Přechodné období mezi antikou a středověkem seminář Mgr. Silvie Šimordová •kroniky jsou novým žánrem pozdě antické historiografické literatury •svou strukturou jsou jim podobné ANÁLY, přímo ale s jejich vznikem nesouvisí • kronikářský žánr přežil období antiky a ve středověku se stal dominantním typem historio-grafické literatury •ve své původní podobě pozdně antické kroniky splňovaly ve větší či menší míře tato čtyři kritéria: –chronologické uspořádání –jednoduchý styl –universalismus –víra v prozřetelnost •u prvních kronik byla chronologie nejen prostředkem, jak text uspořádat, ale i vlastním cílem vzniku textu •pro pozdější kroniky má chronologie hlavně význam strukturální •kroniky se v otázce času řídí Biblí, počátek vyprávění bývá kladen k okamžiku Stvoření •existovaly dvě hlavní koncepce periodizace - „posloupnost říší“ a dělení na šest věků podle šesti dnů Stvoření •tento žánr postrádá literární ambice •jazyková strohost propůjčuje kronikám neosobní charakter a zdání objektivity •jednoduchost se volí také ve způsobu líčení jednotlivých událostí, které se nekritizují ani nerozebírají • •universalisticky pojednaná historie stojí v kontrastu k dějinám národním, regionálním či zaměřeným na vybrané události či jedince •křesťanství říká, že celý svět a všem v něm je dílem jediného Boha, tvoří jednotu a existují tedy jen jedny dějiny •u kronik můžeme mluvit o třech aplikacích universalismu – časové, místní a tematické •v očích křesťanských autorů je Bůh, který svou Prozřetelností řídí všechno dění, hlavím hybatelem dějin •víra v boží Prozřetelnost se v kronikách projevuje třemi způsoby: –povědomí o tom, že dějiny se odehrávají podle předem daného pořádku či plánu –jednotlivé historické události jsou nástroje Boží spravedlnosti –zázraky jsou běžnou součástí dějin • •kladná událost + dobrý člověk = odměna od Boha • •záporná událost + špatný člověk = trest Boží • •záporná událost + dobrý člověk = zkouška víry • •kladná událost + zlý člověk = nástroj Božího hněvu nebo „neznalost“ •první kronika se objevila na počátku 4. století n.l. •vznikla v rámci apologetické křesťanské literatury (pozdější kroniky toto zaměření ztrácí) •jejím účelem bylo dokázat, že židovsko-křesťanská tradice je stejně dlouhá a hodnověrná jako historie jiných kultur •narodil se mezi lety 260-265, zemřel roku 339 •většinu života žil v Kaisareji, od roku 313 tam byl biskupem •aktivně se podílel na dění v církvi a byl literárně činný •nejvýznamnějším spisem jsou Církevní dějiny •na počátku 4. století sepsal první kroniku – má dvě části, dějiny vybraných národů a srovnávací chronologické tabulky f49v.jpg troy.jpg •narodil se roku 347 ve Stridoně, zemřel 420 v Betlémě •je autorem nejznámnějšího latinského překladu Bible – Vulgaty •do latiny přeložil také Eusebiovu kroniku, její druhou část; text při tom výrazně upravil a doplnil