^DĚJINY
CÍNY
JOHN F. FAIRBANK
PŘEDMLUVA
Wilmě a našim dcerám Lauře a Holly
Na obálce je použito reprodukce částí obřadního oděnu čínského vysokého úředníka z konce li), století ze sbírky Náprstkom muzea v 1'raze (výšivka hedvábnými nitěmi a aplikace zlatého dracounu). Na čínském úřednickém oděnu se používá dekorace zobrazující stylizovaný svět: horní část představuje nebesa, spodní vodní hlubinu a hladinu, ve středu se tyči tři hory stylizované do lichoběžníků. V nebeské části se vznáší pětiprstý drak lung (symbol principu jang, nebes, císaře) a hraje si s ohnivou perlou. Základní symbolika je doplněna šťastnými znameními - netopýr, který znamená Štěstí a dlouhý věk. dále v kružnici je znak čínského písma štěstí obklopen svastikami, v čínském kontextu přání bohatství a dlouhého veku. Mezi kružnicemi vodní hladiny jsou buddhistické šťastně symboly (celkem osm) a další dekorační motivy jako pavilony, pagody a podobně.
Kaligrafie znaku lune (drak) k jednotlivým částem knihy napsali Sii Kuofu a CangCching-chua.Jednotlivé podoby znaku zachycují vývoj čínského písma od nejstarších dob do současnosti.
Přeloženo z anglického originálu China. A New History
Copyright © 1992 by ihe President and Fellows of Harvard College Iranslation © Martin Hála. lana Hollanová. Olga Lomová. 1998 Covcr and Typo © Vladimír Vimr. 1998 Všechna práva vyhrazena
ISBN 80-7106-249-f)
V procesu „modernizace", jak se dnes nazývá nejnovéjší fáze čínské revoluce, se rodí dynamická, mnohotvárná Čína. Heslem pro jednu miliardu a dvé stě padesát milionů čínských nhyvatel může i nadále zůstat starý konľuciánský ideál „jediné Cíny s jedinou kulturou". Avšak zkušenosti, jimiž Cína prošla od třicátých let tohoto století - cizí okupace, domácí povstání, občanská válka a revoluce, pořádně otřásly tímto prastarým tvrzením, které posvěcovalo absolutismus a ústřední moc a udržovalo podřízené postavení regionů. Vzdělání a modernizace hospodářství otevírají dnes masám Číňanů nové možnosti, dávají vzniknout novým typům kariéry a novému životnímu stylu. Nové myšlenky a nové politické instituce na sebe nemohou nechat příliš dlouho čekat.
Spolu s transformací života v Číně se na celém světě proměňuje i věda o Číně - sinologie. V posledních dvaceti letech změnila záplava zasvěcených monografií náš pohled na dějiny Číny a její instituce. Ve světle nových metod se přístup dřívějších sinologů k této zemi jako k uzavřenému celku obývanému Číňany a zaměřený na vše „čínské", jeví jako beznadějně zastaralý. Poté, co archeologové vykopali tisíce nových nalezišť, historici prostudovali rozsáhlé, donedávna neprobádané archívy a antropologové a sociologové provedli řadu rozsáhlých terénních výzkumů, monolit „jediné Číny" se nutně začal rozpadat.
Naše nové pojaté Déjiny Číny se snaží vzít do úvahy podstatnou část těchto nejnovéjších výzkumů. Neustálé přebíhání od nejnovéjšich poznatků k jejich interpretaci však nutně poznamenává historické bádání množstvím dosud nevyřešených otázek. Syntetické dějiny, jež se zároveň pokoušejí přijít s novým pojetím problému, tak jakoby ztrácely pevné obrysy. Avšak chceme-li historii skutečně pochopit, je moudřejší zjistit, které otázky zůstávají sporné, a vymezit problémy, jež se v současné době jeví jako nejnaléhavější, a ne se snažit vše vyřešit zde a nyní. Máme knihovny zaneřáděné díly autorů, kteří věděli o Číně vše, aniž by si uvědomili, kolik toho vlastně neznají. Rozšířeni našich znalosti zvětšilo i rozsah naší nevědomosti.
Rozvržení této knihy je následující: nejprve se stručně zmíníme o různých přístupech k dějinám Číny a pak se zaměříme na nejmladší kapitolu čínského dč-jepisectví- prehistorické období. Počínaje rokem 1920 prorazila archeologie v Číně prastarý krunýř legend a mýtů, z nichž ovšem značnou část potvrdila. Během odborně vedených vykopávek byl objeven Pekingský člověk, zmapován rozvoj neolitu v Čině a odkryty metropole doby bronzové, hlavní města kdysi jen legendárních dynastií Sia a Sang. Od počátku máme před sebou jasný obraz neobvyklé kontinuity civilizace do značné míry nezávislé na ostatním světě.
Poté se budeme věnovat vzniku a rozvoji dynastické autokracie a elity, jakož i státu a společnosti, jimž vládly. Nejnovéjší studie věnované nejvýznamnéjším obdobím čínských dějin, dynastiím Chan.Tchang, Sung, Ming a Čching, nám umožni plně ocenit, jaké dokonalosti Cína kdysi dosáhla. Nikde jinde na světě nevládla tak nepočetná skupina takovému množství lidí po tak dlouhou dobu
I