Po rozkliknutí: Ilustrace z k Příběhu Tří říší

Rozvojem měst a vypravěčské tradice dochází i k změnám v próze, která se po formální stránce přibližuje vypravěčským žánrům.

Jedním z těchto žánrů je cíhuà (词话). Termín cíhuà v dějinách čínské literatury může mít různé významové obsahy: 1) v rámci literární kritiky označuje teoretické pojednání a komentáře k básním  cí (词); 2) označuje žánr, kde se při líčení příběhu střídají veršované a prozaické pasáže, který se profiluje od 13. až do 16. století; 3) všeobecné označení textů, kde se střídají prozaické a veršované pasáže, které se však nemusí podílet na příběhu. Pro rozvoj prozaických žánrů v období dynastie Yuán je důležitý druhý termín. Veršované pasáže jsou v sedmislabičném, nebo desetislabičném verši; jazyk je konvenční a texty neohromují literární originalitou; byly určeny na čtení a né jako příručky pro vypravěče. Formální stránka cíhuà však v mnohém připomíná pozdní biànwén (变文).

Dalším těchto nových prozaických žánrů je pínghuà (平话/ 评话). Jedná se o populární vyprávění zpravidla o historických událostech. Daly by se chápat jako neoficiální dějiny, které na rozdíl od oficiální historiografie čerpá z tradovaných příběhů a anekdot. Jazyk by se dal charakterizovat jako jednoduchý s množstvím výpůjček z hovorového jazyka. Texty jsou doprovázeny ilustracemi a je evidentní, že byly určeny ke četbě (a ne jako příručky pro vypravěče). Tyto texty by se dali chápat jako předchůdci ke kapitálovým románům pozdějšího data.

Delší forma předmoderního románu se označuje jako kapitolový romá, doslova román v kapitolách a epizodách (zhāng huí xiǎoshuō章回小说). Tyto romány jsou většinou rozděleny do kapitol s názvy, které tvoří paralelní nebo protikladné dvojverší. Kapitoly jsou uvedeny úvodními a závěrečnými formulacemi, které připomínají vypravěčské žánry. Některé, ne příliš dlouhé, romány však mohli být užívány jako příručky pro vypravěče. Základní charakteristikou románů je jejich jazyková a žánrová hybridita. Jsou ve všeobecnosti psány v hovorovém jazyce té doby, ale mohou obsahovat básně, písně či říkanky, které jsou psány literárním jazykem.

V souvislosti s kapitolovými romány se hovoří o kánonu čtyř románů, které vznikly na začátku a v průběhu dynastie Míng: (Populární) výklad dějin tří království; (Sān guó zhì (tōngsú) yǎnyì 三国志通俗演义), Příběhy od jezerního břehu (Shuǐhǔ zhuàn 水浒传), Putování na západ (Xī yóu jì西游记) a Květy slivoně ve zlaté váze (Jīn píng méi金瓶梅), o kterých bude více zmíněno v próze dynastie Míng.