ceakoslovenske palenky. Kterou lahev chees? B: Od
ka~deho druhu jednu. (dosl. jeden druh jedna lahev.) 2. ~oto
j~~ lahey od piva, 3.Tato sklenice kakaa je ~borna. vezmu si
'dosl, budu pit) jeste jeGnu. 4. Tyto (doal. tento druh) ekle~c.jsou
c~ske. temty ~8jOV~ sklenice jaou cinak~.
~11.4 OQeen~ m~rov~ 5ednotky YD )2
1. Maji tfi druby pepiru: bily, cervenY a jeste i ~luty. 2. Nemam
rad tento drub lidi, ty ano? J. Tito studenti jaou vsichni
moji pratel~. 4. Mam jest~ nejake penize, chces? 5. Yam
jest~ trochu penez, chces?
YD 33
a/l.A: Keo je to? 5: To je mcje mledsi aestra. 2.A: Kdo to
jsou vsi6hno? B: Ani je nevim. (Ani ja nevim, kdo to je.)
j.A: Keo to prisel? 3: Babicka. 4.A: ~i je to piastko? Je
tvoje? E: Moje neni, j€ jeho.
b/1.A: Co je to? B: To je vods, oe alkohol.
e/l.A: Jake je to pisatko, je to propiska? B: Ne, je to pero.
Z. Kdo to (dosl. Jakj elov~k) ptiael? B: Jeden m~j pritel. 3.A:
Jakj alkohol nejlepe ehutne? B: Rj!ove vino.
d/1.A: Ktere ueeboice je tvoje? B: Tato. 2.A: Kter,y chces sesit?
B:Chci ten malj.
e/1.A: Jek se to ji? Bl: Verene. B2:
des? B: Autem. 3.A: Jek se to ete?
se to eist /1b/.
Nevim. 2.A: Jak tam pojeB:
To se ete /1G/, nem~!e
a/1 •.A: MIl~d ptijitdtre? (Dosl. Pfija zitre, dobre?) B: Mohu.
(Dosl. To lze.) 2.A: To je tvoje? Bl: Ano, moje. 32: Ne, to neni
moja.
b/l.A: P~jdea (te!: pojedes spod.) tam? B: Moc se mi nechee. 2.A:
Prijdes zitra? B: Zitra? Zitre to nejde,mohu prijit pozitti.
3.A: Libi ae ti to? B: Libi, ale je to moe drane. 4.A: Mas ho
rad? B: Mac.
ell.A: Je to drahe? B: streSn~. 2. Je polevka horks? Ja chei
horkou.
d/1.A: Proc 8i to nekupuje? Nems. penize? B: Myalim, !e nema. 2.A:
Je eiostina hodn~ t~fka? Bl: Ne, neDi moc tefka. B2: Je t~fka,
oprevdu t~fka.
a/1.A: Kdo t.m pdjde z vas dvou? Ty nebo on? B: At tam jde on.
2.A: Kdo je'to t~j (v jake. vztahu je k tobe): starsi brstr neho
pritel? B: Nenf to soi mdj starsi brstr, ani pritel, je to m~j
mlsdsi bratr.
b/1.A: Jdes ueit oebo poslouehet prednesku? B: Poslouchat prednbsleu.
2.A: ~ekni, mam to koupit ei ne? Bl: Jak ehees. 82: Jestli
mas penize, tsk to kup.
ell.A: Myelis, fe je to dohre ei nie? B: Ano i oe. 2.A: ~alis,
!e je hezlee tato diTke nebo tamte? B: Myelim, !e jeou obe ueha-
zejid.
~13 S love laua/ .lsheo/, Ljl:;, /duo8hso/ YD 36
a/1. Neme mooha atudentu, mYch atude.ntu je mooho. 2. BilYeh koni
je malo, cernjch je mooho. 3. MaB8 je velmi malo, zeleniny je
hodne. 4. Tento mesic hodne prselo, v cervnu pr~elo malo.
b/l. V teto provineii je umobohor, v one neni !sdnt. 2. Kame hodne
hoveziho dob,ytka, ele velmi malo ovei.
ell.A: Kolil: jai leoupil melound? B: Dve. 2.A: Kolik je tamto koni?
B: Devet.
d/1. Mame dome jenam jedDu ovci, hov€zl dobytek nememe. 2. Nese
druzatvo neme oej~ mnoho ovci, pause nekolik d~sitek.
e/1.lo: Tamto je kolik koni? :3: etroect. 2.A: Kolil: meji biljch
koni? B: Biljch koni mooho nemaji (dosl. nen! mooho), jenom t~i.
f/l. Nsse druzetvo nems nejek mooho ovei, pouze nekolik deaitek.
2. Nemame n~jek mooho penez, ted si auto koupit oemd!eme. 3.A:
Kolik cheee lietd pepiru? B: Nechci jich nejak mooho, dva tti
liaty steeL
~l4 Zaporlc! /me.i/ u sloven IvouL YD 37
l.A: J~ ted.ne,mam penize. Ty mea? B: Ja take nemam. 2.A: Mall
pen1ze'j' E,: Ja take nemam. C: Ja mam. c.;hcd? 3. Pe.ra e stetce
nejeou, jeou jenom tu!lcy.4•.A:Co ehceteleupovet? B: Seat A61k~
(misek) a Besi; sklenic oe caj (l5ajoT!ch b.rakd). A: Salky jeou,
esjove skleniee nejeou. 5.A: Jsou v Praze, c:!.nllt!atudenti? B:
Neni jich mooho.
~ 15,5 Ptialovce /zSiL YD 38
e/l.A: Co delate? B: Ja se ucfm, tatinek: eta noviny a 8eBtri~a
si hreje. 2.A: Co dela bratticek? B: Hraje 5i 8 vla~em. 3. Ted
maji studenti schdzi, prednaska neni. 4. Ted praTe ji.
b/l.A: Co dela~? B: Nic, diva. se na televizi. 2. Brstticek 8e
prave nauei, hraje ai.
e/1. Ueil se, kdyz jselll.raoo ptiselj vecer, kdy! jsem odchaz.el, se
stale jests ueil. 2. Dopoledne/kdyz jame meli vyueovani, se 00
divel ne televizij odpo1edne, kdyz jsme .lai ze skoly, on zase spal.
d/l. Does nebude vyueovani, studenti budou mit achdzi. 2. Nemdze
tam jit, tee! ji.
~16,1 Zam1~ovani 2redmetu
!"D 39
a/l.A: Mas po jid1e? 81: Mam. 32: ,leste ne. (dosLt:Jedl jsi jH?
81: Jed1. 82: Jeste ne.) 2.A: Chces toto? 31: Chci. 32: ~echci.
J.A: Mas ho rad? 31: Mam. 32. Nemam. ~.A.: Pojedes do ?ekingu?
81: Pojedu. 82: Nepojedu.
b/l. To je spatne, to ja nechei. 2. Tato imihe je V"ljborna,icoupim
si ji. 3· To je lacine, lcoupim si to. 4. To je dobre, to si vezmu
(doal. to budu jist). 5. To V1lbec neni heue, to si nevezmu.
(dosl. to nebudu jist). 6. To J'enemoralnl', to J'~ dX1 t b''" '"$ ne uau.
TD 40
sll· ~iiis mooho mluvi, to se mi nelibi. 2.A: Kdy ~itavas k:ni~y?
B: Pouze vecer. J.Polamaly se mi brY1e, nemohu ~iat. 4.A: Chees
jist? B: Nechci, nejprve se n~~eho nepiji Cdosl. se nepiji alkoholu).
5·A: Dite api? B: Ano, spi. 6. Jde rychle.
b/!. Nectu novioy, Hu dopis. 2. A.m~,je pero? (tj. Kde je !Ilojeyero?,
co je s mtm perem? apod.) Chei peat dopia. J. Neehci skopove,
chei r,ybu. (dosl. Nechci jist skopove, chci jiat rybu.)
~17 Slovese moda1n!
Y:J 41
e/Q. Chci se vratit domu. 2.A: ~~des moei pfijit zitra ve~er?
B: Ne, ale pozitri mohu. 3.A: Mohu mluvit? (Mohu neeo fici?)
B: MU!ee, jen mluv. 4.A: Tvdj pritel se uci cinsky, ~~ umi mluvit?
B: Ne, jeste ne, ami tiei jenom /nr :J.80/,/zaijilm/,/xie xiel
/dulbuq~/. 5.A: UmiS .u.uvit jeponsky? 3~ Neumim, ~i~ mluVi~~
~iosky. 6. Chees-li jet do ~iny, ~usi~ se nejprve naucit cinaky.
7.A.: Chtel bych si koupit oejaki cinsky slovnik, mas(nejeKY)?
B: Mam, m8m dve, jsem ochoten ti jeden prods~. 3.A: Kam chees jet?
B: DO Cioy. 9. Stale se mne chodi ptat. zda nechei jit do icina.
10. ~1jdeme do kina, ano? 11. Deti dnes ~ebudou mit vyucovani, 31y
do kine. 12. On 018 dYe velmi dobra :';:ola,";)ezse ho ze9tat, ·::da
by neby1 oehoten mne jedno prodat. l).A: X~y chces ~one~ne ~a~it
psat dopis'? B: :med. 14.A: :<:dyse iodlas zacit u~it ·::insk-r?
3: Napresrok.
b/l.A: Ja'cj alkohol chces'( 3: (~istou) pe.lenku... ,: ·Jakou palenku'?
3: 50vetskou. 2.A: 1m:! ~insky? 3: umi, 3 jeste umi japonsky.
3.A: Chodi sem casto? 81: ~asto, ~as~o. 22: ~eptichezi casto.
4·A: Kam chces jet? 3: Chtel byeh jet do Cioy. ~.A: Na co stsIe
mysli~y B: Stsle premjs1im, pro~ se ~lobi.
YD 42
all. Tato ucebnice (rozumej: tento crull, tyP) se Illi liol(dosl. teto
ucebnice jedobra), chci tuto. 2. 'rato ucebnice (rozumej: tento
kus, vYtisk) se mi lib:!, chci tuto. J.A: Jake meso chces? 3:
Skopove je dobre, ·chci akopove. 4.Vsichni (dosI. oni vsichni)
rikaj:!, h ceake pivo je dobre. Co rikas ty?(dosl. ry i':!k~s.~e
je dobre ~i ne7)
bl1. Letoa ne jete hodne prselo, 10ni malo. 2. SovetsKY svaz je
ve1leY, Ceskoslovensko male. J. Me. hodne knih, ja m~lo. (dosl.
Jeho lm.ihy jeou cetne, moje ne~etne.) 4. Toto jidlo je dobre,
temto ne. 5.A: Jake chces pero? 9: Chei oce1ove, nechci zlate,
zlate je drahe. 6. Tato ryba je ve1ks, tamta mala. 7. Moje
(mladsi) seatra ma hezke saty, ale spatne boty. 8. More je velke,
jezero male. (More je vetsi nez jezero.)
918,3 Ad.iektivum v pHsudku II YD 4J
1. To je darebak~ ale jeho man~e1ka je skvela. 2. Tamta budoV8
je velmi vysoka a velka, tato budova neni ani velka ani mala.
J. Jejieh druzstvo je hodne velike, nase je male. 4. Toto je pekoj
obraz a tamto taka. 5. Peking je krasnj a praha take. 6. 00
je vjbornj a jeno manzelka tez. 1.A: Je drabj tento typ auta?
9: Ne prilis, ale take neni prilis dobrY.
118,3 ?okra~. Adjektivum v prisudku III
1. Moje mladsi sestra ma pekne saty i boty.
radi (pana) uci tele S' , je tOIhodDY clovek.
napoj) je velmi dobry, p~jdu si koupit jeste
fe je hodne velke, jezero je male.
2. ;rsiehni m8me
J. Ten a1kohol(iekj
jednu lahev. 4. Mo~18,4
Casove zarazeni vet s adjektivnim prisudkem YD 45
all. litre bude urcite norko. 2. Tuto lahev alkoholu 'rypijeme v
nedeli.
0/1. V~era bylo zima. 2. Vloni ~ebyl prilis zdrav, letos to jeste
ujde. 3. ~ nedeli jsme vypili dye lahve alkoholu, obe by1y vjbort
D16,1 ZamlCoveni ?redmetu
) .7. 29
a/LA: Mas po jidle? 81: Mam. 32: .Jeste ne. (dosl,A:]ecl jsi jiZ?
31: Jedl. 82: ,Ieste ne.) 2•.i~ Chces 1£S.£? 31: ~hci. 32: :rechci.
).A: Mas ho rad? 31: ~am. 32. Nemam. 4.~:Pojedes ~o Pekingu?
31: Pojedu. 82: Nepojedu.
bll. To je spatne, to ja necnei. 2. ~ato Loina je ~jborna, ~oupim
3i ji. 3. To je laeine, koupim si ~o. 4. To je iobre, to si 7ezmu
(dosl. to budu jist). 5. To vdbee oeni hezke, ~o 3i nevezmu.
(doal. to nebudu jist). 6. To je nemoraln!, to ja deIst nebudu.
~16,2 ptedm~t formalni a v~cnY'1 :"'!l 40
all. ?tilis mnoho mluvi, to se mi nelibi. 2.A: Kdy Citavas ~nihy?
B: Pouze vecer. 3.Polamaly se mi br,yle, nemohu Ciat. 4.A: Chces
j!st? B: Nechci, nejprve se n~ceho napiji (dosl. se n8?iji 3lkoholu).
5.A: D!te api? 8: Ano, spi. 6• .Ide rychle.
b/l. Nectu noviny, eta dopis. 2. A maje pera? (tj. ~de je ~oje ?era?,
co je 3 mym perem? apod.) Chci psat dapis. ). Nechei skopove,
chci rybu. (dosl. Nechei jist skopave, chei jiat rybu.)
all. Chci se vratit domd. 2.A: 3udes moci prijit zitra vecer?
a: Ne, ale pozitti mohu. ).a: Mohu mluvit? (Mohu neco fici?)
3: ~~es, jen mluv. 4.A: Tv~j pritel 3e uci ~insky, u~ ~ ~u'lit?
B: Ne, jeste :le, umi riei jenom /nr haoi,/zai jian/,/xie :riel
/c;iulbueip. 5~A:. 'JmiS mluvit japons.icy? 3~ Neumim, ~i~ mluvi~~
:insr/. 6~ Chees-li jet do~iny, ~usis se nejprve naucit cins.icy.
i.A: Cht~l byeh si ~oupit n~jaki cinskj slovnik, ~s(n~j8ky)?
a: Mam, mam dve, jsem ochoten ti jeden prodat. 3.A: Kam chces jet?
3: Do ~i~. 9. stale se mne chodi ptat. zda nechei jit do ~in8.
10. Pdjdeme do kina, ano? 11. ueti 1nes ~ebudou mit vyucovani, 31y
do kine. 12. On me dve 7elmi jobrs ~ols, je~ 3e ho 3eptat, zca
by nebyl ochoten ~e jedno prodat. 13.~: X~y :hces ~onecne zaeft
paat dopis'( 8: :ined. 14 • .1.: :<:dy3e hodlas ::acit uci t .':insk-r?
3: :l'apresrok.
':l/1.A: Ja'ej alkonol chces'( 3: U~istou) palenku. .1: Jakou ~alanJl:'J.?
3: SovHskou. 2 •.1::Jmi i:insky? 3: Jm!, 3 ,jeste ~i ;aponsk:y.
2.A: :hodi sem ~a8to? 31: ~asto, ;asto. 32: Nepriehazi ~3S~C.
~.A: Kam chees jet? 3: Chtel byeh jet do Ci~y. ~.A: Na co stale
~sliS1 B: Stale premjs1:!m, ;;>rocse dob!.
&18,2 Adjektivum v prisudku r) - ~ 42
all. Tato ucebnice (rozumej: tento aruh, tyP) se mi lioi(dosl. tate
ucebnice je dobra), ehci tuto. 2. ~8tO ucebniee (ro~umej: tento
kue, vjtisk) se mi 1ibi, ehci tuto. 3.A: Jake mas a chees? 3:
Skopove je dobre, ehci skopove. 4.Vsichni (dosl. oni vsichni)
rikaji, ~e ceeke pivo je dobre. Co fikas ty?(doal. Ty fikss, ~e
je dobre ci ne?)
b/l. Letos na jate hodne prselo, loni malo. 2. Sovetskj svaz je
ve1kj, ~esk081oven8ko male. 3. Ma hodne knih, ja ~alo. (dosl.
Jeho knihy jsou cetoe, moje ne~etne.) 4. Toto jidlo je dobre,
tamto ne. 5•.<\: Jake chces pero? 3: ehci oeelov~, nechci date,
zlate je draM. 6. Tata ryba je vella, tamta mala. 7. Moje
(mladsi) eestra ma hezke saty, ale spatne boty. 8. More je velke,
jezero male. (More je vetai nez jezero.)
1. To je darebak, ale jeho manzelka je skvela. 2. Tamta budov&
je velmi vysoka a velka, tato bud ova neni ani velka sni mala.
]. Jejieh druzstvo je hodn~ velike, nase je male. 4. Toto je peknY
obraz a tamto take. 5. Peking je krasnY a prah~ take. 6. On
je vybornj a jeho manze1ka tez. 7.A: ,Ie 1rany tento typ auta?
3: Ne pri1is, ale take neni prilis dobry.
~18,J;.>ok:-ac.Ac.;eictivumv Orlsudku II;
l. Moje mladsi ~estra ~ ?ekne saty i ooty.
::-adi (;Jana) uei tele 3' , je tOIhodnj ~lovek.
napoj) je velmi docry, p~jdu si koupit jest~
:-e je hodne velke, jezera .;eJ18le.
2. "Jsichni :name
3. ~en alkohol(ickj
jednu lahev. 4. Moall.
Zitra Dude ~rcite horko. 2. ~uto :ahev alkoholu -~pijeme ~
nedeli.
oil. 7ce:-a bylo zima. 2. 710ni nebyl ;>fi:is ::drav, letos ~o 5este
.ljde. .;.7 nedeli jsme .,ypili :ve 1ahve 31koholu,Jbe oy17 -ryborr.
l.A: Kdo je ten pan? B: To je nas (pan) utitel. 2.A: Je to einan
nebo American? B: Je ~o American c!nskeho puvodu. J. Tento pan
se jmenuje Wang, je to ~iiian; tamhle ten pan se jmenuje Novak, ,je
to eech. 4. Toto d~vce se jmenuje A-chung, jeji bratticek se jmenuje
A-mao. jejich rodice (dosl. jejich tat!nek a maminks) jsou
oba ze ~anghaje. 5. Budu ti d~lat ucitele a ucit te c!naky, chces?
(doal. budea se uMt?)
a/I. ~j sters! bretr, jeho fens a mleds! bratr nejsou nikdo dome,
jeoom maminka je dome. 2. Meminka ma malo satu, sle stars! sestre
jich m8 mnoho. 3. Brett!cek i sestficke ji~ vyrostli a chod! jiz
do skoly. 4. Jeho tat!nek of je zdri" a chad! do prace.i 5. Muj
mleds! bratr i mladsi seatra uf chod! do skoly. 6. Jeho tatinek
~.l do prace. 7. a nich do~ msji vellee zrcadlo.
oll.A: ~~j prftel prijde ~!tra take? B: ~ pritel neprijde. Seho
ptitel pfijde. 2. Meje maminka neme n~jale mooho peknjch sat~,
~ m.aminks m'.
§19.,1 zHoroc:r YD 48
s/1. Na stole i os fidl!eh jsou knihy. 2.A: Kdo je dome? B: Dome
jame po~ m~j .tars! bratr a ja, oatatni jsou vsichni pr,yc.
3.'~s' zemi je plno vody. 4. re vleku ja velmi mooho cestuj~cich
(dosl.lidi) •
hll. Vsechny meje saty jsou v satniku (tj. sk~ini na saty) atarsiho
bratra. 2. Moje ~.ty jsou take v satniku meho stsrs!ho bratrs.
J.A: Kde jsou moje n~Zky? 8: Na posteli.
ell. V bance QYTS v!dycky mooho lidi. 2. V ned~li ~yva v parku
amoho deti. 3. !fa nadrazi je apousta lidi.
d/l. V Pekingu je mooho skol, v ~anghaji je maoho tovaren. 2.A:
Kde bydlis? B: V Pekingu. 3.A: Ade je Dlouhe zea? B: V ~ine.
all. Z~e je voda hodne melka, tam je ~luboka.
rs~e? 3: Tam. A: Je to cinska restaursce?
aka reataurace. J.A: Prosim, kde je cinaka
ake restaurace1 Zde neni cinska reataursce.
,2.A: Kde je restsu-
3: ~e, zde oeni cinrestaurace?
3: Cin~.A:
Kde bydlill
B: Preve zde. ~.A: Kde jsou uCitele'? B: Vsichni /Hi ne ahtlzi.
b/1.A: Kde je c!naks restaurace? B: Kdepek to mam v~det?1 (Jak
bych to mohl vedetl?) 2. Nechci tvoje pen!ze. Kdepak bych mohl
ja chtit tvoje pen!ze?1
I.V tomto slovn!ku cnyb! nekolik stranek; tam v tech take?
2. Koupil jsem dYe lehve elkoholu. " t~to lahvi je 0 neco v!ce.
v temte 0 neco mene.
1. Zde je
malo. 2.
).A: Bude
(se kona
malo ze1eniny a hodne meBa, tam hodne zeleniny a mass
V teto 6ko1e jsou same studentky, studenti tu nejsou.
se konat zitrejs! sch~ze? B: Zitrejsi schtlze je dnes.
dnes). 4. Nevim nic 0 tehdejsi zale~iteati,
YD 52
a/I.A: Ve, kterem bydlite poachedi? B: Ja bydlim v aedmem, on bydIi
ve ctvrtem. A: Kdo bydli v prizemi? B: Mtlj druhj starsi btetr.
2.A: Vy vsichni bydl!te v Praze? B: MY dva bydlime v Praze, on
bydl! v Plzni. 3. V jednom pokoji bydli bretti (dosl. sters! e
mlada! bratr), v jednom bydlim j6 a stars! seetra. 4. On bydli
ne ciele devatenact, ja bydl!m vedle n~ho. 5.A: Je tvtlj tetinek
doms? B: Ne, je v redakci. 6.A: Kde je VsA otec? Bt Je ve sv~
studovne. 7. ~aty mYch dvou bretri (doal. Bety meho mladA!ho a
stsrs!ho bratra) jeou vaechny (jen) v jedne skrini. 8.A: Kde je
moje cinaka u~ebnice se slovn!kem? B: Podivej se, coz neni zde
n8 tvem stole?
b/l.A: Kdy priji~di vlak? Bl: Ve trio B2: Ve tri hodiny e p~t
minut. B3: Ve tti hodiny a ctrnact minut. 2. Doatavi1 se, ele
vlak ji~ odjel. 3- pojame dovnitr, zace10 prset. 4.A: Kdy se
(pan) ucitel ~ang vreci do vlesti? B: Pr!sti m~sic. 5. Moje
babicke je u~ prilia stara, ji~ nevychazi z domu. ~. Jedna z jeho
dvou dcer se ji~ vdals, druh~ jeBt~ ne. T .A: U~ se md~e nestupov8t
do vozu7 B: Jest~ je brzo, jeste u naB (dosl. zde) chv!li
poee~. B.A: M~~e sevyetupovet? B: JeAt~ ne,tremvej jeit~ neni
ve stanici. 9. Je atrasn~ tlu5tY, nem~~e chodit po schodech
ani nahoru ani dol~, ~!e jen jezdit vjtahem.
1. D~ti si.Tieehny hraj:! na dvote. 2. DMecek (tj. start pan,
start nov~k) ns dvore pbto.je JcvHiny. ].At Co dHli tV1lj pr:!tel
v ~n~'?' B:.:fe t8lllns praci. A: Kde tam pracuje? B: V ~8nghaji.
·CD 54
all. MAainka a pfitelkyn6mi sed:!nahore apopijej:! caj. 2. Pod:!vej
se, oni t.am Ylichni atoji, at ai r,ychle diehni. aednou.
3. Vlee.bny diU atoj! Te dver:(ch. 4.A: Kde bydl!4 v Pekingu?
B: U- pritele. 5.A: K811 si sedIld? Kde bo.dd sed!t? B: Vedle
nAho.
b/'1.Kdy asse as moou prijdai? 2. pojame ~ekat yen! ]. Viichni
uatupte dondu.
ejl. Kai'll.b~!!~? 2. Oklouzl (strati! ae) zadn:!mi dverJai. 3. Letadlo
prelet~10 nad sttechami.
~19,5 VUb:y slqvea Iz'i!./Yoo.L YD 55
all.A: Kde je moje utebnice c:£nAtiny? B: crrcit~ je v pokoji na
pOli~ce ne kn~. 2. Kde jsoo.vseehny vsse d~ti? B: Jsou venko..
bjl.A: Co to ~s v ustech? 3: ~kaCku. 2.A: Co to dr!ii v ruee?
B: Hlidej! Kay! to uhodnei, tak ti to dim. 3.A: Co je v teto
skf:!ni? B: Alkohol. A: Jak:::f alkohol? 3: Hroznove vino. A:'Jake
hroznove vino? 3: Bile.
a/l. V kine je pouse sedm a! osm lid:!. 2. Jsao. tu tti-ctyri 581ky
caje.
b/l. Je to. jedenact af dvanact. r,yb. 2. Kdy! ob~tujes (dosl. vyd&6,
zaplatiS) dvaoetc1va nebo dvacettr1 jiiany. dostolnes dva kusy.
ell. Je mu ji! ~tyticet az ~ades8t let.
d/l. V nasi knihovn~ je ttieet az ~tyticet tisic svazku.
~20,2 Pribli~v pocet (pou!iti slov !leiLa/duo/)
YD 57
0/1.,~ ~~kOji je kolem dvaceti (n~co pres dvacet) jeho pretel, jed:!,
poplJeJl e zpivaji. 2. V oasem zem~delBkem druzstvu mame kolem
devlti set ovai, jejic:h po~et nedosaho.je jednoho tisice. Jejich
zem~delske druzstvo chova ponze kolero jednoho eta kueu.
b/l. Tato skola ma pres osm set !aku. 2. V nasi tovarne je vic
ne! ato tis:!c deln!~.
..----- V'ipona p.i'ialovd /-me/ YD 58
1. Kdepak bych 8i ja mobl koupit tak drahe saty, toli.k:penlz ja
nemam. 2. ,Jakpak bych M mobl vedet, zda pHjde H nikoliv!?
3. Jakpak b,ych ja mohl vedet, !e toto je tvoje? 4.A: Jak se pise
tento znak? B: Takto. 5.A: Jak se pripravuje toto jidlo?
a: Ani ja to neumim ptiprayit.
a/1. Dopoledne te tu nekdo bledel. 2. Je to.nejakY pea, koau patti?
(dosl. je ci dOmBcnoati?) 3. Zde je n(jak:e pisatko, je to tvoje?
4. Srdce mu krv8ci, ma-li o.tratit nejakoo. korunu.
bjl. Ja sam jsem vypil lahev vina. 2. Vsichni budoo. ji8t a jen
jeden by platil, capak to jde? ]. To pre.ce nejde, shy jeden pIstil
II v~cbni jedli. 4. V poltojich bydlime po jednom. (doalo V It&!dem
pokoji b,ydl! jeden ~loT6k.) 5. Jaden avazek neetaci, mue!
se koupit dV8 SV8Z)ry. 6. Za korunu DW.zd jednou telefonovat.
7. Za korunu ~!es jednou jet.
YD 60
sloveso /You/ phd pre.verb. jmem;.tJai~len,y
1.A: ~:!It&ae, ze umis mluvit cinaky. B: Kdepak, ja ee o.cim cinsky,
ale mluvit jest~ neumim. 2.A: Neco ti feknu (dosl. je jedna
v!e),nevim, jestli 0 tom viA. B: 0 co jde, jen mlo.V! 3.Je to.
nejakj soudruh, ktery by se s tebou velmi rad aetkel. 4. N~ktere
restaurece jeou drahe, jin~ nikoliv.
1. Mezi temito naramky nektere jaou drabe, jine lacine: zlate
jaou drahe, 8tr!b~e jSQu lacine. 2.A: Jsou 08 v8~i ~kole ~in6t:!
atudenti? B: Jeoo., neco ptes deset. 3. Mam jenom kolo, motorku
nemam. 4.A: :.uiteP1'10? 3: :lame ::jzove "::10, ::is1;.cU;::a:'enku,
~roznove vino, .!lIe~i'lo :lemame. 5.A: ~late c::lske ~tetce" 3: ;.:8:i:e,
~olik jic~ cccete?
.~J -:~
"Jfisudku
s/l. Jak jsou stare tve deti? 3: synovi je jiz dvacet, lcerce
jsou teprve dve. 2.A: Memu synovi je teprve neco ?reS deset.
3: Kolik pres deaet? A: !ti. 3.d: Jek je dtary tento starik?
