p
x
O 'K!
(U
HacTb B
HeMiióľo o Mociciié
í. Poslechněte si text na nahrávce, poté si ho přečtěte:
072 1,06 A03
MocKBá, CTonáua Pocchhckoh OeAepáii,nH, pacnonó>i<eHa b eBponéňcKOH nácTii Pocchh Ha ôeperáx MocKBH-peiaí h Ílý3hi. Što cáMbiň AoporÓH rópo/i Mapa, a Táioi<e cáMbiB KpýnHbiH no HÚcjieHHOCTH Hacejiémin rópofl EBpónti. H 3to HeyflHBHTenBHO, Beflt b CTonáue npo>KHBáer
CBÚUie fleCHTH MHJIJIHÓHOB HejIOBÓK.
HcTÓpHH Mockbĺi HaHajiácb b népBOH nojioBHHe 12 Béi<a. Eě ocHOBáTejib, KHH3b K)pnii ^,ojiropýi<HH, npHKa3áji nocTpÓHTb flepeBÁHHyio KpénocTb, KOTÓpaa Ha3biBánacb KpeMJiew. Ceró/ma KpeMJit CHiiTáeTCH iicTopÚHecKHM u,éHTpoM ropová. OflHáKO b coBpeMéiinoii erojJHue He tójilko KpacÚBbie flocTonpwvieHáTejibHOCTH h My3éH, ho Táioice $emeHé6ejibHi,ie 6fi3Hec-aéHTpbi, yibTHbie Katpé, 3K30THHeci<He pecTopáHbi, npecTH>KHbie 6yTHKH n ôoňbinác cynepMápKera.
Výklad:
1. KpeMjib - slovo Kreml znamenalo ve starém Rusku pevnost či městský hrad. Kreml mělo ve středověku mnoho ruských měst, později se však slovo kreml začalo používat pouze pro Kreml v Moskvě, protože Moskevský Kreml byl nejvýznamnějším sídlem ruských panovníků. Nynější Kreml představuje složitý areál chrámů, věží a budov. Obklopují ho Kremelské hradby, které jsou dlouhé přes dva kilometry. Kreml patří v Moskvě k nejna-vštěvovanějším místům.
2 Pamatujte si vazbu CHHTáTb(cn) koh, nem - pokládat (se) za koho, co: KpeMJib cHHTáerca ' „cTopíMecKHM uémpoM rópofla (Kreml se pokládá za historické centrum města).
3. Nezapomeňte, že slovo Ka^é je nesklonné: yrárabie icacbé - útulné kavárny.
4. Zapamatujte si geografické údaje: Mocraá, Mocraá-peKá, PoccMcKaa <řeAepám«i, ilýsa.
MlO 3Ilál»IT 3TO CJ1ÓBO?
	památka, pamětihodnost
	kníže
	pevnost
	velký
HanáTbcn, -HéTCH, -HyTcn (La 2. os. se neužívá)	začít se
	zakladatel
	více nez
	současný, moderní
	považovat se, pokládat
	útulný
	luxusní
HIICJieHHOCTb HacejiéHHH ž	počet obyvatel
Pafíóra c xéiccTOM
2. Rusky převyprávějte text:
3. Odpovídejte na otázky:
1. T/ie HaxóflHTca MocKBá?
2. KaKÓe péi<H npoTei<áioT b CTOJiHqe?
3. KaKáa mícjieHHOCTb HacejiéHHH b MocKBé?
4. Kto h Korflá ocHOBán CTOJinuy Pocchh?
5. Hto nocTpÓHJiH no npHicá3y khh3h?
6. Hto TaKÓe Kpetvuib?
7. HTO HHTepéCHOrO B COBpeMÓHHOH MoCKBé?
8. KaKÓe o(j)Hu,nájibHoe Ha3BáHi-ie Pocchh?
95
4. Přečtěte si krátký úryvek z díla A. S. Puškina. Pokuste se jej přeložit:
Moci<Bá, íi flýMaji o Te6é! MocicBá... Kaic mhóto b ítom 3Býi<e J\jia cépflua pýccKoro chhjiócb!
