BOiTO IT MacTb A Naučte se násl A aiiiiaôujiéT, -a m - letenka aBHíiKOMiiiÍHHii, -HH ž - aerolinie aBnajiáňHep, -a m - dopravní letadlo aiiponópi, -a m (b a3ponoprý) - letiště (na letišti) E ťíarásK, -á m jen jedu. - zavazadlo, zavazadla (ÍHJiéT, -a m - jízdenka B BCpHýTb(CH), -ný(Cb), -HělUb(CH), -nýr(CH) -vrátit (se) BHACTb, -acy, -flHUIb, -AHT - vidět BH3a, -M Ž (nOJiyHHTb BH3y, BblflaTt BH3y) - vízum (dostat vízum, vystavit vízum) (10,(11 II., -Hcý, -n,UWh, -/JHT (B, iWaiHHHy) - řídit, vést (řídit auto) BCTpe^áTb, -áio, -áeuib, -áwr - vítat, potkávat BMjieT, -a m - odlet, vzlet BÚniiTb, Bbinbio, BÚnbcuib, bĺhimot (b. 3a 3flopÓBbe) - vypít, napít se (napít se na zdraví) A iléHbrii, fléHer jen mn. - peníze aorOBOpHTbCH, -piOCb, -pHIIIbCH, -pÁTCH o väw - domluvit se, dohodnout se na čem ÄpeMÁTb, -Jiib, -Jieuib, -JiioT - dřímat ApyiKŮme, -a.? hovor. - člověče, kamaráde (při oslovení) JK HÍH3Hb, -HH i - ŽÍVOt 1 3a6pomipOBaTb, -pyio, -pyeuib, -pyior - rezervovat, zamluvit lujíci slovíčka: 3aAep5Káxi>CH, -acýcb, -aciiiiibCH, -jotch - zdržet se, opozdit se, zastavit se 3aji, -a m (3. npHJicTa) - hala, síň (letová hala) 3aiwecTHTejib, -jih m (3. flHpéiíTopa) - zástupce, náměstek (zástupce ředitele) 3aH»Tb, 3aÔMýt 3aiÍ!Heuib, 3aňMýT - obsadit, zabrat 3aoaHÓ - současně, společně, zajedno II nuiif t.) - talón, ústřižek (místenka) TaMÓHCHn, -m f (na TaMÓ5Kne) - celnice, celní úřad (na celnici) TeTpáflb, -flM z - sešit y y3HáTb} -áro, -áeuib, -áiOT - dozvědět se, poznat, zjistit ycjiÓBiie, -hu s - podmínka, požadavek l\ iiejib, -jih z - cíl, účel III iuo(|)ep, -a m - řidič, šofér X xoth - přestože, av|ak Zapamätajte si! V těchto dnech pojede na služební cestu. Býl podrobně informován o letu. Letadlo startuje (odlétá) ve dvě hodiny odpoledne. . Je nezbytné se odbavit. Odbavení začíná dvě hodiny před odletem. Neuvizl v zácpě. Na palubě kapitán letadla přivítal cestující. Let potrvá dvě a půl hodiny. :Vi^ !;Í^s:::-;v;í iv >;:7■: Opravdu sis koupil nové auto'? Ano, před měsícem. ■ Blahopřeji.ke. koupi. Jsi pašák! Napijeme se na setkáni. ;Mk;p"bjd^é!í;;;W;:-;^ 튝äitťKJÚ-' -—— HacTb B--—- oso lio_aoi Koiviaiui,Mp6BKa ^MHTpHH E(ppéMOB - 3aMeCTHTejIb flHpéKTOpa KpýnHOH CTpOHTeJIbHOH (pHpMbl. Ha oh éfler b KOMaH/nipÓBKy. B ítot pa3 oh oTnpaBJíáeTCfl Ha qeTbipe ahs b HéxHio. B Jlpáre eró oiKHfláioT neperoBÓpbi c flenoBHMH napTHěpaMH, o6é,n; c néiucicHMH h cjioBáuKHMH 6H3HecMéHaMH, a Tarase noceméHHe 50 MeaíayHapóflHOii cTpOHTenbHoií BŮcraBKH b BpHÓ. flMHTpHři He pa3 6tiBáji b rópo^e exa nmäjieíí. Komá-TO oh npoxofliiji 3jiecb cTaacnpÓBKy h no3HaKÓMHJica c ÍÍhom. Ohh KaKÓe-TO BpéMa pa6óraJiH BMécTe, h, HecMorpá Ha to, hto /J,MÚxpHK) npHmjiócb BepHýTbCíi b Pocchkj, ohh ne nepecTájiH ňpyacŔTb, flójiroe BpéMíi nepemicbiBanHCL, a hotóm é3flHJiH flpyr k apýry b tócth. H na áxoT pa3 í\n npe^jroscáj] ,H,MHTpHio ocTanoBHTbca y Heró, TäK Kaií >KHTb b OTéiie He ó^eHb KOMtbópTiio. K TOMý ace ohh nojirófla He BH^enncb, h eMý xoxéjiocb noroBopÉTb c npHáTeneM, y3HáTt, Kas y Heró flejiá Ha pa6ÓTe, KaK noÄíHBáer eró ceMbá, npHrjiacHTb eró na o6é# hjih ýacMH. janÓMMHTe! Ifa AHHx oh éiiei b KOManniipÓBKy. Oh nóJiyHHJi nó-nnýio nn(j)opiMiJuiiK> o nójreTc. Caiwojiéi Bbuiéiáei b 14 läcon. HeoflxoAHMO npoHTÚ peiHcrpánnio. ľeriici pánmi iia'iHiíácicfl sa uua >iaiá jio Bbi.iera prac^>i^:~:JS^^ On ne :$acrpú.i b upófiKC. Ha ôopiý aitiia.íáHiiepa icaiimán bo tíiýninoKí cý/ina lipHBé'icTBpBäJii naccajiciípoB. TTojiči Býiici■ aJiHŤi.cH^ Áníi: c iiojiobuhoh iiacá. lícyacéjin ti.i icyiiHJi HOBýiró MamŇny? lloc;ipaB.iúio tcOh c nou-ýriicoiíi I'i>i mojio;ióh! ^■tíbinBétóiša^a^^ ; ^Ťox^ä;: noiu jiíh !