Kapitoly o paměti: Autobiografická paměť 9. a 16. 4. 2013 Eva Literáková Přehled • Kvíz a odpovědi • Autobiografická paměť – Modely, které staví AP na spojení S+E paměti – Klasické deníkové studie AP – Životní skripty, reminiscence bump, flashbulb memories – Model AP dle Conwaye – Změny AP u depresí – PTSD, flashbacks, involuntary memories Autobiografická paměť Modely autobiografické paměti, které staví na vzájemném propojení sémantické a epizodické paměti Co je autobiografická paměť? • Paměť na události z vlastního života • Rozdíl mezi AP a laboratorní pamětí – Lze zachytit komplexní konstruktivní procesy, což u jednoduchých laboratorních stimulů nelze – Studie AP mohou zkoumat kvality vzpomínání, jako je emocionalita a živost vzpomínek – Při studiu AP můžeme zkoumat výbavnost starých vzpomínek, které v laboratoři nemohou být vytvořeny Cabeza & St. Jacques, 2007 Kontrolní procesy • Spojeny s AP, nikoliv se SP • Laboratorní paměť vyžaduje vědomou kontrolu • AP – rychlá intuitivní kontrola – feeling of rightness (FOR) – Poškození -> konfabulace • a) Monitoring, b) self- reference Cabeza & St. Jacques, 2007 Kvality vzpomínání: emoce a živost • Autobiografické vzpomínky jsou ideální pro studium přispění těchto kvalit a jejich neurálních korelátů (na rozdíl od lab. paměti) • Emoční obsah vzpomínek – Spojeny s pravostrannou nebo bilaterální aktivací – Aktivací amygdaly + silnější aktivací hipokampu • Živost vzpomínek – Bohatší na senzorické detaily, silnější aktivita v těchto oblastech • Emoční obsah – rychlejší, živost – postupná Cabeza & St. Jacques, 2007 Stáří autobiografických vzpomínek • Studium umožňuje implikace pro výzkum konsolidace paměti – Standard consolidation model (SCM) říká, že role hipokampu je důležitá jen krátkou dobu, poté se informace přesouvají do nového úložiště v neokortexu – Multiple trace theory (MTT) říká, že role hipokampu je stálá ve výbavnosti vzpomínek, které jsou detailní a živé – fMRI – sledování intenzity aktivity v hipokampu u nedávných/dávných událostí Cabeza & St. Jacques, 2007 AP a epizodicko-sémantické rozlišení I • Narozeninová párty – Epizodické vzpomínky (dort a zpívání) – Sémantické znalosti (skript narozeninové párty) • Podíl epizodických a sémantických prvků závisí na: – Stáří vzpomínek – nedávné jsou více epizodické, starší více sémantické (abstraktní a schematické) – Četnost události – jedinečné jsou více epizodické, opakované více sémantické – Opakování – vzpomínky, které si nevybavujeme často jsou více epizodické Cabeza & St. Jacques, 2007 AP a E-S rozlišení II • Opakované události – nejrychleji vybavené (preferované) • Jedinečné události – trvá delší dobu si je vybavit Cabeza & St. Jacques, 2007 Osobní sémantika I • Koncept mezistupně deklarativní paměti (mezi sémantickou a epizodickou pamětí) • Je vysoce osobní (jako EP), může však postrádat subjektivní pocit vzpomínání a je převážně oddělená od kontextu nabytí (jako SP) Renoult, Davidson, Palombo, Moscovitch, & Levine, 2012 Osobní sémantika II • Zahrnuje čtyři typy informací – Autobiografická fakta (Moje sestra se jmenuje Jana), podobná obecné sémantice – Self-knowledge (Jsem tvrdohlavý člověk), odlišná od obecné sémantiky i epizodické paměti – Opakované události (Každý den jsem vodila bratra do školy), podobné epizodické paměti – Autobiograficky významné koncepty (znalost, že Miloš Zeman je prezident + vzpomínka na hádku s kamarádem o tom, zda by měl být zvolen), pod. EP Renoult et al., 2012 OS a SP • Červená – obecná sémantika (zpracování objektů) • Žlutá – oblasti aktivity abstraktnějších forem OS • Oranžová – oblasti sdílené aktivity OS a SP Osobní sémantika a EP • Aktivita v oblastech spojených s epizodickým vybavení je sdílená, ovšem u osobní sémantiky slabší – Mediální prefrontální kortex, temporální polární a retrospleniální kortex, precuneus • Větší podobnost s epizodickou pamětí je u opakovaných událostí, největší u autobiograficky signifikantních konceptů • Self-knowledge se zdá odlišná od SP i EP Komponentní procesy a OS Renoult et al., 2012 Studium autobiografické paměti Deníkové studie Wagenaar (1986) • 6 let si každý den zapisoval i událost ze svého života • Kartičky