Kai< MHÓro b HeM 0T03Bajiócb! A. C. ITýiiiKHH („Eezémat Onézim ")
5. Vyprávějte o hlavním městě České republiky. Srovnejte Prahu a Moskvu.
Budoucí čas nedokonavých sloves
Budoucí čas nedokonavých sloves se tvoří stejným způsobem jako v češtině: tvar slovesa 6bni> + infinitiv nedokonavého slovesa.
h                   6ýay fléjiaTb	MH	BýfleiM fléjiaTb
TH                 oy/ieiub aéjiaTb	Bbl	6ýaeTe fléjiaTb
oh, oHá, ohó     SýAeT aéjiaTb	OHIÍ	6ýayT fléjiaTb
6. Následující věty převeďte do budoucího času:
1. HáHa pa6ÓTaeT MeflcecTpóň. 2. Koró bm 5KflěTe? 3. BénepoM si ý>KHHaio b pecTopánc. 4. JI flýMaio 06 ítom ónem. AÓJiro. 5. AflMHHHCTpáTopw HHTáíOT aneKTpÓHHbie nňcbMa. 6. Mbi Bac He noHHMáeM. 7. Ham chh HHicoraá He BpéT. 8. fléBOHKa rynáeT c co6ái<ofl. 9. PofliÍTejiH 3aropáioT Ha iuiá>Ke, a ^é™ nrpáioT b SaflMHHTÓH. 10. Mh tkhbqm b hóboř KBapTápe. 11. Th He OTBenáenib Ha Bonpóc. 12. Kto noMoráeT BáuiHM KomiéraM?
( eunac h ji u renepi.?
V předchozí lekci jste se seznámili s pravidly použití slov cennác a Tenépb. Nyní šije zopakujte a pozorně si pročtěte uvedené příklady:
Pamatujte, že Tenépb (nyní, teď) se používá tehdy, pokud se jedná o určitou změnu stavu. V ostatních případech se užívá slovo ceilnác (nyní, teď, právě teď). Toto pravidlo ovšem není definitivní; záleží i na subjektivním postoji mluvčího, kdy jaké slovo použije.
Pozorujte:
Tenépb ohh >KHBýT BMécTe. —> dříve žili odděleně
Mh Tenépb >KHBěM b AMépni<e. —> dříve jsme žili/bydleli v jiné zemi
Oh ceiÍHác HHTáeT KHáry. —> dřívější činnost není důležitá
O hSm Tbi flýMaeuib npáMO ceňnác? —> dřívější myšlenky nejsou důležité
7. Doplňte vhodně cemác nebo menépir.
1. MapiÍHa Bbinijia 3áMyac 3a Erópa..........ohh My>i< h >i<eHá. 2. HeM th.........3aHHMáenibca?
3. Ohií OTnpáBHJiHCb b ÓTnycK..........ohh b IlapHace. 4. Hama aómm Bcer/iá HHTájia KHiíni.
......... OHá 3aHHMáeTC5i cnópTOM. 5. Hama flÓHKa Bcerflá nurájia KHHra.......... OHá Třmě
MiiTáeT khhth. 6. Cynpýni pa3Bejiňcb..........ohh >KHBýT OTfléjibHO. 7..........fléBATb nacó-B.
8. CerÓAHH xopóuiaa norófla. ^éra ......... ryjiáioT b nápi<e. 9. Haha B3aná óraycK. He
31-iáío, kto .........6ýfleT MHe noMoráTb. 10. AHflpéií ceróflHa He npHflěT. Oh......... 6onéeT
rpánnoM. 11. Y céraa ôbuiá xopómaa MamÉHa, ho oh eě npoflán..........oh é3«HT Ha pa6óxy
na aBTÓ6yce. 12. PáHbine mh >khjih b aepéBHe..........mh )KHBěM b rópo^e.
