Etnografie a národnostní politika ČLR Národnostní politika od roku 1978 8 e13-618 Uvolnění po roce 1976 •z útrap národnostních menšin během KR obviněn Gang čtyř •snaha o rehabilitaci myšlenek národnostní autonomie v rámci ČLR •návrat právního řádu, 1982 nová Ústava, 1984 nový Zákon o regionální autonomii •→ větší vliv zástupců menšin v otázkách administrativy, ekonomiky, financí a rozpočtu, kultury a vzdělávání •Dvojkolejnost administrativy země = vláda + strana –autonomie jen na úrovni vlády, nikoliv strany •Náboženská obnova (Tibet, Xinjiang, Neimengu) •Podpora kádrů, vzdělávání a populační politiky 民族 Čínská turistika po roce 1978 •Čínští turistika do minoritních oblastí –Tibet, Yunnan, Guangxi, Guizhou, Vnitřní Mogolsko –Stereotypizace, exotizace, erotizace národnostních menšin –zábavní etno-parky, minoritní vesnice jako muzea v přírodě, folklór jako galashow •ekonomická participace místních obyvatel na vlastní etnické sebeprezentaci •transformace etnické identity, utvrzování majoritní společnosti ve stereotypech •profit z turistického ruchu směřuje často do kapes majority • 16_days_Amazing_Minority_Majestic_Scenery_Tour Národnost → etnicita •Rozpad SSSR a Jugoslávie (1991) vnímán v ČLR jako nebezpečný precedens •Posun ve vnímání národnostních menšin – od národnostní menšiny → k etnické skupině –od mínzú (民族) → k zúqún (族群) –Příklady: •Změna anglického překladu časopisu Minzu Tuanjie (1995) Nationality Unity → Ethnic Unity •Změna anglického překladu univerzity 中央民族大学 (2008) Central University for Nationalities → Minzu University of China • Éra Jiang Zemina •1987-1989 nepokoje v Tibetu –Hu Yaobang navštěvuje 1980 TAO, kritizuje stranu a rozjíždí reformy směrem k větší autonomii –plán ekonomického rozvoje Tibetu – realizováno Hany –otevření Tibetu zahraničním turistům + náboženská obnova –vyhrocenou situaci pacifikuje od roku 1988 Hu Jintao, v březnu 1989 vyhlašuje v Tibetu stanné právo (poprvé v historii ČLR) –1989 umírá 10. pančenlama a Hu Yaobang •1990 nepokoje v Xinjiangu (okres Akto) •od 90 let 20. století obnovený růst čínského nacionalismu –vnější tlak (USA, kritika dodržování lidských práv, Tibet a dalajláma) –vnitřní důvody (ekonomický vývoj, vrácení Hongkongu a Macaa, ideologické vakuum – podpora KSČ, politika vůči Taiwanu, Japonsku) •Shadianský incident (provincie Shandong, 2000) –provokace místní huiské komunity –demonstrace Huiů, potlačena lokální vládou a lokálními policejními složkami –centrální vláda se staví na stranu Huiů Éra Jiang Zemina •Jiang Zemin nabízí menšinám ekonomický růst výměnou za vzdání se autonomistického a separatistického úsilí (1992) •Od roku 2000 plán na přesunu rozvojových investic z východu na západ (5 AO + Shaanxi, Sichuan, Guizhou, Yunnan, Qinghai, Gans) –Realizace vázne (nedostatek vodních zdrojů, kvalifikace), projekt SEZ v Kašgaru zahájen až 2010 •Neúspěšný tlak na uznání dalších oficiálních menšin (naposledy 1975) –Např. etnikum Mosuo (jezero Lugu 泸沽湖 v Yunannu součást oficiální národnostní menšiny Naxi) •Novelizace Zákona o regionální autonomii 2001, důraz na zastoupení minorit v čínské administrativě: –Všečínské shromáždění lidových zástupců - stabilně cca 15% –Komunistická strana Číny (2011) – 6,5 % (v populaci 8%) –Lokální administrativa •Xinjiang - „neHanové“ 50% (60% v populaci) •Tibet - Tibeťané 75% (75% v populaci) •Vnitřní Mongolsko - Mongolové 19% (16% v populaci) •Etnické menšiny a lidská práva (zpráva Human Rights in China 中国人权 ) –Snaha čínské administrativy propagovat ochranu práv menšin (po roce 1991) –Podle zákonů a deklarované politiky zaručené x vysoká míra rasismu a xenofobie v čínské společnosti, speciální situace v regionech Xinjiang a Tibet (zejména po roce 2008/9) • • Éra Hu Jintao – Wen Jiabao •Pokračování v politice Jiang Zemina •Otevírání se světu •Přístup k informacím – cestování, média, internet •2008 Letní olympiáda v Pekingu, 2010 EXPO v Šanghaji •Emancipace etnických skupin •Kulturní, ekonomická a politická •Národnostní politika •Ekonomický rozvoj + hanizace menšinových oblastí •Kontrola náboženského a politického života •Mezinárodní boj proti terorismu, odpor tibetské exilové vládě •Tvrdý zákrok proti nepokojům a emancipačním projevům: •jaro 2008 Tibet, léto 2009 Xinjiang, léto 2011 Vnitřní Mongolsko •Národnostní politika ČLR v problematických regionech kolem roku 2010 přitvrzuje Autonomistické tendence •Reprezentace autonomistických hnutí: •Tibetská exilová vláda 1959 India •Lidová strana Vnitřího Mongolska 1997 USA •Dočasná vláda Manchukua 2004 Hong Kong •Světový ujgurský kongres 2004 Německo • •Doporučená literatura: •Slobodník, Martin, „Čínska politika v Tibete: historické súvislosti a aktuálny vývoj.“ In: Mapping Security Discourse 2007–2008. Bratislava: CESV, 2008, 561-568. •Ľubica Obuchová, „Moderné čínske národnosti a zhuangská revitalizácia“, Studia Orientalia Slovaca 6, 2007, 183-201. •Klimeš, Ondřej, „China´s Policy in Xinjiang, 2009-2011“. Europe China Research and Advice Network (ECRAN), March 2012.