Výukový  dialog   Otázka učitele Replika žáka Zpětná vazba od učitele 1. Otázky učitele a jejich funkce 0   10   20   30   40   50   60   Občanská   výchova   Literatura   Dějepis   Mluvnice   Počty otázek v předmětechPočty otázek v předmětech 47 40 35 25 130 46 3729 20 42 21 26 9017 28 49 Uzavřené  otázky   §  Nižší  kogniNvní  procesy                 §  Vyšší  kogniNvní  procesy                     Otevřené  otázky   §  Nižší  kogniNvní  procesy             §  Vyšší  kogniNvní  procesy       Typy otázek a efektivní výuka Uzavřené  otázky  nižší  kogniNvní   náročnosN   Příklad z jiného výzkumu, hodina dějepisu. U: Tak a poslední informace bude podle mě (ukazuje na tabuli, na pojem) a to byl Antonín Koniáš? Co dělal? Já jsem vám k tomu četla článek. Co dělal? (Kouká do třídy.) Ž Jana: (Něco si šeptá.) U: (Kouká na ni.) No, řekla bys to Jani? Ž Jana: ReU: No, reJana: Rekatolizace. U: Rekatolizace náboženství, takže znovu se obnovovalo jaké náboženství? (Gestikuluje rukama.) (2 s) Jaké jediné náboženství? (Matěj se hlásí.) Jaké? Jediné, Matěji? (I Dan se hlásí.) Ž Matěj: Křesťanství. U: No, (plácne rukama k tělu, hlava na stranu) katolickou víru. (Pomalu.) Uzavřené  otázky  nižší  kogniNvní   náročnosN   Jiří (video 1, 4:13) Opakování na začátku hodiny. U: Vzpomenete si, kdo před tímto dnem jednal v Berlíně, ohledně obsazení Československa? Kdo se účastnil jednání v Berlíně 15. a 16. března roku 39? ŽŽ: Hácha. U: Emil Hácha, což byl náš kdo? Davide (ukáže na žáka) Ž David: Prezident. U: A jednal s kým, ze strany Německa? Ž: S Hitlerem. U: S Hitlerem. S kým ještě, kdo tam byl? Ž: Göring. U: Göring byl kdo? ŽŽ: (nesrozumitelné) Ž: Šéf Luftwaffe. Uzavřené  otázky  nižší  kogniNvní   náročnosN   n  Otázky  zaměřené  na  doslovném   vybavení  si  faktu,  jenž  byl  už  aspoň   jednou  v  nějaké  podobě  učitelem   prezentován.   Otevřené  otázky  nižší  kogniNvní   náročnosN   Jana  (video  1)     U: Já bych se vás chtěla zeptat, jestli si myslíte, že to děti, dejme tomu v dnešní době, ve světě, tady u nás, mají lehké. ŽŽ: Ne. U: Jestli to mají snadné. A v porovnání třeba s dospělými. ŽŽ: Ne. ŽŽ: Nemají. Otevřené  otázky  nižší  kogniNvní   náročnosN   n  Otázky  na  osobní  život  žáků,  jehož   reálie  je  v  dané  chvíli  možné  propojit  s   vyučovanou  látkou.   n  Vyjmenování  položek  z  množiny   předmětů.   Uzavřené  otázky  vyšší  kogniNvní   náročnosN   Štěpán (video 1, 14:00) Žáci se dívali na kousek animovaného seriálu Dějiny udatného českého národa o Oldřichu a Boženě, poté se vrací na svá místa, kde mají nakopírovaný úryvek z Dalimilovy kroniky. U: Kde nám končí ten příběh, tady v tom textu? Filip: Já si myslím, že tady ten devátý verš, o té kněžně Boře-, Boženě. U: Hmm. Zkusíš nám ho zase převést do češtiny, dnešní?   Uzavřené  otázky  vyšší  kogniNvní   náročnosN   §  Otázky  směřující  k  tomu,  aby  žák   prostřednictvím  vyšších  myšlenkových   operací  dospěl  k  jednomu  správnému   řešení   §  Často  se  používají  ve  výuce  mluvnice,  v   přírodovědných  předmětech  při  výpočtech   atd.     