Etnografie a národnostní politika ČLR Etnografický přehled Číny I. Etnické skupiny Číny I. Severovýchod •sinické •Hanové (汉族 : Hàn zú) •Huiové (回族 : Huí zú) •Hakka (客家 Kèjiā) • •korejské •Korejci (朝鲜族 : Cháoxiǎn zú) • •indoevropské •Tádžikové (塔吉克族 : Tǎjíkè zú) •Rusové (俄罗斯族 : Éluōsī zú) • •mongolské •Mongolové (蒙古族 : Měnggǔ zú) •Daurové/Dahuři (达斡尔族 : Dáwòěr zú) •Tuové/ Monguři (土族 : Tǔ zú) •Dongxiangové (东乡族 : Dōngxiāng zú) •Bao‘anové (保安族 : Bǎoān zú) • •tunguzské •Mandžuové (满族 : Mǎn zú) •Hezheové/Nanajci (赫哲族 : Hèzhé zú) •Xiboové (锡伯族 : Xíbó zú) •Evenkové (鄂温克族 : Èwēnkè zú) •Oročové/Oročeni (鄂伦春族 : Èlúnchūn zú) • • Etnické skupiny Číny II. Západ •Tibeto-barmské •Tibeťané (藏族 : Zàng zú) •Luobaové/Lhobové (珞巴族 : Luòbā zú) •Menbaové/Mönpové (门巴族 : Ménbā zú) •Baiové (白族 : Bái zú) •Tujiaové (土家族 : Tǔjiā zú) •Pumiové (普米族 : Pǔmǐ zú) •Qiangové (羌族 : Qiāng zú) •Achangové (阿昌族 : Āchāng zú) •Yiové (彝族 : Yí zú) •Lisuové (傈僳族 : Lìsù zú) •Lahuové (拉祜族 : Lāhù zú) •Haniové (哈尼族 : Hāní zú) •Jinuové (基诺族 : Jīnuò zú) •Naxiové (纳西族 : Nàxī zú) •Jingpové (景颇族 : Jǐngpō zú) •Derungové/Drungové (独龙族 : Dúlóng zú) •Nuové (怒族 : Nù zú) • •Turkické •Ujguři (维吾尔族 : Wéiwúěr zú) •Uzbeci (乌孜别克族 : Wūzībiékè zú) •Kazaši (哈萨克族 : Hāsàkè zú) •Kyrgyzové (柯尔克孜族 : Kēěrkèzī zú) •Tataři (塔塔尔族 : Tǎtǎěr zú) •Salarové (撒拉族 : Sǎlá zú) •Yugurové (裕固族 : Yùgù zú) Etnické skupiny Číny III. Jih •tai-kadaiské •Gelaové (仡佬族 : Gēlǎo Zú) •Dongové (侗族 : Dòng Zú) •Shuiové (水族 : Shuǐ Zú) •Maonanové (毛南族 : Màonán Zú) •Mulaové/Mulamové (仫佬族 : Mùlǎo Zú) •Liové (黎族 : Lí Zú) •Daiové (傣族 : Dǎi Zú) •Zhuangové (壮族 : Zhuàng Zú) •Buyiové/ Buyeiové (布依族 : Bùyī Zú) •hmong-miao •Sheové (畲族 : Shē Zú) •Miaové/Hmongové (苗族 : Miáo Zú) •Yaové (瑶族 : Yáo Zú) • •austroasiatické •Bulangové/Blangové (布朗族 : Bùlǎng Zú) •De'angové/Palaungové (德昂族 : Déáng Zú) •Waové (佤族 : Wǎ Zú) (Va) •Jingové (京族 : Jīng Zú) • •austronésianské •Gaoshanové/Taiwanci (高山族 : Gāoshān Zú) • •nerozeznané etnické skupiny •etnické skupiny zahrnuté do jiných národnostních menšin • • mapa Hanové •Problematická identita, politický/historický projekt, velké rozdíly uvnitř skupiny x definující prvek Číny •92% obyvatel ČLR, 98% obyvatel Taiwanu, 74% populace Sinagapuru, 24.5% obyvatel Malajsie, cca 20% světové populace •→ nejpočetnější etnická skupina světa (1.310.158.851) • •Definující prvky: •Povědomí o společném původu (Huang, Yan, Huaxia) •Povědomí o společné historii (historiografie, literatura) •Povědomí o společné kultuře •Povědomí o společném jazyce Hakka 客家 Kèjiā •40 miliónů v ČLR, 40 milionů v zahraničí •Guangdong, Fujian, Jianxi, Guangxi, Hainan, Hongkong, Taiwan •Jazyk