Kapitoly o paměti: Svědecké výpovědi 30. 4. 2013 Eva Literáková Přehled • Hlavní faktory, které ovlivňují svědecké výpovědi – Reliabilita svědeckých výpovědí – Observační schopnosti – Návodné dotazování • Pamatování tváří • Policejní procedury se svědky – Cognitive interview Hlavní faktory, které ovlivňují svědecké výpovědi Jak reliabilní jsou svědecké výpovědi? • Nebo spíše jak nereliabilní jsou? • S vývojem DNA testování bylo v USA propuštěno na 200 vězňů – 75 % z nich bylo odsouzeno na základě chybné identifikace svědkem – Případ Charlese Chatmana; propuštěn po 27 letech poté, co byl ve 20 letech označen v lineup ženou, kterou měl údajně znásilnit. Naše observační schopnosti I • Série studií ukázaly, že lidé nejsou schopni zachytit změnu v komplexní situaci, protože vnímání se snaží zachovat plynulost – Změna barvy talířů u večeře – Změna oblečení hostů – Jiný úředník ve střiženém záběru • Ale co kdybychom se zeptali lidí, zda by takovou změnu zaznamenali? – 45 – 78 % ano – Change blindness blindness (Levine et al., 2002) Naše observační schopnosti II • Ve skutečnosti jsme schopni zaznamenat změnu, ale pouze u objektů, na které se přímo díváme • Dobrá zpráva pro filmaře, špatná zpráva pro oběti a soudce • Napadení člověk obvykle neočekává a je zaneprázdněn vlastními myšlenkami a plány. Navíc to, co vidí, obvykle trvá jen krátkou dobu Pamatujeme si to, co jsme očekávali I • Zkreslení ve směru očekávání lze ilustrovat např. na sportovních utkáních – fanoušci soupeřících týmů si budou klíčové okamžiky pamatovat jinak • Role etnicity – Dvě videa, v jednom byl pachatelem Švéd (běloch) a ve druhém imigrant (černoch). Přesnost rozpoznání v lineup (4+4) byla 30 %, lépe rozpoznávali vlastní pachatele vlastního etnika, mnohem častěji však byli označeni nevinní imigranti – Zkreslení dle reprezentace etnik v kriminálních statistikách Pamatujeme si to, co jsme očekávali II • Pro mnoho kriminálních činů existuje schéma – Např. bankovní lupiči jsou muži • Studie – video + paměťový test – Lidé si lépe pamatují informace, které jsou v rámci schématu – Nejednoznačné informace mají tendenci interpretovat jednoznačně v rámci schématu – Hůře si pamatují ne-schematické informace Kvíz Návodné dotazování I • Retroaktivní interference (informace, které se dozvíme až po události) • Při použití slova „smashed“ nebo „hit“ uváděli respondenti odlišné odhady rychlosti u stejných videí – Slovo je spojeno s očekávanou rychlostí – Mění ovšem i vzpomínku – lidé v podmínce „smashed“ si častěji pamatovali rozbité sklo, které však na videu nebylo Loftus & Palmer (1974) Návodné dotazování II • Proaktivní interference (informace, které se dozvíme před událostí) – Chyby se také objevují častěji, pokud před událostí (videem) obdržíme informace stejného druhu (např. u videa krádeže den předem slyšíme povídku o krádeži) • Možný zdroj chyb – source misattribution Some good news • Nepřesnosti ve výpovědi je možné zmírnit systematickým dotazováním (jeden detail za druhým postupně od začátku do konce) Bekerian & Bowers (1983) in BEA (2009) • Misinformation acceptance – Akceptujeme nepřesné informace v průběhu dotazování Loftus (1992) in BEA (2009) • Zkreslené jsou obvykle periferní informace a menší detaily, centrální detaily bývají vybaveny správně (např. jaká zbraň byla použitá) Individuální rozdíly • Věk – výpovědi dětí a starších osob jsou méně přesné – Starší lidé mají větší tendenci vybrat někoho z lineup, když tam skutečný viník není, jsou silněji ovlivněni návodnými otázkami, navíc jsou si svými odpověďmi více jistí – „Own age bias“ lidé lépe rozpoznávají jiné stejného věku, jako jsou sami (platí i u starších) Jistota svědka • Soudci jsou ovlivněni jistotou (my také) • Jistota je však slabým prediktorem přesnosti • Srovnání – v testu obecných znalostí obvykle dokážeme právně vyjádřit jistotu správnosti naší odpovědi (máme zkušenost s tím, zda jsme horší nebo lepší, než ostatní) – Při svědecké výpovědi odhadujeme stejnou úroveň správnosti, chybí kontextuální