domácí úkol
určete kmen (skloňování) a pády jednotlivých tvarů
zvěrь, zvěrьjь, zvěrьje
junoša, junošejǫ, junošami
viděnьje, viděnьjь, viděnьjema
určete slovesnou třídu a vzor
biti, bьjǫ, bьješi
moci (stsl. mošti), mogǫ, možeši
pьsati, pišǫ, pišeši
domácí úkol
určete kmen (skloňování) a pády jednotlivých tvarů
zvěrь, zvěrьjь, zvěrьje i-km. m.
junoša, junošejǫ, junošami ja-km. (m.)
viděnьje, viděnьjь, viděnьjema jo-km. n. (ьjo-km.)
určete slovesnou třídu a vzor
biti, bьjǫ, bьješi
moci (stsl. mošti), mogǫ, možeši
pьsati, pišǫ, pišeši
domácí úkol
určete kmen (skloňování) a pády jednotlivých tvarů
zvěrь, zvěrьjь, zvěrьje i-km. m.
junoša, junošejǫ, junošami ja-km. (m.)
viděnьje, viděnьjь, viděnьjema jo-km. n. (ьjo-km.)
určete slovesnou třídu a vzor
biti, bьjǫ, bьješi III. tř. znati
moci (stsl. mošti), mogǫ, možeši I. tř. nesti
pьsati, pišǫ, pišeši III. tř. plakati
Staroslověnština – slovesné třídy
atematická slovesa:
Staroslověnština – slovesné třídy
atematická slovesa:
byti věděti dati jasti iměti
Staroslověnština – slovesa
minulé časy
− jednoduché (tvoří se od kmene infinitivního/minulého)
aorist – prostý minulý čas, překl. dokonavě
imperfektum – nedokonavý
−složené
„perfektum“, plusquamperfektum (l-ové participium)
Staroslověnština – slovesa
aorist asigmatický (sigma = hláska „s“) – I.A a II.A tř.
vedъ vedomъ vedově
vede vedete vedeta
vede vedǫ vedete
aorist sigmatický (starší)
bychъ bychomъ bychově
by_ byste bysta
by_ byšę byste
Staroslověnština – slovesa
imperfektum
znaachъ znaachomъ znaachově
znaaše znaašete znaašeta
znaaše znaachǫ znaašete
běachъ, prosěachъ
Staroslověnština – slovesa
tože i Pavьlъ glagolaaše .
jako korenь vьsemu zъlu jestъ sьrebroľubьstvije
 Pavьlъ, -a, m. = Pavel (apoštol)
 glagolati, -ju, -ješi = mluvit, říkat
 korenь, -e, m. = kořen
 vьsь, vьs'a, vьse = všechen (zájm.)
 zъlъ, zъla, zъlo = zlý (adj.)
 byti, jesmь, jesi = být
 sьrebroľubьstvije, -a, n. = touha po penězích
Staroslověnština – slovesa
i reče imъ . trьpěšę vьsi
 rešti (reci), rekǫ, rečeši = říci, povědět
 jь, ja, je = on, ona, ono (zájm.)
 trьpěti, trьpľǫ, trьpiši = trpět
 vьsь, vьs'a, vьse = všechen (zájm.)
Staroslověnština – slovesa
participia (~ příčestí)
Staroslověnština – slovesa
participia (~ příčestí)
příčestí v nové češtině?
Staroslověnština – slovesa
participia (~ příčestí)
Chtěl bych jmenovat Jan,
být přítel dívek a dam,
přicházet k nim nepozván
a odcházet nepoznán.
Staroslověnština – slovesa
participia (~ příčestí)
Chtěl bych jmenovat Jan, příčestí minulé
být přítel dívek a dam,
přicházet k nim nepozván
a odcházet nepoznán. příčestí trpné
Staroslověnština – slovesa
participia (~ příčestí)
Jana, poznavši Janovu povahu, vykopla ho na ulici.
Znajíc takové hejsky, neměla s ním slitování.
