Kapitoly o paměti: představení sylabu; Co je to paměť?; Největší mýty o paměti Eva Literáková 19. 2. 2013 e.literakova@gmail.com Přehled • Úvodní test a odpovědi • Představení předmětu – Cíle předmětu a obsah přednášek – Představení literatury – Požadavky k ukončení • Obecná doporučení ke studiu • Co je paměť? • Největší mýty o paměti Úvodní test 1. Zapomínání je pro myšlení, učení a výbavnost prospěšné 2. Dětská amnézie je patologický proces • NE • Souvisí se zráním hippokampu a zejména frontálních laloků • Obvykle si dědi pamatují události až od věku 3 nebo 4 let 3. V paměti jsou ukládány všechny informace, které jsme zažili • NE • Vybavování je rekonstruktivní, nikoliv reproduktivní proces a zapomínání je jeho přirozenou součástí • Mýtus (bude o něm ještě řeč) 4. Hypnózou lze vyvolat staré nebo potlačené vzpomínky, např. z doby porodu nebo traumatické zážitky • NE • Mýtus (bude o něm ještě řeč) 5. Autobiografická paměť je součástí 6. Který způsob učení vede dlouhodobě k největšímu množství zapamatovaného materiálu? 7. Co jsou to "general events" ("obecné události")? 8. Který z těchto testů nejlépe slouží k ohodnocení celkové kapacity krátkodobé paměti, schopnosti ukládat informace, vlivu interference, oddáleného vybavení a schopnosti rozpoznání naučených slov mezi jinými? • AVLT – Paměťový test učení 9. Mírná kognitivní porucha je definována neuropsychologicky jako výkon nižší než 1-1,5 sd vzhledem k průměru populace stejného věku a vzdělání. 10. Jak se jmenuje jednotka v Baddeleyho modelu pracovní paměti, která propojuje informace z pracovní paměti s dlouhodobou pamětí? Představení předmětu Cíle předmětu I • Cílem kurzu je představit studentům hlavní přístupy ke studiu paměti z pohledu kognitivní psychologie, neurověd a neuropsychologie, představit hlavní teorie základních paměťových procesů a seznámit studenty s metodami, užívanými ve studiích paměti. Cíle předmětu II • Studenti by po absolvování tohoto kurzu měli být schopni kriticky posoudit výzkumné studie z hlediska hypotéz, použitých metod a interpretace výsledků a navrhnout a realizovat vlastní výzkumnou studii. Obsah přednášek - osnova • 2. Hlavní dělení paměti. Krátkodobá a pracovní paměť. Model pracovní paměti dle Baddeleyho (2010). • 3. Učení a efektivní učební strategie • 4. Epizodická paměť a paměťové procesy • 5. Sémantická paměť. Koncepty a organizace sémantické paměti • 6. Autobiografická paměť. Vývoj autobiografické paměti. Životní skripty. Teorie autobiografické paměti dne Conwaye (2005) a Rubina (2006) • 7. Falešné vzpomínky u dětí a dospělých. Metody a materiály užívané ve výzkumu • 8. Stres a paměť. Vliv stresu na konsolidaci a vybavení. Metody a materiály užívané ve výzkumu • 9. Zapomínání. Vývojové aspekty. Amnézie • 10. Výzkum paměti v oblasti svědeckých výpovědí • 11. Poruchy paměti a jejich neuropsychologická diagnostika • 12. 3. se výuka nekoná. Změny v programu vyhrazeny Představení literatury Reconstruction of automobile destruction: An example of the interaction between language and memory • Elizabeth F. Loftus, • John C. Palmer • University of Washington, USA • Two experiments are reported in which subjects viewed films of automobiled accidents and then answered questions about events occurring in the films. The question, “About how fast were the cars going when they smashed into each other?” elicited higher estimates of speed than questions which used the verbs collided, bumped, contacted, or hit in place of smashed. On a retest one week later, those subjects who received the verb smashed were more likely to say “yes” to the question, “Did you see any broken glass?”, even though broken glass was not present in the film. These results are consistent with the view that the questions asked subsequent to an event can cause a reconstruction in one's memory of that event. Vyšetření kognitivních funkcí v časné diagnostice Alzheimerovy nemoci • Tomáš Nikolai 1,2,3, Martin Vyhnálek 2,3 Eva Literáková3, Hana Marková4, Jakub Hort2,3 • Kognitivní vyšetření v diagnostice Alzheimerovy nemoci (AN) je jedním z klíčových diagnostických postupů. Se změnou diagnostických kritérií AN se posouvá důraz na stále časnější diagnostiku