Americký  modernismus  první   poloviny  20.  stole8   Dějiny  hudby  20.  stole8   Problém  americké  „národní“   hudby   n  „bostonská“  či  „druhá  novoanglická  škola“:   n  John  Knowles  Paine  (1839-­‐1906)   n  George  Chadwick  (1854-­‐1931)   n  HoraWo  Parker  (1863-­‐1919)   n  Edward  MacDowell  (1861-­‐1908).     n  Působení  A.  Dvořáka,  žák  Arthur  Farwell   (1872-­‐1951)  jako  organizátor  a  vydavatel.   Charles  Ives   n  Narodil  se  v  Danbury,  ConnecWtut,   20.10.1874,  zemřel  v  New  Yorku  19.5.1954.     n  Na  Yalské  univerzitě  studoval  hudbu  u   HoraWo  Parkera  (1894-­‐98).     n  Nehudební  profese  v  pojišťovnictví   Ives  o  své  profesi   n  „The  fabric  of  existence  weaves  itself  whole.  You   can  not  set  art  off  in  the  corner  and  hope  for  it  to   have  vitality,  reality  and  substance.  There  can  be   nothing  “exclusive”  about  a  substanWal  art.  It   comes  directly  out  of  the  heart  of  experience  of   life  and  thinking  about  life  and  living  life.  My  work   in  music  helped  my  business  and  my  work  in   business  helped  my  music.“     Recepce  díla   n  Izolace  skladatele.     n  Dílo  bylo  až  do  roku  1939  prakWcky  neznámé   s  výjimkou  klavírní  sonáty  č.  2  „Concord,  Mass.,   1840-­‐1860,  kterou  Ives  vydal  roku  1919  vlastním   nákladem,  a  sbírky  114  písní,  vydané  stejným   způsobem  v  roce  1922.   n  Teprve  provedení  skladeb  Three  Places  in  New   England  v  roce  1930  a    Concord  Sonata  v  roce   1939  přivedlo  Ivesovu  hudbu  do  povědomí   zasvěcených  avantgardních  kruhů  hudebního   publika.   CharakterisWky  stylu:   n  strukturální  povaha  disonancí  v  Ivesově  hudbě   (emancipace  disonance)  („Beauty  in  music  is  too   oJen  confused  with  something  that  lets  the  ears   lie  back  in  an  easy  chair.“).   n  polytonalita   n  emancipace  zvukové  barvy   n  polyrytmie   n  „montáž  izolovaných  prvků  v  hudbě“   nesynchronní  proudy  či  pásma   PoeWka   n  Hudba  podle  Ivese  vyjadřuje  duchovní  a  eWcké   kvality.     n  V  Essays  Before  A  Sonata  napsal:  „My  God!  What   has  sound  got  to  do  with  music!“     n  Za  kvalitu  umění  považoval  „substance“.     n  Podle  něj  Wagner  či  Debussy  příliš  zdůrazňovali   techniku,  formu  a  slyšitelnou,  smyslovou   kvalitu.”Debussy´s  content  would  have  been   worthier  his  manner  if  he  had  hoed  corn  or  sold   newspapers  for  a  living.“     Duchovní  a  intelektuální  kontext   n  Největšími  umělci,  majícími  „substance“,  jsou  podle  něj   Bach,  Beethoven  a  spisovatelé  Emerson  a  Thoreau.     n  Ralph  Waldo  Emerson  -­‐  americký  filozof  a  spisovatel   (1803-­‐1882).  Usadil  se  v  Concord,  Mass.     n  „Our  day  of  dependence,  our  long  apprenWceship  to  the  learning   of  other  lands,  draws  to  a  close…  We  have  listened  too  long  to  the   courtly  muses  of  Europe…We  will  walk  on  our  own  feet;  we  will   work  with  our  own  hands;  we  will  speak  our  own  minds.”     n  Jeho  žákem  Henry  David  Thoreau  (1817-­‐62)   n  Walden,  or  Life  in  the  Woods  1854   Symfonie   n  4  symfonie  číslované   n  Third  Symphony  „The  Camp  MeeSng“ 1904   n  1.  Andante  „Old  Folks  Gathering“   n  2.  Allegro  „Children‘s  Day“   n  3.  Largo  „Communion“   Další  symfonické  skladby   n  The  Unanswered  QuesSon  1906   n  3  Orchestral  sets   n  First  Orchestral  Set  (A  New  England  Symphony;  Three   Places  in  New  England)  1908-­‐?14   n  1.  The  Saint-­‐Gaudens  in  Boston  Common   n  2.  Putnam‘s  Camp,  Redding,  ConnecWcut   n  3.  