srovnání • Ovlivnění: confirmatory feedback Vliv úzkosti a násilí • Násilí způsobuje, že si svědek pamatuje více „centrálních“ detailů, méně periferních aspektů • Weapon-focus effect – pokud je přítomna zbraň, svědek se soustředí na zbraň a méně na okolní detaily – 49 vs. 33 % správně označených pachatelů (weapon, no-weapon condition) – V laboratorních výzkumech se ukazuje, že jde o vliv kontextu, ne hrozby – Jedná se ale spíše o laboratorní artefakt, efekt se u skutečných případů neukazuje Stres a úzkost • Správné identifikace u nízké vs. vysoké úrovně stresu v situaci: 54 vs. 42 % • Množství správně vybavených detailů u nízké vs. vysoké úrovně stresu v situaci: 64 vs. 52 % Hope et al. (2012) Pamatování tváří Showups vs. lineups Rozpoznávání tváří • Tváře jsou specifická kategorie, odlišná od objektů – Existují lidé, kteří mají selektivně narušenou schopnost rozpoznávat tváře – prosopagnozsie • „Maskování“ výrazně zhoršuje schopnost rozpoznat tvář • Lépe rozpoznáváme tváře, kterým jsme přisoudili nějaké psychologické charakteristiky, než pouze ty, které studujeme z hlediska jednotlivých prvků (např. nos, uši apod.) Nevědomá transference • Svědkové velmi často vyberou z lineupu člověka, který stál poblíž činu, pokud v lineupu není pachatel přítomen – Až 3x častěji vyberou bystandera, než člověka, který nebyl poblíž – rozpoznají tedy tvář, ale nesprávně ji ohodnotí • Příběh Donalda Thomase, který se zabýval nereliabilitou svědeckých výpovědí – Byl náhodou v Austrálii, žena jej označila za násilníka (byla znásilněna, když se dívala na program, ve kterém vystupoval) Verbal overshadowing • Rozpoznání pachatele je horší poté, co svědek podá jeho popis • Proč? – Poté, co svědek podá popis, má vyšší tendenci označit kohokoliv z lineupu Cross-race effect • Běloši přesněji rozpoznávají bělochy, černoši černochy – Vliv expertízy ve vlastní rase? – Vliv ingroup – outgroup efektu? – Lépe rozpoznáváme ingroup, když jsou prezentováni v kontextu Policejní procedury se svědky Lineups • Simultaneous vs. sequential lineups • Simultaneous – Přítomen je pachatel a další jemu podobné osoby • Sequential – Prezentováni jsou podezřelí po jednom • Sim.: 40 % identifikovali pachatele, 20 % nevinného podezřelého, 40 % neidentifikovalo • Seq.: redukce false positives o 50 %, snižuje se však také počet správně rozpoznaných Dotazování svědka • Snaha o co nejvyšší přesnost výpovědi • Pravidla cognitive interview: – Mentální rekonstrukce prostředí a osobního kontaktu, ke kterému v průběhu činu došlo – Povzbuzování k výpovědi o každém detailu, jakkoliv může být periferní – Pokusit se popsat incident několika různými způsoby (v různém pořadí) – Pokusit se uvést incident z různých úhlů pohledu, včetně pohledu svědka a pachatele Cognitive interview I • Je založeno na základních poznatcích o lidské paměti – Co nejvyšší překrytí kontextu vybavení a kontextu ukládání – Paměťové stopy jsou komplexní a obsahují různé druhy informací – mohou tedy být také vybaveny různými „cestami“ (nálada…) Cognitive interview II • Kriminalisté by měli minimalizovat rušivé prvky, povzbudit svědka k tomu, aby mluvil pomalu, umožňovat pauzy mezi odpovědí a následující otázkou, přizpůsobit jazyk individuálnímu svědkovi, vkládat interpretační komentáře, pokusit se zredukovat úzkost svědka, vyhnout se posuzování a osobním komentářům, vždy znovu projít svědkův popis událostí a osob. Cognitive interview III • Jak efektivní je kognitivní interview? • Ve srovnání se standardním interview a hypnózou poskytuje více správných odpovědí • http://www.psychologicalscience.org/journals /pspi/pspi_10_6.pdf Z laboratoře do soudní síně Z laboratoře k soudu • Víme o vlivu change blindness, očekávání, vlivu informací před a po činu, vlivu jistoty, nevědomé transference, verbálním zastínění, zaměření na zbraň… • Jsou tato zjištění relevantní pro použití u soudu? – Rozdíly – svědek vs. poškozený, metodologické rozdíly (délka prezentace tváře)… DĚKUJI ZA POZORNOST e.literakova@gmail.com Konzultace: úterý 14 – 16