3: Je mu pres sedmdesat, brzy mu oude ·)s:ndesat. 4.A: ·Isk ,ie7el~
tvllj byt'j' 3: Tficetpet ct',ereen!c!lmetro. :;> •• i.: :<ol.i.~ st.o.;:
tento kua odevu? 3: Tento je drabY, dve tisice osmset ~orun, :amten
je 1acinj, pouze dves te.
ojl.A: Je mu jiz sedesat. 31: ~e, :len! nu sedesat, ~eprve )sdesat.
32: Ne, neni mu §edesat, Je :nu jiz aedmdesat. 2.A: rento slovn:~
stoji dveste korun. 61: Ne, nestoji dveste, 3toj! jen ato. 32:
Ne, nestoji dvesta, jen osmdesat.
l. Myslim, ze je dome, bez ze :lim (dos1. oez, rozumej: smerem :3m).
2. Tim, ze to ma, bez (Z8 nim) 5i to 7yp~jeit. :. ~evim, zda
adjede dnes nebo zitre. ~. Mys1im, ze to Dude tezke ~josl. :ato
'lee nebude snsana k ·lYtizeni). ;. ~ka, ~e je uneven 3 3e 3i ~~ce
odpo~inout. ~. Pise, ie oy cute1 ~rijet do ?rany atudovat.
9./1. To .iemoje sktin: ;.I.vnittjsou aame :m.ih,y,:lahore jsou ;;asopi~.Y,
iole jsou noviny. ? TO ~e ~o~e pero, :leu! :laplnene (ioal. ~vni:f
neni takutina,ln2<oust)3. '~ento kat-At .je~o<l.neirahi:'!a ;;enosi: :!c~~
ven i usruby. ,4. Tato budOV8 je velke, ma 7sude ivei-e, 'I'predu
i 'TZadu. 5. Kdy t se vy jee z nadraH, po 1eve strane ;sou tax:'£/,
po ?rSve 3t:-ene .jestenice tremve.je. 6. "eMu .je :::ii.aGno.~.,ni-.:.5e
teplo. 7. ,ia 3e'leru..~e z:im.a.:18 jihuje jorico. e. :ra;;r'J":i
je Jazykova iko1a. 9. Jsem iomovem na vesnici, ~ol~~ iokola jsou
ho~!. Iv. ",dy:zse ''7~de :::b~r, ~ed :1aprot.i5•• :-est.aurace.
:1. To je veIk:J park 3 ,jezer~ :.lprostred. ::'2.']vnitf'je jer'!eno-
3!.Ut.y a zvenci je ;;elen,y,·;0 ~e "_0 :a :neloun? l}. :n.y Jyc.l:::ne~:'e.
cole jsou memineinv pokcje. 14. Venku je krasne. 15. Nezorv
nadfizenjeh e podfize~ver. se pti1is neshoduji. 16. Na1evo je
svestke a nepravo hrusen. l~. V~iehni lide, kteti bv1i uvnit~,
bezi ven. 18. Kolem doko1e jsou vvsoke horv, uprosti'ed je jezeroo
19. Lide ko1em dokola se sh1ukli dohromadv. 2C. Lide vptedu
v~iehni vstsli e ti vzadu take vsta1i.
b/1. Toto je moje pc1icka ns kni~v; ucebnice jsou nehote, slovniky
dole. 2. Neni ze severu, ale z jihu. 3. V mem pakoji je spousta
veei: uproat~ed je st~l, po strenaeh jsou dv~ police ns kni~v,
ve1ke police je ns1evo, male po1ieks je neprsvoj ne po1ici
je V8Z8 na kveti~y, pod ni jsou stare novi~y" 4. Domek m~ pfizemi
a jeano poschod~, deti byd:i nshore a my byd1ime dole.
ell. Uprostfed perku je jezero a kolem n~ho je mnoho stromll 2.
Pred nemoenici je obehod, sko1a je za ni. J. Po 1eve strene
stolu mohou sedlit dva lid6, po prave Btrane take dve, v ~ele 8
naproti eele jen po jednom. 4.A: Na ktere strane m~ tato budova
dvere? B: Ne obou strenaeh. Vptedu je h1avni vehod, vzedu je ved-
1ejsl vchod. 5. 8Ydlim vedle skoly. 6. Veza ns kvetiny stoji
ns poliece na knihy. 7. Moje auto je po teto a ne po tamte strane
cesty. 8. Moje boty nejsou mimo ektin, ale uvnitt. g.A: Kde
jsou vsechny deti? B: Be~ se podivat zs d~m. lO.A: Kde jsou
vsechny deti? B: Be~ Be podivat pted d~m a ze d~m. 11. ptines1
mi moje br,y1e, byly vedle kredenee. 12. Vvndej z lednice rybu
a maBO.
d/l. Jezero je uvnitt psrku 8 ne mimo nej.
ato1 u nl!jeke Hd1e? VSeehny ~.idle vynesli I
vsechny pod poliei ne knihy.
e/ V kemnech u~ brzo vyhsBne, ptiloz troehu uhl!. 2. V kine zecalo
horet a 1ide vsichni utikali ven. ]. Kdv~ vlek prijel do
staniee, vystoupilo z neho nekolik clen~ vladni de1egeee (dos1.
nekolik v1ednich de1eget~).
2. Kdepek by byly u
]. Cesopisy jsou
all. Diva se z okna Yen. (Diva se z okne ne okolni krajinu.) 2.
Be~ ae podivat na nedra~i, jestli jsou jeste dnesni novinv.
3- Kv~tiny se dobte peBtuji tu ze omem.
b/1.·Upens ueitele C~nga je me10 miste, pfijate sem ke mnli.
2• .f(OT'kmB mnoho no~cb knih (doal. U NoVlilcsje mnoho novjch
knih), pojame se k n~mu ne n~ podivet. 3. Zde u WU ~in nemuaime
deIst okolky. 4. U meho pritele m~!ee byd1et nekolik dni.
cll.A: Jsou t8ll1u vas einan~?B:.7eou,u DaS jeon i Jeponci. 2.1;:
Kde je ~j sloTnik? Neni u tabe? B: Je. 3.A: A co ~j slovnik?
Neni u tebe? B: Je. 4. pfijdu k tob~, pak p~jdeme k nemu a pale
vAichni spole~ne p~jdem do resteursce. 5.A: Ke komu pujdeme dnes
ve~er? B: K nikamu nepujdeme, budeme se dome divet De televizi.
~21,2 _Lo_k..,e•.•t;.:i•.•Tni=_p..,r:.;e::.;:dm=e..;;t '::D 66
all. UHtel (!ang bydH ndle likoly, etudenti bydli riichni v ko1eji.
Jejicb kolej Deni vedle likoly, ale Te ekole. ~. veaer Tliichni
lIedi D8 dvore, pij! ~aj e pondaji 81. 3. DceruBka aedi Tedle
maminky a bebi~a Tedle dede~a. 4. Kohu si sednout vedle tebe?
5. Deti 'bydli v p08chodi, my bydlime dole. 6. Stoji DB 8tanici
e ~ek' na tramvej. 7. Poves si kab4t ne st~jeD. 8. Postav vazu
De still. 9. NecMm 8i u tebe penize, ano? 10. Dej zav8Zadls do
l1achovy ne nadrafi. 11. DedelSek vaeehny penize uklada v b811ce.
b/l.A: Cf pes to k nam aeJD zebehl? B: Je to pes rodiny m~ho pHteIe,
lSes'to.Ie no sa" :ub!bne. 2 •.1: E\Yl jaer.a ze ni. ale neni
n sebe. K8Il1 self B: ~el do kina.
ell. Auto se polu.alo e kdy,! jae doili do leol.je. bylo ul deaet
badin TelSer. 2. on ae Tritil do~, mami.nka je!te nee
1. Od osmi do dT8D8cti mam vyulSov&ni. Z.A: Od toboto tydne do
ptiAtiho ~dne tu n'ebudu. B: A kdy tu budd? A: Za dva tYdn;y.
3. PoaiD8je zittke. m8ao bude dra!ii. ~.'POain8je pozitrim mu!ea
prijit kter,fkoliv den.
1. V tomto meaici je pouze jedna sobota pr8covnim dnem. 2· Tento
tyden u~ jaem byl dvakrat v kine.
~21t4 ~mena se zalo~k8mi v priv1astku YD 69
1. Ty knihy v knihovne nejsou vaechny mcje, nektere patri memu
starsimu bratrovi. 2. Stare novin~ poe sto1em jsou v~echno ~inske
novin~, ~eske noviny jeou pod skrini. 3. V mele lahvi je
sezamovy olej, ve velke 1ahvi je podzemnicovy olej. 4.A: Kam se
podely vsechny zid1e od stolu? B: Vsechny jsou ne dvofe.
~ 22,3 ModifilcStory /lei/.L9ul YD 70
I.A: Kdy se vratis z Pekingu? B: Napresrok. 2. Be! napred, ja
se vratim a~ potom. 3. U~ je pozde (dos1. Je tak pozde), vretme
se. 4. rrines s~j eesit, ja se na nej podivam. 5. Odnes to, uz
jsem si to prohledl. 6. Odnes ty veci, je to prilis drahe, ja
to nechci. 7. Deti pribeh1v pro penize e beze1y si koupit zlste
rybky. 8.A: Pojd nahoru, je dol~ nep~jdu. B: poja ty dol~, ja
oahoru nep~jdu. 9. Vstel, rekl neko1ik slov e zase usedl. 10.A:'
V kolik hodin vstavas kezdY den rano? B: V sest. 11. Vstan, nep1a~!
12. To jsou pri1is male dvere, jsou malo pohodlne, kdyz ee
jimi vchazi i vychazi. 13.Prosim, vstupte, jete nesimi hosty. 14.
A: Mohu vstoupit? B: M~!es, uvnits nikdo neni. 15.A: Je pen u~ite1
Ceng doms? B: Neni, sel Yen. A: Kay se vrati? B: VelSer v sedm.
16. Dede~ek nechce bydlet nehore v poschodi; rika, ze uz je ster.Y
e tezko Be mu chodi nahoru e dolu. 17.A: poja si pro to sam. B:
Dobra, hned tam jdu. 18.poja sem, musim e tebou mluvit. 19. poja
sem, ja se (na to. na tebe apod.) podivam. 20.Bez se zeptat. kde
je posta. 21.Nemocni jeden ze druhjm vychazeji a vchazeji. 22.A:
Pro~ nejdes dovnitr? B: Nechce se mi taM, je tam moc lid!.
modifikatoru /1ai/. podruhe LOu! YD 71
ne~eka ne tebe? 2. Deti
hreji. 3. Prohli!i si to
e nechce si to koupit.
si to prece koupi1.
'YD72
se opekujici
922•3 pOUl.I r,ouHti
1. Chodi venku prede dvermi sem e tam,
pobiheji v parku sem a tam e vesele si
~e vsech stren e ptece se mu to ne1ibi
4. Chvili jsem uva~ovel e nekonec jsem
~22,3 pozn.II
1. V~dy vstupuji t~mito
vsteve~ ke~dy den? B: V
d •. ne temt~mi. 2.A: V kolik hodinverm .•.,
sest.
ell. Mam mnohc roman~, ve~i si jict nekolik. 2. Pfines detem
nekolik jablek. 3. Zevol~j mi tsxik.
t/l. ~e~ oomt, zoe nemaE cc pohledavet. 2.L: Dnes j~ patek, kam
pujdes: pujdes ne kolej nebc pojedeE dom~? B: Rebudu se vracet
ne kolej, pojedu dom~. 3.A: Dnes se nebude vrecet oomu; B: Ne,
r!kel, ~e prespi u pane Cange. 4. Zde neni, sel nehoru. 5. pivo
je dole; chces-li Be nBpit, tek 8i bez pro ne dolli.
922,5 smerove modifikatcry dvojslebi~ne YD 74
a/1. Nestujme t8Qy, sedneme si s popo~idejme e~. 2. NestQj, sedni
ai. J. Podivam se ne to (pripedne:pre~tu si to) b prinesu ti to
zpet. 4.A: Prinesu ti to nezpet pozitri, steei to? B: Dobra.
5. Mlize~ si to (zasel odnest, ja to uz mem. c.A: Toto je tvoje,
odnes si to! B: Ja jdu dnes 00 kina, mohu si to odnest z!tra?
A: Dobra. 7. J~ to moc vysoko, sundej mi to. e. Bsbicke je dole
a chce eist noviny, zanes ji brYl~. 9. Prines mi z pokoje zidli.
10. Vseehny z~dle vynes Yen. 11. Vsechny zidle mi sem ze dvora
prines dovnitr. 12. Vsechny zidle mi odsud ze dvora zanes dovnitr.
1]. ~am prichazl nejekY clov~k, m~zeme se ho zeptat. 14. Tem je
nejak:Y A6ij~c". bH se ho zeptat, zde je ~inan. l~. Jakmile jsem
vstoupil de dveri, pes hoed pribehl vrte ocesem. 16. rrodavaji
tem banSny, 1ide se tam vsichni bez1 poatavit do fronty. 17. prev~
tudy probehlo n~kolik d~ti. 18. ?rave vstoupi1 dovnitt a
hoed Z8~e VY$~l ven, nevim proc.
b/l. Do hanky prichazi e vychazi ka~dY den mnoho 1idi. 2. u~itel
chodi ve trids sem e tam a cvici s nemi kenverzeci (2. ver.: e
k1ede nam otazk)·). 3. ctlepci za budovou beheji sem a tam a kopOll
do mice. ~. vytah je jiz tfi dnypolemanY e my vsichni musime
behet (po schodech) nehoru e dol~, je to strasna otraV8.
YD 15
q22,6 V10zeni Dredm~tu mezi slozfy dvojsleb. modifikatoru
a/l.A: Y.~~eE mi, prosim, sundet tamten slovnik? B: pockej chviIi,
nejprve zanesu aolu bebicce brY1e •. 2. Pockej, vyndem si peroo
3. Az maminke prijoe z nakupu e pfinese veci na pripravu
~(;Ch8j~ (ze1eninu, meso apoc.,_tj.' veci, Jd netvofi pHlohu),
buoe hnec verit. 4. Vezmi 8 zenes dedeckovi zidli (rozum~j: nekern
Yen). ,. Zanes naho~u nemocnemu sklenici ~aje. 6. Bez koupit
e prine5tmamince nejeke kvetiny, m~ dnes n6rozen~v.
b/l. Vybeh1 yen ze vrat. 2. Pes vybehl ze dvora (rozumej: m1uvei
;ievenku mime dvur). ].A: A co deti? B: Veechn:\'vybehl:v
pc schodecb nahoru. 4. Jekmile jsem zavo1a1 Mzmrzline~, deti
Bernhoed vsechny pribehl:v po schodech nahoru. 5. Odesel co buddhistickeho
~8stera. 6. Nenech pse vybehnout z do~u. 1. Jakzey
Z nosu se (rozumej: mu, ti, yam atd.) spustile krev? 8. Uz
da,~cole nejezdi10 s tak se teprve velmi pozde vratil dom~.
~2Z,7 Smerov~ modifikstorv jine nez /lai/,/qui YD 76
ell. Sundej si br,yle a otri 5i je. 2. ?rave tea vysel z kancelare,
ale nevim, kam sel. ]. Prave vstoupil do kina, ale hned zase
vysel; pro~pak esi? 4. Kdyz prisli haste, proc j8i vyb6h1 nehoru
• nejde~ dolli?
b/l. ~azdf den do postovniho uradu vchazi a opet vychazi mnoho
set lid!. 2. Pokezil se vytah; je vakutku strasne Unavne behat
(splhat se) kazdj den nahoru a dolli. 3. Nech (dosl. poloz) ten
slovnik zde, vzdyt je to otrsva jej stele davat nahoru a sunda-
vat.
all. Pred peti tydny k nam sem pfieel noyt ucitel prijmenim Tung.
2. Fred dvema lety odje.l do Sengheje a tea tam stale jesU je.
). pete, co se ozenil, uz sem tak casto nechodi. 4. Po dvou
letech se vratil z Leningradu. 5. Nemohu ai koupit saty, ktere
stoji vice ne~ dva tisice korun, to je moc penez (dosl. to je
pr!lis drahe). 6. Lidem, kteri dnes prisli, je vsem mane nez
tricetpet let, nikomu nen! nad tricetpet. 7. Behem dvou mesic~
jaem obdrzel tri dopiay. 8. Behem tri dnu ur~ite prijde. 9.
~rome meminky jsou u nas vsichoi doma. 10. Krom~m8B8 co chces
jesU kupovat?
b/l. Drive se ucil japonsky a tee se za~e1 ucit i cinsky. 2.
Drive pivo nepil, ale tea je ma velmi red. ]. V budoucnu tsk
nem1uv, on to nerac posloucha. 4. Prlste si jeho slovnik nepujeuj,
on by to mohl ne1ibe nest. 5. 0 tO$, co bylo, se uz
nezminuj, ~vsli ne to, co budE. 6. M1adez drive m~ls jeste
nejeke idea1y, ele budouci mladez?
S!oveso Ishii nam!stQ slovesB ll~uI YD 78
1~ To n8proti je posts. nikoliv banka. 2. Nahofe je mistnost
deti. my bydlime dole. J. Pozar. pfec nami (dosl. vpredu) je
~eleznicer 4. To vlevo je tvoje, ne to Depravo.
YD 79
Otazkova alova ve funkci zdarazn~n~ obecnosti
ve vezb~ s pfislovcAm dou/,}
e/1. Ks~dY 0 tom vi~ 2. Ks~dY to ma. jenom ja ne. ]. 0 t~to
veci neni tfeba mluvit, ks!dY 0 tom vi. 4. Mam red ka!d~ho~ 5.
Odv&~ia se jit ke kOmukoliv. 6. Kohu se vsedit s kymkoliv. 1.Ar
t~e pou!it ~ikoliv peroT B: Ne. jeho ne. 8. Tento ~lovek je
ochoten vzit penize od kohokoliv. 9. Tu knihu m~!es dat komukoliv~
IO.A: Mohu mluvit s kymkoliv? B: Podle libosti.
la~ 0 t4to veei nikdo nic nevi, jenom mv dve 0 tom v~m 2• -.J.L e. a.
N4kdo ~o nema, jen ja. Je. Toto je poaledni v,1tisk, Y~bec nikomu
ho nedavej. 48. Vdbec 8 nikjm 0 tom nemluv.
bjl.A: Kter,t ehces druh? B: Kter,ykoliv. 2.A: Co chees? B: Cokoliv..
J. )fohu jiat i pit cokoHv. 4. Tskovi lide dovedou a
~ehokoliv vytvorit dl1vod (zeminku)~
1&•.Nyni on neml1!e vl1bec nie jist. ml1~e jen pit. 2e.A; Co mu
das? B: rlic mu nedem.
cj1~ Pfi~el ka!dY, jen ty jsi nepti!el. 2~ Je mo!no jet kter,tmkoliv
doprevnim prostredkem. J. Rad pije 8 je schopen pit jekykoliv
elkohol. 4~ Zde je jakjkoliv dopravni prostredek k
diapo~ici: tramvaj. autobua, metro; je mo~o jet ~imkoliv. je
to nejvjs pohodln4. 5.A: Mohu ~uvit s kter,imkoliv ~lovekem?
Bl. Podle liboati. B2. Ovsem~e neml1!es. 5.A: MI1~es prijit
cdykoliy? Bl: Kdykoliv. 82. Mohu. 1. Studenti mohou vychazet
kdykoliv od seati rano do seati ve~er. 8.A~ Listek na vlak
je mo~no kaupit kdykoliv? B: Ano, i v noci.
le. ptisel jai pozd~. u! tu y~bec nikdo neni. 28. V~bec nikomu
to nefikej. ]a •.U! neml1!es jet vl1bec ladnjm dopravnim prostredkemj
u! je po pl11noci a nic nejezdi. 48. Nem~!e pit ~adnj alkohol.
58. Zde neni ~8dna tremvsj, je mo!no jet pouze metrem.
6a.A: Ty vtlbec nikdy nemilies pi'ijit'( B: Nikdy. 78. ~.4dnY atudent
ve~er po deaat~ yl1bec neml1~e vychazet. 8e.A:V teto nemocnici
vtlbec nikdy nelze navstevovat nemocne? B~ Pfesne talc. nikdy.
dj1. A: Mohu tam jit kter,ykoliv den? B: Kter,ykoliv den ,podle
libosti. 2.A: Ty opravdu kazey rok slavis narozeniny doma?
B: Kazey role je travim doma. J.~: Do ktere restaur ace se piljdem
n8jist? B: Do kterekoliv. 4. VidiH jaem opravdu vsechDy
filmy letosniho T,Ydne C!inakeho fiau. 5.A:Je moino vy jit kter,ymikoliv
dvefmi? B: Kter,ymikoliv.
la.A: Ty vI1bec MdnY den nemMes vyeMzet? 3: tadDY. 2a •.1.:
Ty ani jeden rok netravis venoee doma? B: Preane tak, ani jeden
rtlknemohu travit vlinace dome. 3a. Do vtlbec zadne restaurace
neplljdeme. bUdeme jiat u mne. 4e. 0 letosnim T,Ydnu ~inskeho
t'ilmu jaem nevi del 'lUbec !adnY film. 5a. Z vtlbec !adnjch
dveri nelze vychazet? B: Z vubec zadnjch.
ell.A: Ta~o rcstlina se u vas vyskytuje vsude? B: VSude. 2. Takevi
8a8ci jaou vBude.
la. Tato rostlina se u nas v~bec nikde nevyekytuje. 2a. Froe
sspiranti nemohou vdbec nikea cestovat?
f/l. ~ekl, ~e se bude moci vratit a! za pet let; ona tekls. fe
ns n~ho bude cekat jakkoliv dlouho (dosl. jakkoliv mnoho let).
2.A: Kolik chces lahvi piva? B: Jakkoliv meoha. 3.A: Kolik
chces pisatek? B: Jskkoliv mnoho. ~.A: Kolik m~!e ptijit mYch
pratel? B: Jakkoliv mnoho.
1a. ~ikal. ~e 8i to chce puj~it na jedinj den. ja jsem mu rekl.
ze to nejde ani ns jeden. ani ns dva, ani jakkoli vice dni.
2a.A: Chtel bych jen pet, je to ~ozne? 3: ~i pet, ani vice.
3a.Mohu .1 n8 zitre v.eer pazyst dya ptatele? B: Ani jednoho.
memi.nka je nemo~.
g/l. M)He se to psat takto i onak. vtlbec jekk:oliv. 2. Tato ryba
je chutns, at se upravi jakkoliv.
laG Kdyf to neni spravne psat tak. ~uze se to napsat takto?
3: Takto to take nejde, at to napises jakkoliv, je to vzdycky
spatne; ty to neumis, ai to napise on! 2a. Tuto rybu nemam
rad, at se upravi jakkoliv.
h/l. Jakkaliv ~ala mistnost, on se spokoji s ka~dou (dosl. chce
kazcou), jen kdy~ je tam ~o~no bydlet. 2. Ai je to jakkoliv
drahe, on to koupl, jen kdyz je to k aehnani.
la. fiekoupim 5i tOI
byt by tc bylo sebelaeinAjsi: nelfb:! se
mi to. 28. Sta~i, ze jsem to rekl ja: by! by to bvlo sebesPr8vnej~i,
on neposlechn~. 36. At bude jakkoliv ~ozde, ne
tom nezalezi, hlavne ze prijdes anes.
i/l.A: Toto je velmi dob~, jen je to drah~. B: sta~i, ze je
to dob~, at to stoji jakkoliv mooho penez, ja to beru. 2.
A{ toho s nim namluvis kolik chees (jakkoliv mooho), je to vse
nadarmo, on je mimotadne tezkopednj. 3. Nep~jdu tam, i kdybvs
mne daval nevim kolik penez. ~23,l
Vyjedteni minul~ho ~ssu kontextem YD 80
1. Drive byl delnikem, tee je to kadr. 2. Pred dvems lety se
~oc Cht?il,je,tp~di~at do Ciny, tea v/lsk jH nems zajem. 3'.Kdvz
Jsem byl maly, mYsiival jsem si, ze nalle dvete byly velmi velik~;
kdyz se podivem nyni, tak vObec velik~ nejaou. 4. Predev~irem
riksl, ze priJde, dnes zaae tika, ze neptijde.
jsem cetl uz devno. 2. On se neueil
3. Na vyaoke skole se einsky neuc~lB,
4. M~j pritel nikdy v ~ine nebyl, ale
all. Sen cerven~ho domu
cinsky, ale japonsky.
ale cineky mluvit umi.
ma Cinu velmi rad.
bll. Dtive jsem bydlel v Pekingu a pecenou kechnu jsem jedl
mnohokrat. 2.b: Ne Dlouhe zdi jsem byl uz mnohokrat, byl jsi
tam i ty? B: aYI, ale ja jen jednou.
all. Veera jsem videl ein5kY film, byl moe peknj. 2. Vloni se
veale e leto5 uz me syne. 3. Teprve does jsem odeslel dopis,
kter,Y jsem mu naps61 prec dv~me any. (do5l. Pred dveme any jsem
mu napsal copie, teprve anes jsem jej ode5lel.)
b/l. Koupila jsem Sieo-6i panenku. 2. Ucitel napsal ne tabuli
jeanu V€tu. j. Zazpivala jsem jim cinskou pisnickU, oni mne
zazpiveli ceskou pienicku. 4. (uladsi) sestre zatencile ~eskY
tanee.
ell. Eydlel v Pekingu pUldruheho roku. 2. Moje manzelka se
uci cesey teprve mesic, jeste neumi mluvit. 3. Dve any maloval
pokoj, j€ velmi unaven. 4. Ucitel e zaci chvili eekali
ne tramvaj, cekali aei deset minut 6 tramvej prijela. 5.
Mluvil jsem pal doe e on tomu stale nerozumel.
dilL Babicke 5i koupile liatek, nestoupile do vozu e odjela.
2. (~ladsi) bretr se najedl a odesel z domu. ]. Pan ucitel
Bei tu byl, ale hoed zsse odesel.
ej1. Mledsi bratr se naji a hned pujde.
ku (autobusu etd.), az ei koupis listek.
teprve, az si koupi~ listek.
2. Nastupuj do vle-
3. M~~e~ nastoupit
all. ueitel je pri vyucovani napominal, proto!e si vzedu stele
povidali. 2.A: Co jsi Gelel veera vecer? B: Spal.
b/l. Co SiB to zapisoval do sveho notysku? 2. Tatinek a meminka
si vymenili par slov, nevim co si povideli. 3. v nedeli
jB~ v~bec nikde nebyl a cely den jsem prospel.
YD 84
l.Vcere ranD an~zilo a does rano ~8ae.2. Auto jsem jiz del pojistit.
3. ~ebojim se ho, UZ Jsem se pojistil. 4. Ja u~ nemohu,
jezte vy. 5. Ja uz nemohu, bezte tam vy. 6~ Ja ui nemohu,
udelejte to vy.
~23,3 pozn. Sloveana ..pHpons (lef po l!flovelSe/you/ YD 85
1. AZ budeme mit penize, pojedeme do Oioy. 2. Oesti studenti
nyn:! uz meji prile!itost a mOZnost jet do Oioy. 3. Kdyz u!
tea mame v dom?i vYtsh, mame Tsichni redDat.
923,4a (lei ne konci ve~y (slovesna ptipooa)
1. Mluv, e! to dopovim.
budu ?ouzivet jeji. 3.
odesli a ucitel po nich
2. Az si to koupi (star~i) sestrs,
siao-si priels 8 ~eae odeela. 4.~aci
(dosl. potom take odesel).
~2J,4b lIef ns konci vety (v~tna ~astice) Y1J 87
a/1. Hase dcerka u~ je slecnou. 2. Tento lekar evropske medic!ny
Be nyni atal i lekatem ~!nske mediciny. (Tento lekaf nestuje
evropskou a nyni i cinBkou medicinu.) ]. Drive tu nebyio
nie a nyni je tu spousta kv~t~ i stromu.
b/1.A: DoY,dou u~ tvoji feci mluvit cinsky1 B: N~kteri u~ ano.
2. ~e u! po vyueov8ni, mu~ete jit. J. Kdy! se uci touto metodou,
v~ichni se hoed aci radio 4. Jeste mesic a melouny u~ budou
k jidlu. 5. RY~e je zrsla, mu!e Be u~ !nout.
el1. Je pfilis po~de, on u! asi neprijde. 2.A~ Jen jezter E:
Dobra. j6 tedy u! nebudu dHat okoll:;yda si tedy budu brat).
3. U! nepr!!, d ai llb1!ei jit hr8t ven. 4. On je jdU m8l.1,
nenaMvej IIIU.
d/1. U! je pet hodin, prace haed skone!. ~. D~deckovi u~ je
dvaaosmdesat. ul nechod! casto VID. 3. U~ je tomu pul roku,
kdy pfisel. 4.A: Kolik u! je tvemu vnouekovi (rozumej: synkovi
.sk!n)" B: .haruict.
ell. R1chle jezte. PQlevka vystydne. 2. MUs! se jit veas, kdy~
se opozdfme. bUde tam moc lidi. 3. Ptidej k meau trochu zelenin.Y
a bude to VYboroe. 4. Vezmea si lek a jsi zdrav. (Kdyz
si clovek vezme lek, uzdravi se.,apod.)
