Analýza komunitní sítě Analýza komunitní sítě •CNA – Community network analysis •jak mohou výzkumníci zapojit geografické komunity, aby pro ně mohli navrhnout efektivní sociotechnické systémy či sítě? •potenciální použití ICT při rozvoji a udržování komunitní sítě a sociálního kapitálu •soc. kapitál - souhrn zdrojů, které může určitá osoba využít, protože se zná s jinými lidmi, souhrn užitečných sociálních kontaktů, styků a známostí, P. Bourdieu Uzavřenost komunit •tvorba vztahů s místními organizacemi •jaké jsou priority komunity? Jaká je kritika práce komunity? •komunity často vnímány lidmi jako uzavřené •slabá komunikace komunitní infrastruktury •žádná nebo slabá komunikace o komunitě •budování komunitních vztahů napříč komunitami – stavba komunitní infrastruktury Vývoj komunity •proces návrhu podmínek ekonomického a sociálního pokroku celé komunity při němž komunita aktivně participuje a který spoléhá na její iniciativu •řada vývojářů proto tvoří strategie a plány činností s komunitou, které uspokojí potřeby komunity v daný okamžik •zlepšování místní demokracie, prosazování vzájemné pomoci, podpora místních sítí a komunální koherence • Komunitní informatika •komunitní informatika – akademický obor věnující se zkoumání ICT aplikací podporujících komunity •prakticky založené aktivity změřené na ICT aplikace podporující komunity a dosažení jejich cílů •zdůrazňuje perspektivu řadových členů •otázky: může použití ICT významněji pomoct při vývojových činnostech komunit v jejich každodenním prostředí? •Mohou ICT umožnit a podporovat komunity, tak aby byly schopny zpochybnit běžně žitou realitu a ovlivnit činnosti vedoucí ke změně? Výzkum komunity •vyžaduje vývoj strategií na zapojení komunity – potřeba dlouhodobé budování důvěry a vzájemného respektu •nebezpečí mocenské nerovnováhy •validita výzkumu – zda měříte to, co myslíte, že měříte •pokud proces a výsledky komunitního výzkumu nejsou pochopeny a využity komunitou, pak nejde o validní výzkum komunitního rozvoje •nutné od začátku sdílení moci, otevřený a respektující dialog – důvěra a reciprocita •participativní design výzkumu, kontextuální zaměření Výzkum komunity •interpretivistický přístup, komplexní přístup k sociálnímu fenoménu •mix metod, různé vnímání 1.komunitní profil 2.analýza sociálních sítí 3.Workshop: participativní učení 4.prototypování: design komunitního komunikačního prostoru • Komunitní potřeby •mapování potřeb komunity •Hodnocení potřeb – účel: politické plánování, používá existující data, např. o populaci. Ne výzkum, ale většinou také nedochází k zapojení komunity. Nízkorozpočtová technika pro zavádění postupů založených na důkazech •Komunitní konzultace – zpětná vazba ke službám poskytovaným veřejnými orgány či iniciativami, ověření stanovených priorit. Metody: dotazníková šetření, focus group, občanské panely a poroty. Nevýhoda: povrchnost takto získaných poznatků o potřebách komunity •Sociální audit – hodnocení sociálních a etických dopadů fungování organizace na komunitu. Data ze zdravotních statistik, o nezaměstnanosti či o poskytovaných službách, ale i primární data o vnímání členů komunity. Pomáhá identifikovat nerovnosti mezi komunitami a např. přerozdělit finance. Komunitní potřeby •Komunitní profil - vývoj bohatého, detailního obrazu komunitního života a vztahů v komunitní infrastruktuře, nejširší perspektiva. Hodnotí potřeby, dostupné zdroje, i další problémy ovlivňující komunitu a kvalitu jejího života. Vyžaduje přímou účast komunity na výzkumu, zapojení do tvorby plánu postupu a využití jednotlivých zjištění - moc do rukou samotné komunity •databáze komunitních aktiv využitelných pro komunitu •informační a komunikační potřeby komunity, neformální síťové struktury, reflexe existujících komunitních praktik •metody: analýza městských GIS systémů, hloubkové rozhovory, vyprávění příběhů, reflektivní workshopy a tvorba scénářů, pozorování komunitních setkání, procházka s komunitními členy po významných místech •agora efekt: k podpoře kontaktů a sdílení lokálních znalostí dochází na veřejných místech, např. parky, kavárny, hospody Analýza sociálních sítí •používá matematiku – teorie grafů •průzkum komunitního chování a vzorů, preference komunikačních médií, obraz vazeb a vztahů přesahujících za komunitní infrastrukturu •znalost proč a jak se komunikace objevuje – důležité pro budování sociotechnických systémů •struktura organizace komunitní infrastruktury, význam slabých vazeb a vztahů a preferovaná komunikační média, podpora neformálních sítrí pomocí komunitních fór a sítí podílníků •reflexe povahy vazeb v infrastruktuře •význam komunikace pro komunitní aktivity a praxi •zkoumá se komunikace při pořádání nějaké větší události nebo vzorce komunikace – data z formálních sítí – zaznamenávání transakčních výměn v grafické podobě: frekvence, účel, komunikační mód •komunikace obvykle probíhá mezi shluky, v centrech nejvíc zasíťovaní podílníci – klíčový druh Workshop: participativní učení • Prototypování: design komunitního komunikačního prostoru •