|: npéjKfle hqm oxnpáBHTtca b ^éxHHD, ^MiÍTpHW Hýaciio 6éij10 nojryHiÍTb BH3y h 3a6poniípoBaTb 6njié™ na caMOJiěx CHa^ána oh cxoahji b qétncKoe nocÓABCTBO, r^e entý BÉi^aJiH Bťby, a riOTÓM 3au.iěji b óhc aBnaicoMnáiiiíH A3po(j)nóx. 3Aect oh Kyiubi ÔHJiéx b Ilpáry k oôpáTHo n noJiyHHji nójiHyro HHc^opMáiiHfo o noněxe. B noHeAéjibHHK b II liacÓB .ZJmhxphh noéxaffi b a3ponópx IIIepeMéxbeBo-2. H xoxá caMoněT Bbinexáex b 14 nacÓB, b aaponópx Heo6xoflHMO HBHTbca páiibme, htó6h ycnéxb npoííxií peracxpáiiHio, Koxópaa HaqHHáexca 3a ABa iacá ao BÉuieTa péfica. B aaponopxý ,TJ,mhxphh Aojuicen npeAtsiBHXb aBHaÔHJiéx h nácnopx c Bi'noíi, caaxB 6aráac n 3axéiw nojiywTb nocáAO"jhwh TaiiÓH. flyíínpviŘ óneHb paA, tto m 3acTpájí b aBTOMOÔH^bHOH npóÔKe n BÓBpeMs npHéxaji b lllepeMéxbeBo. Tenépb y Heró ecxt npéM>i, hxó6bi BbiriMxb náiUKy KÓcj)e h no3BOHHTb CBoeivrý Apýry b ripáry. ^py3í.» AoroBopúnHCb, hto äh ôyAex Bcxpeqáxb eró b aaponopxý Py3HHe b 15 qacÓB 40 MHHýx no npáxccKOMy BpéMemi.: ^MÉipHÍí AÓJiaíeH npoiÍTH npeAnojiexutiH Konxpčuib h tojibko noTÓM oh CMÓJiíex 3aHaxb cboS.: NíécTO. Ha 6opxý aBHanáímepa KanHTáH B03flýmHoro cýAHa npiiBéTCTBOBaji naccajKŔpoB1 h coo6ih,jíji, "4TO nojiěx 6ýAex AJiŮTtca abb c nojioBiÍHOH Macá... Yacé qépe3 nápy nacÓB caMOJiex 113 Mockbbi npH3eMJiMTCa b npáre, ílu c HeTepnéiiHent acAéT cBoeró Apýxa b 3ajie ojkmažhms: íl: fífitASL] Hy, HaKOnéu, xm npnéxaji! HpHBéT, Apyacáme! C npHé3#OM xe6á! j[: 3ApáBCTByň, ílu] Cnacň6o. H3bhhh, hto t|k AÓJiro, ho a 3aAep^cánca Ha xaMÓHcne. íí: BbUiH KaKňe-TO npoSjiéMM? fl: j\& HeT, Bcě HOpwájibHo. npócTO Sbuiá AJiáHHaa óqepeAb. íl: Hy, xoponió. Torflá nouinů. j{: Tw Ha ManiHHe, mam noéAeM Ha TaKcií? íl: íl Ha MamiÍHe, kbk oÔbraHo. Moá HÓBaa IIlKÓAa Ha napKÓBKe. JI: J[a Tbi tto? HeyiKéjiH xh icynÓA HÓByio MauiHHy? -H: fla, Mécím TOMý Ha3áA- íl oxKJiáAHBaji AéHbrH no^Tii 2 rÓAa. Bot HaKOHéii Kyrmji nOCAéAHIOK) MOAéjlb. /T. no3ApaBJiáio xe6á c noKýmcoŕí! Tbi MOJioAén.! A acené HpáBHXca? íl: KoHé^HO, xoxá oná HewHÓro pesHýex, BeAt MarnŔHa jimi Mená - 3to Bxopáa xená. Tu >Ke 3Háenn>, icaic >i ak)6jihd boahtl. j\: JJ,a, xeôé HáAO 6£mo hohth paôÓTaib uio^ěpoM, a He nporpaMMHCTOM. Hy, mto? íloéAeM? íl: KaK CKáxíeiut. Y xe6á cerÓAHS Miióro Aen? ,11,: Y mchá xóabko OA'fá Bcxpéna b 6 nacÓB, a xaic a CBo6ÓAen. íl: npeicpácHO, TorAá 3aéACM ko mhc, ocxáBHM xboíí HeMOAáH, a noxÓM cxó#hm b Ham jno6ňMbiíí pecxopáH, BÉnibeM 3a BcrpéMy. fl: H 3aoAHÓ 3a noKýiiKy 'i'Boéň MamÓHu! Výklad: 1. Ruská slova AÓJirníí a ,hjihhhí>ih znamenají shodně dlouhý. Pozor ale na užití - slovo AÓJiruň se používa ve spojení s časovým údajem (aónroe BpéMfl), slovo /uiiíhhi.iíí v ostatních případech (flAHHHaa óiepeAB, AAHHHBie bóaocbi). 2. Ve slovech OTéjib a MOAéjib se slabilíy Te, Ae čtou tvrdě! 3. Ruské letiště IIIepeMéTBeBO-2 je letiště pro mezinárodní linky. 4. Pozor na 6. pád u slova a3ponópT (b a3ponopTý). Některá slova mají v 6. pádu koncovku -y. O takových slovech se zmíníme v pozdějších lekcích. Zatím si u nich koncovku zapamatujte. 5. BcTpenáTb Koró-TO Ha BOK3ájie, b a3-ponopTý apod. znamená vyzvedávat někoho na nádraží, letišti nebo vítat někoho při příjezdu. 6. Ve slově nojirÓAa čteme slabiku noji- s o [pol]. Jde o zkratku sousloví nonoBHHa rÓAa, proto se na slabiku nou- nevztahuje pravidlo redukce. Slova aBna6HJiéT, aunakoiYniáíms apod. čteme jakoby měla dva prízvuky áBiiaÔHJiéx, áBHaKOMnáHMa (jedná se opět o složená slova). 7. Dobře si zapamatujte: 3A (ab3 liacá) ^.O (Bbuiexa) (dvě hodiny) PŘED (odletem) *IÉPE3 (ABa qacá) IlÓCJffi (BŮnexa) (dvě hodiny) PO (odletu) L Rusky převyprávějte text. 2.Odpovídejte na otázky. Ve svých odpovědích můžete vycházet z úvodního textu: \. KeM h rfle paSÓTaeT flMáxpHií? 2. B Kaicýfo expaný oh coSnpáexca éxaxb b KOMaHAHpÓBicy? 3. B KaKŘe ropOAá eMý Hýacno 6ýfleT noéxaxb? 4. C KeM eMý Hý>kho Sýflex BcxpéTHXBca b HéxHH? 5. Hto AÓJiaceH ^MáxpHH cflénaxB népeA n0é3AKOÍí? 6. B tcáKÓM a3ponopxý ^MHTpira npoxoAHA perHCTpáuHío? 7. KaK aóato aahtcji noněT H3 Mockem b npáry? 8. FAe h noneMý /iMHxpHH 3aAep)Kájicíi? 