Digitalizace (nejen) v knihovnách
JONES, Trevor. An introduction to digital projects for libraries, museums and archives. University
Library, University of Illinois at Urbana-Champaign, May. http://images. library. uiuc.
edu/resources/introduction. htm, 2001.
Přehledová publikace popisující problematiku digitalizace dokumentů především z pohledu
knihovnického, včetně možných úskalí na která je možná během ní narazit.
ASTLE, Peter J.; MUIR, Adrienne. Digitization and preservation in public libraries and archives. Journal
of Librarianship and Information Science, 2002, 34.2: 67-79.
Článek popisující jak digitalizaci dokumentů, tak především jejich zpřístupnění a presentace
pro odbornou i laickou veřejnost. Vychází přitom ze zkušeností z 20 britských knihoven.
SMITH, Abby. Why digitize?. Microform & imaging review, 1999, 28.4: 110-119.
Článek částečně esejisticky laděný, je zaměřený na otázku proč vlastně digitalizovat.
Reflektuje přitom (i přes své stáří) některé nastupující aspekty informační společnosti a nové
potřeby lidí při práci s daty.
LOPATIN, Laurie. Library digitization projects, issues and guidelines: A survey of the literature. Library
hi tech, 2006, 24.2: 273-289.
Velice užitečná příručka, která se věnuje rešerši literatury o digitalizaci v knihovnách z let
2000-2005. Především pro přehledovou a historickou hodnotu jde o velice zajímavý a pečlivý
zdroj, který stojí za přečtení.
LYNCH, Clifford. Digital collections, digital libraries & the digitization of cultural heritage
information. Microform & imaging review, 2002, 31.4: 131-145.
Konferenční příspěvek dává do souvislosti digitalizaci a její význam pro knihovny v oblasti
kultury a kulturního rozvoje. Ukazuje na aspekty spojené s informační společností, ale také
s určitými legislativními problémy. Digitalizace je pak určitý směr přechodu od klasických
k digitálním knihovnám.
MORI, Shunji; SUEN, Ching Y.; YAMAMOTO, Kazuhiko. Historical review of OCR research and
development. Proceedings of the IEEE, 1992, 80.7: 1029-1058.
Článek věnující se historickému přístupu a aplikacím k digitalizaci textu a především jeho
optickému rozpoznávání. Přináší řadu zajímavostí a rozšiřuje pohled na digitalizaci právě
historizujícím rámcem.
BAZZI, Issam; SCHWARTZ, Richard; MAKHOUL, John. An omnifont open-vocabulary OCR system for
English and Arabic. Pattern Analysis and Machine Intelligence, IEEE Transactions on, 1999, 21.6: 495-
504.
Zajímavý článek zaměřený především na informatiku. Ukazuje, jak lze díky porovnávání
geometrických objektů pomocí k-nearst algoritmů digitalizovat například arabsky psané texty.
CHAUDHURI, B.B a U PAL. A complete printed Bangla OCR system. Pattern Recognition. 1998, vol. 31,
issue 5, s. 531-549. DOI: 10.1016/S0031-3203(97)00078-2. Dostupné z:
http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0031320397000782
Článek se věnuje možnostem digitalizace textů vytvořených v bangladéštině, které mohou
být zajímavé tím, že pracují s analýzou relativně složitých grafických prvků. To otevírá dveře
k systematické automatické analýze složitějších grafických struktur než je pouze písmo.
KELLY, Kevin. Scan this book!. New York Times Magazine, 2006, 14: 43ff.
Zajímavý článek spíše popularizační článek, který se věnuje digitalizaci jako morálnímu
imperativu. Vše navíc dává dohromady kontext činnosti Google a nového pojetí knihy a
informací ve spolenčosti.
SAMUELSON, Pamela. Google Book Search and the future of books in cyberspace. Minn. L. Rev.,
2009, 94: 1308.
Zajímavý článek pojednávající o vyhledávání v naskenovaných knihách a práci Google v této
oblasti. Jde o vhled do problematiky masivní digitalizace a integrace výsledků do vhodné,
uživatelsky funkční podoby.
BUNKE, Horst a Wang P. S. P. Handbook of character recognition and document image analysis.
Reprint. Singapore: World Scientific, 1997. ISBN 978-981-0222-703.
Kniha se podrobně věnuje problematice OCR a to nikoli jen na uživatelské úrovni, ale také
z hlediska pokročilejších metod, jako jsou HMD, které jsou důležité především, pokud mají
být vytvářeny systémy pro OCR pro neznámé jazyky či specifické texty (matematika, fyzika,
chemie, čínské znaky, arabština…).
SHUNJI MORI, Hirobumi Nishida. Optical character recognition. New York, N.Y: J. Wiley and Sons,
1999. ISBN 978-047-1308-195.
Užitečná a méně náročná příručka věnující se problematice OCR především u anglických
textů, ale také dalším běžně dostupným textům. Poslouží jako základní literatura pro
digitalizaci textových dokumentů.
BARTOŠEK, Bartošek. Nástroje Google. 3. Google Book Search. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901,
2009, roč. XIX, č. 3, s. 16-20.
Článek popisující službu Google Books z hlediska digitálních knihoven. Nabízí tak širší chápání
této služby v kontextu knihovnické praxe a technického provedení.
MIANO, John. Compressed image file formats: your guide to graphics files on the web. Vyd. 1. Boston:
Addison-Wesley, 1999, 264 s. ISBN 02-016-0443-4.
Publikace věnující se grafickým formátům, které obsahují komresní algoritmy, jako je jpeg či
png. Poslouží především těm, kteří zvažují, jaký formát pro digitalizaci je nejvhodnější a
nejlepší.