Slovesa typu YCIIÉTb/STIHNOUT
51	ycnéio	-EK)
Tbi	ycnéenib	-EKlIJb
OH, Ollá, OHÓ	ycnéei ,	-EET
Mbl	ycnéeM	-EEM
Bbl	ycnéeTe	-EETE
OHH	ycnéiOT	-EK)T
Pamatujte:'
Do skupiny sloves typu ycnéTb patří většina sloves, která jsou v infinitivu zakončená na -eTb, např. yiuéTb/umět, BJiafléTb veM/ovládat co, (no)KpacHéTb/(z)červenat se, (no)TOJicTéTb/ (ztloustnout, (no)xynéTb/(z)hubnout, 6ojiéTb/být nemocen, GojiéTb m K02o7fandit komu, (no)MOJiofléTb/(o)mládnout, (no)xopoméTb/(z)krásnět aj. Přízvuk je stálý!
073 LOfi A04
8. Tvořte věty podle vzoru. Opakujte po nahrávce:
Tbi yměeiub uzpámb e (pymôón? - (onú) —► Ryméio, a oh ú He yméfom. 1. Bh ycnéeTe Ha aBTÓ6yc? - (oh) 2. OHá ceiraác 6onéeT? - (x) 3. Ohh yMéioT nnáBaTb?
(mh) 4. Th Bcerflá KpacHéeuib? - (oHá) 5. Bh xy^éeTe? - (ohh) 6. íl noMonofléio nócjie
óraycKa? - (a) 7. Bbi 6ojiéeTe 3a Hániy KOMánzry? - (oh) 8. Ohh noTOJicTéioT? - (mh) 9. Tu yMéeuib pa6ÓTaTt Ha KOMntróTepe? - (bh) 10. OHá xopoméeT? - (tbi)
Pamatujte si spojení YMÉTB/UMĚT + infinitiv:
R yiwéio paôÓTaTb Ha KOMnbibTepe.	Umím pracovat s počítačem.
Bh yiviéeTe roBopiÍTb no-nénicicH?	Umíte mluvit česky?
Ohh yiwéiOT roTÓBHTb.	Umějí vařit.
9. Slovesa v závorkách dejte do správného tvaru:
I. 3a Koró Tbi (6ojiéTb)? 2. Mh He (yMÓTb) é3p,wib Ha Bejiocnnéfle. 3. Korgá tbi HaKOHéu, (noxyaéTb)? 4. Ohh (ycnéTs) Ha nóe3a? 5. Oh yx<é rbil rófla (ôojiéTb) 3a „CnapTáic". 6. IloneMý oh (KpacHéTb)? 7. Ohh ótchb nácTO (6onéTb). 8. Oh mmeró He (yMÓTb). 9. K>jra Bcě BpéMsi (MOJioAéxb) h (xopoHiéTb). 10. Écjih n 6ýzry icýrnaTb >i<ápeHyio KapTÓuiKy, si (noTOJiCTéTb).
II. ä He (ycnéTb) c^énaTb ypÓKH. 12. Ohh (yMéTb) roTÓBHTb BKycHbie 6jirófla? 13. nočně Taicóří wéTbi mh He tójibko (noxynéTb), ho h (noxopoméTb). 14. MáMa xopouió (BJia^éTb)
HéuiCKHM SI3BIKÓM.
10. Přeložte:
a]
I. Proč o tom pochybuješ? 2. Neumím pracovat na počítači. 3. O co se zajímali vaši kamarádi z Ruska? 4. Vzali se v červnu a v dubnu se jim narodilo dítě. 5. Maxim chodí s Annou. 6. Novomanželé odjeli na svatební cestu. 7. Stihneš napsat e-mail? - Ano, stihnu. 8. Nikolaj mě požádal o ruku. 9. Koupili jsme byt v centru města. 10. Dříve fandil „Spartaku", teď fandí nám.
II. Rodiče žijí na vesnici. 12. Náš sen se nám splnil. 13. Koho si vzala? 14. Po devíti letech manželství jsme se rozvedli. 15. Kde se setkáváte?