~23,4C 118/ na konci vety (pt!pona i ~estice zaroven) YD 88
a/1. Je to spatnY ~ilm (ten film za nic nestoji), mooho lid!
(z promit8ni) odeslo. 2. Neplae. placem nic nespravis. ].!e
zacatku necht~l prij!t, ale nakonec preee 9riael. 4. Ze ~ac4tku
tam nechtel jit. ale nakonec tam prece sel.
b/l. Devate cviceni v~ichni !aci ~ zvladli. 2. Polevku si nevezmu
(dosl. nebudu pit), budu j!at jidlo. J. U! nestuduje
evropskou medicinu. ale einskou. 4. Kolo neprodam, budu (ns
nem) je~te jezdit. 5. Pred deaeti lety stale jeste taneil, tea
u! netanci. ale vyucuje tanci.
ell. zneky u~ jsou napaao.y. 2. Slovn!ky jsou vyprodan.y.
q23.4 pozna £lovesna ptipona (lei a vetne castice /le/ ve
_v__e..•.t~a"""cho.;.-.;s~p:.=ro.::e~dm=e.::.t~em~u~s~l~o'!v~e:ll:!saYD 89
a/l. Veera jame ~ dva viceli dlouhj film. 2. M~j strycek 5i
koupil drahou knihovnu (skfin ns knihy) bHe barvy. J. SHeli
dloubj kus ceaty.
bll. Kdy~ v televizi skone! pored, bratr ete novioy. 2. Kdy~
maminka skone! vereni, vola nas k j!dlu. J. Tat!nek po j!dle
pije pivo. 4. Kdy! dotelefonovel,vysel ven. 5. Jeho syn se
o!enil a hned se mu narodilo dite. 6. Zavolal si telefonem
taxika.
cll· Nic ne:rikej, ja jaem. 8i z neho jen tak vystrelU (udUel
legraci). 2. Tatinek spolu 8e str,jcem vypili kolem deseti lahvi
piva. 3. Nechel jsem. pro vasi tfidu dvacet l!stk~, staci to?
d/l. Prave jaem. 8i z neho vystrel~ (udelel legraci), ty uz ho
nech na pokoji (dosl. ty u! si z neho zase neatrilej). Z. V poledne
jsi mel jedno pivot cheea-li jest~, tak a! vecer. 3. Uz
ml1m eesko-Cinsq slovnik, ted pottebuji eins.k:o-C!esk;Y•. 4. V poledne
u~ jsi jedno pivo mel, chcea-li jeste, tak a! vecer.
e/I.A: Mel jai kavu? B: Ne. mel jsem caj. 2. Maminke uz uvetila.
J. Jen jezte. ja uz jaem jedl. 4. Syn m~ho pr!tele se
jiZ o~enil. 5. U! poslsl (mladSi) seatTe telegram do Sanghaje.
5.A:Dam ti sklenici (hrnek) caje. B: Ne, u! jaellleaj mAl.
~23. 5S1ovem4 pripona l1e/ u sloves modifikovanjch YD 90
all. Jeji tchYne je stale nemocne, uz snedla apoustu lekU.
2. Moje sesttiCka uz byla behem jednoho tydne ttikrat v kine.
]. M~j ptitel si pujeil penize na cestu do ~i~. 4. Tamto
evi~eni se budu ulit a! ae naueim toto.
b/1.P1jeim ti ty noviny, a~ si je preetu. 2. A~ nap!su dopis,
des !Ilijej na po§tu. 3. 8Udes si ty satymoct oblect. a! je
maminka usije. 4. Kdy~ se stucenti neuei c!nsky, maji nad~ji,
~e se dostanou ne praci do ~iny.
c/l. M~j synek si privedl maleho kamarada jako hosta. 2. Kdy~
se muj ?ritel ~enil, poalsl jsem mu derek.
d/l. Otevfel sktin s vyndal 3i saty (dosl. jaden kus satu).
2. Sundal s police jednu knihu.
ell. Nic se nedelo a tak .jsem odesel domu. 2. Minuly mesic byl
jednou doms e tento mesic zase. ] S tV' 1 .• ~a r~ Jsem ho, jak vstoupil
do kina. 4 N h ~ h' 1• ! a or",c..Je '/e lea zime a lice sesto'.lpili::'ol~.
5. ~ozhnevan utekl. a vratil se na ~olej.
~23,6 Zaporky pro minulost '!D 91
1. Vubec te nepomlouval. 2. Nebrel j3em ~aCnou tvou ~nihu,
be~ se zeptat jinde. 3. Nevzal 35em si Beebou bryle, nemohu
~iat.novin,y. 4.A: r.tYlaia hlavu? B: Nemyl, ale zmokl jsem.
5· Maminka ae rozzlobila. protoze j5em ji ~eooslechl. 5. Nebneve1
jsem se ns tebe, ale ns sebe. 'I. 3yli jSllletam v~era
v~iehni. proc jei tam nebyl ty? 8. Veera jame tu by1i vsichni,
proe jsi nepf'isel ty? 9. Tenkrat jsi tam nebyl, tentokrat JS~
zeseneptisel sem, to je oprevdu k nevydrzeni s tebou. 10. Kdo
tikal, fe j8em ~el nakupovat? Nebyl jsem nakupovat, ale na 5ch1zit
11. Dnes jaem ho jeste nevidel, aai neptisel do praee.
b/l. Tenkrat jame nepouzivsliruble, ale americke dolary. 2. Maminks
drive nebyle ueitelkou, ale lekarkou. ]. Veers jaem byl
zs tebou, sle ty jai nabyl doma; ~de jsi b~l?' 4. Kdyz sem prisel,
vdbee nic nemel; nemohl j5em mu neprok~zst ?omoc. ~. veera
se nechUl pfiznat. ze nema pen,fze; dnes 5i pi-Hel vypujeit
a nezbylo mu, nez to riet.
c/l. Drive se tu alkohol neprodaval. prodaval se tu jen caj; ted
se tu prodava vsechno. 2. Drive muj pritel einake jidlo nejedl,
tea. je ale :namoc rad. ]. (Drive on)podobne veci nikdy necHel"
tea. je schopen udelat vseehno. '
d/l. NaB ceskj ueitel jeste nikey nepil clnske ryzove vine. 2.
Nedelaval takove veci. 3. Msminka nikdy nie takoveho nekupovala
a nevi, kam to ma jit koupit.
all.A: Kdo tu ~yl? B: Muj spoluzak. 2.~: Za kym jsi byl? 3:
3a ~ 3poluzakem. 3.~: Co se ?okazilo ns autu? 3: 8rzda.
4.A: Kde se ~okazilo auto? E: Na ~rzde. 5.A: Jake jsi nil
(cosl. pil) ,i'10? 13l:~adne. B2: V6.l:ecZae.11epivo jsem nemel.
6.A: ~tery z tvjch (~ladsict) ora"~! by1 ,~ine? B: 2a~~YI oy1
Jsem tam ~a. 7. Kter~ ~eske filmy ~oupila ~!na? ]: ~oupila
"30ny e klid" El "Bozske Ems".
bll~:TvcjE mamin~s jiz oaetla? 31: Jeste ne. Bt: U~ devne.
2./": MtH s sebot: bIJ'le? 3: OUVE:j, nemam, zapolDJleljsem je:. j.1.:
Uz sea koupal? B: Jasti ne. ale uz jdu. 4.1.:Uz jsi jedl nat
bramborak? B: Anc, je vybornY! 5.A: Nejedl ses? B: Dekuji,
najeCl.
ell.A: Napsal jsi uz (mladsimu) bratrovi dopis? B: Napsel 5
davno jiz odeslal. 2./": Jedl jsi pe~enou kachnu, kdyz jsi byl
v ~ine? B: Bohuzel, nejedl. ].A: Uz se vdals tve (mladsi) aestra?
B: Uz devno a me jiz dve deti. 4.A: Mas uz po jidle? 3:
Jeste ne, a iy? A: T&ke jest~ n€:. E: Nu!e, ~cjame se nejist
spolu.
1.A: Pane u~iteli, nejste unaven?
duje v Cine ~inskou medicinu? 5:
dytsm bude studovat 8 let. 3.k:
straane.
B: C, to nic neni. ~.a: stuCinskou
i evropskou, dohromaNeboli
te hlava? B: Bali,
924,1 AnteponovanY Clen bliZe ureeo,¥ deiktickYm slovem YD 94
all. Do tsmte resteurace nep~jdeme, tam je prilis drsho. 2.A:
aYl jsi u! tam v tom parku? B: Jest~ net to je ssi n~jakY novY
park. 3.A: Vid~l jsi ten film? Je vyjime~ne dobrY, musis ns n~j
jftl B: Opravdu? To ns nej ureite pujdu.
bll. Tomuhle ja nerozumim. 2. Tato ryba je moc velks, tu ja nechci.
Je chci tamtu prostredni. 3.A: Toto nechces (jiat), tamto nechees
(j{st), co si teOy vezmes? 0: Nic a hotovo.
1. Ma red ~aj, kavu ne. 2.A: Ktereho ze starsich bratri js~e pozvali?
B: Nejstarsiho bratra jsme nepozvali,ale druhibo· nejatarsiho.
3.A: Pozvali jste nejstarsiho bratra? B: Nejstarsiho
bratra jame nepozvsli, pozvali jame druheho nejstsrsiho brstra.
4. R;Yzove vino se mi nepodarilo sehnat, pei~nky j·semkoupil jednu
llhev. 5. Pszove vino se mi nepodarilo sehnat a talc jsem koupil
l&hev pelenky. 6. Lodi nepojedu, m~sim letet letadlem, ne-
mam tolik casu. 7.A: r~te svestky? 3: ~vestky nemame, ~ame
hru~n~. 8.A: Mate §vestky? B: ~vestky mame, hrusne nemame.
9.A: Mate tri hrusn~? 8: Nemame, mame jen jednu.
~24,,3 Apteponovan,Y Clen (sloveso vHy .je!Ilodifikovanonebo je
opati"eno neRt:!JDjmpfedmetem )
YD 96
a/I. Neprijel jaem svjm sutem, ale deerinYm. Moje se polamalo.
2. Nevzal jsem ai svdj sloTnik, zapomn~l jsem jej doms. ~~~e8
mi p~j~it (sv~j), sbyeh se podivsl? ]. Tskovehohle cloveka jsem
jest~ nikdy nevidel, to je dnes poprve.
b/l. Penize, ktere veera prisly bretrovi, jsem mu ji~ odevzdsl.
2. Ten slovnik, kter,y jSem si od neho pujcil,(mu)u~ moje (mladsi)
sestra za mne vratila. ]. vcerejsi novioy u! mne ptedsli. 4. Je
nemOCeDj pokud jde 0 jeho plat, nezbyva, nez abychom nekoho
p~a1ali, shy mu jej zanea1.
1. TY dopisy jsen uz
ny napsany. 2•.Tech
Tech nekolik knih u!
js.emse u~ nsuHl.
vsechny napsal. Is. Ty dopisy uz jsou vseehnekolik
knih u~ js~ vseehny pfecetl. 28.
jaou vaechny precteny. ]. TY dV~ lakee
3a. Ty dye lekee u! jsou (u~ mame) zvladnute.
1. Jakmile jame uslyseli, ze nekdo prisel, tsk jame hned odesli.
Is•.U! jsou tomu dvs tydny, co jsem ho nevidel; je vlibee v prsze?
B: Take jsem ho uz nevidel vie ne:z deset dni; nevim, kde je.
lb. Az ho uvidis, tak ho pozdravuj.
2.A: Uz ti udelali ~ saty? 3: Jeste ne, a! zs tyden. 2~A: Uz
jsi jedl? B: .Tedl. A: Kdyil jai jedl, tak:pojci:me. 2b.A: Uz
jata se domluvili? B: AnO, setkame se zitrs rano v osm •.
3. ~ekni to jasne: jak to vlestne chees? Ja.A: SLysel a rozumel
jsi dobre? B: Ne pfilis, ?OVeZ to jeste jednou.
4. Deers se nevratila, eelou noe ~sem nespala (dosl. neusnula).
4a.A.: Chytil ohen v kamneeh? 3: ~hytil. ib.A: Nasel jai to?
3: .Jeste ne. 4c.A,: Co ;len~zenka? :lasel .jsiji ,jiz? 3: ,rasel,
nasel.
5· Odstavte stul a zidle, budeme tancitl 59. otevteme okno, ano?
6. Pevne to drz, at to nespsdne. 68. Chytejl E, jek to, zea to
zase nechytil?
7. utri ciat~ stUll 7s. Hejred~ji v!ecbno pelcne aneate.
8.A: Vsichni slyseli dobre? B: Vsichni jsme dobfe slyeeli.
8a. ~ekni to jasne; 0 kom mluv!e?
9. Promi~te, udelal jaem chybu. 9a: velmi se podoha me (stars!)
sestre, ale neni to moje aestre, ja jsem se spletl.
10. Kayz tomu nerozumie, tak do toho nevrtej, abya nakonec
televizi nepok:szil. 10s. Pokazil si zaludek a mas! j!t k dok-
torovi.
11.A: Jeste si vezmi trochu! B: we, uz jsem se najedl, uz neehci.
Ila.A: Najed1 ses? B: Dekuji, m8m doat, uz mam dost.
~25,3 Modifikator /Wan! YD '99
1. Pojedli jsme, ehvili si oapocinem a muzeme jit. 2. Jak to
nepises, tak to hned odesli. ]. Dnes to musis doda18t, zitra
by uz bylo p01.de. 4. UD\Yji nadobi a psk si sednem 8 vypijem
caj.
1. ~ej tidiei peni~e, s{ muze odejit. 2. kdyz jai d81 hostu
pivo, pije? 3. Pekingska univerzits venovela naei skole mnoho
knih. 4. Ja ti poskytnu tato vYhodu,eo mi poskytnes ty? 5.
Del jsem mu deset korun s on mi dal dvs seHty.
~26,2 NeprisY predmet uveden prepozi~nim nebo postpozi~nim
slQvesem Igei! YD 101
all. Sterii sestra mne koupila cinako-~eskY slovnik. 2. Mn~
take n&lej salek caje. 3.A: Uz jsi p~ipravila jidlo pro d~ti?
3: Jeste ne. 4. eeskoslovensko vybudovalo pro Oinu nemalo
elektraren. 5. Maminka sestri~ee u6ila sukni.
hll. ~ikdo mu nepujcil ~adne penizej p~jcme mu my. 2. Jeji manzel
ji daroval ptekra5~V naramek. 3. Ouvej, zapomnel jaem mu
to vratit, to je trapne.
d/l. Podej mi cukr. 2. ?ros:m, predej ten:~ ~i3:ck ns .lak ~~~U
uciteli Yangovi; cekuji. 3. ~ozesli :yto ~ovi~ ~asi~ 3pclu2a€~~.
ell· Tu :nas cukr, cl:ees citron'? 2. ren liste.:cns vlak jseu.:'12
odevzdal panu u~iteli ~angovi, ze dekuje. 3. 3anes ten !IT~ek
babicce, je v hornim poachodi.
g/l. zitra ma narozeniny, zaci by :nu chteli .enovst nejake ~ar~J
a ptaji ae mne, co by se tak hodilo (dosl. co by tyl0 Gobre {OUpit).
2. Zitra ke mne ptijdou moji pratele, cnei pro ne pripravit
nekolik cibskycn jidel.
427. Podmet a postverbelni ~len existence
all. Ptijela delegace, keo je p~jde uvitat?
prselo a dnes ranD jiz vyslo slunce. J.
ztratily, co budeme deIst? 4. Ide8ly se
neme chu{ vice ~it.
b/l. Prijels jedna cinsU. delegace, budu Jim tlumoci t. G. ztratily
ae mi br,fIe, co budU deIst? 3. Neni U2 ideal~ ani las~J,
jak mam zit, jaky s~sl me zivot? 4. Prave ptestalo prset a
vysvitlo slunce.
ell. Pr1 prijedou dVe cinsti 3tudenti studovat hru na varhany.
2. Nejake dye banty udelaly bankrot. ]. ?rj spadlo nejake
letadlo; vis, ktereho statu to bylo letadlo? 4. Mezi teffiito
v8zami jsou dv~ cinske.
d/l.A: Kolik zoyl0 penez? 3: Nezbyl ani halir, vsechny se utratily.
2.A: C~~bi ti tu jeden znak. 3: Kce? Jaky znak ehybi?
J.A: Mas tu jeden znak navie. B: Kde? Jakj znak je navic?
2. 7~era ve~er jeste
dabicciny bryle se
mu ztratily i lasks,
I.A: Videl jai nekdy takovou v~c1 a: Nikdy. la.A: Koho jai
prave apatril? 9: Nikoho, tea jaem apatfil 9rave jen tebe.
2.A: Slyeel jsineco? Nezvonil nekdo? S: Ja jsem neslysel nie.
2a.A: Slysel jsi nekdy takovou ~ec? 3: ~ikdy.
3.A: Urcit~ se navo~e1a (dosl~ rozpra~ovala ~o~avku), c!ti~ ~o?
3: Ovsemze citim, 72Cyt :o:u tak ~oni! 2a.A:::: tirn :l~.jak1
9mrad) ,~i,:hni 3:1.., ~e sno?! :::-:... , .~no, -:.ake ~o ~:::tim ~ ·')~rBi1:.:.'.l
:o(tu)smrdi. ]b: fycitil, ze neeo neni '.l :::of'icrua ~:::c,~Znie
:1etikal.
1. 010UPEj slupku, nez to buaeE jist. 2. Mam jablko oloupat?
3· Zazpival kratkY popevek. 4. Na okne je spouste kapek vody.
5.A: Kudy mohu projit? B: Tamtudy. 6. Drive byly T ~eskoslovensku
i vozi~' tazeny pay; v ~ine nie takoveho neni, jaou tu
jen voziky tlacene rukama. 7. Vec ae vyridila a ja jsem odesel.
8. K~'by neeD bylo, tak z8volej (rozumej: ~8telefonuj 1)9. Najdi
mne nejakou zstku, abych tu lahev moh1 uepat. 10. Operadlo t€
~i~l~ se polem&lu. 11. Msmink& u4ila diteti ma1j ~erve~ kabac€K.
12.A: Co je to za o?ickuY t; voyceJli£ horske opicka.
13. Semena vzeslo~ 14. Kolik je vas sester? 5: Tri. 14&.
U nes na zehrade mame trcjstupnevy zebrik, muze se prodlouzit
i zkratit. 15. Nyni nejprve do steny zatluc drevenY lipaHk a
pak teprv tam zat10ukej hfebiky. 19' Vycisti (dosI. vykert~cuj)
likviru nejekou malou statkou. 17. Tea je moe prece, mame
stresne napi1no. 18. Nspez chlebe na krajicky. 19. ~a cajov8
konvice ma pri1is d10uhou hubi~ku, to neni hezk~. 20. To dit~
ma velmi peknou pusinku. 21. Doma chovem dve ptacky e jeste
jednoho pss. 22. Dite si ve dverich hraje s micem.
a/1. Zlato je crazei ne~ stribro. 2. Letadlo je r,ychlejsi nez
vIet. 3. Ne severu je chledneji nez na jihu. 4. SovetskY svaz
je vetsi nez ~ina, Cina je vetsi nez Indie; 0 nasem Ceskoelovensku
se ani neni treba zminovat. ,. Coz Anne neni starsi
nez ty? ~ikej ji tedy Ijiejie/ (starsi sestro).
b/l. Tento drub ~aje je 0 neeD lacinejsi nez tamten.
s~fem se da 0 neeD lepe(mluvit) vyjit nez s vasim.
bratr je 0 kapanek '~ssi nei tatinek.
ell. palenke je c dva jUsny drazsi nez ~;ZOv€ vine. 2. Sesttiny
l~&lhoty jsou 0 jeCnC' cislo vetti nei moje,
dll.A: Kolikret je crazsi letet letadlem nei jet vlakem? 3:
Kcod, ur~it0 tak cvaJtrat-tfi!:dt. 2. Sovetsk;Y svaz je'mnoho,
mnohokrat vetlii nez Ceskoslovensko. 3. Jich je trikrat tolik
nez nas, poehopitelne, ie to udelaji r,yehleji.
2.5 naslm
3. StarSi
ell. Letadlo je caleko rychlej~i nd vlak. 2. Jeho uroven je
daleko vy~s! ne! o8tstnich. 3. Tento slovnik je da1eko, da1eIco
lepsi ne~ tamten.
1.A: Co~ trojnasobek p~ti neni patn~ct~ B: Ovsem!e je. 2.A:
DvAetA je kolikanasobek deseti? 3: No ptece dvacetin~sobek.
3. UdU. to jen za dvojnaaobnou cenu.
!I ';:) 107
,28,2 pozn.II Kvgetitativni komplement miry u sdjektiv
a,l1.11lY bydl:!me t:roehu dale nd vy. (dosl. Nail domov je trochu
vzdalen!j!! ne! v~§.) 2. Tato ceata bude asi 0 p~t kilometrU
kraUt (dosl. bliU:!) nd tamta. 3. Tento film je 0 dvacet minut:
deU! ne! t8lllten.
bll. aydlim troehu dille. (dosl. MIlj domov je trochu vzd~lenej5i.)
2. Tato cea'ta je kratSi 0 pet kilometro. 3. 'rente film je
dlou!l;fdv.cet: minute
ell. aydlim troehu daleko. 2. Po teto ceste je to (daleko)pet
kilometro. 3. Te1to film je dlouny dvacet minute
~28,3 Ptislovce Ig!ngJ,(~;yao61/h~gengl u adjektiv YD 108
all. Nov~ auto je je~tA dra!li. 2. ~e8ke pive je jeste lep~i.
3. Takov€hle ~!ky jsou jestA praktictejsi. 4. Coz toto neni
jestA leps! ne! tamto? 5. Co! metro neni jest~ rychlejsi ne~
tramvaJ~ Jeame tedy metrem.
b/1.~ove auto je jeste drazs:! nez ojete (dosl. stare). 2. eesIcepiVQ
je je~te lepsi net sovetske. 3. Takovehle n~~ jsou
jeste prakti~tej~i nez tamten typo
ell. Ojete auto je drah€, nove je jeste dr~zs:!. 2. Sovetske
pivo je dobre (dosl. dobre k pitit_ch~tne), ~e8ke je je~t~
1epsi. 3. Tyhlety n~~ky jsou prakticke, tamty jsou jeste prak-
til!tejsi.
~28,4 Mens! mira vlastnosti oznacene adjektivem iD 109
ail. ~aponstina neni tak tezka jake ~instina. 2. Uroved nasich
v) Zi vnoe: Dilehc ct..lE b£ neni takovt:. (:'os1. nem: tak bohcrte.,
hcjn& ) jake ~Erneho. 4. Y.ovovy neDi tak dobr,y jako dfev~nY.
5· Jist maso neDi tak zdrave jako jiat zeleninu.
b/1. sovetske pivo neni jako ceake (tj. nevyrovna se ~eskemu).
2. EYdlet v mnohopoachoaovem dome nen:! jako bydlet ve vilce.
3· Na6e televizory se nevyrovnaji japonakYm. 4. BilY ehleb
se vY~ivn08ti nevyrovna ~ernemu.
q28" ~islo.ce izUlL
all. Tento drub hrozn~ je nejlepai. 2. ~vYcarske hodinky json
nejdraMi. 3. D!'ive byly ceske boty svetoaIlame.
b/1.Mezi temito nekoliks slovniky je teuto nejidealn~j6!. 2.
Mezi temito nekolika lidmi on je nejhloup~j6:!. 3. Uroven Kale
Luo (Male: tj. dospele oaoby mledsi generace) je mezi nimi nejlep!!.
4. stsr,y ~'(st8ry: tj. dospela oaoba st~edn:! a stars:!
generaee) ma z cel~ho roku nejrsdeji l~to.
929,1 Pfislovecne ur~eni s GR/ YD III
a/1. Deers polehounku otevfela dvete a zlehounke veala dovnitt.
Zeptals jeem se ji: ~de jei by1a? 2. Mluv pomalu a nev~ru6uj
se (nebua nervozni). 3. Rychle, rychle pojame, u~ jen pet minut
a budou zacinat. 4. Musis s nim mluvit po dobroU" nenadavej
mu. 5. RozhodD~ je ttebs m~ pofadne nebit (ho 'por'dne
vypletit).
b/l. S radosti svolil. 2. Mohu ti t:!ei zcela otevten~, (doal.
velmi jeane), fe nesouhlasim. 3. opatrne se vyj6dtil, ~e mu
to nen:( jasne (ze se v tom nevyZllA, h 0 tom nevi ,~pod.).
~29,l pozna Adjektiva ve fUnkci pfislowci YD 112
8/1. NeehtH jai poslechnout a tvrdohlave jsi to ehtH provest;
(tea) se podivej, jak to dopadlo. 2. ~ake to nev:!! ne ato procent
a tsk venku neodpovedne nie nevykladej. 3. Dedecek ke~dY
den chodi br~ spat a brzy Tstava a tesi 8e dobremu zdravi.
4. Kazaj den b~zy odchazim z domu a pozde se vrac:!m, jsem velmi
uneven. 5- ptija brzy, budeme to moci brzy skon~it a ty bude§
~oci jit brzy dom~ (~r~, ~ozumej: 3pi~). 6. P~isel j3i ~ozde
a proto a~ co teto chvile nejsi hotov a nezbude,nez abys sel
pozde coma. 7. ~e, soya ~ase na navsteve (josl. tam u lidi)
siroce a nekone~ne povidal a rozkladal.
bll. Stars! sestra me obzvlsst ~da literaturu. 2. ~ec se
snadno rika, ale skutek tezko provedi. 3. Je mozno to zvlacnou1;jen
kdy! ee budes pilne u~it; nebudes-li pilnj, nenaucH se
nie. 4. Usilovne se pripravuji na zkou§ky na VY30kou skolu.
5. Tento clovek se velmi snadno rozhnev8, dej 5i pri hovoru
pozor. 6. Nau~it se ~insky mofne je, je jen treba se usilovne
a pilna uHt.
c/l. Mate vy~okY krevni tlek, pijte ~ene alkoholu, nejlepe vubee
nepijte. 2. Dnes mam narozeniny, v5ichni se must pekoe
(doel. vie) napit. 3. ~ekl jeem 0 slovo vic a on se rozhneval.
4. Nemohl Qyste troehu mene povidat? 5. Je u~ hodne pozde, jez
troehu mene. 6. Kdyz ti ehutna, tek 5i vem vie, v6ak je ostatne
hily den (rozumej: je daleko do 1I'e~era,kdy se pred spani:n
nema moc ,jist ).
YD 113
~ (" "'''''),29,2 Komplement stupne (chengdUwbuyu/ s ptioonou IdL
ell. KazdY den vstava i chodi· spat velmi pozde. 2. ~Uuvis ve~mi
r,ychle a ja ti nerozumim, neslo by to trochu ,omaleji? J.
Delame ptilis pomalu, kdy to s takovou budeme schopni dodeIst?
4. Jek bych mohl r·ozumet, kdyz Jl.1uviStak rychle?l 5. Tohle
zertovani jste opravdu prehnali. 6. Tvoje kritika je trQchu
nevhodna. (dosl. Kritizujes tak, ie je to trocnu nevhocne.)
b/l. on to prelozil 3pravne, to tvoje(t~~vUjpreklad) neni 3pravne.
2. On kazdy den pozde vstava i pozde chodi spat, ja 7stavam
i chodim spat casne. 3. Techto nekolik vet musis cist rychle,
ostatni m~zes (~istl pomaleji. 4. A{ dela ~okoliv, vse
dela rychle a stale je nespokojen, ie ostatni delaji ?o~slu.
c/I.Ti manzele se hadaji, ze lide v sousecstvi ~emaji klid.
2. Maluje obrazky tak, ze kdokoliv je uvidi, vsem 3e liJi.
J. Vyprevel to tak, !e lide tomu verili jeste mene.
d/l. Mel velkou redost, kdyz ho p08ilali do Ciny. 2. T~to ~rip8donemecke
rychlovlakv jezdi velmi rychle. ]. Chuf horkeho
ryzoveho vina je vYborne.
~29,) "Stupnovani" adjektiv s ;Complement stupne YD 114
1. Dele ze veech nejrychleji.(dosl. Dela rychleji nez kdokoliv.)
2•.Jejich ree je ze veech nejsladei, ale skuteena fskta? J.
Pt~sel drive nez vsichni ostatni. (Prisel prede vsemi ostatni_
~i). 4. Tento ~8k se u~i lepe nez ostatni. 5. Odvazuji se
to{· ~
_Cl, ze bych tu zalezitost dokazal zaridit lepe. 6. V tomto
smeru je mladsi sest~a sikovnejsi nez starsi. 7. Tato budova
je projektovana jeste lepe nei tamta·. 8. Tento 5vetr je upleten
jeste lepe nez tamten.
a/l. Ze je ~ech, to jsem v~del,
ameri~an. 2.A: Vis, zda zitra
ved~t, zda prijde ~i neptijde?
ze to vi.
bll·A: Chces tam jit hned tea? 3: Te~ nemam ~as. 2. Snedl jsem
jedno velke jeb1ko. 28. Za ko1ik je libre t~chto jablek? 3.