9. Hxo HÓBoro y ilHa? 10. KyAá noéAyx Apy3i>á? Časování sloves - souhrn Už jsme se zmínili o tom, že slovesa dělíme v ruštině na dvě velké skupiny - na slovesa í. a II. časování. Slovesa I. časování poznáme tak, že ve 2. os. jedn. čísla mají samohlásku -e- (-S-) a ve 3. os. množ. čísla mají koncovku -yrAior. Slovesa II. časování pak mají ve 2. os. jedn. čísla -h- a ve 3. os. množ. číslo koncovku -aT/-HT. Pozorně si prohlédněte koncovky I. a II. časování: 1. časování II. časování 3 -y/-ro -ýl-ío -y/-K> -ý/-j'o TLI -eini>/-ětiiij -HnW-Hrjib OH, OHá, OHÓ -ex/-ěT -HT/-HT MW -eM/-ěM -HM/-HM Bbl -exe/-ěxe -Hxe/-iíxe OHIÍ -yr/-ioT ýT/-íbT -aT/-HT -álV-ÁT 3a6ÉiTb: 3a6ý,zjy, 3a6ý,zieiiib, 3a6ý,nyT CBepHýTb: CBepný, CBepHémb, cBepHýT paôóxaxt: pa6ÓTaio, pa6ÓTaeuib, paSóxaiOT noxyAéxb: noxy^éio, noxyfléeuib, noxy^éiOT KpHHáTt: Kpiirý, KpHiňuib, icpHwr cnbiuiaxb: cnŕmjy, cjiéiuiiinib, cribiniaT CTpÓHTt: CTpÓlO, CTpÓHIHb,..éxpÓHT roBopÓTb: roBopib, roBopňuib, roBopňr 1. Bw.........(ycnéxt) Ha nóe3A? 2. Yloneuý tm..........(Kpímáxb)? 3. 51..........(ne xo;u'n.r,) b pecTopáHM 6ticxporo niíráHim. 4. MéHe^acepM iiámeň cbúpMbi..........(pa6óxaxb) b xopóiiiHx ycnÓBHax. S. Tm ceró^EM He.........(iio3bohhtb) močh cecTpé? 6. Oh..........(chačtb) pá^oií: co mhoh. 7. fléfiyniKH H3 Hámero Kjrácca ......... (roBopÓTb) Ha aHniňňcKOM srabiicé. 8. Hto Bbl HaM 06 3T0M ......... (CKa3áTb)? 9. PoflHTeJIH ......... (ne pa3peiIIHTb) fléXflM CMOXpéxb : TeneBH3op. 10. A tm ......... (motl) npuroTÓBHTb o6ča? 11. ^ánia h Hána o6a3áxejiBHO v .........(noxyfléTb). 12. 51 ceróflHH.........(mynárí.) ra3éxy m Hécicojilko acypHájioB. 4. Potllc smyslu vyberte vhodné sloveso uvedené v závorce a dejte ho clo správneho tvaru v přítomném čase: b cy66ÓTy. 4. Mapňs ......... (ox^bixáxb/ryjiáxi.) c coôáKoíí b nápiíe. 5. Hama jjó^iKa sáBxpa ......... (HanHcáTb/oTJio>KHTB) nHCbMÓ cBoeMý apýry HBány. 6. Bbi ne ......... (noBxopňxb/ noHHMáTb) CMbicji áxoro cjiÓBa? 7. Hto tm ......... (3aKa3áWKynňTt) Ha népBoe? 8. Hépe:} ^ee lieM-HH mm.........(BCTpéTHTBCH/yBHflexb) Háiny 6á.6yniKy. 9. ríonÓBbi.........(nanHcáxb/ paccica3áxb) hbm o cbohx Aenáx. 10. Ceró/ms n ......... (ycjiHiimxb/noroBopňxb) co cbohm 6páxoM MápicoM. Změna kmenové souhlásky Změna kmenové souhlásky je dalším charakteristickým znakem ruských sloves. Změnu kmenové souhlásky známe ale i v češtině (napsat - napíšu, napíšeš atd.). Pozorujte: I. časování II. časování CKasáib/řici npocáib/žádat, prosit a CKaacý h npouiý TH CKáíKenib xbi npócHmb OH, OHá OHÓ cicásKeT OH, OHá, OHÓ npÓCHX MM cicáaceM MM npÓCHM Bbl CKáflcexe bm npócHTe OHÓ CKájKyx OHH npócsiT Pamatujte: 1. Rozdíl u sloves I. a II. časování - změněná souhláska zůstává u sloves I. časování ve všech tvarech přítomného času, zatímco u sloves II. časování je pouze v 1. os. jedn. čísla. 2. Většina sloves s přízvukem na koncovce, u kterých se mění kmenová souhláska, má pohyblivý přízvuk! 3. Změna kmenové souhlásky probíhá podle určitých pravidel. Pozorně si prohlédněte následující změny kmenových souhlásek a uvedené příklady: K-q (rmáKaxb - njiáiiy, njiáqeiub, miányx), 3-jk (cica3áxb - cfcaacý, CKáacenib, cicávKyx), c-in (nHcáxb - nniiiý, núuienjb, nňiny-r), CK-m (wCKáxb - Hmý, ámeoib, ámyx), ct-uj (qnCTHXb - -nímy, HÚCTHlUb, HHCTflT), fl-SK (BHflexb - BÚJKV, BHflHIIIb, BHflHX), T-*I (nnaTHXb - nnaiý, njiáTHuib, njiáTax), x-ui (naxáxb - nauiý, námenib, námyx), T-m (nocBHTÍrrb - nocBfliný, nocBaTHiub, nocBHTáT) 6-ďji (jiioôhxl - jhoSjiío, nibGHDib, jiíbSax), n-nji (Kynáxt — Kynflíb, líýnHuib, icýnax), b-bjí (jiobhxl - jiobjikó, nÓBHinb, jióbííx), m-m^ (flpei«áxB — ApeiMJiró, flpéMJieinb, ppémsíKyr). 1 • .........(npocÓTb/iKejiáTb) Bac, mxó6h bm cjiýmaira ee. 2. Oh.........(roBopih-b/paccKasáxii) B3M 06 3tom 3aBxpa. 3. Ohh ......... (nojiyHin-b/cnpáiiJHBaxb) ecjííohh, KOTÓpbie noxepájiH: Skloňování podstatných jmen ženskétno rodu (Ľ.JlÓU\AJ\b) končících na měkkou souhlásku v jednolitém čísle Vzor njiómaflb - podstatné jméno ženského rodu, které končí na měkkou souhlásku. Po osvojení tohoto vzoru budete znát všechny vzory skloňování podstatných jmen v jednotném čísle a začnete se postupně učit množné číslo. njimrja/rb Koncovky; 1. rmóma^b -b 2. nJióina#H -H 3. rnióma/JH -H 4. njiómaAt -h 6. o njrómaflH -H 7. njióniaflbio -i.lO Pamatujte: 1. Pozor na pravopis! V 1., 4. a 7. pádu se píše měkký znak - v 1. a 4. pádu na konci a v 7. pádu před koncovkou! 