3. A. Minule jsme skončili tím, že…
vzduch
voda
oheň
země
?
?
?
?

3. A. … přičemž vše se pohybovalo takto:
X


3. A. Ovšem na nebi to vypadá jinak!
?
?
?
?
http://www.novinky.cz/cestovani/258727-uzasne-nocni-nebe-nad-kazachstanem-zaznamenane-amaterskou-fo
tografkou.html (Autorka snímku: Olga Kulakova)

IV. 3. Aristotelovo nebe – obsah
A.Východisko – pohyb na zemi vs. pohyb na nebi
B.Aithér – pátý element!
C.Aithér a pohyb nebeských těles
D.Celková charakteristika nebe
E.Zpět na Zemi – místo Země v kosmu
A.

3. A. a. Než začneme pracovat – „nebe“?!
•Περὶ οὐρανοῦ (Peri úranú) – co znamená termín οὐρανός?
§Slovo „nebe“ (οὐρανός) se obecně užívá ve trojím významu (I, 9):
i.Nejvzdálenější, nejkrajnější okruh veškerenstva nebo těleso, které se zde nachází (tj. stálice).
V tomto místě mají  sídlit bohové.
ii.Těleso související s posledním okruhem, které obsahuje měsíc, slunce a planety.
iii.Těleso obklopené posledním okruhem, tedy celek a veškerenstvo.
§Simplikios:  Alexandros říká, že celá první kniha je o celku kosmu.
•Περὶ οὐρανοῦ X Περὶ κόσμου  (Peri kosmú)
•Ve výkladu: nebe = kosmos (vesmír)

3. B. Aithér – pátý element!
a.Důkaz – přehled argumentů:
§Hlavní argument:
i.Z přirozenosti pohybů, na základě trajektorie.
§Doplňkové a podpůrné argumenty:
ii.Z přirozenosti pohybů, na základě protiv.
iii.Z dokonalosti kruhu a kruhového pohybu.
iv.„Dialektický“ argument ze vztahu protivnosti přirozeného a nepřirozeného pohybu.
v.Z vlastností kruhového pohybu.

3. B. a. Aithér – důkaz (I 2)
•Ad i. Argument z přirozenosti pohybů, na základě trajektorie.
•1. axióm: Přirozenost je počátkem pohybu přirozených těles (Phys.).
•2. axióm: Jsou dva základní, tedy jednoduché druhy místního pohybu (Phys.)
§kruhový (κύκλῳ) = kolem středu,
§přímočarý (εὐθεῖα) = nahoru, tj. od středu, a dolů, tj. ke středu.
•3. axióm: Tělesa jsou jednoduchá (tj. ta, která mají přirozený počátek pohybu, např. oheň, země…)
a složená, proto budou jednoduché a smíšené i pohyby.
•Důkaz:
§Jestliže tedy existuje jednoduchý pohyb (podle axiómu 1. a 3.) a
§jestliže pohyb v kruhu je jednoduchý (2.) a
§jestliže jednoduchý pohyb náleží jednoduchému tělesu (podle 3.), a
§jestliže 4. axióm: každé jednoduché těleso má jen jeden přirozený pohyb,
§→ pak musí existovat jednoduché těleso, které se přirozeně pohybuje v kruhu.
•
•S něčím podobným jsme se už setkali – vzpomínáte?
•

3. B. a. Aithér – důkaz (I 2)
•Ad iii. Argument z dokonalosti kruhu a kruhového pohybu.
•7. axióm: Kruh je dokonalý (τέλειος) tvar, čára nikoli, protože je buď bez konce a meze (je-li
nekonečná), nebo může být libovolně prodlužována (je-li omezená).
•Důkaz:
§Jestliže přednější pohyb náleží přirozeně vyššímu tělesu a
§jestliže pohyb v kruhu je přednější než pohyb přímočarý a
§jestliže přímočarý pohyb náleží jednoduchým tělesům,
§→ pak pohyb v kruhu nutně musí náležet některému z jednoduchých těles, a
tedy musí existovat nějaká tělesná jsoucnost, odlišná od zdejších prvků, božštější a prvotnější než
ony.
•Platónská představa: kruhový pohyb je božský (protože je pravidelný, trvalý a nepůsobí žádnou
změnu – ontologické důvody).
§Aristotelés předkládá důvody spíše fyzikální či geometrické.
•à ontologická hierarchie jsoucen – existuje určitý význačný prvek.
•