~1vodne tam jit nechtel, ale ~otom tam jit ·musil. 3a. Tak jsem
to puvodne ne~slel. 4. To jsou veci, ktere na eeste nezbytne
?otrebuji. 5. Preji ti trvaleho zdravi. 5a. ~uto praci mo-.
hou delat jen lide, kteri jsou zdravi. 6.A: ~im se zabyvas?
8: Hudbou. 6a. Jeho dite ma hudebni nacani. 7. ~as je velmi
crahocennj. 7a. Nep1jt'lej drahocennjm ~asem. 8. Neni mooho
'::asu,povim ti Jenom strue!l,}'obsah. Sa. ~oto je tedy ssi ptibliznj
obaah.
nevede1 jsem vsak, ~e je Cechoptijde?
3: Nevim, jak to mam
3·A: Vis, ie to vi? 3: Nevim,
l.A: Ie to hezkj clovek? B: ~ezkJ, neh~zkJ, tc ~eni d~le~ite;
ju1ezite jsou moralni kvality. 2. Jeji pritel jako elovek je
)pravdu vYbornj (,rima, ~ajn,apod.). J. Pritelkyne meno drUhe~o
starsiho bracra nijak nici~ nevynika, mamince 3E vubec ne1i-
0i. 4. on je jeste mladY a ji: je vzteklj, jak je to mozne?
;. ~inane fikaji, ze 3V~opane ~aji velke nosy. 6. Kamerunci
z Afr-iky jsou ;>oscavou maH, ~,faJ..ijci·1ele'::.1. ·;akJy Jlohli
:yt ~dravi li.:.e, '<:tefi::e,jedizsleninu?
Kakuminaln! yislovnoat slabik II YD 117
I.A: Jak jezd!§ (jakym dopravn!m prosttedkem jezdis) do price
a z prace? B: Ni~im nejezdim. chod!m p~sky. 2. D~ti si ve
dvef!ch hraji s mi~em. ]. Koupil jsem si par no~i~ek uzeniny.
4. Uzeninam. kter~ ae dAlaji v m~aiei /layue/ se riks
/1.ch8ngr/~ m~s!c /layue/ je dvanacty m~sic lunarniho kalendtte.
5. Je. tteba vym~nit kv!tina~; kot!nky jsou ji! ptilis
dlouh~. 6. Je nemocen a l~kat mu zakazal koutit. Pt&l se,
ada md~e deani vykoufit aspon dv~ cigarety. Lekat odpovede1,~e
nesmi ani jednu ani dV~, ze nesm! vyk:ou1'it ani jaden sluk:.
7. Talc silo! provaz ja nechei. ja ehci tenkj provazek. 7a.
Kolilc schodd m8 toto k:amenne schodist~ dohromady a~ na vrcholek
hOr.f? 8. KUpkouaek masa, trochu zeleniny a udelej n~co
dobri.ho k jidlu. 9.A: Jake je to sazenice? 3: Raj~atova.
10. Tento ~lovek dels vse otevrene a poetive. 11. V kamnech
vyhaalo, nen! v niCh uz ani jiskti~ka. 12. Tatinek synkovi
zhotovil maloudfevenou lodi~ku. 13. Toto ve1lee vejce ma eva
zloutky. 14.A: Toto velke vejce m8 aai dva ~loutky. 3: Tak
je rozbij a pOd!vej se. 15. Toto male auto (motorcve vozitIco)m8
jen tti kola, vejdou se do neho (doal. moholl uvnitf
aedet) jen dva lid€. 16./\:j(tere druzstvo poatoupilo z;prvniho
kola? B: ~eskoslovenske. 11.A: Co je a timto tvym kozichem?
B: Moli ho sezrali. IS.A: Co zerou r'Jby? :Zerou cervy?
B: ~erou, ov~emze zerou; existuji ~pecialni (;ybi) cervi pro
jejich krmeni. 19. Deti si podaly rucicky a ~ruhem dokola
obklopily pani ~citelk~. 20. Mamink:a pr9 panenku vyrobi1a
sukenku a take dceru§ce ude1ala atejnou sukenku. 21. ~ato
medvedice je maminka tohoto medviaatka.
a/I. :Rychle jez, uz nezbyva nmoho casu. 2. ]yehle jez (doslo
pij, rozumi se: polevku) nabo to vystydne. J. iyehle oez 3pa~,
zitra ptece ~uais do 3koly. 4. poja 3em, ~c~le! 5. Se~,i
3i1 5. Tahni, 'rypadni1 ~. 0tevfi ~ve~e 2 ~avfi 0~~C. g.
Odejci, odej~i, ~lc~le JGejci. ? 7~tanl :0. ?0ja ~ovni~t
s zavti (za sebou) :ivere.
b/l. Poer: tc, jt nejprvt o~evr~ cvere o~ aute. 2. Ve~ si to,
kdyz oav£,tak ber. ]. Pohlide6 mi to tedy chvili, js ae hned
vratim. 4. Pohlidej dit~ (d~ti)1
YD 119
svet10 (elektricke)! 3.
a uz se nezlob. 5.Sfoukni
7. Vypni televizi.
1. Pojame, uz je
Hedej, kdo jsem.
lzhasni) svetlo.
pozd€. 2. Zhasni
4. Tak mu odpusi
6. Vypij si caj.
6/l.;': Neocch8zej! 3: Dobra, z'.istanutu (dosl~ neodejdu).
2~:Nikco a~ mu to nefiket 31: sprevne, nikdo mu to nesmime
rict. 82: Dobra, nebudeme mu to rikat. 3.A: Kdy~ me n~kdo
projeT, ty se r.d~ji neamej. Bl: Ano. neael bych se amat.
82: Dobr4. nebudu ae u~ smet.
b/l.A: Neodchazej. E: ~e, j~ musi~ jit.
~e, je to re~QI ].A: NeGive~ se n6 to.
Ne, prave s.ens to podivQ:n (nebo: 8i to
2•.1'.: Nefikej
(nebo: Ne~ti
pfeHu) !
~31;1 Vy.iedreni budoucnosti bez formalnich ukazate1;l YD 121
1./ Vecer ja z domu nepdjdu (dosl. ve~er je nevyjdu), ptija
tyl 2. vrati se v oarn hodin, po~kej tu ne nej. ]. Nepresrok
pojedu do Ciny e setkame se ·tam.
~31,2 Eormalni uk8zatel~ budoucnosti /y~o/ a (hQ1t YD 122
a/I. za chvi1i p;ljdu do mesta, muzes jit se mnou. 2. unes je
duano, esi bude prset. 3.A: Kam p;ljdes? B: Dnes nikam, zitra
rano pujdu do knihovny.
b/l. Ur~it~ SE opijes, kdyz budes pit to1ik alkoholu. 2. Az
snis tento l~k, urcite ti bude dobre. 3.A: Kdyz ho p;ljdu poprosit,
p.omdze mIle? El: Myslim, ze urcite. B2: To 'se nevi.
a/~' Dnes vecer uz do mests nepujdu. 2.A: Oz je pulnoc a stele
~e~; deEt. B: I kcyz dnez neprse10, a i kdy~ v noei nebude
;rget, zitra v kaZCEm ;t:;ace Jute ;rs~~.
mU)b~atrovi ncrekne3, :a~ ~u to ~2~nu i~.
J. ::~y~::::(.>:d:,1-;:J.
K~yl si :0 ~2koupite
'lY, tak 3i 1::; ~oupi oni. 5. 7.dyz :1eoc.e.i;:es tj, ;;at:
adejc.u ja.
b/I.A; Kdyz 5e ho ta~;;o ZE?tam, :1€r:::znneva3e? ~: 4Y31i~, 3e
snad ne. 2. ~ik3, ze se ur~it2 nevriti (~ebuGe ~oci vritit)
pred v2nocemi. J- ~~z~i OG ne~o ;1jcit, ne~j2e se ati:, :e
by ti ne?,3..jcil.
I.Cht~lj8em(vybizel jaem ~o, ~acal js~ ho). aey odesel, ale
on stale neodchazel. la. Cht~l jsem, aby oeesel, ale cn neodeJel.
2. Dlouho jsem se ~o Tfptaval, ale on to nec~tel ~ict.
2a. Dlouho jsam 5e ho ·~ptaval, ale on to nerekl. 3. Veers
jsem chtel,aby prisel, ale on neehtel ?rijit, ehtel by prijit
dnes. 3a. Veers jsem ehtel, sby ~riael, ale on ne?ti~el.
ajl. Y~slim. ze schopEn ~:::nattuto praci je, me k tomu 3eho?nost.L
2. My slim, ze ma OGv3hu toh16t.o c.eI&t. 3. ?r!ici :;0slicka
ja mohu delat, to ~i svette. 4. Kdybych ~e to c~~81
ucit, ureite bych to zV1sc.l, prcb1zm je v :om. ~e ja 3€ ~o
nechei ucit. 5. Chci s1 jit vyfidit pas, ale S2 ~itra, :ne3
:;lusimjit ~ ;JrednaS!q. 6. Cn :J.ok:sze'~delat takov')u ::anebnou
\fee. 7. ~akovou jedno'::'uc:::'ou ::alezit:osi: ·:n :iokaze ~&r'i":ii't, ~eni
treea aqychom ho tomu '.1fili.
b/l. ~emohu jit 3;JSt, ~usi~ je~t2 ;Jraeovat. 2. ~')to :;enesmi,
tamto se nesmi, co :;e 2:Ili? 3. Cn se n£cdva:'~,ie ~cr:'tizova"t
nadtizene. 4. ~anebneho en neeolesze nic UG~ldt, ja ~o znsm.
5. Nema chut vyfizovat '::ak3Iozite vecL 6. 'fa tresne 3e :J.€.smi
pit voda, jinak: by 1I0hlyoyt petHe se 2aluc.~2!!l.~. :i2~usis
nic ~ikat, ja ~ozumi~.
e/l.A: Mo.~e~ tam jit? (Sudes moei tam jit?) 3: Mohu. 2.A:
Odva~ujes se kritizovat svoje nadtizene? 81: Odvazuji, proc
ne? 22: ~e. ne, :J.eoc.vazuji.J.A: Mo.zes se ·ne to zeptat? 3:
Mohu; koho ae veak mam zeptat? i.A: Umie vafit ~inake jid1o?
3: ~eumim. Ty umie? A: Take neumim.
d/I. Vcera prise~ a nadavsl mne, ze jsem mu nepomohl. ~. Byl
Be zeptat, zdali ho nechaji jet do Ci~y studovat. 3. Maminka
sla a koupila rybu, ze ji bude deIst "na cukru e oetu" (z~·- bude
delat "sladkokyse1ou"rybu). 4. Pockej, j8 te tam vezmu s sebou.
5. Tuto vee zaridim ja.
'" v .
Modalni slovesa Inene! a Ikey~j
a/I. Tento student dovede peat dopiay v einstine, ostatni atudenti
to jeste nedokazou. 2. Dovede tu vee jesne vylozit? B:
At; slim, Ze ano.
tjl. Budu moei pristi tyden jit z nemoeniee dom~? 2.A: Nyni
muze~ jit dom~. B: Nac qych chodil domo.? Vratim ae do akoly.
e/l.A: Nemoh1 bya jet troehu pomal~ji? B: Moh1. 2.A: Muzes
jim jit na Ietiste naproti? 3: Mohu. 3.A: .Mohu pozadat 0
(mohu si vzit) tyden dovolene? B: To nejde. ~yni mame prilis
mnoho praee, nemuzes odejit.
~33,2-3 Poteneialni forma modifikovagYch sloves. YD 121
all. Rledal po.l dne (~hodoe dlouho) a nemohl nie najit; ja jsem
sel a hned jsem mu to nesel. 2.A: Slysis zde zretelne? (dosl.
1{dyz zde sedis, slys:lS zretelne?) Bl: Ne prilis. (Nijak zvlas{.)
3. Vzadu (dosl, kdy~ jaem sedel vzedu) jaem nesly1le1 ztetelne,
vpredu jiz ano. 4.A: Ja to hodim, ehytej! B: Nehazej, ja to
neehytim (dosl. nebudu schopen chYtit). 5. Tento hrnee je prilis
tezky, neudrzim jej. 6. Za kazdou cenu ehee odej~t, at
jej zdrzujeme jak cheeme (dosl. at jej jekkoliv zdrzuJeme),
nemo.zeme ho zedrzet.
b/1. Toto jsem sehopen snist,
uz byeh to snist nedokaza1.
cit nejsem sehopen, ze deset
kdybys mi ale jeste
2. T,yto prece behem
doi to yeale pujde.
neco dale, tak
tydoe dokonYD
128
Roz1iseni k1edne poteneialni formy a komplementu stupn~
to pekne nakres1it, ale papir neni moe dobrY.
chte1 udelat dobre. tak bych to ·ureite dokazal
8/1. Dovedl by
2. Kdyb:veh to
udUet cobre.
b/1. Jeho obrazy jsou
valne.
name.
~J3,5 MOdifikatoEI !y8kytujici se jen v potencialni form1r 129
all· Pdl sklenice ja vypiji (dosl. jsem schopen vypit), celou
vsak nevypiji (dosl. nejsem schopen vypit). 2.A: 3udes schoDen
se pristi m~sic vypravit do Pekingu? S: Pok~ sezenu letenk~ ,
tak ano. 3.A: Jsi schopen ~onat tuto praci? E: V~ru nee
bll.A: Ma ka!dY na to, aby ai koupil video? 31: Samoztejme ~e
nema. 82: Sem tam n~kdo si to m~ze koupit, my obyaejni lide
vsak ne. 2. Mas ~isti sV~domi pred avjmi rodi~i, kdy! tekto
jednas? 3. ~o nen! vdbec !adne s1usne chovani v~ai tvemu uaiteli.
kdy! takto jednas. 4. Kdybych jel do ~iny, nemohl bych
ai dovolit let~t 1etadlem, vlakem by to jest~ slOe
ell. Xdy! ae pojede autem, tak se to jests stihne, tramveji se
to u! ur~it~ neatihne. 2. Tasti~ky budou eai za hodinu; jeatli.
to vydr!is, tak ~ekej, jestli ne, tak ae b~l najist n~k~ ven.
3.A: S8 $VOU tchf.ni se take nesnasis? B: Nikoliv, 8 tcbYni ae
jests S~.~4. S niktm si nerozumi (ae neshOdne), jen prave
se sv,ym se~em. 5.A: Soia (dosl. jai schopen snist) dvs misky
nudli? B: Nejen fe anim, jeste to nebude sta~itl 6. Kdyz to
uelysel, tak hnsvem ze sebe nemohl vypravit ani slova.
{.. YD 130
q34 NeyYJsdfoY8n! ~aJmenneho predmetu. pokud nevyjadruje oaobu
1. Kdy! ztratis ne~i vec, tak mu to masis nshradit. 2. Odpoledni
schUze se nekona, b~! mu ~o rict. 3.A: zde je jeet~ jedna
8~lenice piva. napij sel B: Kdo Qy j.st~ pil Yyeichle pivo?
s/l. Jsou n~jake malcy (n~ja1ca pismena) vespod? B: Nejsou tam
!adnS pismena, ale dvs mece. 2.A: Kdo bydli nahore? 3: Nasi
rodi~e. J. Na mineni avych podrizeDjch, ns to on nedba. 4·
Na1evo jsou svestky, napravo jsou kaetany, vpredu jsou hrusn~.
5.A: Co je to nam8zano nahore, maslo? 3: To neni maslo, ale
IIl8rg8rin.
bile V teto vilce zachody jsou nahore
vpravo i vlevo jsou stanovist~ taxi.
nalevo je n8dr8~i.
i dole. 2. Kolem divedl.
3. Odtud napravo je posta,
1. U! jsou dye hodiny, musim jit. 2.A: Kolik je tea hodin?
B: Jaou presne dye. 3.A: Uf jsou ssi dV~1 B: Ne, dV~ 8 p~t
minute 4. Ji! jsou dV~ hodiny s deset minut, co~ jeste nepdjdeme?
5. Ji~ je vice ne~ ctvrt n8 tti a ja jsem jeste nejedl.
6.A:V kolik hodin budes odchazet? B: Ve dye hodiny dvecet minut.
7. U~ jaou dve hodiny 8 dvacetpet minut, jak to, ~e tu
jeste neni? 8. V pul tfeti musis brat 1ek, nezapomen ns to !
9. Teprve jsou dye hodiny tficet, co se vzrusujes~ lO.A: V kolik
hodin odji~di v1ek? B: Ve dve etyricet. ll.A: Prominte,
ko1ik mate hodin? B: Tti hodiny bez dvsceti minute (Ze dvacet
minut tti.) 12. Od tti etvrt~ ns tti do tti ctvrU n8 ctyfi
davaji v televizi ~inskY film. 13. Jsou tti ctvrte na tri,
u~ to nestihnem. 14.A: Ns mych hodinkach je za deset minut
ttij na tvYch je ko1ik? B: Na mYch je take za deset minut trio
15. Vlek by mel prijet ve dye hodiny pedesat; jak se zda, bude
mit zpo!d~ni. l6.A: Kdy prisel? B: Z8 pet minut tfi, neptisel
pozde. 17. V1sk pfijifd1 do Pekingu ve dV~ hod~V padesatpet
minute
YD 133
§35,1 Eripone /dl u sloves Cpomocne eloveso IshiI je fakultativni)
1.A: Kdy jsi prieel? B: Veers veeer. 2.A: V kterem roce b,rl poat.Tea
tento Tas dda? B:UZ je tomu hezkjeh par let. J.A: Odkud
jste prisel~ B: Z Armenie. 4.A: Kde jsi to sehnal~
B: Ovsem~e. V zahreni~i. 5.A: Jek jai to udelel? B: To nic,
jen take 6. Auto 8i koupi1i pred1oni. 7. Mdj bratr skoncil
skolu vloni, nyni je~ts nepracuje. 8.A: Jek jste prijeli? Pres
Moskva nebo Eukure!t? B: Prijeli jame pres Frankfurt. 9.A:
Jak jete pri~li? B: My jsme ptisli p~sky, ani prije1i autem.
10. potkel je8m ho ne 1etieti. 11.A: Kter,Y den (v tydnu) pdjdes
ze Dim do nemocnice~ B: Ve sttedu.
a/l.A: On je opravdu nemocen? 3: Opravdu. 2. Cn o~~avcu ti~a~
~e neprijde, ale to bylo minulj tyden, nikoliv tento tyden.
3. To neni ze skromnosti, ja to oprsvdu nedokazu.
b/l. On je opravdu hloupy, to my vime u~ davno. 2. To opravdu
drahe je, ale je to (take) opravdu kvalitni. J. To, co fi~a8,
~ spravne, ja s tebou uplne souhlasim. 4. ~~ je opravcu
pozde, my opravdu musfme jit, nebo nam uz nic nepojede. 5.
Pit zelenj caj je opravdu dsleko zdravejsi nei! pit kafe.
all. TvOj n8zor je sice epr~vnY, ale kdyz oni neposlechnou, co
potom? 2. Tento lek je sice dobry, ale kde se dostane koupit?
3. Moje man!elka se sice jiz vratila, ale jiz ala spat. 4. On
sice alkohol pije rad. ale nesmi jej pit.
bfl.:'Tato kniha drabS je, to ano .C je sice draM), ale opravdu
m~''tu·'bodnot,u. 2 .on sesice.~cil Mnsley, to ano, ale neumi
rfc:tani 'S'J;Q:vo~. J.A: Coz on ~eocese1'i' B: Odesel, to ano, ale
hned se zase ~til~ 4. Tu zasadu on cMpe, to eno, ale prosta
podle t6ho Iiejedna.
:, "!1) 13S
~35,,J pfiv1astelc s priponou /dl. podstatne jmen6zsXJ1lceno
-":"
1. ~to kvety jsou z naSi zahrady. 2. Tyto obrazky malovala
moje dcera. 3. Toto mne tek1 on sam. 4. Muj elektricky psaci
stroj byl zakoupen v Pekingu.
~)6,1 Funkce prislovce Ijiu/ r
a/l. Ja ti tedy tento slovnik zatimpujcim, alepotom si musia
koupit svuj (doal. musH si [jej) koupit sam). 2. Nyni tedy
vyrazime; v~dyck;y je 1eps! ptij!t trochu drive nd pri,iit
pozde. 3. Presta bez za nim; k~yz nebude doma, tak se vratis.
b/l. Kdyz chees, ebychom to tak udelali, tak to tak udelame;
bude-li to spatne, odpovadnqst bude DS tobe. 2. Kdyz chcete
tasticky, tail: ja.yam je ude~am. ,
e/l. KdyZ :nIle to poroue! u#l'st, ?r8ve"to n~:udUam; kd.yby mne
,'.',r
popros~:, ~at to br jet~f glc. 2. -bprev~~
lice. jEjich~ re~ jsou je~ sema hesla.
q36,1 Funke€. n:f'islovc€/.iiu/ n
t. Pros!~, posactt se, je hned p~ijdu. 2. ~ekni mu, ie ~am
hne~ jQu. 3. Jidlo bud€. hned hotovo, ptjdet€ a: se nejite.
4. Vanoce tu budou co nevidet, nakoupil jsi ui darky? 5. Fnec
SE pujC€ spat, ui nejez.
YD 139
1. 02 davnc jsem vedel, ie nema nic kloudnehe ze lubem.(ver.
fe me nejaky -dobrj- ekutek ze lube•• ) 2. Delegece ptijele
u~ ~~er8. 3. Uz v peti letech 8e zecel ucit hte ne klsvir.
Y1I 140
1. Does mel pOllZe jednc jidlo. :2. 'VidH jsem;,he pouze jedenkrat.
3. Veech devet ~len~ nasi rodiny bydl! jen v techto
dvou B pUl m:istnosti. 4.A: Tentc'parbotstoji pouhYch dvecet
korun, je to moine? B: Proc by to nehylo moine?
~36,3 Spojeni )jis..,shij- ~:-' YD 141
a/l.A: Ten roman nspsal on? B: Presna tak, prave on. 2. Metoda,
kterou oni pouziveji, to je',prave metoda, kterou pouzivame
my. 3. Ty mu jen nsdavaE, ale nepom~!es, to je preva ~je
chv'be.
b/l. Kdy! to chee, tak mu to dej e hotov'o. 2. Kdyz ho nema/!
rad, tak se B nim nestykej e hotovo~ 3. On je pometen;Y (dusevne
ch0rY); nevsimej si he e hotovo.
c/l. velmi red Qycr. se cht~l podivet do ei~y, ele nemam valuty.
2. U naB to teke muzeme oslevovat, ,ovsem nase mietnos~i nej80u
prostoroe, u nas oeni dost mista. 3. Koncert byl vYborn!,
pouze ke konci trochu zeprEelo.
d/l. I kdybys nakoupil stare obrezy, jak tak je nesmis vyV8Zt
ZB hrenice. 2. Nesel bych tam, i kdyby mne prisel pozvat on
se~.j.l kcvbv se vynelozilo nevim kolik penez, nepodafilo by. .se ho pocpletit.
937 Pfipona Iment ~D 142
1. Diti ~ly v~echny k mori, doma je ticho a k1id. 2. Ucitel
pfisel pozde, studenti ji~ vsichni odesli. J. 7 onem state
maji vojaci pri1is velkou moc. 4. Vojini nemohou vvchazet, "</ ,
Jek by chteli.
'l'yoi"en!slav pHoonami l-wu/,I-YU8nL ':J 143
a/1. Ha svete je c:!m dal t:!m mene zvirat. 2. V betanicke zahrade
jeou i tropicke rostliIly. J. Jake zboZi je na10zeno na
t~ nakladnim aute? 4. V tete eblasti byly zase objeveny nejake
nerosty~ 5. Min~ralni voda obsahuje mnoho mineralii.
5. 00 je opravdu oaobnoat. lid ho ma epravdu red.
bjl. Pracuje v A.kademii vl!d. 2. Dopoledne jue byli na exkurzi
v l'iarodnimdivadle. 3. V k:tere je (dosl. bydli. setrvava)
neillocni.ci?
q38.1-3 Slovesnt orivlastek: s pr!ponou Ldt YD 144
a/l.A: Kdy p~jdes (p~jdem spod.) nak:upovat potraviny? B: Zitra
rano. 2. ~aty na miru sed:! lepe ne! konfekce. (dosl. $aty udelane
- tj. os miru - jaou je~U vhodnejsi nd koupene venku _
tj. v obchode.) ]. ztracene veci se nasly.
b/l. Vae, co POU~:!V8, je cinske. 2. Ka!dY mdze mluvit patnact
minut. (dosl. Doba. kdy leazdY ma projev, je patnact minut.)
J. Dnes pijeme jasminov,t caj, kter,i jsem doatal od sveho cinskeho
pfitele. (dosl. ~ej, ktery does pijeme, je jaaminov,t caj,
kter,i mi daroval mdj HnskY pfitel. ) 4. Kdyz byls letos v ?raze
zfizena restaurace s pekingskou kachnou, chodi tam jist mooho
lid!. 5. To ojete (doal. stare ) auto, ktere ai vloni leoupil
mdj (stars:!) bratr, jeste tea beh8 docela vyborne. 6. $veatky
z tech dvou jejich velkjch ~vestkovYch stromd jsou letos obz.vlaiH
sladke.
~J8,4 ZamlcovSn:! podst • .imena I ':D 145
all. Jidlo a piti jame u~ nakoupi1i, zbyva uz koupi~ J~n ~ejake
kufivo (dosl. jeste kupme neco ke koureni). 2. ~as neco na
cteni na ceatu? Kup ai nejakj caaopis. 3.A: Je Praha hezkaY
(dosl. J€ Prahe "zabavne"?) Je tam neco k viden!? B: Ovsem~e
je: Vysehrad, Mens! Mesto (Male strana) e Stare Meato, Hrad~8ny.
4. Vsechna jidle jsou k dispozici (m~hte mit): vai"ena,
smazena (rozumej:v hojnosti tuku), v pare varena i sma~ena
(rozumej: ns malo tuk:u).
b/l. Kde jsi to vzal? (dosl. Odkud jsi to prinesl?) B: To jsi
zapomnel u mne doma. 2.A: Co je to za vec? (dosl. Odkud ptiala
ta Vec?) B: To nekdo poelal.
b/l. To je v ~in6tine. ne v angli~tine. 2. Toto je moje, svoje
si on odneal. J. Jaou k dispozici jen ~lute, bile nejsou.
b/l. T,yto dye r,yb,yjsou prilis male, ty ja nechci, dejte mi
tamty dve (dosl. chci tamty dye). 2. Chci toto i tamto, chci
oboji. 3. Chci techto nekolik, tamty je nechci. 4. Tento krajic
chleba je pr:!lis siloY, ten ja nechci, chci tsmten tenkY.
YD 147
~38,5 pozn. ilo~e8o /yOUL - oomin. clen - dalii sloveao
ell. Jen ptijdl Je tu misto (Ieb,ydlen:!)pro tebs. 2. Zde se
dobyva uhli, samoztejille !e je tu uhli k dispozici ~na paleni).
3. Nejezdi sem, neni tu pro tebe m:Csto (k bydleni). 4. Zde
se dobyva uhl!, co~ qy ae tu mohlo uhli nedostaTat (k paleni)?
b/l. T,y mas ~as chodit do kina, ale nedostave se ti ~asu napsat
Illsmincedopis, jele si to predstavujes? (doal. jake je to vec?)
2. Jsou penize, aby ae postsvilo luxusni sanatorium, jak to.
ze nejsou penize, eby se postevila skola? 3. Nemohu (nemam
moznost) ti pomoct.
l "_J 1 /b~L~39.2 VRzba 8 prepeZl~~m a ovesem __ ~ YD 148
all. Opravte to auto, ~obi ns nem motor (dosl. motor ma vadu).
2. Zehod ten brakoyY lek. 3. Zabal si svou knihu. 4. Uklio
5i sv~j pokoj. 5. Zavolej ho sem ke mne. 6. ~chle, r,ychle
ho zevolej zpet. 7. Az to nepisu. komu to mam odevzdat? 8.
Kdyz zapocteme mne i tebe, je to dohromady jen oem lid!.
b/l. Otevri knihu! 2. Ptivez autol (Pfijeo 8 8utem!) 3. Uklia
pokojl 4. Vezmi 6i lek! (Snez lek!)
~40.6 Prislovee IzSi/. /zheng/ a yiraz IZh~ng zait
a/I. Prav~ p!~e (mladsi) aestte dopis. 2. Maminka d~18 ve~eti.
