Psychologie činnosti, sociologie objektů, teorie sítí aktérů Teorie činnosti (TČ) •teorie činnosti – psychologická teorie vyvinutá v 80tých letech v SSSR •Alexej N. Leonťjev, Sergej L. Rubinštejn, L. S. Vygotský •alternativa k idealistické a mechanistické (biologizující) koncepci psychologie, základ marxismus •ústřední kategorie – předmětná činnost, proces vytvářející psychiku – obsahuje vnitřní hybné rozpory, transformace •zavádí jednotky analýzy, které spojují momenty lidské činnosti s psyché, jejíž vznik ovlivňují a zprostředkovávají •spojení poznání a smyslové činnosti, smyslově praktická činnost – lidé v kontaktu s předměty okolního světa •poznání neexistuje mimo praktický životní proces •lidé svým působením mění vnější svět a tím mění i sebe (srov. Wiener) •procesy – spojující článek mezi subjektem a reálným světem, mezi psychickým a materiálním •procesy činnosti subjektu – vnější, praktické, nabývají formy vnitřní činnosti, činnosti vědomí (LEONŤJEV, 1978) Teorie činnosti •deskriptivní nástroj – jednota vědomí a činnosti •zaměření na praxi •teorie: intencionality, historie, zprostředkování, kolaborace, vývoje konstruujícího vědomí •důraz na naturalistická studia, kulturu a historii •TČ je filosofický a víceoborový rámec pro studium různých forem lidských aktivit jako vývojového procesu s oběma v dané chvíli propojenými úrovněmi – s úrovní individuální i sociální Vědomí •vědomí: • – není ideální: diskrétní nehmotný kognitivní akt • – není materiální: mozek • ® je situováno v každodenní praxi: jsi to co děláš! – sociální forma •sociální forma se skládá z lidí a artefaktů •Vygotsky: vědomí je fenomén sjednocující pozornost, záměry, paměť, uvažování a řeč ® uživatelské chování • Lidé a artefakty •artefakt může být fyzický nástroj nebo znakový systém – např. lidský jazyk, nástroj, znak, postup, stroj, metoda, zákon, forma organizace práce •artefakt může být pochopen jen v kontextu lidské aktivity: způsobů, jak je lidmi používán, potřeb, kterým slouží a historického vývoje, kterým prošel •TČ nabízí koncepty popisující tyto aktivity •je možno popisovat kontext, situaci, postupy ® vhodné pro výzkum v HCI •zjišťování, co bude užitečné (ne použitelné) •studium v terénu – zjištění, jak technologie zapadne do aktuálního sociálního a materiálního prostředí uživatelů •zájem o tacitní znalosti, plynulost aktivit, situace uživatele, povaha práce, vědomí, asymetrický vztah mezi lidmi a věcmi, role artefaktu v každodenním životě Lidé a artefakty •mezi lidmi a věcmi je asymetrie •TČ klade důraz na motivy a vědomí – náleží jen lidem •nejsou stejnou ontologickou entitou jako lidé: lidská perspektiva vztahů lidí a artefaktů •artefakty – mediátoři lidského myšlení a chování: vztahy mezi prvky činnosti jsou zprostředkovány •př. nástroj zprostředkovávající mezi aktérem o cílem jeho činnosti •cíl není dosahován jako takový, ale v limitech nastavených nástrojem •artefakty mohou být tvořeny a transformovány během vývoje činnosti samé •díky povaze artefaktů s nimi nelze nakládat jako s něčím daným •lidé mohou kontrolovat své chování ne zevnitř, ale z vnějšku – užíváním a tvorbou artefaktů •artefakty integrální a neoddělitelné komponenty fungování lidí Teorie zprostředkování •zkušenost je zprostředkována nástroji a znakovými systémy •mediátoři nejsou jen kanály a filtry, spojují nás organicky se světem •teorie činnosti je sama zprostředkujícím nástrojem výzkumu •jednotkou nejsou izolované činů (actions) použití jako v laboratorním výzkumu – v reálné životní situaci málo užitečné •akt je vždy situován v kontextu – jednotka musí obsahovat kontext individuálního aktu •taková jednotka je nazývána činnost (activity) •přes velký zájem o individuální akty je výzkum vždy ve své podstatě kolektivní Struktura činnosti •činnost – minimální smysluplný kontext porozumění individuální činnosti •činnosti vzájemně rozlišeny podle jejich cílů •cíl (objekt) - materiální věc, méně hmatatelný (př. plán), zcela nehmotný (běžná myšlenka) •motiv činnosti: transformovat cíl na výsledek •cíl a motiv objevitelné jen v procesu činnosti Struktura činnosti •nástroj – zprostředkování vztahu objektu a subjektu činnosti •– obsahuje kondenzo- •vanou historii vývoje •vztahu (trajektorie) •– umožňuje, limituje •– posiluje subjekt historicky nashromážděnou zkušeností a dovednostmi •– omezuje interakci z perspektivy konkrétního nástroje, další potenciální rysy objektu zůstávají neviditelné • Struktura