Rada Evropské unie Irské předsednictví EU Od 1. ledna do 30. června bude program EU řídit Irsko. Rada Evropské unie >> Rue de la Loi / Wetstraat, 175 B-1048 Bruxelles/Brussel, Belgique/België Tel: +32 2 281 61 11 Fax: +32 2 281 73 97 / 81 Kontakt Facebook Twitter Youtube V Radě Evropské unie (neoficiálně se jí také říká Rada EU) se setkávají ministři členských států EU a přijímají právní předpisy a koordinují chod jednotlivých politik. Neplést si s: * Evropskou radou – další orgán EU, který se schází čtyřikrát do roka a ve kterém vedoucí představitelé EU projednávají politické priority EU * Radou Evropy – není orgánem EU Co je úkolem Rady EU? 1. schvaluje zákony EU 2. koordinuje hlavní směry hospodářských politik členských států EU 3. podepisuje dohody mezi EU a dalšími zeměmi 4. schvaluje roční rozpočet EU 5. rozvíjí zahraniční a obrannou politiku EU 6. koordinuje spolupráci mezi soudními orgány a policejními složkami členských států 1. Schvalování zákonů EU Rada a Evropský parlament mají společně poslední slovo při schvalování právních předpisů EU, které navrhuje Komise. 2. Koordinace hospodářských politik Členské státy EU se dohodly na nutnosti celkové hospodářské politiky EU, která bude koordinována ministry hospodářství a financí jednotlivých států. Mezi další cíle patří vytváření nových pracovních míst, zvýšení kvality vzdělávání, zdravotní péče a sociálního zabezpečení. I když každá země vytváří pro tyto oblasti svou vlastní politiku, mohou se státy dohodnout na společných cílech a využít zkušeností ostatních. 3. Podepisování mezinárodních dohod Rada podepisuje jménem EU dohody, které se týkají různých oblastí: životní prostředí, obchod, rozvoj, textilní průmysl, rybolov, věda, technika a doprava. 4. Schvalování rozpočtu EU O objemu peněžních prostředků, jež může EU za rok vyčerpat, rozhoduje Rada společně s Evropským parlamentem. 5. Zahraniční a obranná politika Vlády členských států mají tyto oblasti plně ve své pravomoci, ale dohromady rozvíjejí společnou zahraniční a obrannou politiku. Rada je hlavní platformou pro tuto spolupráci. Evropská unie nemá svoji vlastní armádu. Avšak v případě, že je nutné rychle zareagovat na mezinárodní konflikty nebo přírodní katastrofy, nasazují některé státy EU jednotky rychlé reakce, jejichž úkolem je humanitární činnost, záchranné akce a udržení míru. 6. Spravedlnost Občané EU by měli mít rovnocenný přístup k právu na území celé EU. To např. znamená, že soudní rozsudky jednoho státu EU (např. rozvody) by měly být uznávány ve všech státech EU, jak to prosazují ministři spravedlnosti členských států při zasedáních v Radě. Ministři spravedlnosti a vnitra koordinují ochranu vnějších hranic EU a boj proti terorismu a mezinárodnímu organizovanému zločinu. Kdo je členem Rady? Rada nemá stálé členy. Členské státy posílají na každé zasedání Rady toho ministra, který odpovídá za politickou oblast, jež bude projednávána, např. ministra životního prostředí, pokud se bude jednat o problematice životního prostředí. Toto zasedání pak ponese název „Rada (ve složení) pro životní prostředí“. Kdo jednotlivým zasedáním předsedá? Rada pro zahraniční věci má svého stálého předsedu – je jím vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku English (en) EU. Všem dalším zasedáním Rady předsedá příslušný ministr ze země, která byla pověřena předsednictvím v EU. Jestliže se zasedání Rady pro životní prostředí uskuteční v době, kdy je předsednickou zemí Estonsko, bude tomuto zasedání předsedat estonský ministr životního prostředí. Předsednické země v období 2011 až 2020 * Maďarsko: leden–červen 2011 * Polsko: červenec–prosinec 2011 * Dánsko: leden–červen 2012 * Kypr: červenec–prosinec 2012 * Irsko: leden–červen 2013 * Litva: červenec–prosinec 2013 * Řecko: leden–červen 2014 * Itálie: červenec–prosinec 2014 * Lotyšsko: leden–červen 2015 * Lucembursko: červenec–prosinec 2015 * Nizozemsko: leden–červen 2016 * Slovensko: červenec–prosinec 2016 * Malta: leden–červen 2017 * Spojené království: červenec–prosinec 2017 * Estonsko: leden–červen 2018 * Bulharsko: červenec–prosinec 2018 * Rakousko: leden–červen 2019 * Rumunsko: červenec–prosinec 2019 * Finsko: leden–červen 2020 Hlasování Rozhodnutí v Radě EU jsou obecně přijímána na základě kvalifikované většiny. Čím má stát více obyvatel, tím více hlasů mu připadá, avšak tento počet hlasů je upraven ve prospěch zemí s menším počtem obyvatel: * Francie, Itálie, Německo a Spojené království: 29 hlasů * Polsko a Španělsko: 27 hlasů * Rumunsko: 14 hlasů * Nizozemsko: 13 hlasů * Belgie, Česká republika, Maďarsko, Portugalsko a Řecko: 12 hlasů * Rakousko, Bulharsko a Švédsko: 10 hlasů * Dánsko, Finsko, Irsko, Litva a Slovensko: 7 hlasů * Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko: 4 hlasy * Malta: 3 hlasy CELKEM: 345 hlasů Pokud se v Radě hlasuje, používá se hlasování tzv. kvalifikovanou většinou. Kvalifikované většiny se dosáhne, * pokud většina (někdy i dvě třetiny) z 27 členských