3. B. a. Aithér – důkaz (I 2)
•Závěr: Existuje ještě jiné těleso kromě těch kolem nás, které je odloučené a má o tolik
vznešenější přirozenost, o kolik je vzdáleno od těles našeho světa.
•Zhodnocení argumentace:
§Empirie v pozadí argumentů:
§snaha vysvětlit pozorovaný kruhový pohyb nebe
§výslovný odkaz na pozorování pohybu ohně („vidíme – ὁρῶμεν, že pohyb ohně je přímočarý směrem od
středu“)
§Problematické geometrické východisko:
§jednak tvrzení, že kruhový pohyb nemá protivu (Aristotelés např. odmítá možnost, že pohyb po směru
hodinových ručiček je protivný pohybu proti směru – viz 4. kap.)
§jednak přiřazení jednoduchých těles jednoduchým pohybům – ke každému druhu přímočarého pohybu
totiž přiřazuje 2 tělesa. Tedy –
§cíl („důkaz“ existence věčného a neměnného prvku) je pro něj zřejmě důležitější než korektnost
argumentace

3. B. b. Aithér – vlastnosti (I 3-4)
i.Těleso, pohybující se v kruhu, nemůže být ani těžké ani lehké, tedy nemá tíži.
ii.Dále: nevzniklo, je nezničitelné (ἀγένητον καὶ ἄφθαρτον), nezvětšuje se ani nezmenšuje. Proč?
§Vše, co vzniká, vzniká z protivy a z nějakého substrátu, u zániku analogicky přechází do něčeho
opačného působením něčeho opačného.
§Protivy však mají také opačné pohyby.
§A jelikož kruhový pohyb nemá vůči sobě protivu, ani těleso pohybující se v kruhu nemůže mít žádný
opak, žádnou protivu.
§To, co se zvětšuje, se zvětšuje tím, že k němu přistupuje něco příbuzného a rozkládá se to v jeho
látku. Pro toto těleso však není nic (příbuzného), z čeho by mohlo vznikat.
iii.Je kvalitativně neměnné.
§Vidíme (ὁρῶμεν), že všechno, co se mění, se i zvětšuje a zmenšuje (Aristotelés to zřejmě bere ve
smyslu logické ekvivalence), tedy to, co se nezvětšuje a nezmenšuje, se ani nemění.
iv.Ve shrnutí pak Aristotelés ještě bez zdůvodnění (!) dodává, jako by to bylo samozřejmé, že je
ještě nestárnoucí (ἀγήρατον) a necitlivé (ἀπαθές).

3. C. Aithér a nebeská tělesa
a.podstata nebeských těles
b.kruhový pohyb nebeských těles
•kulatost kosmu
•sféry
c.složený kruhový pohyb
•další sféry
d.a první nepohnuté pohybující?
•

3. C. a. Podstata nebeských těles – látka (II 7)
•hvězdy mají stejnou podstatu (οὐσία) jako těleso, v němž se nacházejí à jsou z aithéru �
•nejsou z ohně à proto je třeba vysvětlit jejich teplo a světlo
§světlo – Aristotelés nepodává žádné vysvětlení (podivuje se už Simplikios)
§teplo – prý vzniká třením nebeských sfér při otáčení o vzduch, a to nejvíce v místě, kde se zrovna
nachází (je připevněno) Slunce
§analogie s letícími střelami, které se prudkým pohybem ve vzduchu také zahřívají
•proto když Slunce stoupá vzhůru na oblohu, vzduch se otepluje, když klesá (nebo je pod obzorem),
vzduch se ochlazuje
•?!#@§?!?
•

3. C. a. Podstata nebeských těles – látka (II 7)
•?!#@§?!?
•
•Simplikios podává dlouhý výklad (438,28-444,15 včetně polemiky s Alexandrem), kde se objevují i
evidentní námitky:
–Proč by se mělo teplo zvyšovat zrovna pod Sluncem, když se přece otáčí a o vzduch tře celá sféra
ve dne v noci, v zimě v létě?
–Proč hřeje Slunce více, když se nachází na přesně na jihu, než když je na východě nebo na západě?
–Jak může pohyb sféry Slunce působit zprostředkovaně skrze nižší sféry na sféru pod Měsícem?
•Alexandrova námitka: Jak vůbec může nebe z aithéru působit tření, jestliže nemá hmatné vlastnosti
(to trochu předbíháme ve výkladu), a tedy není hmatné?
•A ještě se lze zeptat, zda při tomto výkladu může Měsíc nemít „vlastní“ světlo, a tedy zda může
fungovat známé vysvětlení zatmění Měsíce, které Aristotelés sám zmiňuje ve 14. kap.
•Co si tedy o tom máme myslet?
•

3. C. a. Podstata nebeských těles – látka (II 7)
•Co si tedy o tom máme myslet?
•
•velké problémy Aristotelova deduktivního postupu
§deduktivní teorie à nebeská tělesa jsou z aithéru
§X evidentní smyslové vjemy – nebeská tělesa svítí, tedy jsou viditelná, a Slunce hřeje
•Guthrie:
Aristotelés dává přednost logické konzistenci výkladu na úkor smyslových dat.
§Vzpomeňme při této příležitosti, co Aristotelés kromě jiného vyčítá pýthagorejcům…
•

3. C. a. Podstata nebeských těles – tvar (II 11)
•Dva argumenty:
1.Jelikož se nepohybují samy od sebe a jelikož příroda nečiní nic nerozumně ani nadarmo (ἡ δὲ φύσις
οὐδὲν ἀλόγως οὐδὲ μάτην ποιεῖ), mají tvar nejméně vhodný pro pohyb.
§Tento argument je problematický, protože v kap. 8 (290a7 nn.) Aristotelés vyšel od tvrzení, že
hvězdy mají kulový tvar, a z toho vyvozoval možnosti jejich pohybu.
2.Druhý argument je ovšem zásadním způsobem založen na empirii:
i.Měsíc má kulový tvar, což je zřejmé při změnách jeho fází i při zatmění Slunce.
ii.Ale všechna tělesa mají stejný tvar, tedy je-li Měsíc koule, budou koulemi i ostatní tělesa.
•

3. C. b. Kruhový pohyb nebeských těles –
kulový tvar nebe (II 4)
•Přehled argumentů:
i.pýthagorejsko-platónský argument z geometrických vlastností koule
ii.geometricko-fyzikální argument z neexistence prázdna
iii.komplikovaný (a nepřesvědčivý) geometricko-fyzikální argument na základě požadavku, že pohyb
nebe má být mírou všech ostatních pohybů
iv.empiricko-fyzikální argument na základě vlastností 4 prvků

3. C. b. Kruhový pohyb nebeských těles –
kulový tvar nebe (II 4)
i.Pýthagorejsko-platónský argument z geometrických vlastností koule:
§koule je od přírody první tvar, protože je ohraničena jedinou plochou
§první tvar náleží prvnímu tělesu
§první těleso je to, které se nachází v nejvzdálenějším kruhu (tj. οὐρανός v 1. významu v 9. kap.!)
ØPrvní těleso bude mít kulový tvar, a pak nutně i to, co je uvnitř něj a dotýká se jej. Platí to i
pro střed pod drahami planet (tj. pro Zemi).
–
•Podle tohoto argumentu je kosmos systémem soustředných sfér.
•Argument postupuje od nejvzdálenější části kosmu směrem k našemu pozemskému světu.

3. C. b. Kruhový pohyb nebeských těles –
kulový tvar nebe (II 4)
iv.Empiricko-fyzikální argument na základě vlastností 4 prvků:
§Voda obklopuje zemi a dotýká se jí, vzduch pak vodu a vzduch samotný je obklopován ohněm.
§Ale hladina vody má tvar koule. (To je dokazováno geometricky z požadavku stejné vzdálenosti od
středu, nikoli z empirie.)
§à Proto i to, co vodu obklopuje, musí mít kulový tvar.
•Ovšem…
§… argument předpokládá platnost stejné geometrické úvahy pro všechny prvky
§přitom ale voda směřuje přirozeným pohybem dolů, zatímco oheň nahoru à stejná úvaha neplatí
§Promyslete důsledky!
•Postup opačný než v i. – od středu kosmu k jeho okraji.
•
•Jak tedy vypadá kulový kosmos?

Aristotelův kosmos I – kulový tvar a sféry
(© Michal Peichl, 2013)


Aristotelův kosmos II – sféry a tělesa
(© Michal Peichl, 2013)


3. C. b. Kruhový pohyb nebeských těles
(II 8-10, 12)
•„Sféry“ a tělesa pevně v nich – co se vlastně pohybuje?
i.nebe i hvězdy jsou v klidu,
ii.obojí se pohybuje,
iii.jedno se pohybuje, druhé je v klidu
a)pohybují se hvězdy, kruhy (tj. jednotlivé sféry vymezující trajektorii pohybu) jsou v klidu,
b)hvězdy jsou nehybné a unášeny kruhy, k nimž jsou připevněny.
•
•Ad i.:
–Hérakleidés Pontský (později Aristarchos) – pozorované pohyby lze vysvětlit pohybem Země.
–Aristotelés: „Ale předpokládejme, že Země je v klidu…“

3. C. b. Kruhový pohyb nebeských těles
(II 8-10, 12)
•Ad ii.:
–absurdní, vyžadovalo by to neuvěřitelně přesnou synchronizaci pohybů jednotlivých hvězd a kruhů
•
•Ad iii.a:
–stejná námitka
•
•Ad iii.b:
–jediná přijatelná možnost
ØPohybují se pouze kruhy, hvězdy jsou nehybné, připevněné ke kruhům a jimi unášené (τὰ ἄστρα
ἠρεμεῖν καὶ ἐνδεδεμένα τοῖς κύκλοις φέρεσθαι).
ØHvězdy jsou kulového tvaru, nemají od přírody žádný orgán pro pohyb. Přitom u těchto vznešených
těles to nemůže být opomenutí, ale záměr (příroda nečiní nic náhodou).

3. C. b. Kruhový pohyb nebeských těles
(II 8-10, 12)
•O jaké pohyby vlastně jde z hlediska moderní astronomie?
•
•Termíny:
–Pohyb (posledního) nebe = posun souhvězdí po obloze během roku způsobený ve skutečnosti oběhem
Země kolem Slunce.
–Pohyb ostatních těles = pohyb Slunce, Měsíce a viditelných 5 planet vůči stálicím, tj. vůči
(poslednímu) nebi.
•
•Moderní vysvětlení pohybu hvězd, planet a Slunce:
–Země směřuje při pohledu od severu proti směru hodinových ručiček (a stejně i její rotace kolem
osy) �
–zdánlivý posun souhvězdí tímto pohybem způsobený bude opačný, tj. od východu k západu – nová
souhvězdí se vždy objevují na východě.
–Planety obíhají kolem Slunce stejným směrem jako Země, takže se vůči hvězdám nutně posouvají od
západu k východu.
–Slunce, které je vždy na opačné straně než noční souhvězdí, se zdánlivě posouvá proti zdánlivému
pohybu nebe, tedy také od západu k východu.

3. C. b. Kruhový pohyb nebeských těles
(II 8-10, 12)
•O co tady vlastně jde z moderního pohledu?
•
•Vyzkoušejte si to sami na interaktivních mapách:
•
•http://www.brenny.cz/mapa/
•http://www.observatory.cz/static/Obloha%20dnes/otacivka.php
•

3. C. c. Složený kruhový pohyb (Met. XII 8)
•Jenže přece ne všechna nebeská tělesa se pohybují hezky zcela pravidelně v kruhu! Vždyť se na ně
podívejme:
•
•http://www.nakedeyeplanets.com/movements.htm
•
•To přece nelze vysvětlit několika málo vnořenými koulemi (sférami)!
•
•- Jistě, to nelze, a proto Aristotelés postuluje 47 či 55 takových sfér:

3. C. c. Složený kruhový pohyb (Met. XII 8)
•Ukázka pro jedno bloudící těleso, a to neúplná:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•(© Michal Peichl, 2013)
•
•

3. C. d. A první pohybující nepohnuté? (I 9)
•Podivná a nesrozumitelná úvaha o něčem, co je vně nebe (τἀκεῖ = „věci tam“ - 279a18, tj. ἔξω τοῦ
οὐρανοῦ = „vně nebe, světa“ – 279a12).
Tyto „věci“:
§nejsou ani v žádném místě (protože vně nebe žádné místo není)
§ani nestárnou v čase
§ani nepodstupují změnu, nýbrž jsou neměnné a ἀπαθῆ
§a mají nejlepší a nejsoběstačnější život po celou věčnost
§dále je toto jsoucno dokonalé a pohybuje se nepřetržitým kruhovým pohybem
•Co to jako má být?!
§Alexandros: Aristotelés hovoří o poslední sféře nebe (tj. o sféře stálic).
§Simplikios: musí jít o „nehybné příčiny pohybující nebeskými tělesy“, tj. zřejmě nehybné hybatele.
•
•Co na to moderní badatelé?

3. C. d. A první pohybující nepohnuté? (I 9)
•Co na to moderní badatelé?
§Guthrie:
Tato pasáž je dokladem, že spis O nebi obsahuje myšlenky z více fází Aristotelova myšlenkového
vývoje.
§Düring: 2 základní postuláty, které jsou asi myšlenkově nezávislé a je těžké či nemožné je
sjednotit
§přirozené pohyby
§myšlenka prvního hybatele

3. D. Vlastnosti celku kosmu
a.dokonalost (I 1)
b.konečnost (I 5-7)
c.jedinost (I 8-9)
d.
d.věčnost a neměnnost (I 10-12)

3. D. a. Dokonalost celku světa (I 1)
•Metodické východisko – geometrie + teleologie
§předmět vědy o přírodě (ἡ περὶ φύσεως ἐπιστήμη):
tělesa, velikosti, jejich vlastnosti (πάθη) a pohyby a počátky takové podstaty
§zásadní význam čísla 3:
konec, střed a začátek (τελευτή καὶ μέσον καὶ ἀρχή – 268a12) představují počet všeho à trojka je
vymezením všech věcí i celku
§těleso je dělitelné ve 3, tj. všech rozměrech à těleso je jediná dokonalá velikost
§na rozdíl od čáry a plochy je určeno trojkou
§je-li trojrozměrné těleso dokonalé, nemůže existovat nic čtyřrozměrného
§jednotlivá tělesa jsou sice dokonalá (díky trojce), ale navzájem se omezují
§veškerenstvo, jehož částmi ta tělesa jsou, je dokonalé ve všech ohledech
•→ Dokonalost celku (světa) je vyvozena „geometrickou metodou“ bez jakéhokoli odvolání na empirii.
Úvaha se pohybuje v oblasti geometrie a aritmetiky, vůbec nevychází z empirie.
•

3. D. b. Konečnost (omezenost) kosmu (I 5-7)
•Přehled argumentace:
•
a.Těleso pohybující se v kruhu nemůže být neomezené (5. kap.).
§Fyzikální a geometrické argumenty.
b.Těleso pohybující se přímočaře nemůže být neomezené (6. kap.).
§Fyzikální a geometrické argumenty.
c.Těleso jakožto složené z částí nemůže být neomezené (7. kap.).
§Dialektická analýza možností.

3. D. b. Nekonečné se nemůže pohybovat v kruhu  (I 5)
i.Nemožnost projít nekonečnou vzdálenost (fyzikální argument):
§Mezi loukotěmi, paprsky nekonečného kruhového tělesa by totiž byl nekonečný interval, ale není
možné projít nekonečnou vzdálenost. Tedy pozorované otáčení nebe svědčí proti jeho nekonečnosti.
ii.Nemožnost projít nekonečnou dráhu v konečném čase (fyzikální argument):
§Nekonečná přímka nemůže celá projít kolem konečné úsečky v konečném čase. Proto by se nekonečné
nebe nemohlo otočit kolem konečné okružní dráhy (zřejmě hranice sublunárního světa) v konečném
čase, ale to přesto pozorujeme. Tedy nebe nemůže být neomezené.
iii.Nemožnost nekonečného tvaru (geometrický argument):
§Čára, která je ohraničením, tj. „omezením“ něčeho (nějaké plochy), nemůže být neomezená. A podobně
plocha, která něco (nějaké těleso) vymezuje. Tj. nemůže být neomezený trojúhelník, čtverec či kruh.
Tedy je-li kruhový pohyb pohybem kruhového tělesa a nemůže-li být kruh nekonečný, nemůže existovat
ani kruhový pohyb nekonečného tělesa.

3. D. b. Nekonečné se nemůže pohybovat přímočaře (I 6)
i.Ohraničení přirozených míst implikuje i ohraničení těles (geometricko-fyzikální argument):
§Pohyby nahoru a dolů jsou opačné (protivné – ἐναντίαι).
§Opačné pohyby vedou na opačná místa.
§Je-li jedna protiva ohraničená (ὡρισμένον), bude i druhá.
§Střed je ohraničený, protože těleso pohybující se do středu se nemůže dostat dále než do středu.
§Je tedy ohraničené i místo nahoře, a nutně i to, co je mezi nimi…
§… je-li ohraničené místo, bude i těleso (πεπερασμένον).
•

3. D. b. Nekonečné se nemůže pohybovat přímočaře (I 6)
ii.Neomezené těleso by muselo mít i neomezenou hmotnost (fyzikální argument):
§Z nekonečného tělesa o hmotnosti M odebereme konečnou část s hmotností m1 = 1/3 M.
§Opět z onoho nekonečného tělesa (které se odebráním části nestalo konečným) odereme další část,
která bude co do velikosti 3x větší než první odebraná část. Pak:
§Bude-li hmotnost úměrná velikosti, pak hmotnost m2 = 3*m1, ovšem 3*m = M.
Tj. hmotnost (omezené) části = hmotnost (neomezeného) celku à spor.
§à Proto nekonečné těleso musí mít nekonečnou hmotnost.
•Avšak těleso o nekonečné hmotnosti se nemůže pohybovat přímočaře:
§Trvání pohybu po dané dráze je totiž nepřímo úměrné hmotnosti pohybujícího se tělesa (důležité –
identifikujte skrytý předpoklad!).
§Nekonečně hmotné těleso by se tedy muselo pohybovat v nekonečně kratším čase než těleso s určitou
hmotností.
§à A to je nemožné.
•

3. D. b. Experimentální demonstrace
nekonečně těžkého
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
těžké
těžší

3. D. b. Totéž zpomaleně
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
těžké
těžší

3. D. b. Těleso jako složené z částí nemůže být neomezené (I 7)
•„Dialektické“ schéma:
•O každém tělese platí, že je
1.buď nekonečné a pak
a.části jsou odlišné
i.části jsou druhově omezené
ii.části jsou druhově nekonečné
b.části jsou druhově podobné
2.nebo konečné, omezené (tahle možnost je správně)
1.
•Př. – možnost 1b. je vyvrácena odkazem na analýzu pohybu:
§Je-li nekonečné složeno z druhově stejných částí, tedy bude jednoduché, a proto mu musí náležet
jeden z jednoduchých pohybů (3. axióm z I, 2).
§Ale pak bude buď tíha (tedy hmotnost) nebo lehkost nekonečná, což bylo vyvráceno (pro případ
přímočarého pohybu – I, 6).
§Avšak nekonečné se nemůže pohybovat ani v kruhu, jak bylo ukázáno (I, 5).

3. D. c. Jeden svět nutně stačí! (I 8-9)
•Přehled argumentace:
•
a.(Přímočaré) pohyby se nemohou vztahovat ke středům více světů (8. kap.).
§Fyzikální argument.
b.Náš svět je zformován z veškeré látky (9. kap.).
§Metafyzická úvaha.

3. D. c. Jeden svět stačí – pohyby a středy (I 8)
•Rozsáhlé přípravné úvahy:
i.Konstatování základních faktů teorie přirozených pohybů a míst. Platí:
§Kam se těleso pohybuje přirozeně (násilně), tam i přirozeně (násilně) zůstává, a také naopak.
§Pohyb násilný je opačný vůči pohybu přirozenému (5. axióm ze 2. kap.).
§276b26-27 – jednoduchým tělesům nutně náleží nějaký pohyb, protože je zřejmé, že se pohybují.
ii.Všechny předpokládané světy jsou složeny ze stejných těles, tj. oheň atd. v nich mají stejné
přirozené, fyzikální vlastnosti jako v našem světě. Proč?
§Prvky jsou spojeny s pohyby (každý prvek je charakterizován jedním pohybem) a pohybů je (z
geometrického hlediska) omezený počet. Jsou-li tedy stejné pohyby, jsou stejné i prvky. Pak:
ØZemě v jiném světě směřuje do (našeho) středu a oheň se od něj vzdaluje. Ale pak by se tyto prvky
chovaly protipřirozeně vzhledem k vlastnímu světu – země by se vzdalovala od středu (protože by
směřovala k nám).

X



3. D. c. Jeden svět stačí – vyčerpání látky (I 9)
•Možná námitka:
§Aristotelés, Met. I, 6 (988a1 nn.): z dané látky může vzniknout pouze 1 věc, ale každá forma může
tvarovat více jednotlivin.
§nebe (tj. celý svět) jakožto vnímatelné = jednotlivina z látky a formy
§tedy existuje forma nebe jako (druhová) bytnost – τὸ τί ἦν εἶναι (278a2-4, 12-13)
§à pak ale by tato forma měla vytvořit více jednotlivin téhož druhu a mělo by být více světů
•Odražení námitky:
§nebe je zformováno z veškeré látky – proto forma nebe nemá příležitost, aby zformovala ještě
nějakou jinou jednotlivinu
•Ale – je nebe (svět) skutečně z veškeré látky?

3. D. c. Jeden svět stačí – vyčerpání látky (I 9)
•Je nebe (svět) skutečně z veškeré látky?
•
•„Důkaz“ pomocí analýzy významů termínu οὐρανός, tj. jeho obecného užití:
§nejvzdálenější, nejkrajnější okruh veškerenstva nebo těleso, které se zde nachází (tj. stálice);
v tomto místě mají sídlit bohové
§těleso související s posledním okruhem, které obsahuje měsíc, slunce a planety
§těleso obklopené posledním okruhem, tedy celek a veškerenstvo
•
•poslední význam (v běžném úzu! – εἰώθαμεν λέγειν) – mimo nebe nic nemůže existovat a toto nebe je
jedinou možnou jednotlivinou svého druhu

3. D. d. Jeden svět je věčný! (I 10-12)
•Přehled argumentace:
•
a.polemika se staršími názory o vzniku světa v čase (10. kap.)
§argumenty na fyzikální rovině
b.přípravná práce – analýza pojmů (11. kap.)
§γένητος (vzniklý, vzniknutelný), ἀγένητος, φθαρτός (zaniklý, zničitelný), ἄφθαρτος
c.aplikace „pojmové analýzy“ z předchozí kapitoly na svět (12. kap.)
§dialektický výklad:
–ἀγένητος musí být i ἄφθαρτος
–γένητος musí být φθαρτός

3. E. Země v kosmu (II 3, 13-14)
a.nutnost existence Země
b.poloha a pohyb – „teorie“
c.poloha a pohyb – „empirie“
d.tvar
e.velikost
f.