3. Na nadr8~i n~jakY ehlapee prodav8 ve~ernik. 4. (Prav~) se
U!:! l!!nsky.
bll. K:dy~ vyc:h8zel. prli'l~jsem vehazel dovnitt a proto vim. h
tu 011 (doal. fe a8m ptisel). 2. Prave jsem dorazil n8 nastuplAte.
kd1! vyatupoval z vlaku a bneQ jsem ho 8pat~il. J. NevAdi!
js... jllk bleh a. mU doatat domd. kd;y! prave jelo kolem
taxi a tat se probl~m Y1tesil.
all.A: Co del'!? B: ~tu. A: A dati? 3: Spi. 2. Prave jame
jedli. kdy! ptisel. J. DAde~ek prave ji. neoota!uj ho. 4. ~aei
pr'vi maj:! Yyu~ovm:!.
bll. Hemoen! jeste nejedli. 2. ?rivi to po~!t~. jeste nejaem
hotoY. J. Listek jeste nemam. z!tra jej p~jdu koupit. to se
stihne. 4. V~z jeste neodjel. r,yehle nastupuj! 5. Voda jest~
nevte. aparuj ~aj teprve af bude vaiit.
a/1. Ukat mi. del injekci a tea. cHima jak mi dreven! jazyk.
2. MluY! tak. !e ani Iiepoznas (dod. nepoc!tH). !e to nen:!
pravda.
b;i.A:Nejai'..maveii? (Neeit:U se unaven?) B: Ani ne. jeAte to
ujde.(do8i~ Jesti to ujde. nee!tim ae pti1is unaven.) 2.·Kdyz
p~jdes pomalejit tak se neunavis. kdyz p~jde6 r,yehle. tak qy
sea mohl unavit. 3. K:dy! se decnA ji cinske jidlo. tak to neni
Die zvlastniho. je Taak vzaene jist evropske jidlo.
all. Dnes ani zitra nemam cas, zitra ci pozitri vsak ~ohu prijit.
2. Tenkrat jaem byl strasne posetily a vsemu jsem vetil. J.P~edevC!irem
i denptedtim praelo a teprve vl'!era.rano pi-estelo. 4. 'Ie
ctvrt na sestse vyjde a 0 pul ~este jsi na ~ist~, je to opravdu
blizko. 5. ani oba letos chteli jet do ~iny, ale ~epovedlo se
(jim) te. 6. Chci tam jit dnes. nejlepe, k~v~ P~jdu hoed.
b/l. veti jedi rano doma, v poledne' ~e skole. vecer u bebicky
.a pak jdou comu spat. 2. Letos s~ ~vidime v Praze, riapresrOk
v Pekingu. 3. ~ tti v popaeli, stredu a patek ehodime na vy_
ucovani do skoly, v utery a ve ctvrtek ehodime k panu ucite1i.
4. Dtive v Pekingu neby10 tolik lidi, dnes je jieh tam strasne
mooho. 5. setleame se naprearok v PeklQgu. 6. Minuly mesic tu
bylo atr8~n! horko. tento m~aie jeste T!c~b~vl. jak tu bude
pristi m!aie. 7.A: Jeley je nyni y Pekingu faa? (40al. Kolik
je nyn! Y Pekingu hodin?) B: Je nino sedm hodin •..
42.2 Urceni casu II YD 161
a/l. Clenek, ktery chcete, mohu napset behem meaiee. 2.
KddY eeeh (Cechoslonk) ze role m~h jet do Meaerslca jen
dvaknit. J. Phd reformemi ae rodlodne steve! proti;
pote co se reformy zscely uakutefnovat. u! nebyl talcproti.
4. Musts priehazet jednou ze dve dQy. 5. Pred roke. ae tanto
film neamH promtat. 6. Phd dvima rok;y jdU ne},yl ne nlti.
bile Df'ive ae ucil jeponaky. tea ae za~el ucit i cinaky a pale ae
prj bude u~it jdte tibetaky. 2. Dfin bllo kilo tohoto drUhu
maaa Z8 ttieet korun. tea je za sedes8t.
~42.3 ~VaDtit8tiVD! komplement casu r YD 162
l.A: Kolik dn.:!zdataneA Y toto hotela.? B: Jen jednu noc, po~!naje
zitfkem budu b,ydlet u svebo pfite1e. 2. Chei e8stovat:
v Berl!na bodlam pobyt dva dQy. v Budapesti tti day a v Pra~e
se chei pekne zabevit ~den. 3. V MoskY~ jsme se zastavili jen
De jednu hodinu a nemohli j8llleae (na nie) pofM!n~ podivat.
4. Kdy! se cbees dobre nau~it ~insky, je na to potreba aspon
p~ti-sesti let. 5. Jesti to potadn~ neumim. pottebuji jeste
osm devet dni. (nebo: •••neumime. potrebujeme •••epod.)
g42,3 pozna tvantitativni komplement ~asu II YD 163
1. Delegaee je tu ji~ tyden a eele day se stale vedou rozhovor,y,
jeete nikde nebyli. 2. Ji~ jsou tomu dva roky, co byla dohode
podepsana.. 3. ~i~ jsou tomu tti roky, co babi~ka zemre1a.
'!':J 14.S
q39,2 dokon~. Nepouzivan. vazby s prepoii~ni~ slovesem /bsL
ell. Nejsem schopen opravit to auto. 2. Otec nem~ze zanechat
ave prace, nem~ze cestovat do z8hrani~i. J. Dnes tyto prace
neskon~!me, nezbjva, nez to dod~let zitra. 4. Celou lahev piva
nevypiji, pomdzes mne?
b/l. Tu povidku (ten roman), ~terou napsal,jaem jeste ne~etl, ty
ano? 2. BYvel delnikem, tea je kadrem. J. 0 tomto problemu
jsem jeste neuvezovel, zvaz!m to pOideji.
~39,3 Erielovce pred prepoz. ~love8Y YD 150
e/1. Kdyf mi nedas predem penize, nebudu ti to moci koupit. 2.
Nepdjdu domd, dokud to nedodelam. ). Musil jsem mluvit pdl dna,
ne! ten stdl uklidil. 4. Jakmile jsem si 0 nej rekl, hned ~i
ten slovnik, kter,t jaem si chtel pdj~it, poslal.
bll. Neetykam se s nim. ~. Nemluvil jsem s nim 0 teto zalezitoati.
). Ja jaem nikdy te divce nepesl zadnj dopis, one mluvi
nesmysly. 4. Tatinek jeste fije, nebyl jimi usmrcen. 5. r (stars!)
eeetra rekle (mledsimu) bratrovi, za chees jet co ~iny. 6.
Odepasl jsem ta divce teprve veers. 7.A: Odepsal jsi (mladsi)
sestr~? B: Uz devoo.
1. Ja chci dfevenY, ne skleneDj. la. Ty jai oprevdu nedovtipnY
(mas dlouM vedeni), to se mluvi 0 tobe, jak to, fe to stale
jeste nechapes? 2. Tato cesta je vydlazdena velkymi kostkami
kamene. J. Co je to za r,ybu, jak to,ze nema koati? ~. Tento
clovek nemA vdbec patet, ?ro ave poataveni udela cokoliv. 5.
Ty dve nelze nechat pracovat ,ohromade, to jsou nepratele.
----- "Attributivni slov8 ~ 152
all. 10 nejsou sttibrne hodinlq )''illeplatinove, je to ?oznat. 2.
st:f'ibrnen~ram.Jr:;yjsou lacine, nejsou tak drahe jat;o date. J.
Letos se ~arod~io· v~c~ devl!at nez ch1apc~. 4. Jelnic v teto
tovarn~ neni tolik, 'koiik je delniku. 5. Jeho dcera jiz ~a ptitele
a take syn jil!ma pritelkyni.
b/l. M~ platinov,f prsten, ne stribrnj. 2. V delegaci jsou dv~
zeny a tri muh.
§40,1-2 Slovesn~ Rripona zzh/ I YD 153
1. (Star~i) bretr pri jidle stale ~te noviny a maminka ne neho
stale hUbuje. 2. V ~ine jeste i does je mnoho zen, ktere chodi
ve~er do kina s chllti v n'ru~:!. 3.A: Kam jela maminks
s vozem? B: Nevim, ja jsem se praTe vrStil. 4. Dva dobti ptetele
Beef pospolu, povidaji si e pri tom popijeji. 5. Povidat
si a ptitom popijet, to je ono (dosl. teprve je zejimave). 6.
~el, sel a tak minul dvere. 7. Deda~ek se dival, dival na televizi
az usnul.
~40,3 Slovesna pi-ioona /zh/ II YD 154
1. At dela trochu rychleji, prijelo pro neho auto e stoj:! u dveria
2. Tatinek red lezi ve vod~ ve vane. 3. Vylezl z vody a
lezi na (morace) plazi.
1.A: Na stene je (nspsano) nekolik jakYchsi znak~. B: Jake jsou
to znaky? A: Ani j~ nevim, je to arabsky. 2. V hrnci se vari
Cute (alepice),za chvili bude hotove. 3. V ledni~ce je zmrzlina,
chces? 4.A: Na stole lezi tri naramkY. jeden je pro tebe, jeden
pro maminku a komu by se mH dB.t ten tteU'1 (COSIl dat tsmten
by bylo dobte?) B: Babicce. 5. V konvici je pripraven (dosl.
se vylulmje) ~sj, budeS pit?
~40,5 Zaporka /m{i/ u sloves s ptiponou zzhL YD 156
all. Ja ne~tu vleze. ale vsede. 2.A: Nesedim, ale le~im. B: Co
je ti? (Co je s tebou 1) A: Jsem nemocen. B: Co ti scha~i? (dosl.
Jakou ma~ nemoc?) a: Nic va~neho. 3. Nepiji pivot ale rYzove
vino. 4. Nejim jablko, ale banan.
bll. Kdy~ jsem vstoupil, nele~el, ale sedel. 2. Kdyz jsem je
spatfil, vsichni stali ve dvefich a bavili se. J. Kdyz jsme
byli na KnHeti Igorovi, nebyli jame na stan!, ale vsichni jame
weli mists k sezeni.
a/I. Cely mesic shanel sou~astky ~ autu a nakonec ?rece nic nesehnel.
2. UZ deset let ~ekam ne byt a dodnes stale jeste 4ebydlim
(jsem byt nedostal). 3. ~etl jsem eele jopoledne~aniz
bych vysel ven. 4. Veeer jsem cetl velmi dlouho do noci (~os:.
eetl jsem poradneho puldne) a ptece jaem nemohl usnout. 5. Tatinek
veeer,nez sel spat, dlouho do noei pssl elanek. 6. JloUho
jsme se prochazeli a pek teprve jsme se vratili. 7. ~ekolik
pratel se v eajovne bevilo celi veeer. s. Pujdeme na chvili ne
prochazku a zese se vratime.
b/l. ~ekal jsem ne neho dye hodiny. 2. Hledal te cele dopoledna,
kdes byl? 3. Hledel jsem ne neho dlouhou chvili, ale on
nie nezpozoroval. 4. Bez ho ehTili utesit (dosl. pfemlouvat),
at neplace.
':D 165
~42,5 urceni casu a komplement easu ve vetich zaporgYch
a;1.. P.{ojedcera does neSl.a.do prace, je nemocna. 2. Zitrs t8111
nepujdu. ptijede moje lIl8lIlinka.3.,A: Ze role se to neda napset?
B: MYsl~. ze ano. 4. Tento tyden to jiz neatihnem dodelat, az
pti6ti tiden. 5.A: Coz jai nepti!el minulY tiden? a: Kdepek,
teprYe vcera. A: 6. talc je to! 6. C02 neodejdea teprve ptHti
mesic? Vzdy{ je ne to jeste cas!
b;1.~ Predn4ael bez preruaeni dye hodiny za aebou. ze se mi chtelo
z poslouchBni uz spat. 2. Nezdrzel jaem se u neho tak ~oho
dei, jen dva dny a hoed jsem se Tratil. 3. Neptedn8sel jeste
ani hodinu. ~dyz ?rsvil, ze 5i mus! vyjit vykourit cigaretu.
4. Nebyl jsem tam celi den. byl jsem tam jen krstsi ~~ldne. ,.
Nechtelo se mi na letieti eekat pet hodin, tsk jaem jel do meste
si je obhlednout. 6. 'Nehodlam tam u neho aet~avat nevim
jele dlouho, kdyz mi to neda. tsk dobre, ja veru nemam tolik casu.
a/I. PTedevcirem neprisel, veera zeae neprisel, co 5e s nim (co
se deje)? 2. Veera studenti neprisli ns ?fednasky, ices zase
neptiSli co je, stavkuji? J. 'Tevim. co lite'snedlo, 'leers :::ase
melo pru em. 4. Jak to. ~e jai se zase ~ral?
b;1..Jsk to, ze jai tu zas? 2. Jak to, !e zsse l!esT J. Jsk
to, ze se jeji menzel (jeho manzelka) zase rozzlobil(-s)? 4.
Nevim, co dite snedlo. zase ma prujem. 5. On zase ji a pritom
ai ete a n~a si neveima. 6. Jak se to m~ze dobre naueit, kdy!
se uei a zaroven se diva na televizi? 7. On mluvi s lidmi a
pfitom ji. to je pfilis nezdvofile. 8.A: Zitra neprijde. B:
On ~ nepfijde, copek to jde?
ell. Nac jsi ptipravil jeden dil i pro nej. on prece zitre nepfijde.
2. Proe kritizujes jeho, to prece neni jeho chyba.
34J, 2 PHslovce tzai/ a /hai/ YD 167
e/l. Na tom nezalezi. ze pan profesor dnes nema cas, mohu prijit
zitra jeste jednou. 2. Kdyz bUdes zaae zlObit, tek ti naplacam.
J. Toto je epatne. nepiei to jeste jednou. 4. Mohu zitra pfijit
zas?
bl1. Nevadi, kdyz budu obedvat ez 0 dvou. 2. Obchody uz meji
zavreno. budes ai to muaet koupit ez zitra. 3. Dnes nemam cas,
ptijdi az zitra. 4. Dnes uz to nepujde, prijdi a! zitra. 5.
Kdyz si pujdes kupovat listek ez tesne pred zaeatkem, tak uz
zadny nedostanes. 6. Nejprve se podivej, jak se sam chovas
a pek pomlouvej jine.
ell. Teato elkoholieky napoj je vYbornY. dej mi jeste sklenici.
2. Tato jablke krasne voni, jsou pekoe velka a opravdu lacina,
jedne libra je malo. dejte mi jeste dve-tti libry. 3. Uz jsem
tu pobyval tri dny, musim jit; kdybych tu jeste zustal, byl
bych lidem ue obti!. 4. Jeste ns to parkrat klepni a hrebik
Uz se nebude viklat.
d/l. D~ti je~te oemaji po vyu~ov8ni, jest~ jsou .e §kole. 2.
Jeste nenastoupil a vlak se ji! rozjel.
ell. U! je tala, jak to, !e d~ti jsou stale jeste na ulici?
2. Ted' ji! je pet hodin. jak to. Ited~ti stale jdUuemeji po
skole? 3. (proe) uz rychle nenastoupis? (atale jeste nenastupuje§'r)
'flak u! preee hned pojeder 4. JestlHe z:ase nes~o!i!
aJcou!ky os vysokou. budes muset jit na vojnu. 5· Stdle Jes:e
nepijes? ~aj u! hoed vychlsdnel 6. Jestli stale jest~ nepuJdes
Jist. tek u! nie nezbude.
!D 1:8
Prislovce /z$i/ s predchazejici zaporkou ve vjzn.
vice u: ne •••
8(1. pote, co odesel, u~ SP~ vickrat neptisel. 2. Po poiiti
toho leku nemoc u~ vic nepropukla. 3. Jsou tomu uz tfi roky,
co ho propustili 8 od te doby uz vice zSkon neporusil.
b/l. Az ai vezmes ten lek, nemoc se uz neobjevi. 2. Pote co ho
spravne pochopili, ptatele uz si ho nyni prestali nevsimat.
3· Kdy~ se trochu neucil cinaky, zacal si 0 sobe bUhvico myslet
a uz malo chodll do vyucovani. 4. Kdy: to nerad ~oslouchas,
nebudu uz 0 tom mluvit. 5. To neni dobra (chutne~, vickrat si
to nekoupim. 6. Kdyz se napijes tohoto caje, ospalost te pte-
jde.
e(1. P:fii!!Uuz to (doal. takto) vie nedUej. 2. Nikomu uz neublizujte.
3. Kdyl jsi nemocen, tak uz vice nekur a nepij alkoho1.
1. Nemam v ledniei nie n8 piti, chces-1i pit, je tu jen voda
z vodovodu. 2. Neni zde nic, eo by se da10 koupit. J. Tento
nicema je veru nenavidenihodnY, poskodi1 (zahubil) mnoho 1idi.
4. TO je opravdu k smichu (legracni), kdyz deti mluvi jako dospe-
1i. 5. Kdyz nekdo zakopne a upadne, co je na tom k smichu?
6. To je veru smeSne (opovrzenihodne), kdyi iak zacne poucovat
ufitele.
YD 170
Vxjadfeni casu v hodinach. minutach. vterinach
8/1. ICddY den rano vsUvam v ptU sesU 8 vecer chodis spat af
popUl jeddcU. 2. Vlak pfijildi v davit hodin tri minuty.
b(1.~: Kolik hodin spi! deone? B: Sedm af sedm a pill hod~.
2. Ptisel ve tfi a pob,yl tu tri hodiny. 3. Ubehl tiaic pet set
metrU ze ctyti minu~ tticetpet ~etin,to neni ole zvla!!tniho.
1. Mam apouatu zavazsdel, kdo me z vaa m~!e doprovodit?, 2. Ma~
hodne zavszsdel, by10 by dobre, kdyby te nekdo moh1 doprovodit.
B: Kdo mne muze doprovodit? Mohl bye mne doprovodit ty? J.A:
Kdo mi m~!e pomoci? Mohl bye ty? 3: Ano,ana. 4.A: ~ebua ~erV.OZn1
(nev.zrusuj se). ur~ite nekoho najdu, kdo ti pomQze.
B: Koho mne najdes? A: Nestarej se, v kazdem pripade ti nekdo
pom~ze. 5.A: Kem jde~? B: Nskupovat. A: Co bUde~ nakupovaty
3: Vanocni stromecek. A: Neni _jeste brzo? B: Neni. 6.A:
Co mu eh~&6 keupit jake darek? Co by ae tak aai hodilo? B: Co
bye nevrh1 ty? 7.A: Po praci prijo za moou',neco ti ukazu.
E: Copak mi chces ukazat? A: To ti p~edem nereknu, s~ prijdes,
sam uvidi~. 8. Zitra je nede1e, kam Be vypravime za zabavou?
9. zitre je nedele, pojame nekam za zabavou, nez~stavejme zase
cely den dome I lC.A: Nekey prijc, abychom si cba spolu pekoe
popovidali. B: Kdy tedy? A: ~ekneme pristi mesic? B: Dobra,
tecy pti~ti mesic, (jeste) zavol~6?1 11.A; Nemel jaem ranD
telefon, kdy~ jsem tu nebyl? E; Nemel, nikeo netelefonova1
(dosl. v~bee zadnj telefon neb,y1). 12.A: Co b,yehom dnes Mali
koupit? B; POGle libosti, co koupis, to budu jist. 13. Pfijde
does vecer, meli bychom mu pripravit k jidlu neco, co ~ rad.
14.A: Mam nejakOu poruehu na televizoru.(Moje televize ~ nejakou
poruehu). B: Nekter,t den ae ti ns to ptijdu podivat. A:
Ktery den? B: Kter,t den, to jeste nevim, ja ti zstelefonuji
(dosl. cekej m~j telefon). l5.A: ~ikal, !e je~te mOze davat
hodiny nekolike zak~ (dosl. vyu~ovet nekolik zak~). B: Ko1ika?
A: Hadam talc dvema-trem.
q44,l. pozn. Qpakovani otazkov~ho slovs YD 172
ell. Kdo chce v~at re~i, at je vede, ja se v zsdnem pf!pade
pomluv nebojis. 2. Kdo chee prijit, at prijde; je Yit6n, kdokoliv
ptijde.
b/l. Ja jseJa mlen;f, jim deehno. co je dob~. 2. Vy nyni co
eheete rict, to mdfete t!ct, ~ ale oe. 3. Ud!l'l ~okolivl
,okoliY ti teknou abys ud~1.11IC~! ti reknou, SbY8 zabil ~loT~ka,
tak ho taka pdjdei zah!t? 4. K~f lide neeo rikaji, tak
to tak~ r!kai, co! neui svdj vlsatD.:t:M.~or? 5. Kdy! n~co
uvidi, tak 8i to koupi, stale be~lav~ utrac!. penize,'
ell. JakY otec, takovY syn. 2. JakY je ~lovefl s takov,Ymi se
styka prsteli, vrans k Yran~ seds. 3. Jek4 zboz!, takova cens.
4. MIuv! talcovou nebo takovou fe~{,Podle toho, a jekYm se aetka
clov~kem. 5. Kdy chce§ prijit, tehdy prija.
d/l. Stale se boji chladna, useda jen tam, kde sviti slunce.
2. Tento nov~k jak:mluvi, tak i jedna. 3. (s t:!m) .ja
~bee nesouhlasim, udi1ej si to jak chee~ I
4. Ro~odn~ to nevyd4m t jak budou chtit se mnou nalozit,
tak a! s1 se mnou nalozi.
ell. Jez tolik, kolik m~zes, ja te nenutim. 2. Kolikrat pfijde.
ja ho tolikrat ptijmu. 3. Neutracej stale tolik penez, koli~
jieh prave mas. je tteba byt setrnY. 4. Kol~ cviceni se uC:,
tolik jich umi, je velmi pilnY.
fll. Jakeho druhu je clovek, takoveho druhu ~a pratele. 2. Kup
takovY. jakj je praktiekY.
~44,2-5 vx.iadteni ne!£'htosti om 173
a/I. Nekdo ptiselj nevim, kdo to je, biH se podivat. 2. Jdeme
spatn~. bez 5e nekoho zeptat. 3. Tam je neco temneho, neviro
co to je. 4-. Neeo ti ukazu, url!iU nevi! J co to je.
5.A: Zitra to nep~jde, cely den ma:n n~jakou praei, SIo by to
pozitti dopoledne? S: Neslo, pozitri dopoledne roam zas n8co
js; nuze, jak to udelame? A: Tak se domluvime pozdeji. E.
KGyz byla v Berline, nemela k:de ztravit noc a tak drepela celou
noe na.nadrazi. 7. Najdi nejake misto, kde bychom si oba
mohli pe~e popovidat. e. Kdyz odjizd~l, nechal nne nejakou
knihu. 9. Kdyz odchazel, zanechal vzkaz, abychom tuto praci
zitra urcite dokoncili.
bj1.A: Zitra me narozeniny, co roumam dat jako darek? 3: Kup
rounejakou knihu. 2. Kdyz se kupuji listky do divadla, musi
se vystat velka franta, vezmi si s sebou nejakou knihu. ].
Maminka koupila nejakou rybu, dnes ve~er budem roit rybu.
4.A: ptinesl nejakou lahe~ vina~ kdv! chee~ pit. tak se
napijl B: Jak~ je ~o vine? A: Ja teke nevim.
ell. Nekdo te hledal. B: Kdo to byl? A: Jak ja to mam vedet?
2. A: Dnes dopoledne tu byli za tebou nejaci lide. 3: Co to
bylo za lidi? A: Jak ja to mam vedet? J. Nejaky student se
po tobe ptal, chtel byprijit a setkat se s tebou. 4. Jnes tu
bylo ~oho lid!, ~ekteti pfisli Z8 tebou. 5· 1 ~rovinciica
~an-ei a ~en-ei ~sou nektera velmi krasna mista. ~. Obcas
:len! z.eela :lormaln'f. '? Nei::t':!fi:!aci:ns.jivysokou lroven,
jin.ym :0 :le.jde. 3. :Teni pfilis 'l!".odneto dUat :i::!lto:;?;;sobe~.
9. Je trochu nezcvoril( to fikat timtc zpusobem. 10. Jit tu~v,
,: je zacnezkb. (dosl. Jit timtc zpasobe~ je trochu daleko.) 11.
V~ichni li~( ne svetf jsou stejni. 12. Vsichni havrani na svete
jsou stejne cerni.
~\44,5 Slovo /dajia( a vYraz / r{n,,;renlr YD174
1. Vsichni sdili tento nazor. 2. COl ty vubec nedba~ na mineni
cstatnich (dosl. mineni vsech)? 3. Tc jsou sobci, dbaji
jen vlastniho prospechu € 0 ostatni se nestaraji. 4. Je-li
mozno splnit plan, to z.alezi ne v~ech.
YD 1'75
plurelitni
all. Od nich (dosl. lide jejich domova) pfisli vsichni. 2. Moje
nejstarsl mladsi sestra i druht mladsi sestra uz obe byly v
Oeskoslovensku. 3. Zari i rijen jsou vhodne pro turistiku (dosl.
jsou vhodnou dobou pro turistiku). 4. Rodice moe oba povzbuzuji
(dosl. podporuji), abych se ucil cinsky. 5. Idealy i nadeje
se rozplynuly (doel. se staly bublinou). 6. T~m~f vsechnY prs~eke
deti jely na letni prazdni~v k dede~kovi s babi~ee (dosl.
k babicce a d~de~kovi z matciny strany. dedeck'ovi B bebicee z
otcovy straoy). 7. Ktery darebak m~l vseehny tyto ni~emne napady
(d8~8l vsechQy tyto nicemne rady)?
b/l. aetl jsem vsechna d!ls Lao ~e-ho. 2. Cba tyto filmy se mu
libi. 3. Navst!vil jsem u~ vsechny pra~8ke kostely. 4.
~hrenicni studenti, ktet! jsou v Praze, u~ vsiehni byli
v N~meeku, ve Versev~ v Pol sku i v Budepesti v Meaarsku.
jate u~ ns zamku v Konopisti e ns Karlstejne?
ell. Vseehny tve knihy ti vratim. 2. VseehnY v~ei, ktere Jal
chtel, jeem ti koupil. 3. Zaei vseehne nova slovi~ka, ktera se
meli neu~it, u~ urn!. 4. Seusedovic kurete nam eezobala vseehny
kv~tiny, ktere jame m~li nB dvo~e.
d/l. Hledal jaem pfed domem i ze domem, nikde to nen!. 2. SovetskY
svez, Nemeeko i Jugoslavie meji more, jen my ~eehoslov&ci
ne. 3. Byl tu dopoledne i odpoledne. 4· Dnes odpoledne m~!es
pfijit v~ tfi hodiny, va ~tyri hodi~v, jek chces (ve tfi ive
~tvri hodiny). 5. prselo zde pfedev~irem i predpfedev~irem.
<:!!nst!
v Berlin~
5. Byli
6. Jsem tmavsi ne! moje starsi i mladsl sestry. 7. Snasi se
se vsemi. (~ychazi se vsemi.) 8. Tento chlepik si p~jcil penize
i ad nas i od vas a stsle nie nevraci.
YD 176
Qtaz!covs slova ve funkci zd~aznene obecnosti. s orisloveem
dou(Ye
a/1. Jakekoliv dilo Lao ~e-ho, vseehno jsem cetl. 2. JakYkoliv
bramborak nebo bramborov,y knedlik, vsechno to mam rad. J. At
jde 0 jak~koliv msto v Pekingu, vi!chno jsem prose!.
bll. Q te zasade vi ka!dY, ale nikdo ji nevyslovi. 2. ptisel
Icazdy, jenom ty ne.
cll. V Oeslcoslovensku v5ude jeou brady. 2. Dobri i Apatni lide
jsou vsude. 3.A: Kteri den 8i udelame zabevu? B: Krome pondeli
kdylcoliv.
dll. Tento ~lovek se eoese (je sehopeo vyjit) s kYmkoliv. 2. Jeho
uroven prevysuje uroven kterehokoliv jineho zalca. 3. Tento
m~j pritel se Ice kteremukoliv kolegovi ChOV8 velmi pratelsky.
ell.A: Ja bUdu jist kterelcoliv jidlo, jen si vyber. 3: Prece
jenom vybirej ty. A: Tedy takto: ja vyberu dve, ty vybere!3 dve,
aoo? B: Vybomel 2. Lib:! se mi kterekoliv z tech deti, zejmena
tamteo malj spunt. 3. V botanicke zahrade oajdes (dosl. je,
existuje) jaktkoliv strom.
1'/1. At prijde kdolcoliv, kafdeho uvitUe. 2. A{ tam jdu kter,ykoIi
.•.den, v!dy neco m.a a nelll1Uemoe pfijmout. 3.A:Kdy mohu ptijtt?
B: Md!eA prij!t. Icdykoliv chees.
all. Rozum:! dolconce IltaNmu jaz\yku (tj. stare einstine). 2.A:
~l by dolconce ochoten pOlllocicloveku, Icter~ho 8Ili nezns? B:
Ovie ••
bile Dokonce i mal' d!t~ ehape tuto z~sadu (toto pravidlo), jak
~o. ~e ~ tomu~t81e)nerozum!s? 2. I jeho nejIepsi pratele ho
opus~ili. 3. Kdy! dokonee lide s jeho urovni mohou jet do Cioy,
jalc to, ze neVYllilaji tebe? ~. Malem by byl sn~dl i talit,
opravdu mel takovY hI ad?
c/l. Ten? Teo zaprodal dokonce i sve dobre pratele, natoz tebe.