2. Pamatujte, že všechna slova, která jsou v ruštině zakončená na -IIHCt, jsou ženského rodu: nÓAniiCb/podpis, pýKonnct/rukopis, Há/umcb/nadpis, SKŮBonitcb/malířství apod. 5. C kcm? C mcm? Slovní spojení napište v 7. pádu jednotného čísla: 6ojn>uiáa HáflnHCL, Géjiasi cojib, ropoflCKáa nnóma^b, Báamasi nacTB, pýcciíaa >KHBonncij, :Vra B03MÓ3KHocTb, raáBHaji D,ejib, cxápaír Texpá^b, cnoKÓiÍHaa Hcrab, Hama CBH3b, népBaa pýiconMa,, uoA nóflnacL, qémcKaa mojioa&kl, eě icpoBt, 3y6iiáa 6onb, MáneHMcaa páflocxb, iičptsaH JTI06ÓBt>, H3BéCTHaa ^OCTOnpHMeHáTejIbHOCTB 6. Doplňte správný tvar podstatných jmen uvedených v závorce. Neznámá podstatná jména vyhledejte ve slovníku a naučte se je: ffl 1. B >KypHájie iracáflH o pýccKoií.........(aciÍBoimcb). 2. IlépBOH.......f. (<íacn>) floiraáfla CTájio npeflCTaBjíéHwe (JnápMBi. 3.0.........(MOJioflějicb) roBopňjiH Ha coópáHHH. 4. Mbi cxáBHJiH ce6é ......... (nejib, 7. p.) no^póOHO 03HaKÓMHTbca c eró njiáHaMH. 5. B pe3yjibTáTe aBápwi OHá HcreKJiá.........(KpoBb, 7. p.). 6. ^toh.........(Hxwb) mm ryjiájin no mockóbckhm ýjiMuaM. 7. B.........(MtroHb) 6biBáeT MHÓro HHTepécHbix co6biTnří. 8. B..........(xeTpá^b) Hanňearibi HÓBbie 3SLflMu. 9. 06 3TOH.........(BO3MÓ)KH0CTb) MM eme He 3HaJlM. 10. Tejie4>ÓHHOH......... (cBí3b, 7. p.) nÓJib30Bajincb yaíé b Haiáne 20 BéKa. Telefonování 7. Přečtěte si následující dialogy. Vyznačené fráze si dobře zapamatujte. Neznámá slovíčka vyhledejte ve slovníku. ■ 090 UQ-Ä02 I. MapHsi HsáHOBHa ibohht AjieKcáiwpy BjiaAHMupoBHMy... AneKcmdp BnadÚMUpoem cnuMáem mpýÔKy: A. B.: Ajijió, cjiýmaio Bac. M. M.: 3flpáBCTByňTe, íto Mapáa HBánoBHa. A. B.: flóSpbiíí fleHb, Mapáa HBánoBHa. B hcm fle.no? M. H.: Íi3BiiHiľfc\ AneiícáH^p BjiaAHMHpoBH^, mto h He no3BOHÓJia saM páiibiue, ho.. A. B.: Hn^eró. CKaníáTe, hto cnyHHnocb? M. K.:5Í 3a6ojiéna, He npHflý Ha paSóxy. A. B.: Hafléiocb, hto bh CKÓpo BM3AopoBeeTe. IIotóm no3BOHHTe Mne h cKawáTe, Korflá npnaeTe. M. H.:Cnacii6o, AneKcáuAP BjiaAÓMHpoBHq. íl Baiu ofoBáTeiibiio ihbbohíó. Jlfi CBHAáHHJL A. B.: #0 CBHAáHHH. II. IláBeji 3B0HÚT cBoeiwý Apýry Mápicy. CHanájia on ne MÓaceT A03B0HHTbc«, ho liépe3 HéCKOJIbKO MHIlýT OH BCe-TaKH A03BOIIHJICH... II.: Ajijió! Fónoc: Cjiýmaio. II.: IIpHBéT, Mapic! Kaic AeJiá? TÓJioc: 3to ne MapK, y Tejiechóua eró 6paT. IX: ITpHBéT, H3BHHH. II030BH, nositájiyHCTa, MápKa. FÓJioc: Oh yacé 3Aecb, nepenaio Tpý6i«y. M..: Ajiaó! n.: ripiiBéT, 3TO íláBen. M.: ripuBCT, KaK ppnkl II.: Xopomó. MapK, a xotóa cnpoCHTb, KorAá iwbi BďpéTHMCH? Tbi cerÓAHa CB06ÓACH? M.: J\a, kohčmho. fl,aBáň b neTÉipe nacá. II.: OTJiňqHO. Ha iraómaAH MaaKÓBCKoro? M.: Xopouió. II.: Hy, Mbi AoroBOpHJiMCb. B qeTÉipe nacá Sýzry jKflaTB. IloKá. M.: IIoKá! Zapamatujte si: Neurčitá zájmena a příslovce C 8 0 1 O U Ajijió! Haló! Cjiýniaio! Prosím! y Tejiei ouiiífí.mici. HÓMepoM. To je omyl. Máte špatné číslo. fl ne Tyaá nonáji. Mám špatné číslo. Spletl jsem si číslo. Bbi ne Tygá uoiihjih. To je omyl. Máte Špatné číslo. y Menší ne tot nÓMep. Mám špatné číslo. y Bac He tot HÓMep. Máte špatné číslo. 8. Vc dvojicích sestavte podobné dialogy (telefonicky si domluvte schůzku, dohodněte se, co budete jíiký den dělat apod.). Používejte co nejvíce IVá/í. Dialogy obměňujte. Neurčitá zájmena a příslovce se tvoří od zájmen a příslovcí tázacích za pomoci částic -HHÔyab (któ-hhSyäi., HTÓ-HMĎyub, KaKÓH-Hn6ysi», KVflá-HHÔyab atd.), -to (któ-to, htó-to, KaKÓfl-TO, Kyflá-TO atd.), -jihôo (któ-jih6o, ító-jimôo, Kai<óU-im5o, KyAá-jm6o atd.) a icée- (icóe-kto, KÓe-iiTo, KÓe-icaKÓií, iíóe-icyflá atd.). Částice -HíiÔyflb, -to a -jihSo jsou vždy neprízvučné. Každá částice vyjadřuje určitý stupeň neurčitosti. Věnujte pozornost významovým rozdílům u jednotlivých částic. I. Částice -HHby/IIi (KTÓ-HM6yab/někdo, kdokoliv, 4TÓ-Hii6yAb/něco, cokoliv apod.): Částice -HHÔyAb se používá tehdy, pokud je řeč o někom/něčem zcela libovolném jak pro mluvčího, tak i příjemce sdělení a máme možnost výběru. Zjednodušeně lze říci, že mluvčímu nezáleží na tom, o koho nebo o co se jedná: nýcjbíOT Haflo cnpocHTb y Koró-iiH6ynb flopóry. ■á:HTÓ-WHÓ^i»:icyiwK>;:B: 'Mä^HHé/:/■;!.