Co  je  didak*ka?   Cíl  výchovy  a  vzdělávání     Pravým  cílem  výchovy  a  vzdělávání   je  dostat  z  lidí  to  nejlepší.     Mahátma  Gándhí      A  B  C  D  E  F  G  H  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z   Co to je výchova? Co to je vzdělávání? Tři  zásadní  teorie   Vygotskij: Zóna nejbližšího vývoje Co dítě umí Co dítě nebude umět ZNV Co se dítě naučí Definice zóny nejbližšího vývoje vzdálenost mezi aktuálním stupněm rozvoje (založeném na samostatném vývoji) a potenciálním stupněm rozvoje, který je podmíněn vedením dospělého nebo spoluprací se schopnějšími vrstevníky Vygotskij:  Zvnitřnění  sociálních  interakcí   každá psychická funkce se v kulturním vývoji dítěte objevuje na scéně dvakrát, ve dvou plánech – nejprve v sociálním, potom v psychologickém, nejprve mezi lidmi jako kategorie interpsychická, potom uvnitř dítěte jako kategorie intrapsychická Anderson, Krathwohl, Bloom (2001) 2. Bloomova taxonomie kognitivních operací Tvořit   Hodno*t   Analyzovat   Aplikovat   Porozumět   Zapamatovat   Vyšší   kogni*vní   procesy   Nižší  kogni*vní  procesy   TVOŘIT   HODNOTIT   ANALYZOVAT   APLIKOVAT   POROZUMĚT   ZAPAMATOVAT   Uzavřené  otázky  nižší  kogni*vní   náročnos*   Příklad  z  výzkumu,  hodina  dějepisu.,  8.  tř.  ZŠ       U:  Tak  a  poslední  informace  bude  podle  mě  (ukazuje  na  tabuli,  na  pojem)  a  to  byl   Antonín  Koniáš?  Co  dělal?  Já  jsem  vám  k  tomu  četla  článek.  Co  dělal?  (Kouká  do   třídy.)   Ž  Jana:  (Něco  si  šeptá.)   U:  (Kouká  na  ni.)  No,  řekla  bys  to  Jani?   Ž  Jana:  Re-­‐   U:  No,  re-­‐   Jana:  Rekatolizace.   U:  Rekatolizace  náboženství,  takže  znovu  se  obnovovalo  jaké  náboženství?  (GesAkuluje   rukama.)  (2  s)  Jaké  jediné  náboženství?  (Matěj  se  hlásí.)  Jaké?  Jediné,   Matěji?   (I  Dan  se  hlásí.)   Ž  Matěj:  Křesťanství.   U:  No,  (plácne  rukama  k  tělu,  hlava  na  stranu)  katolickou  víru.  (Pomalu.)   3. Koncepce lešení (chytrá nápověda)  Proces,  který  umožní  dítě*   nebo  začátečníkovi  řešit   problém,  splnit  úlohu  nebo   dosáhnout  konkrétního  cíle,   který  přesahuje  hranice   neasistovaného  úsilí.   Bruner   Ž Matěj: Naše soustava se skládá z osmi planet a z toho jedna je Země. Planety obíhají kolem osy, středem Sluneční soustavy je Slunce. Planety jsou v tomto pořadí: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter Saturn, Uran, Neptun. U: No, není to zlé, ale vadí mi, že se otáčí kolem osy, jo. Ale tam, představ si, že máš planetu a máš osu tady. (kreslí na tabuli planetu a mimo ni kreslí osu) Myslíš, že se ta planeta otáčí takhle dokola? (ukazuje, jak by se planeta mohla otáčet) Ž Matěj: Ne. U: Takže kolem jaké osy? Ž Matěj: Kolem své. U: Tam musí být kolem své osy, jo? Takže … kolem osy, točí se kolem osy … musí to být tedy naprosto přesné.     Konstruktivistická výuka §  Je třeba nezaměřovat se pouze na předávání informací žákům. Stejné, ne-li větší úsilí, by mělo být vynakládáno na propojování poznatků, kterými žáci již disponují. §  Myšlenka, že dáme dětem nějaké kostky či jiný materiál, necháme je samotné a když se vrátíme po patnácti letech, očekáváme, že vynalezli matematickou analýzu, nedává vůbec žádný smysl. Učitel je stále autoritou, stále učí. primitivní laická školní VĚDA intuitivní, spontánní; může působit problémy při výuce média, každodenní používání jazyka symbolický, idealizovaný svět Lowe: roviny ovlivňující kognitivní proces žáka primitivní laická školní VĚDA intuitivní, spontánní; může působit problémy při výuce média, každodenní používání jazyka symbolický, idealizovaný svět Sbližování primitivní a školní vědy vyžaduje znalost primitivní vědy žáka. Lowe: roviny ovlivňující kognitivní proces žáka Nejlepší  teorie  vyučování     1.  