států hlasuje pro * pokud je odevzdáno alespoň 255 z 345 hlasů Kromě toho může kterýkoli členský stát požádat, aby bylo ověřeno, zda většina představuje alespoň 62 % obyvatelstva Unie. Pokud tato podmínka není splněna, návrh nemůže být přijat. Při hlasování o citlivých otázkách (např. bezpečnosti, vnějších vztazích nebo daňové problematice) musí Rada přijmout rozhodnutí jednomyslně. To znamená, že jedna země může zabránit tomu, aby bylo rozhodnutí přijato. Od roku 2014 bude zavedeno tzv. hlasování dvojí většinou. K přijetí návrhu bude nutné získat podporu dvou druhů většiny: většiny zemí (alespoň 15) a většiny obyvatelstva EU (tzn. země, které hlasují pro návrh musí zastupovat minimálně 65 % obyvatelstva EU). Evropská komise Evropská komise >> Rue de la Loi / Wetstraat 200 B-1049 Bruxelles/Brussel, Belgique/België Tel: +32 2 299 11 11 Kontakt Facebook Twitter Youtube Google+ Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku. Připravuje návhry nových evropských právních předpisů a má na starosti provádění politik EU a využívání finančních prostředků Unie. Složení Evropské Komise Za politické vedení Komise odpovídá 27 komisařů – každou členskou zemi reprezentuje jeden. Předseda Komise přiděluje každému komisaři na jeho pětileté funkční období určitou oblast politiky. V současnosti Komisi předsedá José Manuel Barroso, kterému v únoru 2010 začalo druhé funkční období. Předsedu Komise jmenuje Evropská rada, která po dohodě s předsedou také jmenuje jednotlivé komisaře. Jmenování všech komisařů včetně předsedy musí schválit Evropský parlament. Jemu jsou také komisaři odpovědni během funkčního období a jedině Evropský parlament má právo vyslovit Komisi nedůvěru a rozpustit ji. Fungování Komise zajišťuje personál, který se skládá z administrátorů, právníků, ekonomů, překladatelů, tlumočníků, asistentů atd. Ti všichni jsou sdružení do útvarů známých jako generální ředitelství (GŘ). Výrazem Komise se označuje buď sbor 27 komisařů, veškerý stálý personál nebo instituce jako celek. Poslání Komise zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku. Dohlíží na řádné provádění politik EU: 1. předkládá návrhy právních předpisů Parlamentu a Radě 2. spravuje rozpočet EU a přerozdělování finančních prostředků 3. dohlíží na dodržování evropského práva (spolu s Evropským soudním dvorem) 4. reprezentuje Evropskou unii na mezinárodní scéně (např. při uzavírání dohod mezi EU a ostatními zeměmi) 1. Navrhování nových právních předpisů Komise má tzv. právo iniciativy – může navrhovat nové právní předpisy na ochranu zájmů EU a jejích občanů. Podle tzv. zásady subsidiarity tak však může činit pouze v případech, kdy těchto cílů nelze účinně dosáhnout na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Při navrhovaní právních předpisů se Komise snaží uspokojit co nejširší spektrum zájmů. Přitom technickou stránku navrhovaných opatření konzultuje s odborníky z nejrůznějších výborů a pracovních skupin. Organizuje také konzultace s veřejností. Vypracováním návrhů právních předpisů se zabývají jednotlivé útvary Komise, podle příslušné oblasti politiky. V případě, že návrh podpoří alespoň 14 z 27 komisařů, se návrh předloží Radě a Evropskému parlamentu. O jeho schválení nebo případných změnách pak rozhodnou tyto zákonodárné instituce na základě jednání. 2. Správa rozpočtu EU a přerozdělování finančních prostředků Spolu s Radou a Parlamentem Komise stanovuje dlouhodobé finanční priority EU, a sice prostřednictvím tzv. finančního rámce. Kromě toho Komise každoročně předkládá Parlamentu a Radě ke schválení roční rozpočet a dohlíží na to, jak se svěřenými prostředky EU nakládají agentury a vnitrostátní a regionální orgány. Postup Komise při správě rozpočtu EU kontroluje Účetní dvůr. Komise řídí také financování politik EU (např. zemědělské politiky nebo politiky zaměřené na rozvoj venkova) a zvláštních programů (např. studentského výměnného programu Erasmus). 3. Prosazování evropského práva Komise coby „strážkyně smluv“ také dohlíží na to, aby členské státy řádně uplatňovaly právní předpisy EU. Pokud zjistí, že orgány v některé zemi evropské právo porušují, zašle vládě tohoto státu oficiální žádost o nápravu. Pokud všechny opravné prostředky selžou, Komise postoupí případ Soudnímu dvoru. Soudní dvůr může členskému státu za porušení povinností uložit pokutu. Jeho rozsudek je závazný pro všechny členské státy a orgány EU. 4. Reprezentace Evropské unie v zahraničí Komise vystupuje jménem všech členských států EU v mezinárodních organizacích – např. ve Světové obchodní organizaci (WTO). Účastní se také mezinárodních jednání při uzavírání dohod, kde EU vystupuje jako jedna ze stran (jak tomu bylo např. při uzavírání dohody z Cotonou, jejímž předmětem je pomoc a obchod mezi EU a africkými, karibskými a tichomořskými státy). Sídlo Evropská komise sídlí v Bruselu a v Lucemburku. Má kanceláře v každém členském státě (tzv. zastoupení) a v hlavních městech států za hranicemi Unie (tzv. delegace).