■'■> Bbi6epiiTe icaKýio~Hn6yAb Máňicy. Otta c Kéiw-HM6yflb ronoptíjm? EcjlH KTÓ-HHÔyflb K HaM npHflěT,... Ať někdo (kdokoliv/jedno kdo) dojde pro křídu. Musíme se někoho (kohokoliv/nezáleží koho) zeptat na cestu. Něco (cokoliv/jeduo co) si koupím v obchodu. 'Vyberte si nejaké (jakékoliv/jedno jaké) tričko. Mluvila s někým (s kýmkoliv)? Jestli k nám někdo (kdokoliv/jedno kdo) přijde... Pamatujte: Částice -miSyab se často užívá v budoucím čase (fl HTÓ-HH6yBk Kyrnnb b Mara3ÚHe.), v otázkách (Oná c KéM-miGym. rosopójia?), při výzvě či vybídnutí (IJycTb Kró-HH6yfli> cxcmiht 3a MánoM.) a v podmínkových větách (Écjih KTÓ-HH6yflb k HaM npHaěx,...). 2. Částice -JIHBQ (KTÓ-nn6o/kdokoIiv, Tró-Jiíi6o/cokoh'v apod.): Částice -jihQo je synonymní k částici -rai6ya,b a odpovídá českým zájmenům na -koli: kdokoliv, cokoliv, jakýkoliv, kamkoliv apod. Částice -jih6o se častěji používá v naučné a úřední sféře. 3. Částice -TO (KTÓ-xo/kdosi, někdo, htó-to/cosí, něco apod.): Částice -to se používá tehdy, pokud je řeč o někom/něčem více konkrétním, avšak pro mluvčího neznámém: Któ-to cryw b AeepL. Někdo klepe na dveře. Nevíme, kdo přesně klepe na dveře, ale klepe jistě konkrétní osoba. On mió-to 3a.6rá i? pa^eBá.mce. Něco si zapomněl v šatně. i7n 1Itó-tg ynáno co CTOJiá. Něco spadlo ze stolu. Nevime, co přesně spadlo, ale jistě spadl nějaký konkrétní předmět. Sl BčTpéTHJi Kakóro-TO mcíiiukómoio 'lejiOKÓKii. Potkal jsem nějakého neznámého člověka. Nevíme; koho přesně potkal, ale potkal konla-étní osobu ' [ ■ . Któ-to xe6á HCKáji. Někdo tě hledal. Nevíme, kdo přesně tě hledal, ale hledala tě konkrétní osoba. Pamatujte: Částice -to se nejčastěji užívá v minulém čase (Htó-to ynájio co ctojjI./Oh mtó-to 3a6tui b pasijeBájnce.) a přítomném čase (Któ-to c-rynáT b ABepb.). Neurčitá zájmena s částicí -to se do češtiny také často překládají zájmeny s částicí -si (Któ-to Teôs hckóji - Někdo: tě hledal/Kdosi tě hledal; 5\ BcrpérHji icaKÓro-TO He3HaicÓMoro lejioBéKa - Potkal jsem nějakého neznámého člověka/Kohosi jsem potkal apod.). , Částice KÓe- (KÓe-KTo/někdo, leckdo, ledakdo, KÓe-Tro/leccos, ledaco apod.): Neurčitá zájmena s částicí KÓe- se používají tehdy, pokud ukazují na předmět či osobu, které jsou známy pouze mluvčímu, přičemž mluvčí nenazývá nebo nechce nazývat předmět či osobu konkrétně: 51 xoný Te6é KÓe-iTo npoiHxáTi,. >í iip h (icc Te6é KÓc-KaKiíe /KypHájibí. Oh yacé KÓe c Keiw noroBopán. Chci ti něco přečíst, (já vím, co ti přečtu) Přinesl jsem ti nějaké časopisy, (já vím jaké) Už s leckým mluvil, (on ví, s kým mluvil) Pamatujte: Částice KÓe- se nikdy neužívá v otázkách (používá se částice -HHoym,). Pokud je částice Koe- ve spojení s předložkou, potom předložka stojí až po částici a spojovník se nepíše (Oh yscé KÓe c Keiw noroBopHji.). 9. fCmó-Huf>yňb hjih Kinó-mo? \Ít'\ I. BaM ceróflHH ......... sbohhji. 2. # ceäiác ......... Hanniuý nHCbMÓ. 3. Mu xothm c.........no3HaKÓMHTLCH. 4..........CTVTOT b oiíHÓ. 5. Y.........Ha ýjume yiípájiH Maiinmy. 6. 3Aecb ecTb.........? 7. MaiccÓM npnnnacňji.........b pecrapáH. 8. Hówo.........rpÓMico KpHHáji. 9. R Aýwaio,.........nonpó6yeT oto ojiró^o. 10..........npiiflěTca hath sa xjié6oM. II. Th 3Haénib ......... H3 hhx? 12. íioiípýra ne 3HáeT, khk flo6páTEca ao qém-pa.......... noACKáacex ea? 10. '{inó-rtufíydt, ásmumó-mol a] I. Th 3fiáemb ......... 06 ítom xyAÓxcHHice? 2. Tpáiua ......... roBopňn Míie, ho a eró hc CJibiinana. 3. Mu óieHb nporojioflájiHCB, mh ......... cwyuÍM. 4. B -jtom ToprÓBOM uémpe xopómiifl accopTHMČHT. Ohm o6a3áTenbno ......... Bbi6epyT. 5. 3Ta AÓBymiía Bce Bpéiwa o ......... paccKá3biBajia CBoéii ceerpé. 6. Ä Morý BaM ......... npejino>KHTb? 7. Mbi ......... CJjénajiH HenpáBHJibHO. 8. Ohh o ......... MeHTáioT. 9. Bbi ......... Hanncánn b TeTpáAice? 10. Bce ......... HHTepecýtoTC^. 11. 3áBTpa th MÓ>Keuib 3aHáTbca ......... HHrepécHbíM. 12. ílo-MÓeMy, oh b.........coMHeBáeTcs. i 1. Odpovídejte na otázky podlé vzoru. Užívejte neurčitá zájmena a příslovce r^l s částicí KÓe-: —' A umo ebí Kynúnu deompodnoů cecmpé?, -+ Kóe~vmo icyníijiu, a 'tmo - ne cKáoiceM. A nmo oh Kynún deohpoduoů cecmpé? Kóe-imo vyním, a tmo - ne cjcaoKý/ne aiájiceM. 