3. Přečtěte si rodokmen rodiny Denisovových. Všimněte si, jak se tvoří jméno po otci a naučte se slovíčka označující různé příbuzenské vztahy. Neznámá slova vyhledejte ve slovníku.
Kpáxicaa po/iooiÓBHaa ceMbň ,3,eHHC0BHX
HHKOJiáň paccKá3HBaeT o cboóh ceMbé: „ä - HHKOnáň OeflopoBm fleirácoB. y mcují ecTb cecTpá. Eě 30BýT FajiÓHa OeAopoBHa fleHÓcoBa. A bot Háiun poAHTejiii. Háuia Man,
- CBeraiáHa CepréeBHa fleHi-icoBa (ypo>KflěHHaa CMíipHÓBa). Máiwa - e/uÍHCXBeHHMH peôenoK b ceMbé. Ham OTéu, - Oě^op MaKcÚMOBHi fleHiicoB. y omá ecTb 6paT h cecTpá - moh hú m. HBáH MaKcŕiMOBHH ^em-ícoB, h Moá TěTH, EjiéHa MaKciÍMOBHa IIIapflyHÓBa (ypo>K#ěHii;i>i /íeHiícoBa). Haní flá^a HBáH Bcew roBopúx: „Hhkojkíh - moh cáMbiň jiio6hmhh iuieMámuiK-, a TajiÉHa - moá cáiviaa nroOHMaa njieiviHHHHua." fláfla HBáH xónocx Těxa EnéHa Bbiiiuia 3áMy>k 3a náBjra AHxÓHOBi-ra LLIap^yHÓBa. y EjiéHbi h náBjía /móe AexéS - cmh h flÓHKa. Hx CHH Miixaiín náBJíoBHH UlapflyHÓB - Ham flBorópoflHbiň 6paT. Hx flÓHKa ÁHHa náBUOHna MójioTOBa (ypo>i<AeHHaa LLIap^yHÓBa) - Háma flBoibpoflHan cecTpá. Mnxaáji >i<eHáx, a Anna 3áMy>i<eM. MHxaÓJi >KeHHjica Ha OiccáHe CTenáHOBHe nonÓBoň. Oi<cáHa - HenécTKa Ejiém,i h náBJía. ÁHHa Bbiujjia 3áMy>k 3a JlbBa BnaflHMHpoBHHa MójioTOBa. JleB - 3HTb Ilánjia h EjiéHbi. y Hac y>Ké xójibico ozraá ôáôymica h o/jhh /jéflyuiKa. Hama 6á6yuiKa co CTopoHéi oxuá - Mapúa JlbBÓBHa fleHŮcoBa (ypoayieHHaa KoBaněBa), n Ham fléflyiuKa co cxopoHŮ MáMH
- Cepréfl lOpbeBHH Cmhphób. Ham fléflymio co cxopoHH OTuá, MaKCHM AneKcáH/ipoBH4 fleHÉcoB, y>icé ýMep, h Háma 6á6ymi<a co cxopoHH MáMH, IOuha CTenáHOBHa CMHpHÓBa (ypo>i<flěHHaa TapaiíáHOBa), xó>i<e yMepjiá.
4. Jak se křestním jménem jmenovali všichni (čtyři) pradědečkové Nikolaje? Ve slovníku vyhledejte, jak se rusky řekne pradědeček a prababička.