činnosti •komunita – sdílí stejný cíl •vztahy subjekt – komunita a komunita – cíl jsou také zprostředkovány: pravidly a dělbou práce •pravidlo – explicitní a implicitní normy, konvence, sociální vztahy v komunitě •dělba práce - explicitní a implicitní organizace komunity ve vztahu k transformačnímu procesu cíle na výsledek •participace – spojené činnosti s různými cíly – způsobuje tenze a zkreslení • Úrovně činnosti •činnosti – dlouhodobější útvar, cíl přetvořen ve výsledek ne naráz, ale postupně, v několika fázích •činnosti se skládají z kratších činů a jejich • řetězců •činy se skládají z operací •operace jsou dobře vymezené běžné rutiny •činnost – uskutečňována jako individuální a kolektivní činy, řetězce a sítě těchto činů, které mají společný cíl •čin nemůže být pochopen bez odkazu na odpovídající činnost •jeden čin může náležet více činnostem s různými motivy. Čin má pro subjekt různý personální význam v kontextu každé činnosti • Úrovně činnosti •– pokud se podmínky změní – operace se opět odhalí – návrat na vědomou úroveň dynamika vývoje – orientace (tvorba plánu) + exekuční fáze – rutiny v daných podmínkách (vědomé jednání) – pokud je model dobrý a činy jsou praktikovány dlouho ® automatizmus, mizí orientační fáze, plynulé jednání, vzniká nový čin s širším rámcem obsahující operaci jako svoji položku Teorie sítí aktérů (ANT) •sociotechnický přístup ke zkoumání lidí v interakci a při používání informačních systémů •čtyři tradičnější kvalitativní metody v IS: případové studie, etnografie, zakotvená teorie, akční výzkum •případové studie – nejfrekventovanější, studium organizačního systému •etnografie – výzkum v terénu doplněný o obsahovou analýzu shromážděných poznámek, používána ve výzkumu zaměřenému na design, počítačem podporovanou týmovou spolupráci (CSCW), studium Internetu a virtuálních komunit, informační politiku •zakotvená teorie – induktivní, metodologie pro odhalení teorie. Zahrnuje neustálou vzájemné ovlivňování dat a analýzy, používáno k výzkumu situací zahrnujících organizační změny • akční výzkum – spirálovitý postup: plánování, akce, hodnocení výsledků akce, používána při bezprostředních problémových situacích, spojuje kolaboraci a etický rámec, je součástí metodologie měkkých systémů (SSM). Uznává lidské i technické aspekty systému, obě skupiny však striktně odděluje Teorie sítí aktérů (ANT) •teorie technologické inovace – úspěšná zavedení inovací, management změny •ANT studuje minulé události, není prediktivní . Nabízí ale budoucí scénáře a přístupy, které mohou být pravděpodobně úspěšné •sociotechnická vysvětlení – nic není čistě technické nebo sociální •hybridní entity (Latour) – obsahují lidské i nelidské elementy ® heterogenní popis •ANT zkoumá problémy při formování sítí: sítě tvořené zahrnutými aktéry, lidská a mimolidská spojenectví, vyjednávání umožňující formování sítí •aktér = součet interakcí s ostatními aktéry a sítěmi •problém komplexity: sociotechnické IS vysoce komplexní entity ® zjednodušení. Nebezpečí odstranění věcí, které mohou být užitečné pro popis zkoumaného fenoménu. Otázka, jaké detaily ponechat a jaké odstranit. •ANT – rozsah sítě určen aktéry, kteří jsou schopni nechat svoji přítomnost ostatní aktéry pocítit. Teorie sítí aktérů (ANT) •Aktér omezuje svá spojení na malý počet entit, jejichž atributy jsou v síti dobře definovány. aktér není jen bod v síti, je spojením heterogenních elementů, které konstituují síť. •Aktér sám může být pokládán za černou skříňku nebo zahrnuje další síť (komplexita se neztrácí v černé skříňce, je třeba ji periodicky otevírat) •kritika ANT: -není dostatečně jasné, kde síť končí a čí vysvětlení je rozhodující -příběhy analytiků závisí na popisu aktuální sítě, jako kdyby tato byla objektivní -udělením autonomního hlasu věcem podává ANT technologické vysvětlení •obhajoba (Callon, Latour): technologické artefakty jsou zapleteny do struktury sociálního, jsou sociálními vztahy z pohledu jejich stálosti a soudržnosti LITERATURA •LEONŤJEV, A. N. Činnost, vědomí, osobnost. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1978. •NARDI, Bonnie A. (ed.) Context and Consciousness: Activity Theory and Human-Computer Interaction. Cambridge: MIT, 1996. ISBN 0-262-14058-6. •TATNALL, Arthur. Actor-Network Theory Applied to Information Systems Research. In Encyclopedia of Information Science and Technology. Hershey: Information Science Reference, 2009, s. 20 – 24. ISBN 978-1-60566-027-1.