1. A Kyna th 3BOHÓJ1 cerÓAHíi ýTpoM? 2. A KOMý bm cflaflprre KÓMHaTy? 3. A qro oh 3aica3áji b pecTopáne? 4. A tom 3aHHMáJicsi Bani fléflymKa? 5. A Kaicóií cyn 6ýayT rOTÓBHTt peSáTa? 6. A me npoaaibT BKýcnue ííSjiokh? 7. A b i&m coMHeeáeTCíi AHacTacóíi? 8. A OTKýAa y měn Orac? 9. A 3a Ke m 3aéxaji ítot qenoBéK? 10. A kto Hamicán aneio-pÓHHoe nncbMÓ? 11. A o kom 6ýflyr roBopHTb Ha coSpáHHH? 12. A Ha Kaicňe Bonpócbi ne otbčthji cTyAéiiT? 13. A rne bh ocTáBHJiH xpn TÓMa cnoBapá? 14. A KáK h m BŮflOM cnópTa th yBJíeKáeujbCíi? 15. A Koró ňmeT >ÍHa? 16. A c neM ohh e^ÁT íto 6jik)jjo? 12. Do vět doplňte správné neurčite zájmeno nebo příslovce: I. % (rne) ocTáBHJi kjiiohh ot KBapTHpu. 2. 5KypHanHCTbi 3aAaAýr BaM (icaKÉe) Bonpócbi, ho KaKŮe, cKa3án. He Morý. 3. Y (kotó) ecTb eró HÓiviep Tejietbóiia? 4. Te6é náAO o§H3áTeAbHo (hto) ci,ecTb! 5. fliipéKTOp c (iceM) ómeHb aójito pa3roBápHBaji. 6. ^hasi (kvM) noéxan, a Ky^á, bh y3HáeTe nÓ3>Ke. 7. Bh (Korflá) Bepněrecb b Pocchm? 8. yneHHua (ito) HanHcána b TeTpáAH. 9. Bh roBopiÍTe Ha (Kaicóň) HHOcrpáHHOM a3biKé? 10. 3/tecb (rfle) mójkho noMenáTb icpóHbi? II. Th (qeii) 3aHHMáeuibca b CBo6óflHoe BpéMH? 12. A c new mh 6ýAeM hx no3ApaBJiáTb? - C (neivi) 6ýAeM, ho noi<á 3to 'ránea. 13. BaM (kto) cflánaji'npemJioacéHHe? 14. HaM BMflajiH (KaKÓň) AOKyMéHT. B, ft lis >-> a o u, o M •S o KS HacTb B lociciia I; Poslechněte si text na nahrávce, poté si Iio přečtěte: ;-Ô?l..LťO/A(Í3ľ: TpaHccaGripcKafl JKCJitvjiio^opÚMcunii iwa>hcipájii., hjih BejiMkiiíí Ch6hpckhh IlyTb (ucTopÉiecKoe Ha3BáHne), - cárviafl flUHHHaa b MŔpe 3Kejié3Han ^opóra, OHá CBŔibiBacr eBponéíicKyio iiacT& Pocchh c flájibHHM Boctókom. TpaHccnoápcicaa acejie3HOflopó}KHa» MaracTpájit cxpóanact HéxBepxt Béra - c 1891 no 1916 ró/rti, a ee hojiotho npoxjiHýjiocB or Mocicbĺi flo THXooKeáiicKoro nópTa BnaflHBOcxÓK na paccTOHiiiie ciiľ.mie 9000 KHnoMéTpoB. IIójihlih nepeé3fl H3 HanaJibHoro ao KonéiHoro nýmcra 3aniiMáeT b cpé^HeM 7 .zmen, M&Kfly xeM nóe3fl nepeceiíáeT 8 HacoBbix iiohcób. 3Kcnpécc oTirpaBJíieTCJi H3 Mockbéi, nepeceicáet: Bójrry, CBopáHHBaeT na róro-BocTÓK b CTÓporiy Ypána, a 3axéM h/íSt b EKaxeproráýpr, Omck h HoBOCHÔŔpcK. Eró nyxb jiexcŔT qépe3 06t - oflirý n3 ch6hpckhx peK, h aäaee k KpacHoápcKy Ha Enncée. 3aréivi nóe3fl HflěT b MpicýrcK, flánee no róaraoMy Sépery BaHiíájia, MHiiýeT Xa6ápoBCK h npHÔbmáex b KonéTUbiH nyHKT Tpáccu - Bjia^HBocxÓK. MlO SHá'IHT 3TO CJ1ÓBO? BejiŮKiiH, -an, -oe, -ne velký, veliký průměrně ^ájibHiiií Bocxók m Dálný východ atejié3HaH aopóra ž železnice )Ke.ie3HOí(opóatHbiíí, -aa, -oe, -we železniční tanii,MáTi>, -áio, -áewi., -áiox zabírat Manicrpájir,, -jih ž magistrála MHHOBáxb, -iiýio, -uýeuib, -Hýtor minout nepeceKáxb, -áio, -áeuib, -áior protínat, lďižovat nopx, -a m prístav nOJlOTHÓ trať zde nósíc, -a m pásmo nyxb, -tú m trať, cesta paCCTOHHHe, -Hfl S vzdálenost eBífobiBaxb, -a»o, -aeuib, -aiox spojovat PafiÓTa c réiccTOM 2. Rusky převyprávějte text. y^Odp'ovide^ 1. Kafc Ha3biBáeTCH cáMaa /iJiHHHasi b Miípe acené3Haa Aopóra? 2. C nem OHá CBS3biBaex esponéflcicyto qacxfc Pocchh? 3. KaK ^ÓJiro erpómiH MarHcrpánt? 4. KaKÓe paccTOHiine h CKÓJibKo qacoBÚx noscÓB nepeceiíáex nóe3fl? 5. Ckójibko fleeft 3aHHMáex b cpéflneM nÓJiHbiií nepeésfl H3 HanáJitHoro ro KOHé™oro nýnicra? 6. Kaiaíe ropoflá h péra-i Mm-iýeT 3Kcnpécc? lloiiTÚ/noéxaTb h.ih cxoaúľh/cT,é3AHTb? V předcházející lekci jsme se již seznámili se základními pohybovými slovesy iwrů/xoAHTb, éxarb/é3ÄHTb a nejčastějšími předponami. Kromě nich ale v ruštině existují další dvě velice frekventované předpony - no- a c-. Jejich význam a užití si vysvětlíme nyní. I lomen íuiii cxojjhji? la) Chh nouieji b 6H6™oxéicy. = Syn šel do knihovny. Syn šel do knihovny, dosud se nevrátil, (neukončený děj) Pohyb z místa A do místa B. 2a) Cbin cxo^HJi b GHÔJiHOTéKy. = Syn byl v knihovně. Syn byl v knihovně, už se vrátil, (ukončený děj) Pohyb z místa A do místa B a zpátky. _ Ruská věta Cmh 6uji b 6ií6jiHOTéKe vyjadřuje pouze stav, nikoliv pohyb. loéxaji HjiH ché3flHji? 