Čínská literatura

Doba dynastie Táng (618-907)

Kulturně-historický kontext

změny čínské společnosti
- centralizace
- společenské elity a postavení císařského dvora → Lewis 2009, 195-206

nové administrativní opatření
- rozšíření státních zkoušek a jeho důsledky na společnost
- vznik "akademií"

ideologie v období dynastie Táng
- daoismus → Lewis 2010, 207-214),

buddhismus → Lewis 2010,214-225)

konfucianismus → Lewis 2010, 225-238)

Zhōu Fǎng 周昉 (730-800), Krásky s květinami

Ān Lùshānovo povstání a jeho důsledky na čínskou společnost
- nové společenské elity a postavení císařského dvora

→ Lewis 2009, 195-206)

přehodnocení postoje k minulosti a idelogiím buddhismu, daoismu a konfucianismu (→ Lewis 2009)
literatura po Ānlùshānově povstání
Rozvoj městské kultury (městká kultura a literatura

→ Lewis 2009, 85-120

Odkaz doby Táng dochovaný v Dūnhuángu

→ Chang-Owen 2010, 373-380

knižní kultura a knihtisk

→ Lewis 2009, 238-240

→ Lomová 2009

Literatura dynastie Táng

Status literatury a literátů před a po Ānlùshānově povstáním

→ Chang-Owen 2010, 320-331

Poezie (shrnutí poezie → Lewis 2009, 241-258
- tradiční periodizace
  - rané období
  - vrcholné období (éra Kāiyuán, éra Tiānbǎo)
  - střední období
  - pozdní období
- moderní periodizace "Cultural Tang" (Chang-Owen) - úvodní hodina odkaz
Propojení prózy a poezie v období Sòng (→ Lomová 1999, 36-54)
Próza (→ Lewis 2009, 258-271)
vliv buddhismu a daoismu na tángskou literaturu (→ Chang-Owen 2010, 317-320)

Hnutí za starý styl

Termín stará próza (gǔwén 古文) odkazuje na písemnictví, které vznikalo v obdobích dynastií Qín a Hàn. Po formální stránce nebyla tato díla svázána rýmovými pravidly a nepracovala tolik s literárními narážkami. Od období Východních Hàn však v nesyžetové próze, především v žánru eseje, dochází k prolnutí poezie a prózy, což má za následek, že texty dbají na rýmová pravidla, uplatňují pravidla paralelizmu a hojně pracují s literárními narážkami. Ve středně-tángském období se objevuje Hnutí za starý styl (Gǔwén yùndòng 古文运动), což je moderní termín, který se, s odvoláním na starší autority, vymezuje proti formě paralelní prózy (piánwén 骈文), dobově také nazývána soudobá próza (shí wén 时文). Hnutí za starý styl tedy na jedné straně bojovalo proti formálním omezením při psaní, zároveň však i v duchu nově zmáhající se konfuciánské tradice kritizovalo "vyprázdněnost" textů paralelní prózy, které měly upřednostňovat formu před obsahem. První hlasy vyzývající k návratu ke starým vzorům se v oblasti poezie objevují již v raně-tángském období a odvolávají se ke stylu mistrů Jian´anského období. V oblasti nesyžetové prózy získalo Hnutí na intenzitě v středním období a hlavními představili jsou Hán Yù 韩愈 (768-824, viz níže) a Liǔ Zōngyuán 柳宗元 (773-819)
vliv na rozvoj literátské novely chuanqi
hnutí za starý styl hrálo velkou roli i v písemnictví dynastie Sòng

Dále viz → Nienhauser 1986, 494-500)

Doporučená literatura:

Chang, Kang-I Sun - Owen, Stephen. The Cambridge History of Chinese Literature. Vol. 1: To 1375. Cambridge: Cambridge University Press, 2010.

Lewis, Mark Edward. China´s Cosmopolitan Empire. Cambridge (Mas.): Harward University Press, 2009.

Lomová, Olga. "Papír, kniha a knihtisk". In Lomová, Olga - Černá, Zlata (eds.). Hledání harmonie: Studie z čínské kultury. Brno: Masarykova univerzita, 2009.

Hrdličková, Věna; Hrdlička, Zdeněk. Čína císaře Šen-cunga. Praha : Mladá fronta, 1992.

Glosář pojmů: