PLIN005 Od praslovanštiny k češtině – přehled učiva J. Maruš (marusjakub@mail.muni.cz)
1. Předpokládané znalosti
• fonetika:
vokalický trojúhelník – tvoření vokálů (přední, zadní, vysoké…)
místo tvoření konsonantů (retné-labiály, dásňové-alveoláry…)
způsob tvoření konsonantů (úžinové, závěrové, polozávěrové, nasální…)
• morfologie:
kořen, kmen, přípona, koncovka
skloňovací typy
slovesné třídy (I. -e, II. -ne, III. -je, IV. -í, V. -á) a vzory
příčestí minulé a trpné, přechodníky
2. Učivo semináře
• obecný slavistický základ
slavistika jako věda a významní slavisté
slovanské jazyky a jejich dělení, indoervopské jazyky
vývoj jazyků, jazykové rodiny a svazy
kulturně-historický přehled (pravlast Slovanů, cyrilometodějská mise…)
praslovanština a staroslověnština, slovanské písmo a staroslověnské památky
• fonetika (fonologie) a hláskový vývoj
hláskové změny pozdně indoevropské
hláskové změny baltoslovanské
hláskové změny praslovanské
– tendence k palatalizaci
– tendence k progresivní sonoritě slabik
– defonologizace kvantity
hláskové změny pozdně praslovanské
• morfologie
kmenotvorná přípona
kmenový princip skloňování (vs. rodový princip) a vliv kategorie rodu
skloňování podstatných jmen a zařazení k tzv. kmenům
o-kmeny mužské a střední, jo-kmeny m. a stř., ьjo-kmeny (ijo-km.) m a stř.
a-kmeny (ž. a m.), ja-kmeny (ž. a m.) a ьja-kmeny (ija-kmeny) (ž. a m.)
u-kmeny (m.)
i-kmeny ženské a mužské
konsonantické kmeny – n-kmeny m. a stř., nt-kmeny, s-kmeny…
ъv-kmeny (ū-km.)
skloňování zájmen
skloňování přídavných jmen, složená adjektivní deklinace
časování sloves, určování slovesných tříd a vzorů
imperativ
jednoduché minulé časy
jmenné tvary slovesné – participia (příčestí), infinitiv a supinum
číslovky