mezi Yue a Min, původ pravděpodobně jižní Shanxi, Henan, Anhui •několik migračních vln, za dynastie Yuan se dostali přibližně do dnešních lokalit •Za Qingů významná role v Taipingském povstání, Hakka-Bendi (Punti) klanové války •Vnímáni jako cizinci, vetřelci, divoši → vyvinuli si defensivní životní styl Huiové 回族 Huí zú •Od Hanů se liší jen náboženstvím (sunnitský islám) a vším co s ním souvisí •Potomci asimilovaných perských a arabských obchodníků ze 7. století •Ningxia, Qinghai, Gansu, Xinjiang •Dungani v střední Asii •V průběhu dějin splynuli s nimi splynuli čínští Židé Korejci 朝鲜族 Cháoxiǎn zú •Potomci migrantů z 19.-20. století s čínským občanstvím •2 miliony registrovaných, 400 tisíc uprchlíků (SK), 450 tisíc gastarbeiterů (JK) •Jilin, Liaoning, Heilongjiang •Kultura a jazyk shodný s obyvateli korejského poloostrova • • Indoevropané •Tádžikové (塔吉克族 Tǎjíkè zú) •Xinjiang (Taškurganský tádžický autonomní okres), cca 40.000 •Perský původ (dynastie Tang), šíitský islám •Zemědělci i pastevci • •Rusové (俄罗斯族 Éluōsī zú) •Xinjiang, Vnitřní Mongolsko, Harbin, cca 15.000 (70.000 bez občanství ČLR) •Největší migrační vlna po občanské válce 1918-22 •Pravoslavní, ruská kultura • Mongolové 蒙古族 Měnggǔ zú •Vnitřní Mongolsko, Xinjiang, SV Čína •necelých 6 miliónů •od 13. století světová říše, dynastie Yuan, od 20. let 20. století Mongolsko samostatný stát •Pastevci, kočovníci, tibetský buddhismus, svébytná kultura •Jazyk, písmo, jurta, urga, naadam (zápasy, lukostřelba, koňské dostihy) Dongxiangové 东乡族 Dōngxiāng zú •jazyk a kultura podobná Mongolům x muslimové (súfijci) a zemědělci (brambory, kukuřice) •Gansu (Lingxia), Xinjiang, cca 620.000 • • • • • • •Dahuři – potomci Kithanů (dynastie Liao 907–1125), Neimenggu a Xinjiang •Tuové / Monguři – Qinghai a Gansu, vlastní jazyk a bohatá orální kultura •Bao‘anové – Gansu (autonomní okres Jishishan), zemědělství a výroba nožů • Mandžuové 满族 Mǎn zú •návaznost na Džurčeny, dynstie Jin (1115–1234), vojenská unifikace v 16-17. století (osm praporů) •dynastie Qing, výrazná sinizace, Madžukuo •Přes 10 milionů x kultura a jazyk se postupně vytrácí, po roce 1980 jistá renesance identity •Původně pastevci a lovci, vlastní náboženský systém (šamanismus), vlastní písmo •Mandžusko (SV Čína) + Hebei, Mongolsko • Další tunguzské etnika •Nanajci / Hezheové •Heilongjiang (Amur), Songhuajiang (Sunggari) a Ussuri •Rybáři, oděvy z rybí kůže, zpívané příběhy •Xibové •Původně Liaoning, za Qingů přesidlování (Xinjiang) •Evenkové •Původně lovci a pastevci sobů, osídlili celou jižní a východní Sibiř •Oročeni •„Sobí lidé“, lovci •Typické stany z kůry/kůže • •