Otevřené  otázky  vyšší  kogniNvní  náročnosN   Jana  (video  1)     U: Já bych se vás chtěla zeptat, jestli si myslíte, že to děti, dejme tomu v dnešní době, ve světě, tady u nás, mají lehké. ŽŽ: Ne. U: Jestli to mají snadné. A v porovnání třeba s dospělými. ŽŽ: Ne. ŽŽ: Nemají. U: Proč říkáte všichni ne? Proč si to myslíte? ŽŽ: sdělují si odpovědi mezi sebou, šum ve třídě, někteří se začínají hlásit U: Tak moment. Všichni se ztišíme. A bude odpovídat a bude mluvit jenom ten, kdo se bude hlásit. Nikdo si tady nebude zase pošuškávat. Tak, Terezko (vyvolává hlásící se žačku). Ž Terezka: My děti to máme jasný, že třeba nějakých devět let budeme chodit na školu a budeme se muset učit. Že sice máme taky nějaký povinnosti, ale máme to přece jenom lehčí než rodiče, protože rodiče nikdy neví, kdy dostanou vyhazov z té práce, nebo nikdy neví, jestli budou mít práci… Otevřené  otázky  vyšší  kogniNvní   náročnosN   n  ProdukNvní  otázky   n  Žáci  mohou  za  pomoci  vyšších   myšlenkových  postupů  libovolně   odpovědět   n  Otázky,  které  žáky  často  vedou  k   argumentaci  a  vysvětlování  svého   stanoviska   Typy otázek (%) 2.  Žákovské  repliky   •  Průměrně 90 odpovědí v jedné vyučovací hodině Počet slov 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10-1 4 15-1 9 20 + Celke m replik 1300 473 302 165 123 88 72 56 44 99 35 75 % 45,9 16,7 10,7 5,8 4,3 3,1 2,5 2 1,6 3,5 1,2 2,7 Délka žákovských odpovědí Zdena (dějepis): U: Dobře. Jak se nazývá poplatek…Jardo? Ž Petr: Tribut. ŽŽ: Tribut. U: Petře, kdybys počkal. Takže jak se nazývá poplatek, který platil kníže Mojmír východofranckému Ludvíku Němcovi? Ž Jarda: Tribut. U: Dobře. Žákovské odpovědi v IRF struktuře §  Kolokabilita = schopnost spojitelnosti lexikálních jednotek v lineárním řetězci §  promítají se do ní také gramatické a pragmatické vlastnosti jednotek §  vede k procesu automatizace 1. Odpověď v závislosti na kolokabilitě Ivana (český jazyk) U: Ano, vzhůru. Tak, a teď tam mám dole ta slova k zapamatování. (Ukazuje na slova na tabuli.) Proč si ta slova musíme pamatovat? ŽŽ: Protože si je nemůžeme odvodit. U: Ano, totiž tam funguje takzvaná spodoba co? ŽŽ: Znělosti. U: Znělosti. Co je to spodoba znělosti? 1. Odpověď v závislosti na kolokabilitě Učitelka Vlasta (dějepis) U: Co nás teď čeká v sobotu, když je toho prvního prosince? Co nás čeká v sobotu? No, Radi? (kouká na kluka vpravo) Ž: (šum) U: No? U: No mikulášská? Ž: Besídka. U: No nadílka, ne? Nebo vy už nedostáváte, dostáváte mikuláše? Ž: Jo. (úsměv) U: No já myslím, že dokud se neoženíte nebo nevdáte, tak budete dostávat balíčky. 1. Odpověď v závislosti na kolokabilitě •  Žáci odpovídají některým ze slov, které bylo v rámci iniciace použito učitelem 2. Odpověď kruhem U: Tak a teď tam máme cvičení další, máte tady stráž, u třetího cvičení. Takže, nejprve je to nějaká činnost, a pak se ta, vlastně to pojí s věcí. Takže stráže má význam jako co, Saši? Že někdo někoho? Ž: Hlídá. U: Hlídá, stráží. Anebo je to? (2 s) Jaký význam to může mít ještě? (3 s) No, honem, přemýšlejte, že někdo někoho hlídá a může to být taky osoba, které se říká? ŽŽ: Stráž. U: Stráž, tak. 2. Odpověď kruhem §  Žáci duplikují mechanismus, který byl využit v předcházejících sekvencích §  Nelze uplatnit u první repliky, neboť k té jsou následně vytvářeny analogie 3. Odpověď analogií Marcela (občanská výchova) U: Takže ta kultura se asi taky trošičku vyvíjí. A záleží na období a taky asi