Přečtěte blahopřání k svatbě:
B CeMélÍHOH JKH3HH B3M >KeJláeM CHácTLfl,
IlycTb flóra icpénKo jik>6sit Bac. IlycTb cTopoHÓií Bac o6oňflěT HecnácTte, H cójiHeHHHM nycTb Sý/ieT KájK/jbiň nac.
7
HacTb A
Naučte se následující slovíčka:
A iiKioMo6iÍJib, -jih m - automobil, auto
ajuiéíi, -én z - alej B ÔJiaronpunTHO - příznivě, kladně
SÓJibuie (6. Bceró) - více (nejvíce)
SoJibuiHHCTBÓ, -ás- většina
6ýflymnií, -an, -ee, -ne - budoucí, příští B BépHbiň, -an, -oe, -bie - věrný, spolehlivý
BecHá, -bi i —jaro
BenepiiHica, -h z - večírek
Biifl, -a m - drah, typ
BÓ3Äyx, -a m (cBéaciiií b.) - vzduch (čerstvý vzduch)
B03MÓ)KH0CTb, -Til Ž - možnost
BpéflHbiií, -asi, -oe, -bie - škodlivý BCTpéna, -h ž - schůze, setkání BbicTaBica, -n ž - výstava, expozice r rocTb, -TH m - host flBiiacéHiie, -hh s - pohyb fl>K33, -a ni - jazz íinnáii, -a m - pohovka, gauč flóJUKeH, aojiamá, /iojiíkhó, ^ojiacHbi (Oh flóJi>KeH yíiTÓ.) - musí (Musí odejít.) flOMáuiHiiii, -sin, -ee, -ne - domácí floiMocéfl, -a m hovor. - domácký člověk, pecivál
flocýr, -a m (Ha flocýre) - volný čas (ve volném čase) 3K /Kejiárejii.HO -je žádoucí íKHTejib, -jih m - obyvatel
3 3aBÓ/i, -a m - továrna
3B0HHTb, -HH), -HlílUb, -HHT - volat,
telefonovat 3flopÓBbe, -Bbii s - zdraví 3épi«ajio, -a s nm. 3epKajiá, 3epi«áji
- zrcadlo 3píÍTejib, -jih m - divák H H3BécTHbiií, -asi, -oe, -bie - proslulý, známý,
slavný
K k;ik npáBHJio - zpravidla
KaTáTbCH, -áiocb, -áeuibCH, -áioTCH (k. Ha póJiiiKax) - jezdit, vozit se (jezdit na kolečkových bruslích)
JI jiárepb, -pn m - tábor
jiioôiÍMbiň, -an, -oe, -bie - milovaný, oblíbený jiioÔHTejib, -jih m - milovník
M MOJiOH&Kb, -VKii z - mládež My3éií, -en m - muzeum My3biKájibHbii1, -an, -oe, -bie - hudební, muzikálni
II HacejiéHiie, -hh í - obyvatelstvo, obyvatelé HeoSxofliÍMO - je nutno, je třeba HeoTbéMJieMbiii, -an, -oe, -bie - nedílný, neodmyslitelný O ójepo, -a ,v jezero óceHb, -hh z — podzim ocóôeHHO - zejména, zvlášť, obzvlášť oneBHflHO (oneBHflHO, hto) - je zřejmé (je zřejmé, že)
n naccHBHbiň, -an, -oe, -bie - pasivní népBbiií, -asi, -oe, -bie - první njráTbe, -bH s ~ šaty, oblečení noôojrráTb, -áio, -áeuib, -áioT - popovídat si,
pokecat si no3BOHHTb, -hi'o, -Hiíiub, -hať - zavolat,
zatelefonovat noicýnKa, -h ž (fléjiaTb noKýniai) - nákup,
koupě (nakupovat) noJioTémie, -a s - ručník nóflbsa, -bi í - užitek, prospěch nopT(|)éjib, -jih m - aktovka nocemáTb, -áio, -áeuib, -áioT - navštěvovat
nOCMOTpéTb, -TpiO, -TpiIUIb, -TpjIT
- podívat se, zhlédnout
nOHBIITbCH, -BJIIOCb, -BHUIbCH, -BHTCH