5. Představte členy své rodiny, používejte slovíčka z rodokmenu, která vyjadřují různé příbuzenské vztahy.
Pamatujte:
1. ÁHHa Bwnijia 3áiviy>K 3a HiiKOJiáa. - bMth 3áMyx< 3a kozo
2. HuKOJiáň HceHiíJicsi Ha Áhhc - meHiíxtca Ha kom
3. ÁHHa h HHKOnáH noíKeHHJiHCb. - noaceHHTbcg__
přen
řo!^* Mane** fypfa
6. Tvořte věty podle vzoru. Používejte všechny tři varianty:
(3ima - MancŮM) -> 3ima eiiuma 3ÓM}ok sa MaKcmia. Mokcúm Diceuúncn ua 3ime. 3úna u Mokcúm nooicemmucb. 1 (Ojím* - Bňicrop) 2. (moí cecxpá - Cxac) 3. (Hama flómea Táua - flnpéKxop (bůpMH) 4. (Jícná - KHocxpáHen) 5. (némica - HcnáHeu) 6. (Báma noflpýra - moh 6paT) 7. (axa fleayniKa - Ham Konjiéra) 8. (TaMápa - MuroiHOHép)
Skloňovaní podstatných jmen ženského rodu (111 KÓJI A, HEJJÉJIÍI) v jednotném čísle
	Tvrdý vzor	Měkký vzor	Koncovky	Pro srovnání
1.	micójia	Hefléna	-A/a	škola
2.	IHKÓJIbl	HeACJiH	-M/-H	školy
3.	mKÓne	Hefléne	-E	škole
4.	mKÓJiy	Hefléjiro	-y/-K)	školu
6.	o mKÓne	o Heléne	-E	škole
7.	HIKÓJIOH	Hefléjieň	-OH/-EH	školou
3
'(D
s
(D
O
ti
O
>amatujte:
1. Podstatná jména ženského rodu typu WKÓjia (tvrdý vzor) mají až na 7. pád stejné koncovky jako v češtině. Jediným rozdílem je koncovka -oň oproti české koncovce -ou.
2. Podstatná jména ženského rodu typu Hefléjín (měkký vzor) mají v 1., 2. a 4. pádu oproti koncovkám tvrdého vzoru -a/-Bi/-y koncovky -h/-h/-m. V 7. pádě oproti koncovce -oii stojí koncovka -eň. Podle vzoru HefléjiH se skloňují také podstatná jména, která mají před koncovkou souhlásky >k, iu, m, h, u (flána - c flá^eň, yqeHÓira - c yHeHirueň). Pozor! U podstatných jmen ženského rodu typu HiKÓna/HeAéim končící na >k, m, h, ui, ii a mající v 1. pádu prízvuk na koncovce se v 7. pádu vyskytuje prízvučná koncovka -oň (nymá - ffymóň, OBixá - obiióh apod.). Podrobněji se s podstatnými jmény tohoto typu seznámíte v lekci 11.
3. Podle vzorů uiKÓJia/HeaéjiH se skloňují i podstatná jména mužského rodu, která jsou zakončená na -a/-n: nána, mrk apod.
Podle vzoru Hefléjin se také skloňují domácké podoby ruských jmén: AHacTacnx - HácTH, HHKOJiáň - Kójih, EKaTepáHa - Kára, Oěflop — «J>é#5i apod.
7. Následující slova vyskloňujte podle uvedených vzorů:
KOMánna, fliflH, 3aaána, nána, qániKa, t&tk, icojijiéra, yHHTejibHima, flepéBHJi
8. Odpovídejte na otázky podle vzoru:
C KCM ? - (llX dÓMKCl) —> C UX dÓMKOlt.
1. Be3 Koró? - (tboh nána) 2. O hSm? - (Hama CBáflb6a) 3. K icoMý? - (mok h»hh) 4. C neM?
- (ára icapTÓuiKa) 5. K ne-Mý? - (Báma fláia) 6. C KeM? - (tbojí njieMHHHHua) 7. Be3 neró?
- (mok Tářraa) 8. O kóm? - (hx yqáTejibHHua) 9. K KOMý? - (eró HeBécTa) 10. kb neró? - (áTa kó>i<a) 11. O tom? - (Hama KOMaH.ua) 12. Be3 i<oró? - (Hama toto) 13. K neMý? - (hx flepéBmi) 14. O kom? - (tboíí fléflyuiKa) 15. C neM? - (eró náuiKa) 16. O kóm? - (Bam mm) 17. C kbm?
