Etnografie
a národnostní politika ČLR
Etnografický přehled Číny II.

Etnické skupiny Číny II.
Západ
•Tibeto-barmské
•Tibeťané (藏族 : Zàng zú)
•Luobaové/Lhobové  (珞巴族 : Luòbā zú)
•Menbaové/Mönpové (门巴族 : Ménbā zú)
•Baiové (白族 : Bái zú)
•Tujiaové (土家族 : Tǔjiā zú)
•Pumiové (普米族 : Pǔmǐ zú)
•Qiangové (羌族 : Qiāng zú)
•Achangové (阿昌族 : Āchāng zú)
•Yiové (彝族 : Yí zú)
•Lisuové (傈僳族 : Lìsù zú)
•Lahuové (拉祜族 : Lāhù zú)
•Haniové (哈尼族 : Hāní zú)
•Jinuové (基诺族 : Jīnuò zú)
•Naxiové (纳西族 : Nàxī zú)
•Jingpové (景颇族 : Jǐngpō zú)
•Derungové/Drungové (独龙族 : Dúlóng zú)
•Nuové (怒族 : Nù zú)
•
•Turkické
•Ujguři (维吾尔族 : Wéiwúěr zú)
•Uzbeci (乌孜别克族 : Wūzībiékè zú)
•Kazaši (哈萨克族 : Hāsàkè zú)
•Kyrgyzové (柯尔克孜族 : Kēěrkèzī zú)
•Tataři (塔塔尔族 : Tǎtǎěr zú)
•Salarové (撒拉族 : Sǎlá zú)
•Yugurové (裕固族 : Yùgù zú)

mapa



Ujguři
维吾尔族 Wéiwúěr zú
•V ČLR 8 400 000 (sčítání z roku 2000)
•Xinjiang (Ujgurská AO, Tarimská pánev), Hunan (Taoyuan), Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán
•Nejasná etnogeneze i etymologie
•Původní čínské termíny Huí Hé 回紇 Huí Hú 回鶻, západní termíny Sart, Turkit, nebo dle obývaných oáz
•Termín Ujgur
•konstrukt sovětských badatelů z 19. století
•odkazuje na Ujgurský chanát (744-848)
•označuje všechny usazené turkické muslimy v Xinjiangu
•Sunnitští muslimové, zemědělci a řemeslníci
•

Xinjiang
新疆
chinaxinjiangmap 725px-Xinjiang_nationalities_by_prefecture_2000 map-2

7E95F10C-0B05-46AC-A47B-42E5CEA8F77A_w640_r1_s 18_carpet500 8207148853_2c3ae9e8f2_z – kopie images
r04_032_KashMk_75 rebija urumqi-xinjiang-kabab-2 muslim


Kazaši
哈萨克族 Hāsàkè zú
•V ČLR 1,5 milionu, v Kazachstánu cca 10 miliónů
•Dnes v autonomní prefektuře Yili a třech kazašských autonomních okresech (Akesai, Balikun a Mulei)
•Exodus Kazachů do Qinghaie a následný masakr Kazachů Huii v roce 1950
•Kočovní pastevci (ovce, kozy), sokolníci
•Sunnitský islám + šamanismus
•Mluví vlastním jazykem, velká část neovládá čínštinu
•
•

Central_Asia_Ethnic



borat-mustache Mankini-borat-1116041_554_700



800px-Kazakhs_people 赛马手 滕俊 摄影 10121260_931344 0040cac6e6ea0dffbc0402



Další turkická etnika SZ Číny
•Muslimové:
•kočovníci
–Kyrgyzové – Xinjiang, 190 tisíc
•obchodníci a řemeslníci
–Uzbeci - Xinjiang, 10 tisíc
–Tataři – Xinjiang, 3,5 tisíce
•zemědělci
–Salarové  - Qinghai/Gansu, v blízkosti Huanghe - 130 tisíc
•
•Buddhisté:
•Yugurové – Gansu, 14 tisíc
–„žlutí Ujguři“, vyznávají tibetský buddhismus
–blízcí historickým Ujgurům, chatelé dobytka
–
yugur salar

Tibeťané
藏族 Zàng zú
•5,7 miliónů na světě (ČLR 5,4mil., Nepál 100tis., Indie 100tis.)
•Tibetská AO, Qinghai, Sichuan, Gansu, Yunnan
•Komplexní kultura s dlouhou historií (7. století)
•Další etnické (historické, regionální, jazykové, kulturní) dělení:
–Amdo, Kham, Ü-Cang (Ngari, Ü, Cang)
•Klíčová role náboženství z hlediska etnické identity
–tibetský buddhismus (dělení do sekt/škol)
•Gelugpa, Karma Kagju, Sakjapa, Ňigmapa
–bön
–




Khampové
www.thelandofsnows.com
http://www.fotokokos.cz/Galery/Vylety/China_2011/Cham_dance/index.html

Další tibeto-barmská etnika:
Yi, Tujia, Bai, Hani, Lisu


Yiové
彝族 Yí zú
•v ČLR 8,7 miliónů (Sichuan, Yunnan, Guizhou, Guangxi)
•žijí i v Thajsku a ve Vietnamu
•vlastní písemný systém
•dříve praktikovali otrokářský systém

Tujiaové
土家族 Tǔjiā zú
•Cca 8 milionů (Hunan, Hubei, Guizhou)
•Pohoří Wuling 武陵山
•土家 Tǔjiā x 客家 Kèjiā
•Určité prvky totemismu
•Písňový a taneční folklór

Baiové
白族 Bái zú
•Cca 2 miliony (Yunnan - Dali)
•Centrum kolem jezera Erhu,
království Nanzho a Dali (649-1253)
•Většinově buddhisté, animisté,
část tvoří muslimové - 回白
•

Haniové
哈尼族 Hāní zú
•Cca 1.6 milionu (jižní Yunnan, také Vietnam)
•Obývají horské oblasti,
obdělávají terasovitá pole
•Vlastní náboženství
a theravádový buddhismus
•

Lisuové
傈僳族 Lìsù zú
•V ČLR cca 700 tisíc (Yunnan, Sichuan a také Barma, Thajsko, Indie - Arunachal Pradesh)
•V údolích řek Nujiang, Jinsha, Lacang
•
•