- objevit se, ukázat se, vyskytnout se npeBpaTiÍTbcn, -mýcb, -Tiíuibcsi, -thtch
eo nmo - proměnit se, přeměnit se na co/v co npeflJKMKémie, -hh s - návrh, nabídka npe/ino4HTáTb, -áio, -áeuib, -áiOT nmo neAiý
- dávat přednost čemu před čím, preferovat co před čím
npenoflaBáTejib, -jih m - lektor, přednášející, učitel
npiiroTÓBHTb, -BJiio, -Biiuib, -BHT - připravit
npHMép, -a m - příklad
npoBecTií, -Beflý, -Befleuib, -Beflýr (n. Bpéiun)
- strávit (strávit čas) zde
npOBOfllÍTb, -BOacý, -BOflHUIb, -BÓflHT (n. JléTO)
- trávit (trávit léto) zde nporýjiKa, -h f - procházka npocMÓTp, -a m - prohlížení, prohlédnutí
P páflOBaTbCH, -flyrocb, -ayeiiibCH, -/lyioTCH vevý
- radovat se, mít radost z koho, čeho peryjiápHO - pravidelně
pyiéií, -ibH m - potok
íanoMiiH re:
Há;io (ípaxh upiiiviép c mojio/iĺix jiioaéií.
Orní peryjiiípHO iioceináior cnopnájibi n (píiTHecc-ncmpbi.
yiuicueiiHMií lejiejiioflňicjib ne iioauiukcii: eró réjio Macáiviii iiokóiitch na íumáiie.
C cajiÓH, -a m (c. KpacoTbi) - salón (salón krásy, kosmetický s.) CBoQó/iHoe BpéiuH - volný čas cépffue, -as- srdce ciifléHbe, -biií - sedadlo cjiOBápb, -pn m - slovník CJiýuiaTb, -aio, -aeuib, -aiOT - poslouchat cnóco6, -a m - způsob
CTaTiicTiiica, -ii i (no CTaTiícTiiice) - statistika
(podle statistiky) CTaTb, -Hy, -Heuib, -HyT k&xi, hsm - stát se
líýnn, čím CTiuib, -jih m - styl, způsob CTopÓHHiiK, -a m - přívrženec, stoupenec,
vyznavač cnácTbe, -TbH s - štěstí T TáHeu, -Hua m - tanec
TejieBiuiiÓHHbiii, -an, -oe, -bie - televizní TejieBibop, -a(cMOTpéTb t.) - televize
(dívat se na televizi) TejienporpáiviMa, -bi ž - televizní pořad tójio, -as - tělo
ToprÓBbiň, -an, -oe, -bie (t. uéHTp)
- obchodní (obchodní centrum, obchodní dům)
TpeHasKepHbiií 3aji - posilovna TpéSoBaTb, -6yio, -Syenib, -6yioT nezó
- žádat, vyžadovat co
y ycTaBáTb, ycTaťo, ycTaénib, ycTaíbT om Mezd
- unavovat se čím
<t> (J)ecniBá.ih, -jih m - festival
(JrnjibM, -a m - film X xofliÍTb, xoacý, xó«Hiub, xó^ht - chodit
xpamiJiiime, -as-skladiště H nácTbiil, -an, -oe, -bie - častý III uiónniiiii, -a m - nakupování
/upurnatujU' si;
Musíme si brát příklad od mladých lidí.
Pravidelně chodí do tělocvičen a fitness center.
Milovník televizních pořadů nemá pohyb: jeho tělo cele hodiny leží na pohovce.
npocMÓrp lejienporpaMM moxcct conpoBOJKrtATi.cn noertámicM hhiicob, opémeic, cjiártocTeií.
Upnpórta fla&i' B03MÓ»KiiocTb iio-pásnoMy npoBOrtHTb rtocýr bo bcc BpeivieHá ró;ia.
3HMÓH Mbl HipáCM B CHOKKH HJ1H
KaráeMcvi Ha iconbicáx.