záleží třeba na státě, kde žijete. Myslíte si, že je rozdíl mezi, třeba tady mezi vámi dětmi v Česku a třeba dětmi v Africe? ŽŽ: Jo. U: Tak, určitě je. Jaký je tady třeba rozdíl v kultuře. Zkuste. ŽŽ: (hluk, vykřikují) U: Zkuste. Třeba slečna malířka. Ž: Tak oni třeba tam nemajů, třeba ty é divadlo nebo tak. U: Tak určitě nemají divadlo, protože určitě sledujete zprávy. Teď před Vánoci se zase určitě objeví spoustu charitativních nějakých projektů. Takže tam jsou rádi, že mají třeba jen školu. Takže tam o nějakém divadle asi moc představu nemají. Ž: Třeba oni nemají kolikrát peníze na to, aby si postavili nějaké kino. Oni jsou rádi, že můžou do té škole chodit. 3. Odpověď analogií Jitka (český jazyk): U: No? Cos napsal? Ž Tomáš: Davidy. U: Hmm, David bez Davida. Ž Tomáš: (houpe se na židli) Marky, Jakuby, Jany, Adamy, Jarky, Tomáši, Jakuby. U: Čili jako, vymyslel, vymýšlel jsi tam hlavně jména. 3. Odpověď analogií §  Asi nejčastější mechanismus §  Žáci reagují na nápovědu učitele 4. Odpověď podle nápovědy učitele Hodina mluvnice Učitelka: Dominika, ano, a pěkně nahlas. (učitelka si žáky vybírá sama, aniž by se hlásili) Ž Dominika: Strnulý postoj. U: Strnulý postoj. Tak, ty ses nedívala do pravidel, tak jsem zvědavá, jak sis tipla. Ž Dominika: Z. U: Tak, kdo se díval do pravidel? Žáci: S. U: Ano, píše se s, strnulý postoj, takže opravit. Další, Klári. 4. Odpověď podle nápovědy učitele 3.  Zpětná  vazba   Zpětná  vazba   §   Reakce  učitele  na  žákovskou  repliku  nebo      výkon.   §   Obsahuje  hodnocení.   §   Nese  informaci  určenou  žákovi  o  tom,  jak    probíhá  proces  jeho  učení.     §   Je  pevně  zabudovaná  do  struktury    výukové  komunikace.   Typy  zpětné  vazby   §   PoziNvní   §   NegaNvní   §   Verifikační   §   Rozpracovaná   §   Zaměřená  na  výsledek   §   Zaměřená  na  proces   1.  Zpětná  vazba  verifikační   Radek 1, OV, 9. třída, téma hypotéka. U: Jaká je lepší pozice, pro žadatele o hypotéku? Určitou, nebo neurčitou? Ž: Neurčitou. U: No, neurčitou, samozřejmě.   2.  Zpětná  vazba  verifikační  s  doplněním   Radek 1, OV, 9. třída, téma hypotéka. U: Co je větší, jistina nebo úrok? V prvním období splácení? ŽŽ: Jistina ŽŽ: úrok. U: Kam jde větší část splátky? … Jde na … Ž: Úrok. U: Na úrok, správně. A menší jde na jistinu. Správně. To znamená, v průběhu těch prvních let splátkových jde víc na úrok. Jistina je část hodnoty toho domu a úrok je větší. Je to děcka kvůli tomu, kdyby náhodou ten věřitel nesplácel, aby ta banka měla co nejvyšší zisk. To znamená jistina by byla 3000 a úrok by byl… Kolik by byl? ŽŽ: Pět. U: Pět tisíc.   3.  Zpětná  vazba  rozvinutá   Hana  1,  ČJ,  7.  třída   U: Takže můžu někoho poprosit, aby nás seznámil se životem této spisovatelky? Terezko, zkus. (vyvolává hlásící se žákyni) Ž Terezka: Narodila se roku 1953 v Olomouci, dětství kromě prvních tří let prožila v Praze, v roce 1983 emigrovala s rodinou do Rakouska. Psala divadelní hry a knihy, především pro děti a mládež. V roce 1995 se vrátila zpátky do Česka, dnes pracuje jako spisovatelka a scénáristka. Po maturitě na gymnáziu Jana Nerudy nemohla dále z politických důvodů studovat. U: Výborně. Já myslím, že to bylo úplně úžasné. Jenom jde o to, když teď mluvíš o současnosti, tak to gymnázium ona určitě studovala před lety. Takže je potřeba ty informace pěkně seřadit chronologicky, jak jdou za sebou.   