The  Housatonic  at  Stockbridge   n  A  Symphony:  New  England  Holidays     n  Washington’s  Birthday     n  DecoraWon  Day     n  The  Fourth  of  July     n  Thanksgiving  and  Forefathers’  Day     Klavírní  dílo   n  Second  Piano  Sonata  „Concord,  Mass.,  1840-­‐60“,   komponováno  1909-­‐15,  vydání  vlastním   nákladem  v  roce  1920,  drobné  úpravy  a  revize   však  pokračovaly  až  do  40.  let.   n  1.  Emerson   n  2.  Hawthorne   n  3.  The  Alco|s   n  4.  Thoreau   n  Three  Quarter-­‐tone  Pieces  (1923-­‐24)     Organizační  struktury  moderní   hudby  v  USA   n  InternaSonal  Composer‘s  Guild  (1921-­‐27)  a  její   nástupkyně  Pan-­‐American  AssociaSon  of   Composers  (1928-­‐34)  –  modernisté,  Edgar  Varèse   a  Charles  Ives   n  League  of  Composers  (1923  -­‐  ca.  1946)  –   francouzsky  orientovaní  skladatelé,  Aaron   Copland     n  New  Music  Society  (založena  1925  Henry   Cowellem),  časopis  New  Music  Quarterly   První  americká  avantgarda   n  American  Five  -­‐  kromě  Charlese  Ivese  (někdy   Edgara  Varèse)  Henry  Cowell  ,  Charles  Ruggles   (1876-­‐1971),  John  Becker  (1886-­‐1961)  a   Wallingford  Riegger  (1885-­‐1961).     n  rozchod  s  tradicí   n  pojem  dissonant  counterpoint,  který  se   v  americké  hudební  teorii  objevuje  od  roku  1916   zásluhou  Charlese  Seegera     Další  skladatelé   n  Ruth  Crawford  (1901-­‐1953)   n  George  Antheil  (1900-­‐1959)  –  spojení  s   fanrcouzským  prostředím.   n  klavírní  Airplane  Sonata  (1921),    Death  of   Machines  (1923),  Sonata  Sauvage  (1922-­‐23)  a   Jazz  Sonata  (1922-­‐23)     n  Ballet  mécanique  (1923-­‐1925)     Henry  Cowell  (1897-­‐1965)   n  kontakt  s  ISCM   n  publikoval  své  vize  nové  hudby  v  knize  New   Musical  Resources,  jež  vznikla  v  letech   1916-­‐1919,  vydána  1930     n  Tone-­‐clusters     Inovace   n  rozšíření  hudebního  materiálu  o  bruiWsWcké   prvky  typu  klastrů  či  jiných  sonorisWckých   postupů  na  pomezí  tónu  a  hluku;   n  uvolnění  časové  koordinace  jednotlivých  vrstev   hudební  struktury  díky  polyrytmii  a  polymetrii;   n  experimentování  s  otevřenými  formami.   Dílo   n  klavírní  skladby  Aeolian  Harp  (1923),  The   Banshee  (1925),  The  Fairy  Bells  (1929)  a  The   Sinister  Resonance  (1930).   n  Quartet  RomanSc  (1917)  pro  dvě  flétny,   housle  a  violu       n  smyčcový  Quartet  Euphometric  (1919)   n  Mosaic  Quartet  (1935)       Edgar  Varèse  (1883-­‐1965)   n  Studoval  na  Schola  Cantorum,  kde  byli  jeho   učiteli  Vincent  d’Indy  a  Albert  Roussel,  a  na   pařížské  konzervatoři  u  Charlese  Marii   Widora.     n  Do  New  Yorku  přišel  v  roce  1915.   n  Vliv  F.  Busoni   Dílo   n  Amériques  (1918-­‐1921,  1927)  Offrandes  (1921)  pro  soprán   a  komorní  orchestr   n  Hyperprism  (1922-­‐1923),    pro  dechy,  žestě  a  bicí   n  Octandre  (1923)   n  Intégrales  (1924-­‐1925)   n  Arcana  (1925-­‐27;  1960)  pro  velký  orchestr   n  IonisaSon  (1930-­‐1931)  pro  13  hráčů  na  bicí   n  Ecuatorial  (1932-­‐1934,  1961)  pro  bas,  žestě,  klavír,   varhany  a  bicí  a  thérémin.  Déserts  (1950-­‐1954)  pro  dechy   a  bicí  střídanými    s  elektronickými  zvuky   n  Poème  électronique  (1958)   KolekWvismus  a  „americká  vlna“   n  ekonomická  krize   n  American  Wave  ve  30.  letech  –  „služba   společnosW“   n  Federal  Music  Project,  zahájený  v  roce   1935.     Aaron  Copland  (1900-­‐1990)   n  V  letech  1921-­‐24  studoval  v  Paříži  u  Nadii   Boulanger     n  Vitebsk  (1929),  Symphonic  Ode  (1930).   n  Ve  třicátých  letech  obrat  -­‐  symfonická  báseň  El   Salón  México  (1936)  je  prvním  dílem  této  nové   orientace.   n  Balety  Billy  the  Kid  (1938)  a  Rodeo  (1942)  využívají   kovbojských  písní.   n  Později,  od  roku  1950,  Copland  začal  pracovat  s   dvanácWtónovou  technikou.