ESSENTIAL ENGLISH –
ESSENTIAL CHOMSKY
Jaro 2014
Mgr. Linda Doleží, Ph.D.
Ústav českého jazyka FF MU
A REVIEW OF B. F. SKINNER´S
VERBAL BEHAVIOUR (1959)
  B. F. Skinner (1957): Verbal Behaviour. The
Century Psychology Series, New York.
  Animal behaviour
  Chomsky: „…the goal of the book is to provide a
way to predict and control verbal behaviour by
observing and manipulating the physical
environment of the speaker “(p. 2)
VERBAL BEHAVIOUR
  Verbal behaviour involves only specification of
the few external factors
  Contribution of the speaker is quite trivial and
elementary
  Chomsky: „…these astonishing claims are far
from justified…“
LANGUAGE ACQUISITION
  It is simply not true that children can learn
language only through „ meticulous care“ on the
part of adults who shape their verbal repertoire
through careful differential reinforcement,
though it may be that such care is often the
custom in academic families (p. 15)
GRAMMAR
  Skinner considers a sentence to be a set of key
responses (nouns, verbs, adjectives) on a skeletal
frame.
  Grammar and syntax are for Skinner autoclitic
processes (autoclitcs=operants including those
involved in negation, assertion, quantification,
qualification of responses, construction of
sentences and the „highly complex manipulations
of verbal thinking“ (p. 25)
CRITICISM - VOCABULARY
  Illusional
  Inadequate
  Superficial
  Pointless
  Empty
  Far from justified
SGALL (2001): OHLÉDNUTÍ
  Přes velký význam toho, čemu se pak říkalo
Chomského revoluce, jsem přesvědčen, že de
Saussurův program dosud plníme. To znamená,
že N. Chomsky může být charakterizován jako
největší lingvista Saussurovy éry, největší
lingvista druhé půlky století.
  K podstatným rozdílům mezi oběma půlkami
století patří to, že de Saussurovi se věta ještě
jevila spíš jako záležitost jeho ‘parole’,
sdělovacího procesu, a syntax tehdy byla na
okraji zájmu lingvistiky, ale naproti tomu
Chomsky už problematiku větné struktury našel
na stole.
PEREGRIN (2012): KOGNITIVNÍ
KONTRAREVOLUCE?
  Ve standardních výkladech moderních dějin
studia mysli ve dvacátém století se dočteme, že
zatímco kolem poloviny tohoto století ovládl
studium mysli zpozdilý behaviorismus, v
šedesátých letech nastoupila „kognitivní
revoluce“, která nadvládu behaviorismu smetla a
otevřela cestu ke skutečně nepředpojatému a
adekvátnímu studiu mysli.
PEREGRIN (2012): KOGNITIVNÍ
KONTRAREVOLUCE?
  V tomto textu se chci nad tímto standardním
výkladem zamyslet a zpochybnit ho: konkrétně
chci poukázat na to, že behaviorismus nebyl ve
všech ohledech tak zpozdilý, jak by se z tohoto
pohledu mohl jevit; a že „kognitivní revoluce“
neznamenala jenom vymanění se z
nepřiměřených metodologických okovů, ale i
otevření prostoru pro to, čemu budu říkat
„magická teorie mysli“ a co podle mého názoru
nepatří ani do vědy, ani do rozumné filosofie.