16) BÓBa noéxaji Ha jxmy. - Vova jel na chatu. Vovajel na chatu, ještě se nevrátil, (neukončený děj) Pohyb z místa A do místa B. Vova byl na chatě. Vova byl na chatě, už se vrátil, (ukončený děj) Pohyb z místa A do místa B a zpátky. 26) BÓBa ci,é3aHJi Ha fláqy. HaKOnéu, cxómt b pecropáH? 7. Koiflá nporbéecop HaKDnéu. cxóflux b nam jmrepaxýpHbiH KJIy6? 8. Koraá EjiraaBéxa AHflpéeBHa HaicoHén cbéaflm' Ha BbicTaBKy? f Ruská věta Bcma 6bM Ha ^äno vyjadřuje pouze stav, nikoli v pohyb. Pamatujte: 1. Všimněte si, že pro vyjádření jednorázového pohybu (la, 16) používáme předponu no-a pohybová slovesa HATÚ/éxaTb; pro vyjádření pohybu tam a zpět (2a, 26) předponu; c- a pohybová slovesa xoaňTi>/é3aHTb. 2. Nezapomeňte na pravopis! Tvary slovesa Cbé3,AJiTb píšeme s tvrdým znakem - cié^HJi, Cté3flHJia, Cbé3flHJI0, Cié3flHJIH! 3. Tvary sloves nonTÚ/noéxaTb (noň/rý, noHflěHib, noHírýr/noéay, noéfleuit, noéflyx) se; používají stejně jako v češtině (půjdu, půjdeš, půjdou/pojedu, pojedeš, pojedou). Tvary sloves cxo/iHTi>/ci>é3inHTb (cxoacý, cxÓAHUib, cxÓÄaT/cT>é3>Ky, cí>é3AMuib, cbéiwix) se do i-češtiny překládají jako (zajdu, zajdeš, zajdou/zajedu, zajedeš, zajedou). / , 4. Doplňte vhodný tvar pohybového slovesa s předponou no- nebo c-. Kde je to možné, užijte přítomný i minulý čas: 1. Ifle tboh nána? - Eró ceiwác Hex. Oh ......... b óchac. 2. Korflá oh ......... Ty/iá, on Te6é cpá.3y rro3BOHHx. 3. Ifle bu ôbijih jičxom? - Mbi .........b CnoBáKHio. 3to 6biná óhciii. HHrepécnaa noé3flfca. 4. ^Ixo y xe6á 3Aecb? - Tyr máco, Kapxómica h óbouth. Któ-to yacé .........3a npozrýKTaMH, TaK ixo MÓsceM npnroxÓBHxb BKýcubiň o6éfl. 5. Kyaá ohm.........? - H rte 3í(áio, Kor^á ohií npHflýr oópáxno, cnpócHM hx. 6, Bnepá Mbi .........b khhó. 7. Tu cjiyMáimo He BHfleJi Tánio? - Eě Hex, oHá......... Ha pbíHOK. 8. Kto ......... Ha 3KCKýpcnfo. b IIexep6ýpr? - B lTexep6ýpr ......... MaiccáM. Mh yxé ijnk ........., a oh raiw Hé 6bM. 9. Pe6áxa.........k spaný. Tenépt ohh yasé He ôýzryx TaK Hácxo 6onéTb. 10. ÝxpoM a......... ryjiÁTb b napK. Kontá a.........b napK, h pemí-ui no3BOHňxb Apýry. 5. Odpovídejte na otázky podle vzoru: Kozdá ohú HciKoněij cxódnm e anméxy? —> Omí mydá ceimác nouuiú. B anméicy onú yoicé cxodÚJiu. 1. Korgá Bani acciicxéHT HaKOHéu, cbé3flHx b Ilpáry? 2. Korflá yieHWcá HaKOHéu cxóa»x b rajiepéio? 3. Koi;ziá yqňxejib HaicoHéu, cxóahx k .zrapéicropy uikójih? 4. Kor^á ľans HaicoHéii cbé3flMx b nárepb? 5. Korflá xboíí njieMÁHHHK HaicoHéii cfeé3AHX b ABCxpájiHK)? 6. Koraá ohh Skloňování podstatných jmen rodu mužského (3ABÓ/I.bí, ABTOMOÍ a ženského (HIKÓJIM, HE^ÉJIH) v množném čísle Mužský rod: í í M! i, Tvrdý vzor v /Měkký; vzor Koncovky 1. 3aBÓAbi aBTOMOÔŕmn -bl/H 2. 3aBÓflOB aBTOMo6ájjeií -OB/-EH 3. 3aBÓ^aM aBXOMOÔHJWM -AM/-MM 4. saBÓAbl/MájIbTOKOB aBxojyio6HJiH/nncáxejieH -M, -OB/H, -EÍÍ 6. o 3aBóflax 06 aBTOMoSÓJiax -AX/-ÍTX 7- 3aBÓAaMH 3btomo6hjihmh -AMW-flMH j 1 Ženský rod: Měkký vzor Koncovky 1. niKÓJibi Hejjéra 2. JUKOJI neAejib 3. niKÓnaM HefléjiHM -AM/ÍEVI 4. UIKÓjIbl/acéHUtHH HeAénH/Hífflb -W,-/-H,- 6. o uiKÓJiax o HefléJiax -AXJ ÍDÍ 7. ľ uiicórraMM HeAénHMH -AMM/-ÍIMH Pamatujte: 1. Všimněte si, že podstatná jména ve 3., 6., a 7. pádu mn.-čísla ženského i mužského rodu mají stejné koncovky (-aiw/-jiM, -ax/-six, -ainu/-íiMn). 2. Mějte stále na paměti základní pravidla pravopisu - v koncovce se po r, k, x píše -h (khhth, anxéKH, Mýxn), po u se píše -ti (npenoAaBáTejibHHnbi) a po sk, m -h (flýniH, hohch), ale vyslovuje se tvrdě. 3. POZOR: U životných podstatných jmen na rozdat od češtiny neprobíhá změna kmenové souhlásky (nex - nexu). 4. Jestliže v ženském rodě končí kmen podstatného jména na skupinu souhlásek, vkládá se ve 2. p. mn. čísla tzv. vkladná hláska -o nebo -e (oTMéTtca - oxMéxoií, nóacKa - jiótkěk). U podstatných jmen zakončených na -Ka se vždy vkládá -o (oTMéTica - otmótok, Harpý3Ka - narpý30K, jiáeica - jiáBon). Slova zakončená na >k, ui, t, in, nebo slova mající před příponou měkký znak mají vkladné -c (nósKica - iiómeK, náunca - námeic, nójibi) b a3ponopxý. 