Bccnóií Mbi 3anyci«ácM icopáGjiiiKH.
Topoxcáne oxntixáioT unáue. 3to rtajieicó ne Bce Bií/ibi ó r/ibixa.
Éďb UaiIHTHH, KOTÓpbie )I0JIČ3IIbI flJIH
(piBHMecKoro u rtJin ncnxiiHecKoro
3rtOpÓBbH.
Oná cerÓAHíi cBofíórtiia. Oh ccrÓAHii 3ánnr. A icaií HacHCľ cpertú? Kjiáccno.
Při sledování televize můžeme pojídat brambůrky, oříšky a sladkosti.
Příroda nám dává možnost různým způsobem trávit volný čas ve všech ročních obdobích.
V zimě se koulujeme nebo bruslíme.
Na jaře pouštíme lodičky, (oblíbená činnost v Rusku)
Lidé z města odpočívají jinak.
To zdaleka nejsou všechny způsoby odpočinku.
Jsou takové činnosti, které jsou užitečné pro fyzické i psychické zdraví.
Dnes má volno/Dnes má čas.
Dnes je zaneprázdněn/Dnes nemá čas.
A co třeba ve středu?
Super.
HacTb B
074 L07 A lil
TejieBÉsop h AHiiáii - bot, hto nýxři© nm
IIo CTaTHCTHKe, 60JIBUIHHCTBÓ JIIOfléH CBOÔÓfl-
noe BpéMH npoBÓ^HT 3a npocMÓTpoM cepnájioB
H (JlHJIbMOB. ^HBáH H TejieBH30p CTájIH HálUHMH BépHMMH    rtpy3bHMH,    a    MM npeBpaTHJIHCt
b flOMocéflOB. MHÓrae jiýmaioT, mto íto cnócoó oTAOXHýTb, ho Ha cáMOM fléjie AÓJirue h nácTbie npocMÓTpti TenenporpáMM ó^eHb BpeflHH ajih
3flOpÓBbH.  C OAHÓÍÍ CTOpOHH, CHJIbHO yCTaMT
rna3á. C APyróří - yBjíeieHHHií TejiejuoÔHTenb He noflBH>KeH: eró Ťéjio lacáMH noKÓHTca Ha flHBáHe. KpÓMe Toró, npocMÓTp TejienporpáMM MÓxeT conpoBo>KfláTLCH noefláHHeM HĚncoB, opéuieK, cjiáflocTeň. Otobhaho, hto TaKÓň ícnHOJiioÔHTejib HaGupáeT Bec.
A KaK MÓ>KHO npHíÍTHO II C nÓJIb30H OTflblxáTb? ^ejIOBÓKy
Hý>KHO #BH>KéHHe h, >KejiáTejibHo, Ha CBé>iceM BÓ3flyxe. Haflo 6pan> npHMép c Monoflbix mofléň - ohh peryjiápHo nocemáioT cnopT3ánbi h (bHTHecc-uéHTpbi. Táioice mó>kho xoffívn, Ha nporýjiKH b nec hjih b napic, KaTáTbca Ha BenocHnéfle iíjih Ha póJiHiox- bcS á™ óneHb noné3HO. ITpHpófla flaěT bo3móxchoctb no-pa3HOMy npoBoflHTt Aocýr bo Bce BpeMeHá ró^a. JIótom mó>kho KynáľbCH b pěnice h 3aropáTb, óceHbio - ryjiáTb no pa3HoiiBéTHbM ajuiéaM, 3hmóh - urpáTb b cHe>i<Kií hjih KaTáTbC5i Ha KOHbKáx, a BecHÓň - 3anycKáTb Kopá&iHKH no népBHM pyHbáM. Kohóhho, íto flaneKÓ He Bce bhah aicrHBHoro ÓTAbixa.