2. Eliska rozumi dokonee i stare cinstine. 3. v tomto obchod~
meji T~echno, dokonce i cinske ~bozi tu maji.
d/l. Letos dolconee i v Praze je tsk horko, 0 Pekingu tim spiee
se neni tfeba ani zminovat. 2. Dokonce v Pekingu je mozno
dostat k piti plzenske, jalc to, ze v Praze neni k dostan!?
3. To je opravdu etrasne, ze takova vee se m~ze stat jeste 00konee
i ve dvacetem stoleti. 4. Je velmi odvaznY, odvazi se
~o tak rict i nejvyssimu pre~staviteli. 5. Rozkmottil sedokonee
i S vleatnim oteem. 6. Tygrik je (poatavou) dokonee
v~tsi ne~ etarsi bratr.
ell. Je sehopen fidit dokaoee i nakladni euto, jak to, ze by nedovedl
fidit osobn:! vUz? 2. On dokonee i steteem (dosl. dokonce
i "stetcove znekyW) krssne pise , pset perem mu samoztejm~
oep~obi zadne pro~~.
fil, Kdyz uz jsl dokooee vyslovil, eo ai myslie (doal. svou ree),
nee bye toho litoval! 2. Kdyz uz jei to dokooce prinesl, tsk
mu to dej a hotovo. 3. Kdyz uz jei knedlicky (iao-c'ptipravila
(dosl. zabalila), js se tedy nebudu ostYehat.
YD 178
§46,2 (zec.) Prislovee Idoul v zevseobecnovaci funkci ve
vetsch zaporgych
a/I. Z tech lidi, 0 kteI1ch mluviS, neznam ani jednoho. 2. Kdyz
mel v televizi projev, z toho eo rekl, jsem nicemu nerozumel.
3. Nebyl jsem jeste ani ns Vysehrade, ani na Starem mestl!, ani
na Mensim mestej byl jeem jeoom ve starem kralovekem palaci,
v ehr8mu svat~ho Vita a ve Zlate ulicca.
bll. Z tvjeh veci se neztratilo cie, ale 1!!l! se vhchno ztreti-
10. 2. Z kvetin, jez jsem zasela, nevzeslo Dic; neb,ylo to tim,
!e jeem m~l. spatne semeno?
ell. PoAta cen:! T t~to ani ..•.tamte ulici.
nebudu tu ani dopoledne, ani odpoledoe. 3.
s nikYlll. 4. Nerikli pravdu ani sv~mu otci a
sv~ manzelce nee
2. Necho! 8e11,
Nen:! zadobfe ~bec
matee, dokoDee eni
tak mluvit, )ojal jse~ k n~mu trochu aoucit. 5. 7sichni mu
stale trochu necuveruji.
947 ~ozlHuj v;trazy tyou (chIde( de.se .iista ,/C::.1:" .d/ 'i_ . - _ 1 dlo,
neco k jidlu Y'!J 184
a(LA: Mohou se kachni vejce jist ci nikoliv'? 2:"[ Evrooe se
riks, ~e ne; v ~ine se filea, ze syrova se jist nedaji, ~arena
jsou v§ak v,yborna. 2.~: ~a se pit voda z teto stucny? 3: Ia
take vlastne nevim, sned ano. 3. lide, kteti ~aji nemocna
jatra, by opravdu nemeli pit alkohol. 4.~: X~yz tve deti t~
budou u mne na letnich prazdninach, chci se te zeptat, je
mo~no tv€ deti take vypletit? 3: Kdy: si to xaslouzi, proc
ne? 5.A: Chci se s nim soudit, co ~yslis, mohu tak oostuoovat?
3: 6, radeji ne. . .
b(l.A: Kam jde~? B: Jdu si koupit neco k jidlu, ~am hlad. 2.
Tato mala tykev neni na jidlo, ale k:poteseni. 3.A: ~Am strasnou
zizen, mas v lednicce n~co k piti? 3: ~eco k piti byc::'~el,
ale neni to na zizen. 4. Vsechno ootrebne zivobvti a nutns vyosveni
mladi man~ele ji~ maji. 5. Jidlo, piti, obleceni, penize
oa utratu, bydleni, to vsechno ma od taty.
1.A: Ukazi ti jednoho cloveka, pozoav8s hOl 3: Jak bych nepoznaval,
to je muj star.t spoluzak. 2. To je tvoje dcera? UZ bych
ji ani nepoznal, jak je velika!
all. otec se hnevem jen trasl. ~. 3~zel, ze nemuze ani ?o~adnout
dechu. J. Nasmali jsme se, az nas oolelo oricho.
j)(l. Smal se tak, ze jsme se i JlYspolu isli do smichll. 2. ~yn
rozhneval ~atku tak, ie se 8Z rozplakala, j. ~luvil tak, =e
vsic~~i zaci temer usinali.
.a./l,?,Uuvil, az :nu lsta -,yschla. 2. PiJe pivo, ;,e:na 3 to::'o7e':~e
~richo. 3. ~atka stale JlYsli ~a syna, 3e ani ~emuze 3?at.
biLl 3afidil ~~ zale:itost velmi cobfe. 2. ~i~i v~z tak, ze
jeoe 5 vetrem 0 zavoc. j. Rad pomlouvt lidi, ~6na nich nezbu-
6e nie kloudnehc.
c/l. ~el& vnuck6 zvatla velmi roztomile.
zafizuje veci) velmi trpeliv€. J. Ten
veke jen ~zhnev&.
c/l.Moje deera maluje
mi dobfe. 3. To, co
2. ~ela vsechno (dosl.
chlepik sv,ymi fe~mi clodocele
pekoe. 2. Eliske mluvi ~insky velfike
je jeane a neme jinJ< s~vsl, nez ZE
§48,3pozn.rI Acjektiva ve funkci nenrsvYct mocifikator~YD 188
a(l. Tatinek se hnec zaajchs,jakmile se pusti do r,ych1ejsi ch6ze.
2.Kdyz sejede eutem pomalu, tak to neni ono. 3. Kdyz pujdem
pozde, tek uz 1istky nebudou. 4. Az naplnis pytel, zvaz
jej ne vaze.
b(l. Kdyz ae na zacatku mesice hodne utraei, ke konci mesiee 8e
pak penez nedostava. 2. Snedl jaem mnoho tiao-c' a ted je mi
v zaludku tezko. 3. Uvarila jsem malo r,Yze a tea ji neni dost.
4. Letos bylo vysazeno malo r,Yze, ns trhu je ji ted nedoatatek
(tvori uzkY profil).
§48,4 Komplement atupne u adjektiv YD 189
all. Letos je v lese velk~ spousta hub. ? ~e velmi rozsshls
styky e cokoliv sezene. 3. V kine je maio divaku: ani pstnact
lidi tam neni. 4. Finan~nich prostredk~ vydavanjch na kulturu
je zalostne malo.
b/l. Tato voda je studena jako led. 2. Letos je venku strasne
zima. 3- Domacl morevske klobesy uzasne voni. 4. Toto dite
je uspinen~ jako cunatlo. 5. Tato kvetina voni, ze(od oi) voni
cela mistnost. €. Tato divka je velmi kreans.
all. ~akmile na~isi tento dopis, hnec jej ode~lu. 2. Nech mne
domluvit tuto vetu, ano? 3. Je ti urcite tuto vec zafidim. 4.
fezalezi ne tom, zce je to bila kocks nebo cerna kocka; kdyz
c~vt~ mysi, tak je to dobra kocke. 5. Chyti:i zlodeje. 6. Puj~il
a oenesl si m~j slovnik. 7. Deere odjele otcov,ym vozem.
YD 181
~46,3a ~islovke ;yI/ 5 merovjm slovem. zdUraznena prislovcem
doulye
all. Kdyz podaval zpravu, neodesel ze SCh~ZE' ani jeden clovek.
2. Ani jeden ze student~ tam nechce jit ns praxi.
b/l. Vedeni nezvYsilo plat ani jednomu z uciteIu.
ell. Neutratil jsem ve meate ani halit. 2. Nemusis s nim promluvit
ani slovo, nevsimej 5i ho. 3. Tento clovek se ani s jedinYm
Clovekem dlouhc nepratelilo 4. V ucebne neni ani jeden
student. 5. Na moti nen:! ani jedna jedina lo~. 6. Nemuzes z~stet
v Fraze ani jeden jedin.v den? 7. Ani jednou jSl nebyl v
nemocnici? To te obdivuji.
~46,3b OtazkovE slovo ve funkci zdUr8znene obecnosti
slovcem douty~ ve vetach zaporn;vch
YD 182
s ptie/l.
Vubec nikdo pro neho nehlasoval, jen on sam hlasoval pro
sebe sameho. 2. Spetne veci nikdo nechce. 3. Nikdo sam netelefonoval.
4. Nikdo netelefonoval (rozumej: ani sem, ani ven).
bill Vubec nikde neni verejnj telefon, co si pocnem? 2.A: Co
te boli? B: Nic. (doalo A: Kde je ti nevolho? B: Nikde mi neni
nevolno.) 3.4.: K;e;Y den bys mH cas? B:~Ani jeden den nemam
cas. 4.A: Kdyee vratis domu? B: Nikdy se u~ nevratim. Rozvedl
jsem se.5.Netikej 0 tom nikomu. 6. Nas se:! pH udelovani
premii nepostupuje vuci nikomu z nas stejne.
ell. Uil a mm nemluv, on vubee nicemu nerozum.:!..2. Tento Clovek
neji ~bee !adnou zeleninu, proto je stale nemoeen.
. idll. Mus! 8i uV~domit, ~e skutecnou lasku si nemuile koup~t,
kdyby vynelozil oevim kolik pen~z. 2. Nyni (zs t~chto okolnosti)
on nebude nie vn!met, i kdy~ jsi osmluvil nekolik fur slov.
~46,3C vyrez;yl dianr I( zdurezdnj pHslovcem dou!Y~ YD 183
a/I. To jidlo (nebo: tato varena I".Y!e)oeni ani trochu dobr~.
2. Neboj se, nebude to ani trochu boletI 3. Jak to, ze se ani
x N ~ ·~trmsnitrocnu nestydi, kCyz provedl takovou v~c? 4. em· 6 n~~
troehu 50ueit. ? Zdravi to eni trochu neskodi, kdv~ se trochu
vie chodi.
bll. Tato verene ryze je trochu zkysle.
Trochu. 3. Zce ee. ZE se trochu stydi.
2.A: E, boli to? 3:
4. ~dyz jsem he slysel
jen eai dva-tfi. 2. Z jeho televizniho projevu ja ne se vsim
sOuhlasim, zejmene pokud jde ° tu cast n8 zacatku. 3. T8k jak
on mluvi cinsky, ~y De vsiehni rozumi~e, rozumi mu ~ nas jen
mela cast. ~. Vysehred, Stare Mesto, ~ensi ~esto a ~taI".Ykra-
10vskJ palae, tam ne v5ude jsem byl, byl jsem jen ve Starem
kralovskem palacio
b/lo Tve veci se neztrstily vsechnY, ztratila se jen cast. 2.
Z kvetin, ktere jsem zasel, ne vsechny vzesIy, vzesla ptiblizne
jen asi polovina.
ell. :~e v5ude na techto nekolika ~licich i na tamtech Dek:Jli:Ca
jaou restaur8ee,jsou pouze ~a techto dvou. 2. Kdyz jsem v praei,nejsem
stale jen v kanceH,fi, ~ekdy jsem i v !L'1ihovne.
YD 180
q46,J Ffislovce dou/ye ve ~unkci zd~raznujici ve v~tach zaporn1cn
a/I. Dokonce ani dospelj to neni 3chopen snist, samozrejme ze ani
dite to nesni. 2. Dokance ani ucitel ta ~edavedp. poradne rict,
jak 'cJy to davedl poredne rict zak'i'
b/l.3ali ho zuby, ze dokonce ~em~ze eni ji5t~ 2. Nezal~zi ~u
dakonce ani na vlastnim diteti, jak by se mohl starat 0 tebe'l
3. Tito zaci dovedou jen cist, ale ani nejjednodussi mluvene
vete ne~ozumi. 4. Nedal to ani ave dceri, neto~ tob61 5. Vy
efnane neelavite dokonce ani vanoce? 6. Vy ~esi neslavite dokonce
sni ~8rni 8vatky? 7. Vim to zcele bezpecne.nepotrebuji
sni hledet ve slovniku. 8.Nemam dokonce penize ani ne jizdenku.
9. Je tek uneven preci. !e mu ~ezbt.~~i trcchu en~rgi~.
ell. Neni ~o dokance ani v tuzexu, tim mene to bude v abycejnjch
obchodech. 2. Dokonce u uae v ?ekingu se nedostane koupit cinska
encyklopedie, jsk to, ze ji mate zde v Praze? 3. DOkonce.
ani u tveho ptitele by neslo ptespat jednu noc? 4. Dokonce ~~
o vikendu si nedoptejete odpocinku? 5. Noofnici se nekdy 8lU.
. bycejne precov-o T8noeieh nedoatanou domu. 6. Dokonce sn~ v 0
n:! dny on nejak zvH,st: nechodi do praee, netoz ovikendu. 7.
Vzali se, aniz by ° tom fekli slovo dokonce i rodic~. 8. Neuhl
't tvy'ou'podminkami kdybys =e i z8b~1.mohu 80 a8~ s , v
" hledl a J'B.J'sem porozumel.d/l. Ani nepromluv41, Jen ue mne po .
2. Ani jsem se toho nedotkl; jak to, ze se to pokaz~lo?
b/l. ~ech ~e dopsat tento dop~s, ano? 2. Yez ~cjede~e, ~usime
ty penize utrsti t. J. ::e,jprveoboustranne ?rodis<C<.l"tujeille
ty podminky. 4. Kdo chee nspsat slovnik, ~usi nejprve dobte
ptipravit ~terial. 5. Chees, abyct udelala einske jidlo? t~
tedy nejdr!ve poaekej maso. 6. Nez ae zacne stavet dilm, je
treba nejprve n8koupit material. 7. Ooa zbeny enytili.
8. Kdo ai vypujeil a odjel s tvym kolem?
ell. Prave pripravenj eaj (rozumej: nalitim horke vody na caj)
jsme v~echen vypili, udelej jeste trochu. 2. Jzeni~v koneeill
tydne mivaji vseehny vyprocany. j. prvni svazek ~cebnice jsem
ji~ dostal koupit. druhj jeste ne.
all. vypovedel vseehno. co mel ~a srcci. 2. Vypovedel jsem
vsechno, co jsem mel ns srdci. 3. stars! bratr uz neme :adne
pen!ze, vsechny je rozpujeoval. 4. Vynes mokre praclo (ja~J)
Yen, a'l:usehne. 5.A: Snedl jsi lek? 3:- 3ned!. 6.A: Kdo :nu
(protekci) pomohl k jeho postaveni? 31: 5:lh vi. BZ: ~ert vi.
7. VedeckY aspirant 8i z knihovny pujeil vsechny knihy pot~ebne
ke ave prSci. 8. Privea sem(ty)deti, ja ti je pohlidam. 9.
Zanes mu ty penize a ty veci :niprines zpet.
b/l. Prines z lednieky meslo. 2. str,ycek chytil v fece velkeho
kapra. 3. Utrhni mi dye z tech nejvets!ch. nejcervenejsieh
jablek. 4. Nez se vratim dorou, muaim nejprve se skolni:n autem
zajet ;:;petdo skoly. 5. Vieel jsem, jak ani 1va vstoupiliic
n~ja~eho obchodu.
~/l. :.r~je CB-vno p-o schuzi, tvuj ::Ianzelse '~z devno vr§.t:ilde:nd..
2 • .lz ~fijdes do ?rahy, _ne.jprvepHja ~emu a ,ak teprve bez za :li:n.
d/l. Kdyz jel na dva tydny ns sluzebni cestu, ~al jsem :nu -.:..,ci
knir-y. aby si je -vzal S se.bQu (-ro;z-cl.'I!ej:on si j e takEi nal) a
zabevil set az ~ebude illitco;lelat~ 2. ~C~es :n\,;:;?ekingu ~f~vezt
einsko- anglick;Y elektronick;J paad stroj? 3••~: ·Jdes;o
:nesta? 8: .~o. l: ~uzes :niptinesc dopisni ob~lk~? ~. 7zal
si jeden vytisk :neho 1enmin Ribae, vrati mi jej ~tisti t1~en.
5. Pan ueitel Liu peslel (rozumej: po nekom) ave pani v ?ekingu
aedu ceskeho skla.
e/:. Podel ne sch~zi nejaky navrh. 2. Prijece ji sestre ns jeden
rok s tee hnec najs16 eely byt.
Iall. Vstan. vstan, u~ je oem hodin, pro~ stele jeste nevstevas?
2. Tv lenochu. vstan! 3.Vstan a nech si aednout starehe ~loveka.
b/l. Sestra osetfovstelks pomohla nemocnemu se posadit. abv mohl
jist. 2. Kdy~ ti, kteti jeou vptedu, vstanou. ti vzadu nie nevidi.
J. Racost! vvskoeil. 4. Obt!zim je tteba se poatavit.
e/l. Babicka se z hnevu rozplakala. 2. Bolesti jsem vvktikl. 3.
Oba dva spolu mluvili, mluvili az zaeali kticet. 4. Pocasi se
postupne zlepsilo. 5. Iran a !rak zacali znovu bojovat.
IIa/l. Bez dolC a privec ho sem s sebou nahoru. 2. Ministr mu
ptikazal jit a vysettit, 0 co vlastne jde (co ae vlastne dej~.
3. Kdy~ chces plavat, tsk si play, je veru zs takoveho studeneho
poeasi (do vody) nepolezu. 4. Kdyz stet! neuvolni mieto (dosl.
nesestoupi), mlsdi se nshoru nedostanou.
bjl. Bsbicka je dole achee, abys ji prinesle svetr. 2. Prazdne
talite od jidla snes dol~. 3. Dej pozor, zce je to velmi strme,
at nes.padneS. 4. Snh tyto dve tabletky a zapij to zde tou
trochou prevatene vody.
cjl. Prominte. pterusil jsem Vas v reci, pokracujte. proa!ml
2. Kdy~ to p~jde tsk del. mohl bys onemocnet. 3. Takhle to
dal nep~jdef 4. Kdy~ to takhle p~jde dal. sta~ se rozstep!.
I!Iejl. Be~ yen! _Ve~ku je ptijemne chledno (rozumej: v obdobi
veder). 2. Kdy~ Jsem sel z domu (doal. vychazel). zepomnel
jsem 5i vzit s sebou pene~enku.
bjl. Vyndal obalku a dopisni pap!r. !e napise maminee. 2. Vyloupni
pecku ze svestk,y.
cjl. Poznsl j5em podle vjslovnosti (dosl. vyposlouchal jsem),
ze je z jihu. 2. Jiz rozpcznali, ze tato vec neni v poradku.
3. ~ichnul jsem a zjistil, ~e toto maso pachne, nejez a zshod
jet 4. V tomto pokrmu je ~esnek. pOUlal jsem to podle chuti
(dosl. "vyjedl" jsem). 5. Vid~l jsem, ~e 5e mu to nelib!.
me! 2.A: Yohu si p~j~it (dosl. pou~it) tvoje pisatko? B:
Prosim, prosa.
b/l. Nepi~ perem, pis steteem. 2. Nekrajej maso timto no~em,
ten neni os~r.f. 3. Pou~ivam pri vyucovani jeho metodu. 4.
KoHle jai zaplatil za toto auto? Za kolik jsi.koupil toto
auto? 5. BlektriekY varic nen! vhodnj pro pripravu cinakeho
jidla. (dosl. Pouiivat vatic pripravovat ~inske jidlo nen!
vhodne. )
ell ••Toto mUQ p~'ti Wni je v;fborne, b~~ ai nit par platJrul
2. Vzal jam cd n~ho penize, tak musim pro n~ho praeovat. 4.
Vaal jsem. swj vlaatn! ranee, !!! twj. 4. Tento (Hovek me dlouhi
praty, rid Jcrada.
d/l •.Viichni tyrani ns aveU nepovs!uji lidi za lidi (odmitaji
povs!ovat lidi sa lidi). 2. Pev8~oval jaem ho za pritele, ale
on?' 3. lC~! se doplati (deal. pfoidl1)trochu penb. je momo
atar! vymmi t zs novY.
~52,1 %rpnY nebo ciEAt -rod- preeho9BYeh sloves YD 194
all. Viechen material u! je pripraven i napsan ne stroji. 2.
Denik Renmin Ribao ji! je objednAn. 3. KnedJ.!eky f:iao-e'jsou
zabal~. tea se muai uTarit. 4. Sk1eniee se rozbile, pozor,
ne pod1aze je rozlite piTo a plno sklenenYch stfep~ (dosl. ns
podlaze vsechno je pivo a sklenene strepy).
b/l. Tajemnik material pripravil i napsal os str~ji. 2. U~
davno jsem obje.dnal Renmin Ribao. 3. Maminks zabslila knedlie~.
tiao~e' a prikazals mi je uvatit. 4. Rozbil jsem sklenici,
to je ilkoda.
. YD 195
~52,2 yYJsdteni p~vcdce deje Romoe! RreRoz. sloves (doslovnY
preklad je uveden v zevorkaeh jen u prvnich ctyr vet)
ell. Yoje misto nekdo obaadil (doal. moje miato bylo jinYmi obsezeno).
kam si tea mam sednout? 2. Pritel tohoto mladeho mu~e
mu prebrel divku. (dosl. Divka tohoto ~ledeho mu~e mu byle prebrine
jeho /?tHelem. ) 3. Dlide~ek si vzal tatinkuv klobouk a
ode~el. (dosl. Tatinkuv klobouk byl vzat a oanesen dAdeckem.)
4. Muj pritel si vzal tvu.j plas{ ~o de~te.(dos1. Tvuj ples!
do deste byl oblecen mjm ?titelem s sei.) 5. Star~i sestra odjela
ns kole mlad~i sestry. 5. Jeho spolu~ek mu zebral aspirantske
miato. 7. Lid~ b,ydlici kolem ukradli s pole praktick;y
vsechny melouny.. 8. V teto budove zlodeji vykradli hdu
byt~. 9. Kousl ho pea, muei hoed vyhledet 1ekare. 10. ~aci
svjmi otazkami uvedli ucitele do uzkYeh. 11. Voda odnesle mustek.
12. Opravdu neehapu, jak nas mohl podvest.
bll. Nebojim set fe mi bebieka vyhubuje, ale bojim 8e, fe ji
rozhnev4m. 2. Dej po~or, at ti nevyned8. 3.A: Froe places,
nlikdo ti nebi1? ~: Tatinek.
~52,3 yxjadreni neurcittho puvodce dlije Tn 196
1. Lide ukrsdli vseehny 8vestky ne stromli. 2. Kdy~ je clovek
slaby, snedno se stane, ze mu ublizujij rekni, neni to tak?
, YD)97
Trpnj "rod" slovess vyjadten pomoei slov /beil a leil
ell. ~eskoeloven6ko Pylo v roee 1938 zaprodano. 2. Eyt by1 vyCreden,
ryeh1e bef zavolat po1ieii.
b/l. By1 jei kritizovan1 Kdo te kritizoval? 2. Neodvezuji se
to udelat, bojim se, ze moe budou hubovat. B: Kdo? A: Yaminks.
YD 198
~52.4iPozn. Fakultetivnost nekterieh prepozicn!eh sloves
a/l ••Z Pekingu ptiSel nejekY odbornik ns akupunkturu! 2. Se strecny
spad1a taska.
b/l. Do nasi ttiay ptise1 novY spoluz8k. 2. Do nesi nemocniee
ptisel ne jakY'. zahranicn:!.leks!'.
c/l.A: Z jakebo materialu je utkan tento koberec1 B: Z ove:!.
vlcy. 2.A: Z jakeho meteria1u je postavena tate loo? B:.~
umHe hmoty.
~53,2 Nae1ednost deju YD 199
all. Jakmile ptijede ~z. hoed vyrazfme. 2. Jidlo je hotovo.
jezmel 3. Jakmile slovn:!.kvyjde, hoed si ho koupim. 4. Ai
ptijde, hoed ae ho zeptame, jak to v1astne je. 5. SOtV8 to
vyslovil, hned toho litova1. 6. Sotva se does rczednilo, hoed
vstel,e jek vstel, hoed oaesel.
b/l.Jakmile se rozedni. hned vstane, jen co ~en stele ~i~to
zpusobem. 2. Jakmile zazvoni, zacina vyueovani. ]. Jak~ile
promluvi. lide se hned 5meji. 4. Jaj~ile nekdo neco fe~ne,
hned 5i mysli, ~e je to 0 nem. 5. proc pokazde hned odejdes,
jak~ile on pfijde? 6. XQykoliv pfijde Siao-si, nejprve vzdy
de pusu babicce.
~5).3 Pfis]ovce /c$i/ v casevem souveti YD 200
1. Pfinaseji noviny teprve. keyz ji! bude zakratko vecer, to
je k zlostil 2. Az de1egace bude pryc. pak si budes moci odpocinout.
3. Ty, cekas, az r,Yze i jidla vychladnou a pak teprve
pfijdes jiet? 4. 'Patnacteho se vyp1aci mzda a einzi p~jdu
zaplatit az po vYplate. 5. On vJeho lituje, 8Z je pozde bycha
honit:. 6. Sel jsem to koupit. aZ ~i dal penize. jinak odkud
bych na to v~al? 7. Teprve az vydal rozkaz mi nezbylo nic jineho,
nez abych to udelal.
v' I ,-".,,1
Slova /y~hou/.IY~g~an/ na konci vetycesove
a/I. Po tfesn!ch se nesmi p.it voda, tim mene pivo. 2. Dlouho
kficela a p·ak se rozplakala. ). Po jidle se baz projit. 4.
Dati si mohou jit brat 'len, teprve az maji hotove Ukoly. 5.A:
Co bude~ delat po praci? B: P~jdu do kina; pujdes take? 6.
Postavili ai vilku, i auto si koupili a pak. nevi:n proc. se
roz:vedli.
b/l. Nez jde spat, vzdy nejprve vleze chvili ete a vyoije si
i atopku vina sen-!ung-iieu. 2.A: Kde jsi praco'lal, nez jsi
sem pI"isel'l 3: NikdB, tyl jsem doma. ). Pred vY.jezc.em za hranice
je ttebs zaridit mnoho, mnoha for~alit.
~5).5 yYrez /•••d shlhour! ns konci 'lety casove YD 202
1. Kdyz se mluvi. je trebe mlu'lit tek, eby to melD rytmus.
2.A: Az ho uvidis, pozdrevuj h~ ode ~e. 3: Nebudu moct ho
pozdra'lit. nebudu mit prilezitost se s nim setket. ]. :h~di
ze mnou, jen kdyz mne ?otrebuje. ~' Kdy! jame veers na ~adrazi
kupo'lali jizdenku, nekdo, nevim ~do, ~ ukradl ?ene~enku.
5. KdyZ se vyslo'luje treti ton, mus! se vyslevovat velmi hlubake,
tak hluboko jet jen mozno. E. Veera, kdyz sem ke mne
pfibehl, byl strs~n€ uc,.vcheny.
§53,5 pokrae. S20jka !zlcongej vazba s /conR •••gr; YD 203
silo Od te doby. co pfisel cinskY u~itel, nese 'lyuka cinEtiny
jde pomern€ r,ychle 'lpred. 2. situace se zmenila pete. co se
dostal do ~stredniho vyboru streny. 3. Po jeho smrti se ve
stat~ zacely uekutecnovat velke zmeny.
b/l. Pocinaje prvnim zatim se 'l~ude ne vyaokYch, strednieh i
naro&~ich ekolech zahejuje vyucovani. 2. Od teto chvile prestenu
koutit. 3. Y.dy zacnou instalovet varhany? 4. Od p~lnoei
plati stenne prevo, nezbyv8 ti, nez sbys zde u mne pfenoco'lal.
a/l.~ftkr,yj hrnecl 2. Nanes na podlehu 'losk a poredne ji vylesti.
3. Vypni svetlo a rozzehni svicku. 4. Venku je chladno;
hoo si neco pres remena, nez vyjdes. 5. Sotva maminks uSlysela.
ze v obchode maji banany. popadla pen~zenku a bezela 'len.
6. Kebyl bych pomyslil, ~e v ~eskoslovensku se dostanou k jidlu
vejce sung-chue-tan a k piti r.Yzove 'lino. 7.A: Dostanou se v
Ceskoslovensku k jidlu kre'lety? B: Co te napeda1 Kde by se tu
vzaly kre'lety? 8. Co tu stale bez ptestSni meles (dosl. mluvis).
nemuzes tu pusu zevrit?
b/l. Chees-li otevtit okno, zhesni nejdti'le svetlo. jihak aem
nalitaji komari. 2. Zlodeji vypaeili zadn! dvefe klenotnictvi
a ukradli spoustu v~ci. 3. Pusi mne, nebo Z8cnu kricet. 4.
Uhni, uhni, coz nevidis, ze pfek~zis? (doal. -dobry pea preee
neprekezi na cesteN). 5. Vsechno se stolu odnes. budeme tu
paat. 6.A: De se to okno otevfit? B: Ovsem!e ano, proc se
ptas? AI: Protoze jsem nikdy nevidel. ze by bylo otevrene.