4.  Zpětná  vazba  zaměřená     na  výsledek   Václav 1, OV, 9. třída, opakování na začátku hodiny. U: Vzpomenete si, kdo před tímto dnem jednal v Berlíně, ohledně obsazení Československa? Kdo se účastnil jednání v Berlíně 15. a 16. března roku 39? ŽŽ: Hácha. U: Emil Hácha, což byl náš kdo? Davide (ukáže na žáka) Ž David: Prezident. U: A jednal s kým, ze strany Německa? Ž: S Hitlerem. U: S Hitlerem. S kým ještě, kdo tam byl? Ž: Göring. U: Göring byl kdo? ŽŽ: (nesrozumitelné) Ž: Šéf Luftwaffe. 5.  Zpětná  vazba  zaměřená     na  proces   U: Báro. Tak, jakou jste zvolili taktiku. Ž Bára: No, že, prostě jsme to pracovali, my jsme si to vytáhli z té obálky a každej si to rozebral. A pak. U: Tak, komu to šlo, komu to nešlo? Ž Bára: Všem. Smích. U: Co, všem to nešlo? ŽŽ: Smích. Ž Aneta: No, něco jsme třeba nepochopili, nebo jako takhle. U: Že jste některý z těch úkolů, vy jste tam třeba bojovali s tou větou jednočlennou. Pořád jste mně ji nosili nazpátek, tím pádem jste pak nestihli to poslední. Tím, že my si některý z těch úkolů, tam jak jste spojovali věty dvojčlenné jednočlenné, které měli absolutně všichni dobře. Na to jste přišli, byl to jeden z prvních, který jste splnili.   Výhody  rozvinuté  zpětné  vazby   §  Činí  dialog  mezi  učitelem  a  žákem   koherentnějším.   §  SNmuluje  žáka.   §  Funguje  jako  lešení.  Dává  žákovi  nová   vodítka,  umožňuje  mu  pracovat  s   vlastní  chybou  a  učit  se  z  ní.       Výhody  zpětné  vazby     zaměřené  na  proces   §  Zviditelňuje  myšlenkové  pochody  žáků.     §  Žáci  ve  třídě  mohou  vzájemně  sledovat     svůj  postup  a  inspirovat  se.   §  Umožňuje  přemýšlet  o  myšlení.   §  Umožňuje  učit  se  učit.   Sedm pravidel kognitivně náročné výuky Učitelka: Je tohleto ve verších [žáci právě dočetli úryvek z Homérovy Odyssey]? Žáci: Nee (mnohohlasem). U: Ne? Žáci: Joo (mnohohlasem). U: JE TO VE VERŠÍCH. Co jste si zase spletli? Verš a? Ž: Rým. U: Rým. Ž: Rým. U: Výborně. Takže ve verších to je, že? 1. Komunikační struktura by měla odpovídat momentálnímu průběhu výuky Učitelka: ... Takže přátelství je věčným motivem. Kdo mi poví, proč není vyčerpané, to téma? Kuba: No, protože teďka jsou jiný témata. U: Ne, Kubi, naopak, my hledáme důkazy proto, proč není vyčerpané. Proč se to téma se nevyčerpá? Verča: Jako přátelství? U: Hmm. Verča: Protože bez přátelství by to asi nešlo, ne? U: Hmm, bez přátelství, co by bez přátelství nešlo? Kuba: Život. U: Přesně, dobře. Kdo ještě podpoří nebo řekne něco k tomu, co řekla Verča? Kuba: Přece když se nevyčerpá, tak to snad nebudou používat, když se nevyčerpá. U: Ne, Kubi. Dobře. Takže zjistili jsme, že to téma opravdu je nevyčerpatelné. 2. Nové pojmy by měly být vysvětleny Učitelka: Takže co vy si o tom myslíte. Šlo to tak? Láďa: To je blbost. U: Proč si myslíš, že to je blbost? Lucka: No to bysme mohli pátrat do nekonečna, jak vzniklo tohle. U: Hmm. Co ty, Katy? Katka: No, ono to asi nejde, protože jak už v tom dějepise se učíme vlastně … o těch pravěkých lidech. U: Hmm (pokývá hlavou). Zdena: Tak ta věc, že už by někdo hned byl tak dokonalej úplně. U: Dobře, ten Adam a Eva. Honza: Jo, něco by mohlo být pravda, ale jako že by se takto vyvinul člověk, to mně trochu přijde science fiction. U: (zasměje se) Dobře, je to tvůj názor. Dana: No já tomu sice nevěřím, ale zase nemůžeme dokázat (mává rukama), že to tak nebylo, stejně jako nemůžeme dokázat, že to tak bylo. Markétka: No je to věc názoru. U: (souhlasně pokývá) Je to věc názoru. 