Y flepeBÓHCKHx >KHTejieří 6ójn>iue bo3mč»khocth oTflbixáTb Ha cBé>i<eM BÓ3^yxe. HanpHMép, ohh mótvt xoahtb 3a rpnôárnn h coôupáTb ároAH. Popo^áHe OTflbixáioT HHáne - ohh nojiynáiOT scTeTinecKoe yAOBÓJibCTBHe ot noceméHiia My3éeB. BbicTaBOHHbix 3ánoB, TeáTpoB. JopoACicáa MOnoflě>Kb npeflnoHHTáeT oTAbixáTb b hoihůn KJiýôax. TéxHO, xáyc, non, áp sha 6h, A>ica3 - cáMbie nonynápHwe My3biKájitHbie cthjih.
IIosiBriiica eme oaiíh bha ÓTAbixa - mónnuHr. He jiýMame, hto noxÓA no Mara3iÍHaM npeanoHHTáiOTTÓjibKo >KéHin,HHbi. B ToprÓBO-pa3BJieKáTenbHbie n,éHTpbi oôhhho OTnpaBjíáfOTca Bceři ceMběň. PoAitrejiH c fleTBMH He TÓJibKO flénaioT noKýnKH, ho h nocemáioT khhó, cajiÓHH KpacoTH ííjih nrpoBbie 3ánbi.
My>KiHHbi h 5KÓHmHHH OTflbixáioT no-pá3HOMy. My>Kcicóň nojioBHHe HacenéHHa fljia ÓTfltixa Hy>i<Há Mauiiffia hjih TpeHa>KepHHH 3aji, a >KéHiH,HHH npeAnonuTáioT BbiniiTb némay icó(j)e h noôojiTáTb c no^pýroň. KaK bhaho H3 npHBeflěHHbix npHMépoB, Aocýr MÓ>iceT 6htb aKTHBHHM hjih naccHBHbíM. K JiioÔHTejiJiM naccÓBHoro ÓTAHxa npHHaflne>KáT He tójibko Tejie3pŕiTejin, ho h Te, kto HmáioT KHárn, cnýmaioT MýsMicy hjih nrpáioT b KOMnbibTepHbie ňrpbi. Akthbhhh Ó6pa3 >kií3hh Bbi6npáioT ctopóhhhkh cnópTa, nyTemécTBiiH, TypásMa. Ká>Kflbiň flóji>KeH noflOHTá k Bonpócy cBo6óflHoro BpéMeHH cepbě3Ho.
Aocýr - HeorbéMJieMaa nacTL hch3hh, noŠTOMy HeoôxoflHMo cepbě3HO noAýMaTb, i<ai<HM ó6pa30M eró npoBo/nÍTb. Be^b noMHMo TenecepnájioB ecTb h flpyráe HHTepécHbie 3aHÁTHa, KOTÓpwe nojié3Hbi He TÓJibi<o ajm <bH3HHecKoro, ho h ajih ncHxáqecicoro 3flopÓBbji.
Výklad:
1. Spojení BííflM ÓTflwxa (podobně i Bi'mi.i cnópTa aj.) je nutno překládat jako způsob/druh odpočinlcu/sportu. Slovo ótamx se nepoužívá v množném čísle, slovo cnopT dokonce množné číslo v ruštině nemá. Je vyjádřeno opisem biíabi cnópTa: Kaicňe BÚflbí cnópTa Bbi npeAnoHHTáeTe? Výraz bh/i cnópTa se užívá i v jednotném čísle: Taicóií bha cnópTa oh He npeflnoHHTáex
2. Slovo bhaho (bhaho, HTO...) do češtiny přeložíme jako je vidět (je vidět, že...): KaK
bhaho H3 npHBe/iěHHbix npHMépoB... - Jak je vidět z uvedených příkladů...
