Sociální problémy v soudobé Číně Vzdělávací, zdravotní a důchodový systém Tradiční systém vzdělávání •Přístupné jen pro ekonomickou a statutární elitu, náročné na čas a zdroje, jen pro muže •Vstupenka do nejvyšších pater společnosti •Systém císařských úřednických zkoušek: •lokální, provinční a centrální •605 (Sui) – 1905 (Qing) •Služba státu a císaři •Konzervativní konfuciánská ideologie, studium písma, memorování klasiků, kopírování vzorů •Privátní charakter vzdělávání •Vzdělávací alternativy •Náboženské instituce (buddhistické kláštery, islámské mešity •Základní vzdělání pro obchodníky •Pro naprostou většinu obyvatelstva žádné (zemědělci) Moderní změny ve vzdělávání •Misionáři - základ moderních vzdělávacích institucí •vzdělávání na Západě, v Japonsku, výchova k patriotismu, mládežnické organizace •Pro komunisty všeobecné vzdělání a boj s negramotností jedním z klíčových bodů programu → značné úspěchy (v roce 1949 negramotných 80% z populace, dnes 18%) •Kulturní revoluce vytáhla studenty z lavic a vrhla je do politiky, vysoké školy zavřené (1966-77), 1-2 ztracené generace Poreformní vzdělávání •1986 reforma vzdělávání – 9letá povinná docházka •zákaz poplatků ve státních vzdělávacích institucích •znovuzavedení soukromých vzdělávacích institucí • •6-11 let:小学 základní škola (6 ročníků, povinná) •absolvuje 20% populace v roce 1949, 96% v roce 1985 •12-14 let:初中 nižší střední škola (3 ročníky - povinná) •15-17 let:高中 vyšší střední škola (3 ročníky - nepovinná) •18-22 let:大学 univerzity a vyšší vzdělávání • •Možnost předškolního vzdělávání •Mladý pionýr - 少先隊 shàoxiānduì (130 000 v roce 2005) Studijní kurikulum a zkoušky •小学 klade důraz na jazyk a písmo (až 50%), putonghua •důraz na memorování, studium angličtiny, vlasteneckou výchovu •vysoká autorita učitele, velký počet studentů ve třídách, organizované mimoškolní aktivity (补习班 bǔxíbān) •systém náročných rozřazovacích zkoušek: –zhongkao 中考 (na 高中) –gaokao 高考 (na大学) •vysoká konkurence a motivovanost studentů •nejvyšší meta = univerzita - studium v zahraničí nebo na jedné z elitních čínských univerzit •30% VŠ absolventů bez zaměstnání Zdravotnictví •Dostupná zdravotní péče dalším cílem komunistické revoluce •do 80. let instituce „bosých lékařů“ (赤脚医生 chìjiǎo yīshēng) na venkově, podnikové kliniky ve městech •tradiční čínská + moderní západní medicína •v 80. letech souvislosti s ekonomickými reformami zdravotnictví zpoplatněno •Městské zdravotní pojištění 城镇居民基本医疗保险 Chéngzhèn jūmín jīběn yīliáo bǎoxiǎn (1998) •Venkovské zdravotní pojištění 新型农村合作医疗制度 Xīnxíng nóngcūn hézuò yīliáo zhìdù (2003) Venkovské zdravotní pojištění •Roční platba do systému 50 yuanů na osobu: – 20 přispívá centrální vláda – 20 přispívá provinční vláda – 10 yuanů platí pacient •V roce 2007 pojištěno 80% venkovské populace (685 milionů osob) •Spoluúčast: –v malé nemocnici v místě bydliště pokrývá pojištění 70-80% výloh –v okresní nemocnici jen 60% –u specialisty nebo v moderní městské nemocnici jen 30% Důchodový systém •Stárnutí populace (v roce 2035 bude 30% Číňanů nad 60 let, dnes pouze 13% ) + politika jednoho dítěte •V roce 2009 jen 30% obyvatel důchodovým pojištěním (jen ve městech, na venkově mají pole) •2012 již 55%, včetně nového důchodového programu pro venkov •Důchodový deficit byl 77 miliard yuanů v roce 2011 –Nárůst o 9 miliard od předešlého roku •1/3 provincií a autonomních oblastí nemá zdroje na výplatu penzí svým (městským) důchodcům •Čína dává na důchody jen 2% HDP (např. Norsko 83%, Japonsko 25%, USA 15%) •Další problémy: –důchodová nerovnost mezi sociálními skupinami –problém migrantů bez hukou