9. 3flecj>xaK MáJio (nojié3Hbiň iipoflýicx). 10. Háinn Apyabá jkéjih b (KOMopxá6ejii,Ha5i icBapxňpa). MěpcTBHH xJieS ne ónmh BicýcHhii Jistou překážku představují slova, která znějí stejně či podobně v ruštině i češtině. Mohou ale mít zcela odlišný význam. Z následujícího přehledu se naučte slova, která ještě neznáte a dobře si zapamatujte jejich význam. no3Óp hanba pozor(!) BiiHiviániie MĚpCXBMH tvrdý, ztvrdlý čerstvý CBéSKHÍÍ BOlIb zápach vůně iána\ HOHÚTb páchnout vonět náxHyxB 3anÓMHHTb zapamatovat si zapomenout 3aĎbITb 6blT způsob života byt KBapTÚpa BliVClIblli chutný, dobrý vkusný iriíiiiiiibiri acená rnanžeika žena sKéiimMHa MyiK manžel muž wyiKiHHa ciíópo rychle, brzy skoro nOHXH ýacac hrůza, zděšení úžas n3yMJiéHne xyflóň hubený chudý fié'un.iii ApyrÓH ' jiný druhý BTOpÓfl 3aKa3ŮTb objednat si zakázat 3anpeTÚTb 8. Slovní spojení přeložte a vyskloňujte je: čerstvý chléb, chudý muž, hubená manželka, jiná slečna, velký byt, druhý manžel Pamatujte: BJiafléTb «/e*f/ovládat co JI xopouió BJiaaéio aHFJiHHCKHM 5i3HKÓiu. - Dobře ovládám anglický jazyk. Tu Bjiaaéeuib áxon nporpáMMoií? - Ovládáš tento program? Ohh cobcčm He BJiafléioT KOMntróxepOM. - Vůbec neovládají počítač. 9. IVTi.i nna^ccM pýccKHM sismkóívi. A hcm'bjihiičitc bi>i? MaxeMáTHKa, qéuiCKHÍí mim, MysBiKánbHBiří HHCTpyMéHT, KOMHBibxep, (jio-mauimpÚT 3Ta TéxHHKa, JKHBonHct, aimiHHCKHH 33ĹIK, nojTésHtie Mtmabi, rHTápa, HÓBtiíí npeflMér': HHOCTpáHHBIH 513BIK... ' 10. Přeložte: L Vlak odjíždí v 7 hodin. 2. Koupím ti něco na tržnici. 3. Haló! Tady je Viktor. 4. Nejdřív si musím zarezervoval letenky do Moskvy. 5. Nemohu se jim dovolat. - Asi máš špatné číslo 6. Přejeme vám šťastnou cestu! 7. Nevíte, kde je Eva? - Šla do lékárny. 8. Známý se trochu zdržel. Uvízl v dopravní zácpě. 9. Někdo ti volal. Byl to nějaký pán. 10. Na nádraží budeme muset počkat jednu hodinu. 11. 3. dubna jsme byli v divadle. 12. Na letišti jsem předložila pas 13. Vítejte! 14. O prázdninách jsme byli na Slovensku. 15. Před měsícem jsme dostali dopis. AllCK/IÓ'1 JUépjioK Xojimc h flÓKTop Bůtcoh rryxeiiiécTBOBajni neruKÓM. Koraá ohm mjiH nó Jiecy, Hacrájia hoib. Ohh nocxáBHJiH najiáTKy1 h Jieraň crmxfc. HÓ4bio ó6a npocwnáiOTCíi, Xojimc cnpáuiHBaeT: - BáTCOH, O 4ěM B3M rOBOpÁT 3XH 3Bě3JIBI Ha.0. HáMH? - Ohh Mne roBopÁT o tóm, -jto 3áBTpa 6ýneT npeKpáciiaa noro.ua. A BaM? - A MHe ohií roBopár o tóm, hto y Hac yicpájiH najiáTKy. 1. Slova v závorkách ilejté do správného tvaru množného čísla: 1. ^MHTpHio Há^o BcrpéTHTtcfl c (iiéuicKHÍí 6n3HecMén) h (flejioBÓä napTHěp). 2. Ha npecc-K0H4>epéHU,HH mbi 6ýAeM oxBenáxb (HeMémcaa HcypnajiHcxica). 3. Ä nonpocHJia (naccaatáp) npe^taBriTi. ĎHJiéTBi. 4. Ha cjiéflyromeň Heléne a ikbbohío (HÓBaa accHCTénxKa). 5. nóe3fl vocTaHáBJíHBaeTcn b (nopTÓBBiií rópoa). 6. Ha áxoň ýjiHije mhóto (Mara3JÍH) h (rasérabiií khóck). 7. 3flecb npoAaibx tójibko (KÓJKanaa cýMKa h nopTCbénb). 8. 51 coMHeBáiocB b eró (cnocóÔHOCTt). 9. Cyn mbi eaáM (nójiata), a BTopóe - (Bánica). 10. Ha Boioájie ohií BCTpeiájiH (cJiOBáuKaa yneiráua) h (pýccKHÍi cxy^éHT). 11. íl noiíflý c ^éjryiiiKOH b Jiec 3a (rpaS). 12. B MocKBé nocTpÓHJiH MHÓro (xoprÓBbiří h cnopTHBHbiň uenxp). 13. (3xa CHMiiaxHiHaji flésyiuiía) a He 3Háio. 14. Ohh nponrájiHCB co cbohmh (bhvic) h (BHýHKa). 2i-.Přcřtdtc si následující inzeráty, ve kt-crých.-ncjsowoznačcny-přfzvuky.-.Zkuste-, í-prízvuky odhadnout podle citu. Poté si poslechněte nahrávko a prízvuky si označte do textu. Znovu si inzeráty přečtěte, neznámá slova vyhledejte ve t; slovníku: 092 ir mě A01 a) Hmy npenoflaBaTejisf fljrn 3aHHXHií aHTJiHHCioíM ji3bikom c aeBoiKofl AeBsrrH jiex. 2—3 pa3a b Heaejiio. )KejjaTeJ!bHO cxyneHTKa (hnnojiormecKoro 4>aKyjiBxexa. Onuaxa - 700 py6jieň 3a 120 MHHyx c BBie3AOM k yneHHKy. PaňoH HOBOcxpoeic Xiimiíh. 6} Kyiuiro BHfleoKaMepy bbicokoto KJiacca - He /jopoxce 50% (HOByK) - ao 60%) ot ctohmocth, npefliiaraeMoří b Mara3HHax. C npefljio>iceHHaMH npocb6a 3BOHHXb no yKa3amibiM xejieHpMy h noMoacex c noflôopoM OT^eJioíHBix MaTepnanoB h Me6enn. 1 stan