Zóna  nejbližšího  vývoje:  dejte  jim,   co  potřebují   2.  Lešení:  a  trochu  přidejte   3.  Kogni*vní  a  afek*vní  učení:  vložte   do  toho  emoce   4.  Explicitní  cíl:  říkejte  žákům,  co  a   proč  děláte   5.  Metody:  vybírejte  jako  poslední     Cíl  výuky   Cíl  výuky   Cíl  pro  učitele?     Co  budu  v  hodině  dělat?   Cíl  výuky   Cíl  pro  žáky?     Co  budeme  v  hodině  dělat?     „Výukový  cíl  chápeme  jako  představu  o   kvalita*vních  a  kvan*ta*vních  změnách  u   jednotlivých  žáků  v  oblas*  kogni*vní,   afek*vní  a  psychomotorické,  kterých  má   být  dosaženo  ve  stanoveném  čase  v   procesu  výuky.“   Kalhous  (2002)   Cíl  výuky   Plán (postup dosažení cíle) Činnost (uskutečnění plánu) Vyhodnocení (porovnání výsledku s cílem) Cíl Požadavky  na  cíle  výuky   §  Účelnost   §  Kumula*vnost   §  Komplexnost  (vědomos*,  dovednos*,   hodnoty)   §  Kontrolovatelnost   §  Přiměřenost  (ZNV)   Cíl  výuky   Dělení  podle  míry  obecnos*   §    obecné  (vzdělávací  cíle)   §    specifické  (výukové  cíle)   §    konkrétní  učební  cíle   Dělení  podle  obsahového  zaměření   §    kogni*vní  výukové  cíle   §    afek*vní  výukové  cíle   §    psychomotorické  výukové  cíle   Výkonové a nevýkonové cíle Dělení podle způsobu měření §  Výkonové §  Nevýkonové Výkonové cíle Vágní Výkonové Vědět Napsat Porozumět Vysvětlit Být si jistý Demonstrovat Ocenit Vyhodnotit Být seznámen s něčím Vyjmenovat Pochopit Vytvořit Specifický cíl – Nevýkonový -Výkonový 1. Specifický cíl Zlepšit žákovské porozumění významu propagandy v 20. stol. 2. Nevýkonový cíl Rozvinout povědomí žáků o autorově předpojatosti ve vybraných článcích 3. Výkonový cíl Žák vyjmenuje šest vět z pasáže o propagandě, které ukazují předpojatost a vyjadřují úhel pohledu autora textu F. L. Wright: Kaufmann House Falling Water (1935-39) Nevýkonové a výkonové cíle Nevýkonový Rozvinout u žáků pochopení budovy F. L. Wrighta Kaufmann House – Failling Water Výkonový Na konci hodiny bude třída schopná: 1.  Rozpoznat základní vizuální a prostorové kvality budovy 2.  Popsat Wrightovo přesvědčení o vztahu architektury a krajiny 3.  Vysvětlit, co Wright myslel organickou architekturou a jak to souvisí s domem Kaufmanna 4.  Analyzovat prostorovou strukturu domu a jednotu spojenou z několika částí 5.  Vyjmenovat materiály použité při stavbě a jejich význam ve struktuře Výhody výkonových cílů §  Jsou pozorovatelné a měřitelné §  Jsou srozumitelné pro žáky i učitele §  Specifikují chování a výkon žáků §  Vyjasňují myšlení a plánování §  Usnadňují evaluaci a hodnocení Nevýhody výkonových cílů §  Činí  z  učení  technickou  disciplínu  a  z  pochopení   dělají  výkon   §  Výuka  je  zaměřena  na  dosahování  výsledků   §  Atomizují  učivo  na  malé  celky   §  Nepodporují  otevřenost,  neuzavřenost,  náhodu   a  tvořivost   §  Druhá  světová  válka    (Cíl  není  téma)   §  Seznámit  žáky  s  dějinami  druhé  světové   války    (Příliš  obecný  cíl)   §  Vysvětlit  druhou  světovou  válku    (Cíl  se  zaměňuje  s  popisem  činnosA  učitele)       Chybně formulované cíle výuky Shrnuy:  Požadavky  na  cíle  výuky   §  Explicitní  stanovení  cíle  výuky   §  pro  učitele   §  pro  žáky   §  Spojit  cíl  vyučované  hodiny  s  kurikulem  ročníku   §  Cíl  rozdělit  na  primární  a  sekundární   §  Pomáhejte  si  stanovením  výkonových  cílů   §  Shrnout  splnění  cíle  na  konci  výuky   Organizační  formy  výuky   Uspořádání vyučovacího procesu Organizační formy výuky 1.  