Kapitoly o paměti: Sémantická paměť 2. a 9. 4. 2013 Eva Literáková Přehled • Kvíz (tentokrát odpovědi jen ústně) • Sémantická paměť – Sémantická vs. epizodická paměť – Ukládání jednoduchých konceptů (2 modely) – Organizace sémantické paměti v mozku – Učení se novým konceptům – Schémata Sémantická paměť Základní otázky a ukázky SP • Jaké je hlavní město Norska? • Kolik měsíců má rok? • Kdo je aktuálně prezidentem USA? • Mají potkani křídla? • Jaký je chemický vzorec vody? • Je umplituda české slovo? • Co dělá seismolog? • Je Ostrava severně od Prahy? • Jaká je typická sekvence událostí, když jdeme na večeři do restaurace? Sémantická paměť • = general knowledge (týkají se jej všechny uvedené otázky) – Slovník – Geografie, historie – Používání kreditní karty – Co je to plie/fonologická suprese/axiom – Kdo byl little Albert – Jaké jsou konsekvence Klausovy amnestie – Jak to dopadlo s Bártou a Škárkou – Kdo hraje v seriálu Přátelé… Sémantická vs. epizodická paměť Sémantická vs. epizodická paměť I • Odlišnosti (general knowledge X specific event with context) • Společné znaky: včera odpoledne jste se setkali s kamarádem ve FALKu – které prvky jsou epizodické a které sémantické? – (EP) Událost v konkrétním čase na určitém místě (jak chutnalo cappuccino, které jste si dali, že jste měli štěstí a seděli na oblíbeném místě, zda byla servírka příjemná…) – (SP) Obecná znalost o tom, jak vypadají kavárny, jak konkrétně vypadá FALK, jak chutná káva, co si tam rádi dáváte… Sémantická vs. epizodická paměť II • Odlišnosti – subjektivní zkušenost asociovaná se vzpomínáním/vybavením (Tulving: knowing vs. self-knowing • Empirická zjištění – amnestičtí pacienti – Obecně je vždy narušena EP (denní aktivity, co hrálo v TV…), SP jen někdy nebo jen mírně (vystudovali školu, široký základ znalostí). Nejčastěji anterográdní amnézie. – fMRI – u EP je při učení zvýšená aktivita left PFC, při vybavování right PFC oproti SP Ukládání jednoduchých konceptů Model hierarchických sítí Model šíření aktivace Jak máme uloženy koncepty? I • Vyzkoušejte si vybavit – Ovoce, které začíná na m – Ovoce, které končí na s • Počáteční písmeno je pro vybavení mnohem lepší vodítko, než koncové písmeno • Je lepší nápověda kategorie-písmeno nebo písmenokategorie (např. ovoce-m vs. m-ovoce) – Kategorie je dostatečně koherentní a zvládnutelná, oproti všem slovům na dané písmeno a pak teprve redukce na kategorii Jak máme uloženy koncepty? II • Máme 2 skupiny studentů psychologie – nováčky a studenty ve 3. ročníku. Otázka: – (1) „Řekněte jméno vývojového psychologa, jehož jméno začíná na P“ – (2) „První písmeno je P – vývojový psycholog“ – Jaký bude výkon obou skupin? • Díky organizaci sémantické paměti je výbavnost informací nesmírně rychlá. Jak je tedy SP strukturovaná? (2) Model hierarchické sítě I Collins & Quillian, 1969 Model hierarchické sítě II • Hlavní koncepty (zvíře, pták, kanárek) jsou reprezentovány jako uzly, s každým konceptem jsou asociovány vlastnosti nebo znaky • Sítě jsou kognitivně ekonomické – S každým konceptem jsou uloženy jen informace, které jej odlišují s ostatními na dané úrovni – Vlastnosti jsou uloženy v hierarchii nejvýše, jak je to možné tak, aby bylo minimalizováno množství informací, které musí být v SP uloženy – Nejrychleji jsou dostupné info ze stejné úrovně – ty vyšší totiž předpokládáme (měl Leonardo da Vinci kolena?) Collins & Quillian, 1969 Kritika hierarchických sítí I • Familiarita – Kanárek je žlutý vs. Kanárek má kůži (na to se nás asi nikdo nikdy neptal) – Při kontrole familiarity vymizí efekt hierarchické vzdálenosti (Conrad, 1972 in B, E, & A, 2009) • Typicality gradient – Kanárek je pták vs. Tučňák je pták – Stejná