3. E. a. Nutnost existence Země (II 3)
•evidence věčného kruhového pohybu nebe a jeho vlastností �
•existence 4 prvků v pozemském světě a vlastnosti tohoto světa
§každé těleso existuje s ohledem na určitou činnost (tj. s ohledem na určitý cíl, takže jde vlastně
o teleologický argument)
§u boha je touto činností nesmrtelnost, tj. věčný život
§nebe je těleso božské povahy, proto je kruhovým tělesem a stále se přirozeně pohybuje v kruhu
§ale u pohybu v kruhu je třeba, aby nějaká část tělesa – střed – zůstávala nehybná �
§to ale nemůže být žádná část tohoto božského tělesa, protože by to bylo proti jeho přirozenosti (=
pohyb v kruhu) a nic protipřirozeného nemůže být věčné
(i když – také póly jsou nehybné, tedy ani ty by neměly patřit ke kosmu…)
Øtedy…

3. E. a. Nutnost existence Země (II 3)
•evidence věčného kruhového pohybu nebe a jeho vlastností �
•existence 4 prvků v pozemském světě a vlastnosti tohoto světa
Ø… tedy nevyhnutně musí existovat země, která se nachází nehybně ve středu
Øexistuje-li země, pak musí existovat i její protiva, tj. oheň
Øa dále i střední prvky mezi protivami (tj. voda a vzduch)
Øexistují-li protivy, musí docházet jejich působením ke vzniku à existuje vznik

3. E. b. Poloha a pohyb Země – „teorie“
•Případný pohyb Země by musel být protipřirozený.
§jednotlivé části Země (hroudy, kameny) se přirozeně pohybují do středu (tj. do středu světa)
§jestliže by se pohybovala sama Země, pohybovala by se protipřirozeně – totiž jinak než její části
§protipřirozený a násilný pohyb Země by nemohl být věčný
§ale světový řád (τοῦ κόσμου τάξις) je věčný �
§Země se nemůže pohybovat protipřirozeně à Země se nemůže pohybovat vůbec
•Země musí přirozeně spočívat ve středu kosmu.
§Země se odevšud pohybuje přirozeně ke středu stejně jako oheň od středu k okraji.
§à Žádná část země nemůže být odnesena od středu nenásilně.
§Tím více to platí pro celou Zemi – ta by mohla být pohnuta jen větší silou než vlastní, proto
zůstává ve středu.

3. E. c. Poloha a pohyb Země – „empirie“
•Pozorování dopadu vržených těles.
§Těžké předměty vrhnuté přímo vzhůru dopadají na totéž místo, a to i v případě, že by byly vrženy
nekonečně daleko (εἰς ἄπειρον).
•Astronomická pozorování.
§Pozorované změny souhvězdí totiž odpovídají pohledu z nehybné Země ve středu.

3. E. d. Tvar Země
•Země má tvar koule. Jaké jsou argumenty?
1.Z hmotnosti (fyzikální, teoretický argument):
§každá část Země má tíži (hmotnost – βάρος), dokud nedosáhne středu
§jestliže se snášejí části Země do středu rovnoměrně ze všech stran, nutně vznikne koule
§je-li masa země rozmístěna nerovnoměrně, větší množství na jedné straně odtlačí menší množství
tak, že celek bude rozmístěn rovnoměrně kolem středu
2.Z pozorování (?) úhlu pádu těžkých těles:
§těžké věci nepadají po rovnoběžných drahách, nýbrž dopadají vždy kolmo k (kulovému) povrchu Země

•Následující 2 argumenty Aristotelés ohlašuje jako „vnímané jevy“ (διὰ τῶν φαινομένων κατὰ τὴν
αἴσθησιν).
3.Zatmění Měsíce.
4.Pozorování proměn oblohy v závislosti na zeměpisné šířce.
§Souhvězdí stoupají nad horizont nebo naopak klesají pod něj při posunu na jih nebo na sever �
rozdílný vzhled noční oblohy v Egyptě (na Kypru) a v severských krajích.
§Tak velké změny by nemohly nastávat, kdyby Země byla např. plochá deska.

3. E. e. Velikost Země
•pozorovaná odlišnost souhvězdí na obloze v závislosti na zeměpisné šířce �
§Země není příliš velká – jinak by se totiž při změně rovnoběžky viditelná obloha tolik neměnila
§Středozemní moře může na západě sousedit přímo s krajinou Indů
§„matematikové“ vypočítali délku jejího obvodu na čtyřicet myriád stádií = asi 70 000 km
(Μυρίας = 10 000, στάδιον = asi 180 m.)
§Země s takovými rozměry podle Aristotela „není velká“ vzhledem k velikosti ostatních hvězd.