- (áTa yTOHHua) 18. Be3 ncró? - (eě 3aaáHa)
9. Slova v závorkách dejte do správného tvaru. Vety přeložte, neznámá slova vyhledejte ve slovníku:
1. B (uiKÓJia) ýmiT Haní 3Hai<ÓMbiií. 2. C 3toh (HcéHiujiHa) mh BCTpéTHjmcb b nápKe. 3. On >KeHiíncH Ha (icpacáBíma). 4. B (Ilpára h MocKBá) mh y>icé 6hjih HécKontKO pa3. 5. K Bámeíí (>KeHá) mh 3ařiflěM 3áBTpa ýTpoM. 6. B^epá mh BHflenH Bárny noapýry (Máma). 7. IJ,éTH ryjiájiH no nápi<y c (Háuia hhhh). 8. Mm roBopójiH o (cTOJiHu,a). 9. K hx (flónica) mh 3aFm,ÔM Ha cnéflyiomeH (Hefléna). 10. Mh no3HaicÓMHJiHCb c KpacÉBoří (qéniKa). 11. Y (tSth TáHH h flá/is Bňra) poflHJiácb fléBOHKa. 12. B cy66ÓTy mh c (zjé/rynno) noňflěM b nec 3a rpHÓáMH. 13. Ba^áM >i«AaJi (K3ji5í) Becb Bé^ep. 14. Tm y>i<é Kynúna (roieMHHHHua) noflápoK? 15. B (náuia flepéBHa) >KHBýT rocTenpnHMHHe jnbflH. 16. ^enoBÉie napTHěpH npHrjiacójiH (moíí KOJinéra) Ha ýa<nH.
Skloňování osobních zájmen
S některými tvary osobních zájmen jste se již seznámili v předchozích lekcích. V následujícím přehledu jsou uvedeny všechny tvary všech osobních zájmen. Nove tvary se naučte.
1.	51	TH	OH, ohó	OHI	l                  M bl	Bbl	OHH
2.	MeH>í	Te6á	eró, 6e3 Heró	cě,	6e3 Heě Hac	Bac	hx, 6e3 iihx
3.	Miie	Te6é	CMý, k UCMý	cií,	k neií iiaM	BaM	HM, k hhm
4.	MeHÁ	Te6á	eró, 3a Heró	eč,	3a nec nac	Bac	HX, 3a HHX
6.	060 MHe	o 'íeôé	0 HČM	0 i	eři         0 nac	0 Bac	0 hhx
7.	MHOH	to6óíí	HM, C HHM	eň	c Hen HáMH	BáMH	HMH, C HIÍMH
Pamatujte si tvar 6. pádu osobního zájmena h s předložkou: 060 MHe!
10. Tvořte otázky podle vzoru:
Kozo ebi eúdemi? (já - on)—* Mem tmu ezó? I. C i<eM Bbi ryjiájiH? (ona - oni) 2. O kóm bh roBopónir? (já - ty) 3. KoMý bh íto cfléjiaJM? (my - vy). 4. 3a i<oró th Bbiŕíneuib 3áMy5K? (já - on) 5. C KeM bh OTflbixájiii? (ona - oni) 6. 3a Koró oh 6ojiéeT? (já - oni) 7. KoMý th 3aBÓflOBajia? (011 - oni) 8. Y Koró ohh 6hjih? (já - ona) 9. O kóm OHá flýMaeT? (ty - my) 10. Koró >KflěT Ajieiccéfi? (my - vy) 11. Be3 Koró tm He noří/iěuib b TeáTp? (já - ona) 12. C KeM th 6ýnemb oSé^aTb? (ona - on)
11. Vyznačená slova nahraďte osobními zájmeny nebo zájmeny ezó, ee, ux.
Pote si text poslechněte na nahrávce: {yn L06 A02
B noHefléjibHHK JléHa Ha ýjiHi;e BCTpéTHua Mámy. JléHa Mámy no3HaicÓMHJia c noflpýroň Óňbroir. JléHa c Ónbzoii 3Hai<ÓMa y>Ké HécKOjibico nex y Osibzu 6paT HBáH. Heána Jléna em,ě He 3Háex. Ho OHá y>icé 3HáeT 6á6yuncy Ojibzti u Heána. C ôáôyiuKou JléHa no3Hai<ÓMHJiacb Ha npórunoH Hefléjie. JléHa c OjibroB qácTo roBopráin o 6á6yume. Ojibra c 6páTOM HBáHOM k óáôyiuKe é3flHirH Ha KaHincyiibi. C 6á6yuiKoů ohh Bcer^á xoflňim b jiec. BáGyuiKa óneHb jiiofíňna Omzy u HeáHa.
\f\
12. Přeložte:
1 Mluvili jsme s nimi. 2. Ona tam byla s ní. 3. Četla jsem to s ním i s tebou 4. Odpočívali !;ľmi a s C 5. Vám jsem neodpovídala. 6. Napsal jsem jí e-mail. 7. Mluvili jsme jen o mne a o tobě. 8. On ji ještě nezná. 9. Viděla ji a nás. 10. Nám už napsal.
90