3. Aktivizace žáků je předstupněm cvičení v argumentaci U: Dokáže mi někdo hezky, smysluplně vysvětlit, co je to subjektivní popis? Aby to bylo jako od sedmáka a né od třeťáka. Evi, co je to zabarvený. (2s) Eva: No, přídavný jméno? U: No, zabarvený je přídavný jméno. (úsměv) Já bych tě skvěle pochválil, kdybychom potřebovali slovní druhy. Co to znamená? Hanka: Že to, é že to zabarvený jee vlastně oni píšou v úplně jiný světle? U: No, to už je celkem lepší. Píšou v úplně jiným světle, čili ten popis je nějak ovlivněný něčím. A já se teď zeptám, čím je ten popis ovlivněný? Čím je ten popis ovlivněný? No, no třeba na to někdo přijde. Čím je ten popis ovlivněný? Když tam máme to slovo subjektivní, vedle toho máme objektivní. Co je to slovo subjektivní? (3s) Já vám pak řeknu příklad a hned to pochopíte, co je subjektivní. Radko? Radka: Že se že se vlastně, že se o něčem vypráví jenom samý dobrý věci? U: Ne, to není nutný, dobrý věci. Když máme slovo subjektivní a oproti tomu je slovo objektivní. Já vám řeknu příklad, jo?... 4. Učení potřebuje čas 5. Učitel by měl být arbitrem výuky V hodině češtiny se Jan chystá žákům zadat jako slohový útvar popis sluneční soustavy. Společně probírají základní fakta o naší sluneční soustavě. U: Tak kdo nám zopakuje, jak jdou po sobě planety? Matěji, řekneš nám, jak jdou po sobě planety? Ž Matěj: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn… U: Bez Katky, jo? (žákovi napovídala sousedka Katka) Žák Matěj: Uran, Neptun, Pluto. Ž (ze třídy): Pluto už není. U: Pluto není (kývne hlavou). Ž: To už tam nepatří. To už nepatří. Ž: Ale je to tam. U: Prosím? Ž: Ale je to tam pořád. Ž: Ale nepatří to tam. U: Dobře, tak jo … (škrábe se za krkem) Učitelka Tereza se v hodině literatury žáků ptá, v jakém prostředí se může odehrávat balada. Ž: Třeba v temné uličce. U: V temné uličce. Ž: A s basebalkou v ruce. Ž: V márnici. U: V márnici, mohlo by být. (3s) Ž: V prádelně. Ž: Na nějaké půdě. U: Mohlo by být. (4s) Tak ještě něco? (3s) Ž: Nebo v gaybaru paní učitelko ještě. U: No jasně. (ironicky) ŽŽ: (velký smích) U: Ták, otevřete si učebnici na straně devadesát dva. 6. Učitel by měl rozhodovat o tom, kdo bude odpovídat U: Začneme dneska (učitel sepne ruce a jasně tak dává najevo, že půjde o něco vážného či těžkého) takovou obtížnou věcí, která… kterou jsme ještě nedělali a která je trošičku složitější. Budeme vycházet z toho, co umíme, ale dneska trošku přidáme. Vemte sešity, napište si (gesto sepnutých rukou) Subjektivně zabarvený popis (učitel napíše téma hodiny na tabuli) (30 s). Tak samozřejmě nejdřív si vysvětlíme ten nadpis (3 s). Což může být trošku těžší… (12 s) Takže máme tam, máme tam tady toto slovo, popis. Dokáže mi někdo hezky, smysluplně vysvětlit, co je to popis? Aby to bylo jako od sedmáka, a né od třeťáka. Co je to popis? Co je to popis? (3 s) Evi, co je to popis? 7. Učitel by měl formulovat standard dobré práce