Staroslověnština – slovesa
participia (~ příčestí)
= slovesná adjektiva (ve jmenném tvaru)
nejsou to finitní tvary, představují nějaký průvodní děj
(podílejí se – participují – na významu věty), vyžadují tedy
ve větě nějaké finitní sloveso (jsem nepozván, byl jsem)
Staroslověnština – slovesa
participia (~ příčestí)
přítomné činné nt-ové znajǫci (< *zna-ontj- )
minulé činné s-ové znavъši
l-ové znalъ
přítomné trpné m-ové znamъ
minulé trpné n/t-ové znanъ / bitъ
Staroslověnština – slovesa
l-ové participium – doložen prakticky jen nominativ
− plakalъ (plakala, plakalo) = „takový, který plakal“
− tvoří perfektum (jesmь bylъ)
− plusqamperfektum (bychъ bylъ)
− kondicionál (bimъ bylъ)
− futurum (bǫdǫ plakalъ)
− základ pro (složená) adj.: znalý, opilý, trpělivý
jeho pokračováním v nč. je příčestí minulé („minulý čas“)
Staroslověnština – slovesa
n/t-ové ptc. – doloženy zejm. 1. a 4. pád
– bitъ (bita, bito) = „takový, kterého (z)bili“
– tvoří pasivní konstrukce: jesmь bitъ
– také základem pro (složená) adj.: rozbitý, nalezený
pokračováním v nč. je příč. trpné (slovesa v trpném rodu)
m-ové ptc. – velmi řídké už ve staroslověnštině
vědom, znám, nevidomý, pitomý, zřejmý, lakomý, (svědomí)
Staroslověnština – slovesa
nt-ové ptc. = základ pro pozdější přechodník přítomný
č. věda, vědouc, vědouce neskl. (pouze nom.)
stč. věda, vědúci, vědúce skloň. jako jo/ja-km.
zsl. věda, vědǫci, vědǫce – || –
stsl. vědy, vědǫšti, vědǫšte – || –
s-ové ptc. = základ pro pozdější přechodník minulý
prinesъ, prinesъši – vъzvěděvъ, vъzvěděvъši
Staroslověnština – slovesa
nt-ové i s-ové ptc.
– mají plné paradigma (všechny pády)
– také základem pro složená adj.: vědoucí, přišedší
nt-ové
I. a II. tř.: nesy, nesǫšti, nesy (zsl. nesa, nesǫci…)
III. tř.: znaję, znajǫšti, znaję
IV. tř.: prosę, prosęšti, prosę (zsl. …prosęci…)
m. sy, sǫšta, sǫštu, sǫštь, –, sǫšti, sǫštemь; (pl.) sǫšte…
Staroslověnština – slovesa
molęšte že sę ne licho glagolěte
(zsl. modlęce (že) sę…) → (č. modlíce se…)
moliti sę, moľǫ, moliši = modlit se
licho = příliš, zbytečně (adv.)
glagoliti, glagoľǫ, glagoliši = mluvit, říkat
(glagolěte = imperativ)
Staroslověnština – slovesa
sěno (acc.) dьnьsь sǫšte, a utrě vъ ogňь vъmětajemo
(zsl. sěno dьnьsь sǫce…)
sěno, -a, n. = tráva
dьnьsь = (adv.) dnes
byti, jesmь, jesi = být (nt-ové ptc. sy, sǫšti, sy)
utrě = (adv.) zítra (lok.sg. utro, -a, n.)
ogňь, -a, m. = oheň
vъmětati, -ajǫ, -aješi = vhodit, vhazovat
Cvičení
Jaký je rozdíl mezi staroslověnštinou a praslovanštinou?
Cvičení
Jaký je rozdíl mezi staroslověnštinou a praslovanštinou?
Vyjmenujte jihoslovanské jazyky.
Cvičení
Jaký je rozdíl mezi staroslověnštinou a praslovanštinou?
Vyjmenujte jihoslovanské jazyky.
*dh
ongai >
Cvičení
Jaké slovesné formy reprezentují následující tvary?
jьgratъ (ženamъ) jьgrajǫcamъ jьgraachomъ
znamъ (otročęta) znavъše znanъ
gъnati žena (stsl. ženy) žene
Cvičení
jьgrati, jьgrajǫ, jьgraješi
trapiti, trapľǫ, trapiši
jasti, jamь, jasi
klati, koľǫ, koľeši
peci, pekǫ, pečeši (stsl. pešti)
– , bǫdǫ, bǫdeši
Domácí úkol
jagnę palьcь lъžicę
jagnęti palьcemъ lъžicǫ
jagnętьma palьcemь lъžice
medъ plamy slovo
medu plamenьmi slovese
medovi plamenъ slovesьchъ
Text:
pridǫtъ dьnije, vъ ňęže ne ostanetъ kamenь na kameni sьde