obsahovaly informace: – kdo, co, kde, kdy + významný detail – Hodnocení salience, emotional involvement, pleasantness • Vybavení – Vždy 1, případně postupně 2 až 3 nápovědy – Úkol – vybavit zbývající Jak dlouho? Která charakteristika? Které vodítko? Co vše můžeme u vzpomínek zjišťovat? Rubin, Schrauf, & Greenberg, 2003 Životní skripty Aneb jak to minule dopadlo… Skript • Série událostí, které se objevují ve specifickém pořadí, kdy každá událost umožňuje následující (stereotypní epizody) • Tímto způsobem životní skripty reprezentují sérii událostí, které se objevují ve specifickém pořadí a reprezentují prototypický běh života v rámci určité kultury Životní skripty Berntsen & Rubin, 2004 Životní události Rubin, Berntsen, & Hutson, 2009 Reminiscence bump (Vzpomínkový boom) (In Conway, 2005) (In Conway, 2005) Bohn & Berntsen (2011) • Životní skripty u dětí – podobné jako u dospělých Bohn & Berntsen (2011) Pozitivní/negativní (high/low control) Glück & Bluck (2007) Reminiscence bump • Objevuje se ve studiích, které využívají podnětová slova (cuing methodology) • Vybavení nejvýznamnějších událostí životního příběhu • Tendence lidí starších 40let vybavovat si velké množství osobních vzpomínek z období teens a 20 (až 30 let) Model autobiografické paměti dle Conwaye (2005) Model postupného vybavení • Nejvíce dostupné jsou general events (preffered acces in memory) • Epizodické vzpomínky zahrnují jednotlivé kvality (emoční doprovod…) Flashbulb memories Jiná kvalita vzpomínek? Flashbulb memories I • Extrémně živé vzpomínky, u kterých si pamatujeme detailně i kontext zapamatování • Často jsou spojeny s veřejnou událostí (např. útok na WTC 11/9/2011) • Připadají nám jako velmi přesné, ovšem – Challenger space disaster study (Neisser & Harsch, 1992) – srovnali vybavení po 1 dni a po 2,5 letech – 21% vs. 45% uvedlo, že poprvé o události slyšeli v TV Flashbulb memories II • Mohou to být často vybavované vzpomínky • Často se o nich mluví v médiích • Obvykle jsou to velmi významné události, které nás emočně zasahují – Všechny tyto charakteristiky zvyšují pravděpodobnost dlouhodobého zapamatování • Nejedná se tedy o speciální druh vzpomínek Autobiografická paměť u depresí Flashbacks, involuntary memories Autobiographical Memory Test • Cuing methodology • Prezentace slova (pozitivní, negativní, neutrální) – Instrukce – vybavit si specifickou vzpomínku, která netrvala déle, než jeden den • Sleduje se, za jak dlouho účastník vybaví vzpomínku • Specific/overgeneral memories Williams et al., 2007 Změny paměti u depresivních a úzkostných poruch • U těchto poruch jsou konzistentně zjišťovány změny v autobiografické paměti – AMT, více overgeneral memories na úkor specifických – Chybí positive bias • Neobjevuje se pouze poruch, ale také u depresivních symptomů Van Vreejswijk & De Wilde, 2004 Hypotéza zkráceného vybavení • Není dostupná úroveň epizodických vzpomínek CaR-FA-X model Williams et al., 2007 Vliv terapie deprese na paměť • Cognitive-behavioral & Mindfulness-based cognitive therapy • Zvýšení specificity vzpomínek • Omezení ruminací • Redukce symptomů Maccallum & Bryant, 2011 Posttraumatická stresová porucha Flashbacks, involuntary memories PTSD I • Vzniká při situaci extrémního stresu (znásilnění, téměř utopení, nehoda…) • Je charakteristická častými flashbacky – Živé vzpomínky na prožitou událost (mohou být i noční můry nebo generalizovaná úzkost) – Charakteristické tím, že jsou situačně dostupné (ne verbálně dostupné, jako ostatní vzpomínky), nemohou tedy být vyvolány vědomě (jen jako jednotlivá vzpomínka) PTSD II • Může být spojena s flashbacky na specifický detail a současně amnézií na celkový kontext • Co způsobuje PTSD (přispívá ke vzniku)? – Model stresové reakce fight or flight – Korelace s menším objemem hippokampu (veteráni ve Vietnamu, kteří měli dvojče) – Existují predispozice pro PTSD (studie vojáků v Afghánistánu. Berntsen et al., 2012) Involuntary memories • Jsou flashbacky jiný druh vzpomínek? Spíše ne… • Nechtěné vzpomínky se objevují v každodenním životě opakovaně • Málo prozkoumaná oblast (obtížná metodologie) DĚKUJI ZA POZORNOST e.literakova@gmail.com Konzultace: úterý 14 – 16