Individuální výuka 2.  Hromadná a frontální výuka 3.  Individualizovaná výuka 4.  Projektová výuka 5.  Skupinová a kooperativní výuka 2.  Hromadná  a  frontální  výuka   §  16. a 17. století §  Snaha o ekonomizaci učení §  Výrazná role učitele §  Foucault Dohlížet a trestat §  Dodnes nejpoužívanější organizační forma 2.  Hromadná  a  frontální  výuka Obsahuje tyto části: 1.  Úvodní část (organizační zahájení hodiny, zápis do třídní knihy, cíl, motivace) 2.  Opakování dříve probraného učiva 3.  Výklad nového učiva 4.  Opakování a procvičování probraného učiva, aplikace 5.  Shrnutí a utřídění nových poznatků 6.  Zadání a vysvětlení domácích úkolů Výukový dialog Obsahuje tyto části: 1.  Úvodní část (organizační zahájení hodiny, zápis do třídní knihy, cíl, motivace) 2.  Opakování dříve probraného učiva 3.  Výklad nového učiva 4.  Opakování a procvičování probraného učiva, aplikace 5.  Shrnutí a utřídění nových poznatků 6.  Zadání a vysvětlení domácích úkolů Situace  v  běžných  třídách   n  Promluvy  učitele  tvoří  75  %   komunikačního  času  ve  třídě   n  Promluvy  všech  žáků    tvoří  zbylých  25  %   komunikačního  času  ve  třídě  (méně  než  9   minut)   Situace  v  běžných  třídách   n  Typické  rysy  školní  komunikace  bývají   kri*zovány.  Má  se  za  to,  že  omezují   žákovský  potenciál  k  přemýšlení  a  učení.   X       n  Pokud  jsou  žáci  ak*vní,  více  se  učí.     n  Stávající  uspořádání  žáky  vede  spíše                     k  osvojení  strategií  k  „nalezení“  správné   odpovědi.   Definice: Prostřednictvím komunikace a práce s jazykem stimuluje aktivitu žáků, podněcuje jejich myšlení a prohlubuje jejich porozumění (Alexander, 2006) §  Dominují vyšší kognitivní procesy. §  Žáci jsou angažovaní. §  Scénář hodiny je otevřený. Co to je dialog a dialogičnost? Ž  Kačka:  Špatné  známky  způsobují  zbytečné  rozepře  v  rodině.   Kvůli  špatným  známkám  nemáme  hezké  vysvědčení,  ym   pádem  se  nám  zhorší  průměr  a  má  to  špatný  vliv  na  naše   budoucí  povolání  (čte  pomalu,  zakoktává  se).     Ž  Lucka:  (vykřikne,  skoro  ještě  ani  není  dočteno)  Nesouhlasím.   Ž  Věra:  Taky  ne.   U:  Takže…  nesouhlasíš?  (otočí  se  na  Lucku,  kývne  hlavou)  Lucko,   s  čím  nesouhlasíš?   Ž  Lucka:  Za  známky  si  každej  může  sám  prostě.     Ž  Věra:  Jo,  přesně  tak  prostě.   Ž  Lucka:    Když  se  někdo  neučí,  tak  prostě  ať  má  trojku  na   vysvědčení.     Ž  Jakub:  To  teda  to  nechápu  vůbec.   Klíčové  rysy  dialogického  vyučování   n  Učitelé  kladou  otevřené  a  myšlenkově  náročné   otázky.   n  Žáci  odpovídají  rozvitě.  Zdůvodňují,  co  a  proč  si   myslí.   n  Učitelé  jejich  odpovědi  dále  rozvíjejí.  Vyvozují  z   nich  další  otázky.   n  Sami  žáci  kladou  učiteli  a  sobě  navzájem   otázky.   n  Dochází  k  diskusi  –  žáci  se  obracejí  nejen  na   učitele,  ale  i  na  sebe  navzájem.  Dochází  k   postupnému  propracovávání  myšlenek.