kognitivního deficitu, jejímž těžištěm je stadium mírné kognitivní poruchy při AN. Pro odhad kognitivní výkonnosti jsou v časných stadiích AN užitečné screeningové testy kognice, pro komplexní analýzu kognitivní výkonnosti je nezbytné neuropsychologické vyšetření. Účelem neuropsychologického vyšetření je zjišťování klinicky významného kognitivního poklesu stejně jako profilace kognitivní výkonnosti pro účely diferenciální diagnostiky. V článku shrnujeme podobu a možnosti kognitivního vyšetření v časných stadiích AN s důrazem na stadium MCI a doporučujeme postupy vyšetření kognitivních funkcí pro klinickou praxi. Požadavky k ukončení • Studenti si vyberou pět z 10 článků uvedených v povinné literatuře a z nich budou na začátku přednášky psát krátký kvíz (10 otázek). • Při nesplnění pěti kvízů (student/ka se nedostaví), bude jako náhradní úkol zpracovat popularizaci vybraného článku (po konzultaci). • Celkové hodnocení se bude skládat z kombinace výsledků průběžných kvízů zaměřených na domácí četbu (nejhorší výsledek je skartován) a závěrečného testu (30 otázek, kombinace multiple-choice a krátkých odpovědí). Obecná doporučení ke studiu Literatura • Baddeley, A., Eysenck, M. W., & Anderson, M. C. (2009). Memory. UK. Další doporučená literatura mimo kurz • Sternberg, R. J., Roediger III, H. L., & Halpern, D. F. (Eds.). (2006). Critical thinking in psychology. Cambridge University Press. Další doporučení • Pdf manager QIQQA http://www.qiqqa.com/ • Krátký tutorial: http://www.youtube.com/watch?v=ttg0B1RFu aw • Dlouhý tutorial: http://www.youtube.com/watch?v=kYa9KzpV vn8 Co je paměť? Co je vlastně paměť a proč ji potřebujeme • „Memory is something we complain about.“ (Baddeley, 2009, p. 1) • Je důležitá pro vytvoření a vnímání vlastní identity (příběhy: Gimmy G., Oliver Sacks; Clive, Baddeley) Máme jednu nebo více pamětí? • Senzorická – krátkodobá – dlouhodobá paměť • Dlouhodobá – Explicitní/deklarativní (epizodická a sémantická) – Implicitní/nedeklarativní (podmiňování, dovednosti, priming atd.) – Everyday memory/Autobiografická paměť/Personal semantics Největší mýty o paměti #1 Lidská paměť funguje jako „kazeťák“ nebo videokamera a přesně zaznamenává události, které jsme zažili • 36 % lidí věří tomu, že náš mozek uchovává vše, co jsme kdy zažili Alvarez & Brown, 2002 in Lilienfeld et al, 2010 • 27 % studentů věří tomu, že paměť funguje jako „kazeťák“ Lenz, Ek & Mills, 2009 in Lilienfeld et al, 2010 Některé důkazy pro • Flashbulb memories – vzpomínky velmi barvité, u kterých si pamatujeme velké množství detailů Brown & Kulik, 1977 Některé důkazy proti I • Vzpomínky na výbuch raketoplánu Challenger 24 hodin poté – Byl jsem zrovna na hodině náboženství, když nějací lidé vešli a začali o tom mluvit. Neznal jsem detaily kromě toho, že to vybuchlo a studenti učitelky se na to všichni dívali, myslel jsem si, že je to velmi smutné. Po hodině jsem šel do pokoje a díval se na TV program, ve kterém o tom mluvili a odtud jsem získal všechny detaily. Některé důkazy proti II • Vzpomínky na výbuch raketoplánu Challenger 2 a půl roku poté – Když jsem poprvé slyšel o té explozi, seděl jsem ve svém prváckém pokoji se svým spolubydlícím a dívali jsme se na TV. Přišlo to jako blesk ve zprávách a my jsme byli oba totálně šokovaní. Byl jsem hodně rozrušený a šel dolů promluvit si o tom s kamarádem a pak jsem zavolal rodičům. Neisser & Harsch, 1992 in Lilienfeld et al, 2010 Paměť je rekonstruktivní • Vzpomínky se neustále mění, při každém vybavení se znovu ukládají, proto dochází ke zkreslování • „Shopping mall study“ #2 Hypnóza je užitečná pro vyvolání vzpomínek na zapomenuté události • Do roku 2001 bylo z věznic propuštěno 100 vězňů usvědčených pouze na základě svědecké výpovědi, která často následovala po terapii s použitím hypnózy #3 Lidé běžně potlačují vzpomínky na traumatické zážitky • Opožděná vzpomínka na zneužívání u dětí se může objevit, ovšem spíše z toho důvodu, že děti mohou být ze zvláštního chování dospělých nebo blízkých spíše zmatené a teprve po letech si mohou vzpomenout na tuto událost s uvědoměním, že se jednalo o zneužívání. DĚKUJI ZA POZORNOST Konzultační hodiny: úterý 14 – 16:00 (Kromě 12. 3.)