A2: Protoze vidim. ~e je stale z8Vrene. 7. Na mjch dNeriehjaou
t!'i bezpecnoatni zamky, nevyp~ci je ani nejmezanejsi 'zlodej.
8.A: De se teto kamenne 'laze odnest? (rozumej: 1/ pfemistit,
nebc:2/vzit si) Bl: Neds, je prilis tezka. 32: Jak by sia
mohl odnest kamenny relief!
Kvantititativni ~om~lement se slovesnf~i ~u~erativy
/elL.LQuf/./x1s(r)L ~ 205
1. Jednou jsem u neho byl. 2. Kantonske jidlo lung-ehu-tou
jeem jeste ani jednou nejedl. ]. Be! ee informovat. jake formality
je ttebe vytidit. 4. Jdu se pozeptat, pockej tedy. 5.
Ochutnej, je to (dost)slane?
~54.l lfislovce /jiu! v souveti R0dminkovem YD 206
1. Jeatli:!e ae neprovede ekonomic~ reforms. soclelismua se
m~!e 8t~t p~zdDYmheelem. 2. Jestli!e komunista nepodporuje
ret'orm;y.nen.! epravnim atran:!kem. 3. Jeetli!e necemu nerozum!!,
tak se zeptej; blaw:! jet abys nepredst:!ral. h rozum!St
k:d;y:!tomu nerozum.:!.s. 4. Hev,ybYbej se rozpor1lm; vyakytnou-li
ae ro~por,yt je treba, je tesit. 5. Jestli!e neni dobfe vidit,
rosl8hni netlo.
( YD 207q54.2 SQoJ!y podminkoyteh vet
all. Kdybys uvidel orechy, mandle apod •• nezapomen na mne. 2.
Jeetli!e neodep!se,znamen~ to, !e neaouhlssi. 3. Jestli~e to
neni chutne. i kdyby mel hlad, nebude to jist. 4. Kd;ybych neprieel.
necekejte ne mne a zehajte svou eeh~zi.
bll. Kdyby nebyl byvel msliehernYJ nemuselo to takhle skoncit.
2.Kdyby nebyl maliehe~. nelllWlelo... ]. Kdybys byl byval
o trochu drive vstal. nebyl bys prieel pozde. 4. K~ybYB byl
byvel trochu pilnY. nebyl bys byvel dOBtel "kouliN
•
c/l. Kdybyste zde mUi hodne uhli. mohli byste tu vybudovat tepelnou
elektrarnu. 2. Je-li u vas ve state uran, mohli byste
budovat jaderne elektrarny; neni-li, pak je to problemeticke.
J. Kdybys nic nerekl, ani bych 0 tom nevedH.
~54.J Spojky !yaobushil atyaoburanl YD 208
all. Pti obJednavce listku je treea slozit zalohu; ~dyby ~e
nebyl byval pujcil penize, byl Jych tam ~ezel ~acar~o. 2. K~iby
~ne necyl byval ptisel rict, stale byeh 0 nicem nevedel.
3. Kdyby ~e nebyl byval pomohl. neoyl bych to mohl provest.
Oil. Je tteba odebrat jim jejich privilegia, jinak nebudou nikdy
ochotni vzdat se Bv,ych pozic. 2. Delej r,yehle nebo odejdeme
(bez tebe). ]. Nesteati je t'inancni eituace jejieh rodiny 80lidni,
jinak by se u~ davno ruinoveli.
Y55.l-3 Souveti pHCinne a duvodove YD 209
ell. Stale chodi za sk:olu. propedne. 2. U~ je p~lnoc. muaim
jit spat. 3. Neueil se a tak se neodva!uje jit ke zkou~kam.
4. Nepozvali moe. nepujdu tam.5.Je to ~trelevicak.kterYnesou_
hlasi s novou ekonomickou politikou. 6. Je pr1li~ PYSnY a neni
obliben. 7. Je pt-ilis nedbalj a stale je kritizovan. 8.
MBm dojem, ze 0 tom nechee mluvit a tak ani ja se nechci ptat.
bll. ~eni obliben, proto~e je prilis pysoY. 2. Stale je kritizoven.
protoze je nedbalj. 3. Nechci se ptat, protoze mBm dojem.
ze 0 tom nechee mluvit. 4. Poslaii ho studovat ne vyaokou
~kolu, proto~e je delnickeho p~vodu.
c/l. Nechei jiz veceret, je jiz pr!lie pozde. 2. Lidove meay
ne ne nedavaji, protoze tvori privilegovanou tfidu. ktera nedba
demokracie. ]. Lidove mssy ne ne ne~vaji, je to privilegovana
vrstvs,k:tera nedba demokracie.
~ ~ ;' " fI" '" • :!
~56.l yYraw IY" yang/'!:!" yeas d / Jako pr elovce YD 210
all. U naa i U v6s jaou veci 8tejn~ drehe. 2. Oni jaou oba .
stejn~ hloupi. .3.Jak v minuloati talc i tea je stale stejne
optimietiekY. 4. Me stejni ~da vl!iechsvych n!kolik
deti. 5. Nove bankovky nebo stare bankovky, eo!pak se stejn~
vsechny neutreti?
b/l. Je atejne c~tra jako jeji mama. 2. Chova ae tu u moe
stejne nenucen~ jako u sebe doms. 3. Umi shrabovet penize
stejne jako jeho tetik.
~;i6,2 vyraz aLyang/ jako pi"iaudeki. YD211
all. V!ichni maji (na to) atejoY nazor. 2. Je to atejn~ te!ke
(Tahs je stejna)) ai uz se to nese na zadech nebo v naruci.
b/l. Vsse problemy i nsse proble~ jsou v podatate stejoe. 2.
on Btejne jako ja rad pije caj a nepije alkohol.
Kvantititativni kom~lement 1 'se e ovesnymi numera~
..' ... /' , -.J:ny
/c1.L. OllU/. /Xie (r) L Y1) 205
1. Jednou jeem u neho byl. 2. Kentonske jidlo lung-chu-tou
jeem jesti eni jednou nejedl. 3. Be! se informovet jeke formality
je.thba v,ytidit. 4. Jdu se pozeptet, POl!kej tady. 5.
Ochutnej, je to (doet)slene?
OCho1;ni vzde: ,Sf sv~·cr.pozic. ,<.. Delt~ r,vc::leneto oasjcieme
(be;: tebs;. J. r<asHsti je financn:':situacL . ..~ J~J~ch roci~v 80:idni,
jinat b~ se u~ davno rUinoveli.
~54,1 Et!sloYce '/jiu/ v aouvet! podm!nkovem YD 206
1. ~eetli!e ae neproYede ekonomick' reforme, aocialismus ae
md!e at~t p~zdQtm healem. 2. ~eatli~e komunieta nepodporuje
refo~, neni apr4vntm atranikem. 3. Jeatli!e necemu nerozuais,
tat a. zeptej; hl.vni je, ab,ya nep~edatirel, ~e rozumis,
kd;y! tomu nerozWlUil. 4. NeVY!1Ybej ae rozporlm; v,yakytnou-li
ee ro",pol'Y,je tteba je fesit. 5. JestlU. n.n'( dobfe vidit
roatehni svetlo. '
e/l. Stale choai za skol~, propadne. 2. Uz je pulnoc, musim
jit spat. 3. Neucil se e tak se neodva~uje jit ke zkouskam.
4. ~epozv8li moe, nepujdu tam.5.Je ~c ultra:e.icak,kte~'nesou_
., 0(
C~as. s novou ekonomickou politikou. 6. Je prilis pys~f a nenf
obliben. 7. Je ptilis nedbalY e stale je krit~zovan. e.
Mam oojem, zc 0 tom nechee ~uvit b tak ani jt se nechci ptnt.
b/1. j~eni obliben, protozE; .:ieprilH pysnj. 2. Stale je kri tizovan,
protoze je nedbal$. J. Nechci' 8e ptet, protoze ma~ dojem,
ze 0 tom nechce mluvit. 4. Poslaii ho studovat ne vysokou
skolu, protoze je delnickeho puvodu.
c/l. Nechci jiz veceret, je jiz ptilis pozde. 2. LidoVE masy
n8 ne nadaveji, proto~e tvoti privilegovanou tfidu, ktere nedba
ciemokracie. 3. Lidove masy na ne nadeveji, je to privilegovana
vratva,ktera nedba demokracie.
q54,2 SpoJ'k;ypodm!nkovjeh Tet Yp ..207
a/I. Kdybys uvidel otechy, mandle apod., nezspomen ns mae. 2.
Jestli!e neod~p!~e,znemena to, ze nesouhlaa!. 3. Jestli!e to
nen! ehutne, i kdyby mAl hIed, nebude to j!at. 4. Kdybyeh nepfihl,
necekejte ne mne e zehejte svou schdzl.
b/1~ Kdyb,y nebyl byval maliehernjJ nemuselo to takhle akoncH t •
7.lCdyby nebyl lIlsliehern!,nelllUaelo... 3. Kdybys byl byvsl
o troehu drive vatel, nebyl bye p~iBel pozde. 4. Kdybys byl
byvel troehu pilnt, nebyl Qys byval dostal "kouliw•
ell. Kdybyate zde mAll hodne ubI!, mohli byate tu vybudovat tepe1nou
elektrarnu. 2. Je-1i u vas ve state uran, mohli byste
bUdoTat jederne elektrerny; neni-li, pak je to problematicke.
3. Kdybys ole nerekl. ani bych 0 tom nevedH.
~ l' tt"'. /'
~56, Vyrezy (yl~Ysng/, /Yl,,_yang..d / jako pris10vce YD 210
a/I. v nas i u vas jeou veci stejne drane. ~. Oni jsou oba
atejne hloupi. 3. Jak v minulosti telc i tea je stale stejne
opumistic.k:Y. 4. Mb stejne reds vsech svych nekolil:
deti. 5. Nove bankovKy nebo stsre bankovky, eozpak se stejne
vsechny neutrati'i
b/l. Je etejne cnytra jako jeji mama. 2. Chova se tu u mae
stejne nenucene jako u sebe dome. 3. Umi sr~abovat penize
stejne jako jeho tat!k.
~56,2 Viraz /v£.y~ngll jsko prisudek
all. Pri objednavce l!stku je tteba slozit zalohuj kdyby mne
nebylbyval pujcil ?enize, byl bych tam bezel nadar:no. 2. Kdyby
mne nebyl byval prisel tict, stale bych 0 picem nevedel.
J. KdybyLnne nebyl byvel pomohl, nebyl bycn to mohl provest.
b/l. Je trebe odebrat jim jejieh privilegia, jinak nebudou nikdy
ell. V§ichni maji (na to) BtejnJ~ nazor. 2. Je to stejne te~ke
(vaha je stejne)) at u~ ae to neae na zadech nebo v naruci.
b/l. VaSE problemy i nase problemy jsou v podstate stejne. ~.
On st~jn~ jake je rac pije cej a nepije alkohol.
Y!) 212,.. , ". "
956,3 Komplement atupnA a v;yrazy tn. xang/, In-.2lSDg dl
a/1.A~ak to, !e mluvi! atejne jako on, nesm1uvili jate ae predam?
B: Kdepalcl 2. Hle, TIl1 mame stejne m;ySlenky (dosl. Jll.Yel:f.me
stejne). 3. Oni oba bAhaji atejne r,yehle. 4.A: Mohu ti
to udelat atejn~ dobre jako on. 3: Kdo by ti v~til?1 5. TakoTj
~ltnek dovedu naps8t stejne hbite jako on.
b/1. Vyfizuje veei atejne jalco ty, uvaUiTe a bez u..Icvapeni. 2.
J. v praei at.jne Aikovna jako jeji maminka. j. Jezdi stejne
divoce 8utem jako jeho tata.
~56,4 v:tru Il~ yangl ve veUch zaPornteh YD 213
a/1. Ka!d;f Z Qbou bratf'i je jW, jeden je Uni, dru!1Y je pilny.
2. Cile lid! v obou skapinich jaou neetejnA: jedni baf! po mocia
bohatstv!. jedni jsou pro opravdovou re~ormu.
b/l. 1'0 ja js. I1plnA jin;y ne! on. ja jim vleehno. 2. Evropa
a Asie nejsou atejn~, koren;y f'eudaliamu jaou v Aaii pr:!lis hluboke.
3. Oeskoslovenako a aina jsou rUzne: nas je malo, vas
je mnoho. ~ j8lllemala zeme. vy js.te velka zeme. 4. Ja. a ty
mame kafdj rUzne podminty: ty m~!e8 delat eo ehees, ja si vsak
mus!m vse·d~bre rozvafit. 5.A: vy jete vsiehni atejne mlen:!.
B: Ja nejsem jako oni, ja Jim vsechno. ti. Pokud jde 0 po~as:!,
Afrika a Asie nejsou atejne: Afrika je v:!e horks a suss:!. 7.
on neni jako ja, co 8i mysH, to hned felene.•.
ell. Nebydl:!me etejne daleko, ostatne v !adnem ptipade ne bl!zko.
2. Tyto dye sestry dvoj~ata, jalc to, .!e nejaou stejne vysoke?
3. 'l'Ytodva drub;y jaaminoveho ~aje nejdou stejne na odbyt.
tento .a~kovan! je daleko podradnij!!, lide. he pfi1i~
necht~j:!.
~56,5 SR05g lrl8ng/./h8'oxiaog'2 ve yizn. jpcoby YD 214
1. Pejsu eed! u dYef:! a stale se d;fd na k1iku, jakeby se chtH
do. tat ven. 2. Va ohrnutci rty. jaltoby se hneval. 3. Pohledl
na mne, jakoby mi ehtU nazna~i t. abych nie nefika!.
~56,5 pozn. v;traz./haoxiang'jl v, viznamu zdli set !!e 'ro 215
1. Zda se, ~e odeeel; be~ se pod:!vat. 2. Salt se zd&, da10 se
do deate. J. Zda set ~e bude zmena po~aa:! a ja nemam destn:!k,
mus:!m ae rychle vratit. 4. Zda ee, !e bUde prevrat, na ulici
je plno policie a vojenske polieie.
f.. - ~ / ••.• /.....,
'),6,6 Y1razy 1J'l••••yang/ a I:p.wY6l!£..d/ v p:!':!vlastku YD 216
a/1. stejn:! lid~ mluv:! stejnou ree:!. 2. Pre~ (je tu) dvoji cens
za etejne zbo!1? 3. Deti ze ~kolky jeou Ysechqy stejne
obleceny (maji vsechny stejne oble~eni).
b/l. Kddemu p:Hnes1 Z I'ekingu nejak;f darek. 2. Letos 0 v&noe:!eh
moje pf:!telkyne - f1kam j:! ·man~elka bd!ka p~dy._ vyrobile
novy moucn1k, velmi dobrY, muaim ee to od ni nauHt.
~56,6 Pozn.I DaIs:! vyrazy s merovym slovem Iyangl YD 217
a/1. Jen nepromeskej takovou v,tbornou pr:!le!itoat. 2. I kdy~
jsi tek op.troi, nakonec jai Jim preee jenom poakytl zbran
proti sobel 3. My Ysak nelll1Heme byt talc nemoraln:! jako on.
4. Je stale nespokoje~, a~ to ud~lam jakkoliv.
b/l. Ja nejaem takovY dobrak (talc m:!rrJ!) jako ty, v takove 8ituaei
ja byeh fekl svoje (dosl. jti bych m1uvil). 2. M:!stni
lide z vesnice v~iehni r:!kaji, !e syn nen:! talt svedomity jako
otec, !e mu tuto praci nelze sv~tit.
ell. je ptilU &obeekY a etara se jen ssm 0 aebe; nebuC!me tskov:!
jako on. 2. Udelame to tedy tak: ke!d;f z IUi8 doatane
polovinu. 3.A: Ta d!vk:a co je tu nova, co je to za·~loveka
(jak1 je to ~lovek)? B: Je vYborna. (Je prima.) 4. Jaem uoaven,vrat:!a(-e~e,co
t:!kate? 5.A: Jaka je nevesta {rozumej:
vzhledem, jak vypada)1 B: V obli~eji je bezka, jen postavou
je troehu mala. 6. Ntis sef jako ~lovek je nevalnj.
, YD 218
956,6 pozn.rr Vir,zy s meroyjm alovem /yang/ v ptiv18stku
a/1. At ee to udela tak nebo tak, v~dyeky to vyjde na atejno
(dosl. vse je etejnj vYsledek). 2. Takov~ po~as:!, kde!pak by
se to podobalo zim~? 3. Zbo~i tak vyaoke kvality najdes jen
ve specialn:!eh obchodech. 4. Nev:!m, jakY je to ~lovek. ten
novy I'editel.
b/1. Nech je oba Odpov1dat na stejne te~kou ot~zku. 2. Za ta-
kovehc stuaenehc pocas~ na~ dedecek ~ozhodn~ nemuz~ chodit
ver.. ]. Veru nejse.u:7.vyk1J,'po81ouchat takoVE spros.te fee:"
(takovou fee BE sprostymi slovy). 4. Ja v~ru vim, ja~v je tc
~poctiv!~ clov~k.
~5? Dve slova pro cislovku dye: ler/,/'iangl ~~ 21~
all. Kaz~· vi, ze dye a dye jsou etyfi. 2. Deset delene dvems
je p~t.
b/~.Dvacetdva a dvanact jsou tfieetctyfi. 2. Dve5te dvace~dve
nas.obeno ato jedenacti .:ie ctyf'iadvacet tisic sestset ctyhcet
dvE..
C/~' Dru~; muze vstoupit,teprve az prvni vyjde Yen. 2. Nemohu
pfijit, protozE za prve: moje manzelka onemocnels e
neni, kdo b.Yblidal deti, za druhe: behem dvou dn~ musim
odevzdat 8VOU praci, a tak pros1m za prominuti.
d/l. Jel jsem vlakem dva any a dye noei, jsem strasne unaven.
2. Na dvou nocnieh stolcich stoji dye stolni lamp~. J. Jeden
petipokojoyY byt vymenil ze dva dvoupokojove. 4. Oni
oba na dvou kolech jeli ke svjm rodic~ z jeho i jeji streny
(dosl. k rodicUm obou stran) blahoprat k Novemu roku.
;. Mne je devatenect e jemu sedmnect, jsem 0 dYe roky ster~i.
ell.Z eeH 7iem~ Sf! sjelo dvseetdva tisic dvhte dvaadvacet deleg8tu.
2. }fOvorove se obVVlcle Hlca /Ullng wan/,/er w~n/ 8e
obvykle netike. 3. Zbyve (zbytek je, do!l. zbyvajici cislo je)
dveste dvsce~ dva tisice dvest~ dvecet dva eelych, dye.
f/l. Na dvou ·mu· vyse7.el rY~i a na dvou -mu· vysazel zeleninu.
2. To je papirovY peniz pro dve ·meo·. 3. Za dV~
m80 mu~eS doe tat jeden kus. 4. Tento slovnik je opravdu
laei~t, stoj! pouze dva juany, ov! mao) oam fenu. 5.
Chci dve libry cervenjch jablek a dve libry bananovych l~lutYch).
6.A: Kolik je gramu (kolik gramu vs~i) tento zlaty
nahrdelnik? B: N~co pres dve gramy. 7. Letos prodal 6tat~
pouze dva tany obili. 8. poja, vypijeme si my dve kezar
dve dvouloty.
ell. Odpovez, co je to"c;;ingsheng~? 2. Pan ucitel pravil: cas
VYPrSel, konc:!me vyucod.n:!. 3. Rychle jez, :lebo to vystydne.
b/l. Az 8i udelem Ukoly, ~ohu 5i jit hrat ven? 2. Tedy to udelame
tek, jak fikas (dosl. podle tveho 5~yslu), m~~eme?
e/l. Mysli§, ze ne tebe zaloval? To sned ne. 2. Wyslim, ze to
tek neminil, tys esi spetne rozumel. 3. Zitra je Svatek jare,
nemusime jit do skoly; oslavime to spolecne, co rikes? 3: Dobra,
a kde to budem oslavovat?
g 58,J vetna cashee [al C!weLllye/, Inal ) 7D 221
e/l. Auto 0 pulnoci vypovedelo sl~zbu, uz nic nejede, co 8i pocnem?
2. TY jai prisel pesky? 3. ptijdes? Jestli ano, musis
mi to veas (oosl. nejprve, predem) ~ict.
b/l. Jak je to krasne, kdyz eela rodina spolecne tray:! Novy rokl
2. Dlouha zeo je opravdu dlouha i vysokal
YD 222
a/1. Vis, ze rybi sttivka ee teke deji jist? 2.A: Ja tam p~j'du,
pujdes take? B: Jestlize pujdes ty, p~jdu js take. J.A:
Byla tu uz dnes Sieo-si? 3: JesU nee 4. Ty ho hledas, C02
tamto neni on? On uz pfisel. 5.A: Co je s ~i naramkovymi
hodinkami? 3: C02 je nemas ne ruee?
b/l.~uj :laZor i tvuj nazor 5e prece ahoduji, neni trebe se prit.
2. Kdyz se ti to nelibi, tek to proste nekupuj.
a/l.A: Kde je tvuj manzel (ke)? B: Koupe se v je~ete. 2. Ovee
se pasou ne louce. 3. Jsem zde (dosl. dorezil jsem sem) ji~
pul roku a je~te jsem nevidel cinski film.
b/l.A: A moje brile? (Co je a mjml brylemi?,nebo: Kde jsou moje
br,Yle?apod.) E: Jsou ne stole. 2. To, co j5em ti ulozil,
~atidil jei to? J.A: Ja tam pujdu, i on tam p~jde, a co ty?
3: ~ekni (co tikas ty, apod.),mam tem jit? 4.A: ~am dojem,
ze je to spravnj elovek, eo fikas? 3: Vzdyi ho znam teprve
jva mesice, ~o ja mohu fict?
c/l.A: 0 kom to mluvite? 3: I kdybychom ti to ~ekli. tak ty
ho neznas, v kazdem ?ripade 0 tobe nemluvime. 2. Kdy~
neni u tebe, u ~oho bv mohl ~yt? 3.A: Cslav~e
d/l. Neboj! Be mluvit ani pracovat. 2. Chteji studovat stary
jazyk i kaligrafii.
all. SUa doms a ~ekej, za chvili ti nekdo pr~neBe ten ~alik
s veemi, ktere jeem ti v(!ers dal, abys si je odnesl, a Here jsi
zd\!lli.konecpreee jen zapomntH. 2. !itohlbys :ni prece jenoll1
dat troehu toho leku, kter,1 jsi mi onehdy dal, abyeh jej snedl.
ale j~ jaem jej nesnedl? Chtel byeh to zkusit. 3. TakoYOU
vee, sbyeh nekoho proail 0 pomoc. ani! bych mu duvetoval,
to ja nedUl1m.
bll. Kdo by mel red tekoveho mlaneho a pritom l!neho ~loveka?
2. Ma jednoho mladeho a zeroven schopneho pomoenika.
ell. Tcnyne Be chlubi, ~e ma obratnou a sikovnou snachu. 2.
Jeho otee je mil;1 a laskavY starY pan.
d/l. Je-li tomu tak. zda! potom moje i tvoje ueili nebylo na~
derma? 2. On i jeho man~elka ka~dj hospodari oddelene se
svymi penezi. (dosl. Jeho penize i penize jeho manzelky Be
pou!ivaji zvlss{.) J. Soudee znovu a znovu prohlizel zapisy
s vYpoveQmi zalobce i ob!alovaneho. 4. Nemam ani ~eake, ani
<!insk:ebony. nemam -robee zedne bony.
~59,6 $Qut,dne spojene vesY YD 2J1
l~MY ~inane radi pijeme ~sj, vy eesi mate radi kavu. 2. Asijei
.radi ~ij! zelenY caj, ~ropane cervenj. 3. Ja jsem buddhists,
ty jllikreeian, on je muslim a je,ste je mnoho lid!, kteti
nevyznl1vaji ~Bdne nabol!enstvi (Jeteti jaou ateiaty). At'. Teehto
nek:o~ik etudentu,.je velmi ;>ilnYch a jejich uroven je v;Jborna,
tsmtech nekolik studentu se stale jen flaka a jejich
1rovert je uboha, musime je nechat ~ropadnout.
all. ::!ysleljSelll ,::e ,5i:'.:leptijc.es9 ty j5i ?tiSel, ~o je '1yborne,.
;Jo.jU :.ia),., ?oja ::tH. 2. ",-yslls, :Se:la :0,(:0 :'i~a, je
moznose spolehnout? J' fsichni tikaji, :e je dusevne chery,
tak se na neho nezlob.
bile Nikde nevi, jat se to stalo. 2. Vim, ~e ma red nejakou
cinskou divku, ale nevim, kdo to je. 3. Vim, kdo mne udal.
~60,l pozn.I! Konexni vHpj Hen YD 233
l./qrng/:Prosim te, predej tento dopis M~le Tehien.
2./pai/:stat jej vyslel etudovst do zahrenici.
3./rans/:Jejich firms jej vyslela pracovat do Ci~y.
4.lbu rans/:Jeho manzelka ho nenecha (mu nedovoluje) koufit
ve svetnici a tak rou nezbyva, nez sby chodil koutit
ns balkon.
5./ji~0/:A: Co ho posilaji vyu~ovst do Ciny? B: Asi sloven-
stinu.
6./b~ji~0/:Pro~ neposilaji tebe, ale jeho? On prece neumi
cinsky.
7-8: 7. ~l jsem to je, kter,y jsem ho to nechal udelet. 8.
Jejich firms ho poslale do Ciqy.
YD 234
~60,2 Zavisle otazkyj otazka prima jako drubS vets souveti
ail. ptal jsem se ho, zde byl v Cine ci nikoliv. 1l:!k:a.Ze
jeste ne. 2. Maminke se ptela deti, zde ji~vyprscovaly ave
ukoly •
b/l. ptel jsem se hOt zde by chtel jet do Ciny. On riks: to
je trebs se jeste ptst? 2. Ptal se mna, kdo poelel ten dopis.
Ja ne to fikam: nae to chces vedet? Zavidis? 3. ~ikel:
jak se to stalo? Je tikl1m: to se musH zeptst sam a.ebe; jak
jai prisel na to, ptat se mne?
~60,3 Podmet vyjadrenj vetou YD 235
·1 •. ,
1. ~t vedoucim e nerozumet profean:! prsci, to je primo vjsmech.
2. Jist e:!nsk~ j:!dlo e nejist h~lkama, to nen! to
prave. 3.A: Je mo!no neueestnit ee voleb? B: Ov§em!e eno,
ale jen si to zkus (k volbam) nejitl 4.Jet Gute. e nemit s
eebou tidi<!sky prOkez, to by Mohlo prinest neprijemnosti.
all. Secme jeste chvili, sby se mohli vsichni dosyte najist.
2. Tficateho vecer se obe deery vrsei sem k rodi~~, sby se
t.ol(Pujdeme to oelavit!) 3: Kdy? Co tat: zitra? A: Kdy~
zitrs, tak zitral B: Zitre v kolix? A: ~yelim, tak po praci
v pet? B: Dobra. Tedy v pet. Ale kde? A: Co tek ve
~vejkove pivnici? s: ~obra, platil
'CD 224
letna eaatice lIe/ vlo~ena mezi alozky
modifikovsneho sloweea
c/l. Prodal chatu i auto e chc€ 5i koupit vilu. 2. Ten Chl6pik
se (s neKYID, s lidmi) popral, n08, oei, v§ude je sama modfins.
3. ~vagrova nakoupils msso i zeleninu. 4. Stafik (dedeeek)je
os zahredce, babka (babicka) mu tam zanesla pokrm i
rY~i. 5. stafik je na zahraace 8 babke vypravila zete, sby
mu zanesl pokrm i r,yzi. 6. Pozval mne i mou (mladsi)sestru,
a~chom k nim pfisli strevit NOvY rok.
6./1. Jiz jsem vse pripravils: sledkokyselou r,ybu i kure ns cerveno;
jeste udelam polevku e m~zeme jist. 2. Postel, aktin,
to vsechno dovaae udelat, i st~l dovede zhotovit 3. Ptijimac
i televizor, to vse dove de opravit, dokonce i video. 4. CervenY,
moorY, bHy, od veeho chci ja.den kua.
ell. Oame mladsi sestra mne e mjm dceram po nekom poslala
(doal. svetila cloveku aby zenes1) perove kabaty. 2. P~jci1e
mne a me man~elce Kazdemu jeden dest.nik.
1. Dve pratele se pohadali kv~li divce. 2. Liska z otvoru
nory vyatrcila hlavu a zsse ji stahla zpet.
YD 225
Vezby s (ch~fei •••bUran( a /chUfei •••caij
1. V ka~dem pripade to musis udelat, jen leda~e bye to nedovedl.
2. V tomto obchode nem~~e§ nakupovat, leda~e bye ~~l
penizev tvrde valat~. 3. Tyto veci si m~~es koupit jen v
tom pripade, ~e mas bony. 4. On se za tebe primlavi (on za
tebe ztrati slove). jen kdy~ mu za to neco poskytnes (dosl.
jen kdy~ mu des nejakOu. vYhodu).
