Mlu vidia 1 - horni ret. 2 - ho ■"ni rezáky.
3 - alveolárni výstupek (krátce: alveoly),
4 - Ivrdé patro, 5 - měkké patro, 6 - Čípek, 7 - homi zuby, 3- dolní ret, 9 -dolní řezáky, 10 - hrot jazyka, 11 - hřbet Jazyka, 12 - kořen jazyka, 13 - dolni 7;jhy: H rspnrJni čelist, '-5 - jazyčrť kost, 16 - hrlanový přiklůpek, 17 - vstup do hrtanu, 18 - hlasivky, 19. 20 -chrupavky hrtanu. £1 - prúd ušnice, 22 -směr výdechového proudu, 23 - křen i obratle, 24 - jícen, 25 - vstup do dutiny nosni; A - dutina ústní, B - dutina nosní, C - dutina hrdelní
Obr, 2 — Mluvidla {dle Hála, 1960)
42
Z klidového postavení přecházejí hlasivky do činností při řeči (kmitání) různým způsobem. Při měkkém hlasovém začátku se rozkmitá vají postupně. Před vokálem na počátku fonace se obvykle objeví tvrdý hlasový začátek, při němž se hlasivky nejprve pevněji sevřou a první kmit začíná odtržením hlasivek od sebe; pak hlasivky rychle přecházejí do maximální amplitudy. Tvrdý hlasový začátek je sluchově vnímatelný jako tzv, ráz (hlasový předraz). V češtině je jeho užilí fakultativní (viz dále). Dyšný hlasový začátek vzniká, jsou-li na počátku fonace hlasivky v chrupávčité části lehce sblíženy, takže štěrbinou uniká část vzduchu; hlasivky se rozkmitávají z tohoto postaveni postupne, Dyšný hlasový začátek tvoří nepři znivě působící doprovodné šumy. Existuje i tzv. „třepená fonace", nepravidelné kmity hlasivek, které se postupně zpravidelhuj Ĺ
■c o >
.c
klidné dýchání hluboký vdech
tvoření [b]
fonace
Obr. 1 — Schéma činnosti hlasivek (dle Linder, 1967)
Hlasivky pracují při řeči diferencovaně:
/a/ Klidně rozevřeny (jako při dýchání) jsou u [f], [s], [š], [x],
/b/ Kmity při lehkém sblížení hlasivek vytvářejí blasnost (znelost, sonoritu) doprovázející všechny znělé souhlásky.
f d Při tčsném sblížení, ale bez kmitů, se utváří vzduchový proud při výslovnosti [p], [t], [ťl, M.