úroveň, odlišný čas – Pořadí zástupců kategorie ve smyslu hodnocení jejich typičnosti Kritika hierarchických sítí II • Rosch & Melvis (1975 in BEA, 2009) – Pomeranče, jablka, banány a meruňky vs. olivy, rajčata, kokosy a datle – Mnohem typičtější zástupci ovoce – Rychlejší časy pro rozpoznávání typických zástupců (typicality gradient) • Rosch (1973 in BEA, 2009) – Ptáci jedí žížaly. Slyšel/a jsem zpívat ptáka. Díval/a jsem se, jak pták přeletěl nad domem. Pták seděl na větvičce. – Drozd, orel, pštros, tučňák – někteří jsou typičtější ptáci Kritika hierarchických sítí III • Co tedy můžeme říci o struktuře SP? • Zjevně se nejedná o rigidně definované kategorie, ale spíše o „rodiny“, jejichž členové mají tendenci sdílet určité charakteristiky – někteří jich mají hodně, jiní méně • Fuzzy koncepty – Je mrtvice nemoc? Je dýně ovoce? – Zhruba půl na půl, hodnocení se v průběhu času může změnit (McCloskey & Glucksberg, 1978 in BEA, 2009) Model šíření aktivace I • Model SP musí být mnohem flexibilnější – Organizace na základě souvislostí nebo vzdáleností • Jak blízkou jsou tato dvě slova spojená? Vyjmenujte zástupce dané kategorie. – Nejčastěji produkovaní zástupci jsou nejblíže spojeni • Kdykoliv slyšíme, vidíme, nebo přemýšlíme o konceptu, aktivuje se daný uzel v SP, který dále nejsilněji aktivuje koncepty, kterou jsem nejblíže spojeny, méně silně aktivuje vzdálené koncepty Model šíření aktivace II Collins & Loftus, 1975 in BEA, 2009 Model šíření aktivace III • Experimentální zjištění (Meyer & Schvaneveldt, 1976 in BEA, 2009) – Rozpoznání slov je rychlejší v případě, že před daným slovem prezentujeme sémanticky blízké slovo (např. u „butter“ – „bread“ vs. „nurse“) • Rychleji jsou aktivovány bližší koncepty (McNamara, 1992 in BEA, 2009) – Po slově „red“ následuje buď „roses“ nebo „flowers“ Organizace sémantické paměti v mozku Organizace SP v mozku • Příklad – vše co vím o své kočce – Jsou koncepty v mozku uloženy ve formě jednotlivých uzlů, každý na svém místě? – Empirická zjištění tomu nenasvědčují – zrakové informace jsou uloženy na jiném místě, než sluchové • Studium – Lidé s poškozením mozku – Mozková aktivita Studie lidí s poraněním mozku I • Pacietn JBR (Warrington & Shallice, 1984 in BEA, 2009) – Nerozpoznával obrázky ani slova živých věcí (úspěšnost 6 vs. 90 % u obrázků, nedokázal definovat) SLON – Familiarity is not the whole story Studie lidí s poraněním mozku II • Obvykle se objevuje narušení u živých věcí (asi jen u 20 % se objevuje narušení u neživých věcí) – Je tedy možné, že jsou koncepty pro živé věci v mozku uloženy na jiném místě, než neživé? Category-specific impairment; Gainotti, 2006 • Biologické entity – Antero-lateral temporal cortex • Lidské výrobky – Posterio-lateral temporal cortex Teoretické perspektivy I • Co když nejsou koncepty o živých věcech uchovávány v jiné části mozku než koncepty o lidských výrobcích? (Neplatí category-specific H?) – Živé věci jsou rozlišovány především na základě jejich vizuálních nebo percepčních charakteristik – Neživé věci jsou rozlišovány především na základě jejich funkčních charakteristik – V sémantickém systému existuje třikrát více vizuálních než funkčních jednotek – proto se narušení u živých věcí objevuje mnohem častěji, než u neživých Teoretické perspektivy II • Sensory-functional theory podpořena také výsledky studie ERP – Účastníci se dívali na obrázky zvířat a nástrojů, měřen byl vzorec mozkové aktivity po prezentaci – Modrá – zvířata, červená – nástroje Sitnikova, West, Kuperberg, & Holcomb (2006) Teoretické perspektivy III • Pokud tedy většina pacientů trpících deficity pro specifické kategorie mají ve skutečnosti narušené oblasti o primárně vizuálních nebo