YD 228
~59,3 poler. Spo,ieni nekolikantsobo,Ych clen~ v u.rcenich mists
a casu
all. Vloni i letos se ceska zima zime vubec nepodobala, vtibec
to nebylo one (to neQylo zajimave). 2. Dopoledne i odpoledne
je diskuse.
h/l. Doma i venku vsechno zarizuje a shan! ona sama, jeji man~el
se stare jen 0 svoje spisoveni. 2. Pred stavenim i za nim
je spousta kvetU, travustych ploch s stromk~. 3. Na skrini i
pod skrini je vsude nscpano knih, ji~ nikde neni misto.
1. Koren ~eri-Beri.kUni ko~esina a travioa wu-la-cchao jsou
tti drshocennosti severovjchodu. 2. MuZi i zany, stati i IDlad!
ae ysichni ztlcastnili pr~vodu. 3. 3'ramboryI knedliky s
chleba jsou hlsvui ~asti jidla v ~echach. 4. Renmin ribao
i Rude prevo jaou oba organy strany. 5. Ja niksm nepojedu~
a! u~ se cestuje za hranice nebo se ceatuje dOIDa, v ka~dem
prip8d~ je potrebi penez.
~59,4 NekolikanasobnY Drisudek YD 229
a/l. Le~i ns travniku (nebo: na louce) e ete. 2. Oni dva sed!
poapolu, popijeji caj a pcvidaji si.
bile Tento ~lovek je proradnY a uskocnY, pozor na n~j. 2. Frace
s timto strojem (dos1. pou~ivat tento stroj) je ekonomicka
a spolehlive. 3. Je to nadejnj mlaCj clovek.
c/l. Kdy~ jede do Pekingu, cestuje jednak letadlem, jednak vlakem.
2. U nas dome ee jedi ~inske i cesks jidla. 3. Je lint
8 uskocnY, nikdo s nim nechce spolupracovat. 4. Je chytr,y i
pilnY, ucitel ho ma velmi red.
a/l. Amerika i Sovetsk;? svaz maji obs rakety, Hzene stfely i
raketop18ny.· 2. Amerika i 50vetskY svaz ji~ podepsaly dohodu
,~ zniceni rizenjch strel kretkeho a stredniho dolet~.
b;l. on je diplomat, -oy1 jiZ v ~ine i n8 Filipine.ch. 2. Tento
stary pan umi cinsky i anglicky ,nemecley' i rusk;y, a jeste
.spenelsky a portu-gslsky. J •. Tento ch:apik !lie.:noc rad ~enize
izeny. 4. N'emam dolar,y .,tvrde :nerie,ani :lemam c.omaci ')on.y,
:nam jenom obycejne ko~~y.
ster:! rodice necitili oeamoceni. 3. Kdy~ byl ne sl~zebn:! ceste
v Oine, nako~pil mnoho bambueovych vYhonk~, hub, morskYch
ok~ek, medllz a podobnt ~ina~ uterilil, sby au z toho man!elke
vetile j!dla. 4. Vz_la a aebou Y~echny dlti, eby ai ~ly
brit, -tv ae jej:!man!el lIChl pctlldnl Yyapat.
bll. Kdyl qy 1 v eine n8 prsxi s vrscel se, nakoupil mnoho jidesovYch
uch s kvetu denivky, sqy ai mohl ptipravovst mu-ai-zou,
ktere mli ze vseho nejradeji. 2. ehce poiadet, sby
mohJJ.dHve chodit do price a sby z prace mohlA drive chodit
pro dlllti.
c/1. Ul je zima, d pl1jdd ven, tsk ae trochu vic oblec, sby
sea nenachlsdil. 2. Ai ai tem budes neco kupovat, nejrsdeji
ai nsJdi nejakeho domaciho Cloveks, eby U doprove.zel, soy te
neosidili. 3. Uloiil leky hodne vysoko, sby ns ne deti nedoaahly.
4. dmyslne nepodllvsji zpravu 0 veach skutecno~tech,
shy lid nevedH 0 akutecne aitusci.
d/1. Aby mohl hrabst penize, stale ae dopoust:! nezak0nnYch ein~.
2. Aby se dobte naueil einsky, dave. se.i.na Iollicibez ostychu
s nejrdzn~j~i.i lidmi do reci.
ell. Kdy! chcee znet livot, je trebe jit mezi lidi (dosl. je
treba jit doprostted zivots), jinak nie kloudneho nenap!s8s.
2. Chces-li,aby te lide meli v uete, pek mus1s nejprve
mit Y ucte e4m aebe.
§60,4 pokrec. Slovo (rang/ v eele vet ptecich YO 237
1. A{ jen mluv!, je lepsi se vymluvit ne! neco v sobe potlecovet.
2. At jen jedi, at toho snedi, kolik jen mohou. 3.
At jen PlYtvsj:! s utracej:!, uvid:!me, jsk dlouho jeste budou
moci utracet.
~61,1 Obecne slovesne numerstivy
a/1. Historii tt:! Hai u! jsem cetl petkr~t a poksZde si z toho
odnesu n~jakY navy zisk a pouceni. 2. Jiz jsem tu byl mnohokrat,
ale ty jsi nikdy nebyl pfitomen. 3. V pekingu. jsem
byl ji~ tfikrat, ale v Si-anu jen jednou. jeste bych s~ tam
chtel jednou-dvakrat zsjet e dobre si to tam prohlednout.
bIle Lehce do mne str~il, abych byl potichu. 2. udeti~ te a
teknu "~romin"i teknes-li to uciteli, nie se mi nestene. ].
Uhni, at ~lovek mule proj:!t. 4. Cchutnej, je-li to dost slane.
5. Yysvetli ~u to, at se nezlobi, at nedochazi k nedorozumen:!.
6. Mas ~ervene ~iaatko? Pujc mi je us ehvili. 7.
Ten par (rozumej: bot, rukavic apo~.) je vel~J, z~us si tanto,
mozne. ze bude akorat.
YD 239
~61,1 pozn. Ueikticka elova ve eooien! se alovesnY~i numerativy
all. Kdyi jsem to cetl poprve, vllbee jsem nice~u nerozumel, podruh~
u! jaem sem tam necemu rozumel (dosl. teprve jsem trochu
rozumel) a pottet! uz to sloe 2. Kdyz se hraje ns klav:!r,
kazdj uder kszdYm prstem muai byt rovnomerne silnj.
b/l. Tea jsi pH zkousce neproSe.l. ptHlte se veru musH dobte
pripravit. 2. Posledne tu byl u nas naposled, potom u~ v:!ckre.t
neptisel. 3. Vcite! je v srdci velmi rozmrzely, protoze
on polcdde phjde ne pre.dnasku pozde.
ell. Prvn:! setkani se atsrym mal:!tem v nem zanechalo nezapomenutelni
dojem a doufa, ze se s n:!m v Unoru bude moci setkst
podruhe. 2. Kdyz v predvecer Noveho roku hodiny v noei odb:!jeji
dvanActY uder, vsiehni pozvedeji c:!si e vzajemne ai blahoprej:!
Ie Novemu roku.
~61,2 Specificke slovesne numerstivy YD 240
1. Ten jejich mizernj pea ~e koual, kousl te take? 2. Prave
jsem ehtel promluvit, kdyz na ~e uptel svuj pohled a ja jsem
se neodvazil nic tict. 3. Udetil mne nekolikrat p~st:! a jeste
moe jvakrat nskopnul. 4. 31adce mi fekl "mila" s mne, kdyz
jaem to uslysela, naskocila husi kuze. 5. Kvllli t~ zale~itosti
se zvjsen!m mzdy si jest~ i ?oplekala.
161,4 Slovosled: sloveso - ?redmet - kom~lement vidu
1. Ja~om ?ronesli ?ar slov ~ritiky ~a jeho sdresu a hoed byl
ohen ns streSe. (dosl. Kritizovsli ho jen nekoli~a slovy a
hoed "ybuchl !"'.nevem.)2. :3 neopatrnosti jsem napl (starsi)
sestfe ns nohu, ~~yz ona bolesti 7yktikla, ze TIe ~a noze ~u~i
oko. j. ~ayz jsem sel tamt~dy kolem, zasel jsem se za nim
podivst; vede se mu doeels dobre.
TD 242
~61,4 pozn. ~lovosled: sloveso - ~omolement vidu - ~redQet
a/I. Dvakrat jsem ti telefonoval, ale nikdo to nebral. 2. Vysv~tli
mi tento priklad (tj. skolni Ukol apod.). J. Z neopatrnosti
jsem rouvrazil do lokte, takze ten :ah ~a~sal kfive
(dosl. takze ten tah se strceniro zktivil).
b/l. Uz ~l mnohokrat v ~ine a tea nejnoveji chee jet zas. ~.
Dvakrat jsem vylezl na horUSiang-san a jednau jsem ·.ystoupil
na Dlouhou zea.
ell. ~ao ce-tung byl ti-ikrat zenat. 2. Kazdj ~esic si davam
dvakrat sttihat vIasy. 3. Jeenou za ?~I roku si dSvam ondulovat
vlasYi ptili~ casto se davat ondulovst neni dobre (dosl.
nen! dobre, kdyz je frekvenee ondulovani pfilis velke).
~61,5 Zdvojovani ~loves Tn 243
a/I. Chvili zde ~osea, ja hoed pi-ijau. 2. ~ejprve na mne kr:eel
a ?sk se nne zase omlouval, :0 je ale! (rczumej: vec, e~ovani,
clovek apod.) 3.'Podivej se, co jsi ysechnc natropil!
4. Zkus si tento par bot, jeatli ti budou dobre, tak je koupi:ne.
b/l. Asi mas horeCku, zkus si zmetit teplotu. 2. Zkus ho poprosit,
mozna ze ti pom~ze. 3. Divat se je snadne, deIst je
nesnadne, zkua to udelat a haed budes ved~t. je-li to snadne
Ci nikoliv.
e/lo Zkus ho kritizovat; jestli se ti nepomsti, tak to bude div
divouei. 2. Zkus si drepnout. zda se ~e. ze ty kalnoty ~sou
troehu uzke.
d/I. Ma ~alou zahradku a po zamestnani tam casto chod:! ~raeovat,
to je nesporne zdravi prospesne. 2. Je jeste(pfilis)
mled, tak mu pteee odpust!,.). itiohlbyeh te poprosit. sbys :ni
!:leIkoupi t kilo rnouky'?,Ja se, tee.nedostanu ven.
-r:trazy/zher/./nar/ ,jakoziilozky
aiL U neho s€"nedanicoslsvcvet, tam '-l neho neDi :nisto. :nusi
se to oslsvii iin~~ 2. ?amatuji ~e, :e ~ :ebe ;e, jak 3e
zda, moje ~lha ~~odina" ad Pa ~inaj nekdo ai ji :~ee oce .~e
vvp~jeit, nemohl bye mi ji vrctit? 3. Ten m~j slovnik je, jak
se zda, u neho, b~~ se k nemu pozeptat. 4. Zde to neni, b~z
se pozeptat (dosl. informovat) k nim.
b/l. Be~ k lekafi dat se poradne prohlednout b nie s~ zms"ene
nedohacuj e nedom;>'Slej. 2. I:lice od autl:lma rocje deere, tudH
autern tam jet nemohu. 3. Jestlize je auto u me deery, nebudu
rnit moznost tern jet autem e musim tedy vyrazit 0 neco dfive.
4. I; Osme mledei sestfe (K Pa-mej ) je oC.nadrazi velmi oaleko,
musi se jet metremj k Seste mladU seatre ( It. Liou-mej ) je
to od naer8z1 velmi blizkc. 5. Jsem ted prave u Velkeho vousu
(IDahUi/>,za hodinu pujdu vyueovat (nebo; p~jdu na prednasku).
6. Pokud jde c cinskou karika"uru, bud~ nejIepe. kdyz se p~joeE
DOUeit k ~~istru Chua (k Mistru Chus 1'iln-wuovi).
~62,1-3 Zakledni matematieke ukony YD 245
all. sto a eto jsou dveste. 2. Dve tisiee a dva tisice jsou
etyfi tislce.
b/l. Patnact bez peti je deset. 2. Jedna bez jedne je nula.
ell. Dve krat ctyfi je oam. 2. Ttikrst tti je dev~t. 3. Dve
krat pet je deset. 4. Dve kret eest je dvansct. 5. Tti krat
~est je oamnact. 6. Devet kret devet je osmdesat jedne. 7.
Deset krat deset je st~.
ell. Oem deleno dvema jaou etyti. 2. Stodvacet deleno ti-emi
je etytieet.
~62.J Oisle slo:!ene z vice :Mdu (bez jedniCek)
a/l-A: Dam ti dveste pade:se.t,steei? B: To jde, stael. (To
jde, to jde, staei, staci. ) (varisnty eisel: tti tisice petset
- osmdesatsedm tisie - sedm tisic tfiste ctyficet - sedm tisic
ctyticet - sedm tisic ctyti )
b/I.A: Dam ti dveste pedesat korun, staci? B; To jde, 8taci.
(To jde, to jde, steei, steci.)(verianty eisel: tfi tisice pet
set korun - osmdesatsedm tiSlC korun - seam tisic ttista etyfieet
korun - sedm tisie ctytieet korun - sedm tisic ctyri
koruny )
all. stael (ti, ne to apod.) deset korun? 2. Je tfeba pripravit
devatenact pokoju pro hosty. la. Steei (ti, na to, apod.)
ato deset korun? 2a. Je tteba pfipravit jidlo pro ato devetenect
lid:!.
b/I.A: Kolik prijde lid:!? B: st~. 2. Chce si otevtit restauraci~
objednal ai tia:!c peru h~ek. 3. Vydelal vice ne! 10.000
juanu, stal ae"majitelem deseti tiEi:!C~. 4. Vypukl velikY pozar,
~koda cini ato milionu korun.
ell. Oina mf. vice nd je6.nu miliardu obyvatelj nemB jH nyn:!
jednu miliardu sto .milionu? 2.A: Nevis, kolik me. lidske telo
dohromaQy bunek? B: Kolem osmdesati bilionu.
962,6 Vyjadtovani Qat 8 letopo~tu
1. Neroeil se prv~ho kvetne roku tisic eevetset dvacet, kdy
aea narodil ty? 2. Gorb8~ov letos 00. patnecteho do osmnecteho
kvetne vykona nevitevu O:!ny. 3. Ocha Jden, veliky b8~ik Ciny
renn~ho obdobi, se nerodil kolem roku ttiata ~tyr~cet
pred nssim letopo~tem. 4. Dynsstie Chanu zacala roku dveste
seat pted naAim letopo~tem s trvsls do roku dveste dvscet n8seho
letopo~tu.
§62,pom. y;traz 41110.•••iiygel
1. ~jcili jame jim radu lidi e dnes jiz u nas neni nikdo nadbyte~nY.
la. U~ jsme jim pujcili radu lidi, jak to, ze oni
stele fikeji, !e nemaji lidi?
~53 dlen zretelov6 !ymezoveci YD 250
1. Me pri1is velkou Pu.u, jako predstevitelka Lin Tej-ju se
nehodi. 2. Ma prilis prudkou povahu, z niceho nic zscne clov6ku
ned'vat. 3.A: ~l zeels zdr'y,jek to. !e tak Dejednou
~emtel? B: Ze je zdrey. to b,ylo ve akuteenoati jen vnejs:!
(zdani). 4. V Africe lide z Mali jsou vya.oke postavy, lid~ z
KeIDerunu jsou meli. 5. on je hubat!, ale erdee me dobr~~
all. To je vetejne tejemetvi (dosl. tsjemetv:!, 0 kterem vsiehni
vAdi). 2. Chce v televizi mluvit 0 bytov~m problemu, 0
kterj meji vsichni zajem.
bll· Rok co rolc jezdi v lete Iemoti. 2. Den co den vsteve hned,
jek 8e rozedni 8 uklada se DB lo~e hned, jek se setmi. 3. Posledni
dobou noc co noc nechodi domu spet (doal. nevreci 5e
d~U'i nev:!m, kde prespaye (traYi noc). 4. U nich doms meaic
co mhic nejeou 8chopni vy jit 1!I platem (doal. plat neataei ne
l1tratu). 5. Pstnacttiho dne mhice ee%1g-jiie(rozumej: 0 upliiku
prnrlho mh!ce poOle lunerniho kalendare) 88 v ~inA ve vsech
do-'cno.tech jedf knedlicky jUan-siao a roz~ihaji 8e peatre
lampiooy. 6. V teto provinc~~ jsou v k8~de ve~ici boh8ci
(paDove deaetitisicu jUanu).
~6412 Zdvojov8ni adjektiv YD 252
a/1. Muai~ dobte pracovet, dobte Be naucit SYOU profean:! preci,
aqys mobl d05ahovat uapAch~. 2. Toto ditA neco ukradlo
a tats je poradne vyplatil. 3. Pdjdeme e p~koe ai dame pecenou
leachnu (pekoe ai pochutnue ns pecene Icachne). 4. Velmi
cean~ odeasl, ani ja nevim, Ieam leI. 5. Uphd hledi ypred
(doal. jeho dd oci pfilllobledi vphd). ned.ra, na co m;ysli.
6. Na No.,y rok si oni po dva dny do aytoati zahrali ma-hang.
7. Sladee se ne mne usmelle po1ehounku prsvil£:jek ae mas?
bile USlIIdila jedno ve1llliostre S'-·cchuaIIskejidlo, oprevdu to
bylo atraline ostre. 2. Me melinkeho. ale vellllirozt~ileho
pejske. J. Koupil ai pOredne tlustY technickj alovnik 0 dvou
dilech.
ell. Siao ChU-c~ dele dko1y. prave tea Icresne pise. proc bys
ho chodil vyrusovat (otrevovat)? 2. Ten malj stromelc u! vyrostl
hezky vysoleo.
d/l. On jen avedolllitepracuje e nestere se 0 nic jineho. 2.
Sly§el jsem docels ztetelne, !e to talc relcl. 3. Hned tu budou
vanoce. musim poradne vygruntovet (doel. zametat), abychom
5vetky travili v cistote.
ell. On je velice solidni obchodnik. 2. V takove spolecnosti,
kolik je ooravdu nestrsnnjch soudcu?
f/l. Vypil 9i, ~e se pekne potaci, ~em~~eme he ~echat jit 98motneho
domu. 2. Vse~~ veci ve avetniei jSQU ~sporadany
velmi uhledne a vee je na ponled velmi elegantni.
g/l. Onemocnel, ~~ctoze sa ~i~dy 90radne ne~:lece 3 ta~ ~e
naehls~i. 2. ~anto 510vek je ~akJv1 ~L~ou~a~J, ni~dy nemluvi
v pekne pohode. J. Ne£nukej zase, kdyz chces ~luvit, tak poradne
~uv, kdyz ne, tak (bud potichu a) ne!nu~ej.
'to 2'53
~64,2 pokr. Rozdil mezi zdvojenjmi a nezdvo.jen.imiad5ektivv
1. Tento ~lovek je primY a uptLmoY, co tika, to take udela.
la. Tento clovek je opravdu vel~ pri~y a uptimnj, co rika,
to take udela.
~. Po~asi se oehlsdiloj' kdyz pujdes Yen, je treba se obl~ei
~roehu tepleji. 2a. pocesi se ochladilo, kdyz pujdee Yen,
je trebs se pekne teple obleei.
J. Tento ~lovek je dost popletenj. neni snadne s nim neeD zafi~ovet.
Ja. Tento ~lovek je zeela popletenj. nelze mu pfilH
dtit.
4. Dobr,ych veei je trebs settit. 4s. Krasne nove ooty a ~dyz
je nasil par tYdnu, uz se ani botam nepodooaji.
5. elovicek (rozUlllej:diU) stale ~uvi zpusobem JospiHych.
5a. MelinkY clovic~ (roZUlllej:dita) , ale ~Z je enytrY, take
vi, ze penize jaou dobra vec.
1. V mis~osti je ~t::is horko, ?~j~eme se osvezit ven do lesike.
2. Rychle be~ dovnitt se ohfat. ]. JeU ''Yrostly, '..lZ
maji sve rodiny i zamestnani a ~dice si mohou oddechnout od
starosti. ~. Po obede je tfeba se projit, sby se lepe tra-
vilo.
!I/l.1Auj jedecek '..lZ je 7 :i~chodU; )n .;ako 3tar~;;l·:Jvek(.J"ta:r::;
?&n) ~azdY den ranG :hvili ?rovozuje s"tinovy.)OX 3 ;~od~ ~a
~rochazicu, behem cine (::.os1oza :i:eho .me) :ol:1a:l€CO "llal~l.;e.
precte si noviny a napise basen nebo pise do knihy 7ZPOminek
apod; nek:dy se tai::esetkav8 se stary:ni prateli, jednou
za deaet nebo ~trn8ct doi jde do divadls a poslechne si hudbu
s vecer zpravidla brzy ulehs ns loze spat. 2. KazdY den
trochu pomaha babicee a dedeckovi nakoupit, doca uklidit apod.
0/1. 0 tom se musime poradit, za dYe ciny Tam dame odpovea. 2.
Nenalehej na moe, a{ si to mohu rozva~it. J. Nejprve se poin£ormuj
kde to prodavaji, sbys potom naslepo nebehal. 4.
~elmi nam pomohl, :neli byehom se :nunejak odvdecit. 5.A: Vynalozil
kvlili nam nemalo usili, jak bychom se mu meli odvdeCit?
3: Yam81uj lllUnejaky Obrazek, mysHm, ze bude illiturcite
radoat.
all. Kazda jednotka (rozumej: instituee, podnik apod.) ma nestejne
podminky. 2. Kazdou vee dome :nus! zetidit ona, nikdo
ji nepomaha. 3. Vsechny eesty vedou do ~ima. 4. KazdYm SVylll
s10vem js.imi promluvil z duse (do5l. jsi p·romluvil !c!Ilemu
srdci). 5. Od prveho do pateho dne me5iee ceng-jue :na4t vsach~
ny obcho~y zsvreno. 6. V pasu podel more ~aji jedns vila ved:e
druhe telkony. 7. 7sechny le~y by~y poatizeny kalamitou
akodliveho hmyzu. 8. Kazda bedns zbozi :nu5i na eelnici pro.jit
;:>rohlidlcou.9. Yazdou z8.silku zbozi prejim.a nase .jednotka.
10. :0 slza. to ~apka k~ve.
~12. 3ali~J, ~tere ge yosilaji do zahranicl, se ~usi vseehny
jednetlive otevrit, soy nohly bjt ns celnici ?roh1ednuty~ 2.
vAho studenti jeden vedla ~r~heho ;Jrichazeji auY iD.U 'olahoprali.
J. Letos 7sechny Svestky (rozumej; stromy) 'oyly p03tizeny ~ervy.
+. Jablks teto ~asil~1 jsou kosik vedle kosiku vseehna
?ekne stejne velka a pekne cervena.
§64,5 3dvojovani :ialovkovVch 7vraz~ .~:!) 257
9/1. 7stupujte jeden ?O druhem, ~etlacte see 2. Vsechny tyto
~niny zabel te ?O ;Jeti-:§esc:"·,=·..lSAC~·;;'0 '00.1::;;;('.1 3 ,aiSle,:,," !iu ;e.
_ 1§sto .3.pc,j-:e "T:'-::"1 :.:la 3 ':\1'8 ~:::.::ust::'1 ':1l:;t~:nac..1 :1 "T;I'7i~e.j'te te.
j,. ~ :'lie:--:.. J.c:r:a yi.;:i .c:i.:1e!"'~l~;.l j.ec..nu teC!:u J.8 d:,'.l~:'Ju a v'odu .L
vodovodu vUbee ne~iji. 5. ~te ficek ~o ~aCku a t3de~ ~o ~adku
opravuje. 6. ?rec~ital ~e dopis znak vedle ~naku.
bile Koupil 3i V8Z8nky po jedne z ka!de barvy. 2. V zehrade
ns ks!dem jednotli~m b!~ IsJeem natfenem podetavci jeou v~ude
umist~~ zelene kvetina~e a v kvetinaaich Jevetou jedne vedIe
druhe sv~zi kvetLny. J. V parleu jeou vaude v ke!dem koutu
par vedle paru milenci e zamiloveue si septsji. 4. Vlaky pIne
uelo!ene zbranemi a munici. souprevs ~s eouprevou smeruji De
frontu. 5. VelitY po!ar znicil jeden pas less vedle druheho.
6. 8110 mu horko, fe se z neho kr~pej ze kr~peji IiI (dosl.
dopadal) pot.
O!iaUov!i alovo (duaL YD 258
1.A: Jak je dloubA Pati!aka ttida? B~ Nen! nijek dlouha. 2.A:
Nabytek jetam u nae vellU drabY. B:Jak je drah;t? A: JedenJerat
- dVakrat tat drabj nd zde u vaa.J.A:JsJe je daleko od Prahy
aamek y ~OQopilti? B: Nen! moc deleko. jen esi atyticet kilomeiru.
4. POdiveJ ee. jek je zlomyalni. eam to nesvede e ani
nedovol!, sby to udelsl nekdo jinj.
-- ex. Jc~1,2 Objektova !lonsa YD 259
•• - I .
!ba-goDgl: 1. Delnici stavJcovsli dva meaice, jek to dopadlo
(doal. vj.sledek byl jak;Y)?
/bang-mangl: 2. Clovek ti ,,~ dne pomaha a t,y jsi nakonee jeste
. neapokojen (doal. jak to, ~e jeete ~loTeku vy~itae)? '
!ban-gong)/: J. vy :si jen dHejte svoji praci (rozumej: kance18tskou)
, ja ai zde sednu a chvili na neho po~kam a bude to.
/b~o-xianY: 4.A: Jakou chces uZ8vfit pojistJcu? B: ~ivotni.
/ehu-chaiY: ,. Letoa qyl ptinejmenAim devetkrat n8 :slu!ebni ceste
a Yeechnu j~o praci Z8 neho delali jeho podfizeni.
/chu-jia7. /jie-hUn~: 6. Bala se, ~e by se nevdala a talc si nerozvafne
vzala takoveho ~loveka.
/chu-yuSnY: 7. Je trebs se potadne uzdravit, pted~8snj odchod
z nemoenice by ti nebyl k prospechu.
/da-du7: 8. Je!tl chce! 8 lidai uzav!rat 38Zky? Kdy! jsi se
posledne vssdil 0 dye lahve palenky mao-tchej. tak jsi je
prohr81. co by. chtel zaae prohrat tentokrat?
/fan-fal: 9. Nevim. kolikrat ui tento ~levek pteatoupil zakon,
ale nikdy ae mu Die nestalo (dosl. v~bee nie ae nedeje). zrejme
je zde moc ailnejs! ne~ zakon.
/fi-yanY: 10. Az 8kon~i evou te~. tak budeme moei vznaset dotazy.
/guo-fen~: 11. on to mys1! s teboudobre, a i kdy~ to trochu
prehnal (a tvrdoati) v reci, neemia si toho veimat.
/~i-8ao~: 12. Jak to, !e se ani trochu ne:stydi. kdy~ provedl
tekovol1 vee!
/jian-mi8n~: 13. Nekolikrat jame ae epelu videli, ale nikdy jame
spolu nemluvili.
/jie-chan~: 14.A: Co qych ti mel dati abyeh ukojil tvUj mlsnY
jazyk? B: Dej mi platek uherskeho ealamu!
/jie-eJ: 15. Cukrov!m ae ~adnj bled neza~ene, dej mi rsdeji dva
krajHky cbleba.
/jie:k~}: 16. Limonadou ae !izen neza!ene. pivem, to anD.
jliu-shenl: 17. Dej ai trochu (vic) pozor, ten ~lovek je Wtygr
• usmevem na tvati- •
/pai-dulJ: 18. To vObec neni snedne. cele dopoledne jeem vyatal
frontu. ne! jaem doatal tyto dva listky.
/ah8ng-xuel: 19. Kdy! byl malY. u Dich dome. v18dla chudoba. ani
nechodil mooho let do sleo1y.
/sheng-ql~: 20. Ty jai opravdu posetilY. stoji to za to tolik se
z10bit s tekovjmi lidmi? Hnev skodi zdravi.
leur-bien}: 21. Muzete (dosl. prejete-1i si) zde zustat atan~it,
civat se na video, brat sacby nebo me-Hang apod., delejte.
jak se vam Hbi.
/tou-pia01: 22. Kdy~ pro neho hlasujeme, je zvolen, kdy! pro nebo
nEhlaauje~. je stejn~ zvolen. ~ertv!, co v tom vezi.
/feng-xu.e'l:,23.Jakmile budete mit po vyu~ovani, hoed se vraite
domu, v~bee nikam nesmite ebocit.
/xiu-jia7: 24. V zime stravil dva tjdny dovo1ene oa horach, v lete
zase pojede si u~it dve tydny dovolene u more.
/zh60-j{1: 25. Co se vzrusujes, jesH je brzo! 26. Pul dne
(tek dlouho) jeem me1 starost,j8k ho Dajdu,a nakonec on si
tedy api.