3. Slovo 3aHHTne (mn. č. 3aHHTii5i) má mnoho významů. Používá se zpravidla v množném čísle. Ve tvaru jednotného čísla se 3aHÁTiie překládá jako práce, zaměstnání. V množném
čísle se toto slovo překládá jako činnost. Pouze v množném čísle se slovo 3aHnTnn užívá při významu vyučování: Ha 3aHHTHHX - při vyučování, bo BpéMH 3aHHTHÍí - při vyučování, opaKTiínecKue saHÁrna - praktická cvičení, praktika (Ha npaKTŮHecKnx 3amíTitHx) apod. '
jte text. Jaké jsou druhy volnočasových aktivit uvedených
I. Husky převyprávě v textu?
?.. Odpovídejte na otázky. Ve svých odpovědích můžete vycházet z úvodního textu:
|. lICM 3aHHMáeTCJI B CBOě CB06ÓflH0e BpÓMa ĎOJIbHIHHCTBÓ JHOfléft? 2. HeM 3aHHMálOTCJI
Mojionbie jiróflH? 3. Kaicáe bhah cnópTa bh 3HáeTe? 4. KaiaÍM bíi^om cnópTa bh 3aHHMáeTecb?
5.  'IcM  MÓ5KHO 3aHHMáTbCa JIÓTOM,  ÓCeHbK),  3HMÓH,  BeCHÓÍÍ?  6.  KaK  OTflblxálOT JIlbflH
b ziepéBHe h b rópofle? 7. Bh nocemáeie My3én hjih TeáTpm? 8. Bm npeanoHHTáeTe ónepy hjih 6anéT? 9. Kto ceróflHa qácTo xó^ht no KJiý6aM? 10. Kaicáe My3bii<ájibHbie cthjih bh •máexe? 11. Hto Tai<óe mónnuHr? 12. mó>kho 3aHáTbc$i b ToprÓBbix néHTpax? 13. KaK qácTO bh oTnpaBJíáeTecb b Mara3ÓH hjih 6ojibiuÓH ToprÓBbiň KÓMnJieKC? 14. Hto bh oGhhho iioKynáeTe? 15. KaK OT/ibixáioT MyacHíÍHbi? 16. Kaic npeflnoHHTáioT npoBOflHTb CBOě cboóóahoc upéMfl JKéHHjHHbi? 17. Kaiciie ecTb bhah ÓT/ibixa? 18. Kaicófi bha ÓT^bixa npe/niOHHTáeTe bh?
3. Poslechněte si telefonický rozhovor Kati a Dimy, poté si rozhovor přečtěte. Neznámá slova vyhledejte ve slovníku a text přeložte: oví;
JSI
K:
Ä-K:
K: A:
K:
fl: K:
fl: K:
K:
A: K:
Ajijtó. Kára, npHBéT1. KaK aejiá?
IJpHBéT, Anivia! Bce xopomó. R icaic pa3 co6npájiacb Te6é 3bohhtb. Cephě3HO?
J\a. Y MeHá k Te6é ecTb npeanoHcéHHe. Th ceróflHH CBo6óaeH? CerÓAHJi? A hto? y Te6á ecTb njiáHbi?
y MeHá ABa ÓHAÓTa Ha 6aAÓT „JleóeAÓHoe Ó3epo". HanáAo b mecTb iacÓB.
3to HHTepécHoe npeAAO>KÓHHe, ho x cerÓAHH 3áH»T. MHe cpÓHHo nyyuno CAénaTb
aneKTpÓHHyio npe3eHTáaHK) Hámeň cjrápMH. 3áBTpa npHÓAyT hhbóctoph H3 Héxim.
5{ He Morý íto otjioahtb. A i<ai< HacněT cpeAti? Th CBOóÓAHa?
Bo CKÓJibKo?
B TpH hjih b naTb.
B Tpn a 3aHaTá. y MeHá Kýpcbi HeMémcoro, ho b naTb a CBoóÓAHa.
3aMeHáTenbH0. TorAá b naTb BcrpéTHMca b HámeM Kaihé, a Ha ceMb a B03bMý óhjióth
Ha KOHH,épx
A Kai<áa nporpáMMa Ha cpéAy? „BpeMeHá rÓAa" BnBájibAH.
KnáccHo. 3to >Ke moh jiioôhmhh KOMno3HTop! ä coraácHa. B cpéAy b naTb.
Xopomó. TorAá ao cpeAbi. ľloKá.
IloKá.