funkčních informacích – pak je celá teorie kategoricky-specifických deficitech zavádějící. • Je tedy potřeba otestovat novou hypotézu o primárních oblastech zpracovávajících různé informace Teoretické perspektivy IV • fMRI studie (Lee et al., 2002 in BEA, 2009) – Účastníci si vybavovali percepční nebo nepercepční informace o živých i neživých věcech – Aktivita left posterior inferior temp. lobe pro percepční a medial temp lobe pro funkční info, nezáleží tedy, zda jde o živé nebo neživé věci, ale jaký typ info si vybavujeme Teoretické perspektivy V • Jaký je závěr? • Pro odlišení různých věcí (živých tvorů, neživých věcí, ovoce a zeleniny, jídel, hudebních nástrojů) nám slouží kombinace sedmi charakteristik – Vizuální pohyb, vizuální části, barva, funkce, chuť, vůně, zvuk – V mozku jsou tyto charakteristiky uloženy různě a deficit se pak projeví podle toho, která oblast je zasažena – Sémantická paměť funguje na rychlé a automatické integraci těchto druhů informací Učení se novým konceptům Jak probíhá transfer? • Obecně je transfer nejlepší v kontextu podobném učení • Pokud chceme podpořit transfer, je potřeba koncept vysvětlovat v různých kontextech – Zde je ovšem obtížnější první část učení – pochopení konceptu • Nejúčinnější přístup – naučit koncept s několika příklady ve stejném kontextu a přidat bohatou zkušenost s různými kontexty Schémata Schémata, skripty a rámce • Schéma (Bartlett) – Dobře integrovaný shluk znalostí o světě, událostech, lidech a aktivitách – To, co si pamatujeme, je velmi ovlivněno schematickými znalostmi, které máme • Skript (návštěva restaurace) – Typ schématu, který se váže k typické sekvenci události v různých běžných situacích • Rámec (stavba) – Typ schématu, ve kterém jsou uloženy info o objektech a jejich charakteristikách Schémata I • Nám dovolují formulovat očekávání – Pomáhají vytvářet svět jako předpověditelné místo • V některých případech vede porušení schématu k dobrému uchování vzpomínky • Schémata hrají důležitou roli při čtení a poslechu – Pomáhají vyplnit mezery a podporují porozumění – Vytvářejí základ úsudku Schémata II • Schémata ovšem nevyužíváme jen u takto složitých textů – využíváme je obecně a neustále – Mary slyšela přijíždět zmrzlinářskou dodávku – Vzpomněla si na své kapesné – Rychle běžela do domu – Pravděpodobně jste si vytvořili koherentní příběh včetně toho, na co Mary asi myslela a proč běžela domů. Chyby a zkreslení • Z komplexní situace si pamatujeme nejlépe informace, které sedí do našeho schématu – Ovšem včetně konfabulací, zejména se jedná o prvky, které jsou silně svázány se schématem • Pokud jsou nám prezentovány informace o kontroverzním tématu, lépe si pamatujeme informace konzistentní s našim schématem o daném tématu – Pokud však primárně máme o dané problematice široké znalosti, ke zkreslení nedochází Poruchy konceptuální a schématické paměti I • Sémantická demence – Pacienti, kteří mají potíž se zachycením významu slov a objektů – Např. mohou být schopni použít jehlu a nit k přišití knoflíku, nedokážou však tato slova definovat, nebo z několika předmětů vybrat ty, které spolu funkčně souvisí – Obtíže s používáním běžných věcí, pokud jsou přesunuty z jejich obvyklého místa Poruchy konceptuální a schématické paměti II • Narušení prefrontálního kortexu – Narušení podobné jako u sémantické demence při uvádění nebo hodnocení různých druhů skriptů – Mnohem větší potíže v řazení jednotlivých kroků v rámci skriptu a hodnocení jejich důležitosti (nalezeno také u pacientů s frontotemporální demencí, u nichž byly chyby v řazení mnohem častější, než u pacientů se sémantickou demenci a zdravých) DĚKUJI ZA POZORNOST e.literakova@gmail.com Konzultace: úterý 14 – 16