 fáze
 angloamerický vs. francouzský
 postkolonialistický
 lesbický (+ queer studies)
důležité pojmy
 feminismus – politické stanovisko
 ženskost (femaleness) – biologický fakt
 femininita – sociální a kulturní konstrukt
 Simone de Beauvoir: „Ženou se člověk nerodí, ale stává.“
 Elaine Showalter:
1. feministické čtení – žena jako čtenářka textů psaných
muži -> kritika falocentrismu v lit. vědě
2. gynokritika – žena jako spisovatelka
 Jonathan Culler:
1. přehodnocování lit. děl na základě zkušenosti „bytí
žena“ ; obrazy žen v textech
- Simone de Beauvoir, Kate Millet, Elaine Showalter
2. hypotéza ženské čtenářky; kritika literárních a
politických východisek dosavadních interpretací
- Judith Fetterley
3. odhalování propojení konceptů raciálna a mužskosti +
otázka co je ženské
- Luce Irrigay
„To shake loose from one's wife; to discard that drooping
rag of a woman, with her mute complaints and
maddening passivity; to escape not by a slinking
abandonment but through the public sale of her body
to a stranger, as horses are sold at a fair; and thus to
wrest, through sheer amoral willfulness, a second
chance out of life—it is with this stroke, so insidiously
attractive to male fantasy, that The Mayor of
Casterbridge begins. In the entire history of European
fiction there are few more brilliant openings.“ (Irving
Howe)
fáze psaní ženských autorek (Showalter)
 femininní (1840-1880) – Elliot, Brontës ->
přizpůsobení se mužskému stylu
 feministická (1880-1920) – Gilman -> dramatizace
příkoří působeného ženám
 ženské (od 1920) – Woolf, Richardson -> hledání
autonomního hlasu, ženské estetiky
Helen Cixous (1975): écriture feminine
 vepsání ženskosti a ženského těla do textu
 postkolonialismus
 bell hooks: Ain‘t I a Woman: Black Women and
Feminism (1982)
 antiesencialismus
 Judith Butler: sex vs. gender (performativita)
 lesbický feminismus (+ queer studies)
 heterosexualita jako konspirace s patriarchálním
uspořádáním společnosti
 sexualita jako konstrukt
 rozšíření záběru
1. Co přesně autorce vadí na kritizovaných knihách?
2. Ke konceptu „resisting reading“: Jak s ním naložit v
dnešní době? Dal by se vyložit i jinak než „čtení jako
žena“?
3. Co myslí Fetterley, když říká, že čtenářka má
„divided self“? Souhlasíte s ní?
4. Fetterley tvrdí, že Dame Van Winkle není žena. Jak
toto ovlivňuje naše čtení?
5. Pokuste se o kriticky zhodnotit autorčino stanovisko
v úryvku.
1. Je povídka sexistická? Zdůvodněte.
2. Jaký obraz mužů a žen povídka přináší?
3. Se kterou postavou jste se při čtení identifikovali?
4. Jak se dá povídka číst „feministicky“?